Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Zásnuby a snubní prsten

Jak nemluvit o svatbě a nechodit na tyto stránky?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj holky.... s přítelem nejsme zasnoubení, ale o svatbě už jsme se trochu bavili, že bysme ji chtěli příští rok.... ale řekl mi, že nechce, aby měl pocit, že ho do toho nějak tlačím, že chce aby žádost byla překvapení, jenže já o tom nějak nedokážu nemluvit, nedokážu nechodit na tyhle stránky a neprohlížet si alba nevěst. Snažím se to dělat aspoň nenápadně, takže když přijde, zavřu okno nebo zaklapnu notebook, ale to pak zas vypadá, že něco tajím... ach jo... asi sem magor, ale dokonce jsem si koupila na pouti prstýnek za 30 Kč, aby to měl lehčí s určením velikosti zásnubáku a nenápadně sem si ho položila na noční stolek ... ale s takovou se ho asi nedočkám :-/ má to některá taky tak? Poraďte, co mám změnit? Chtěla bych svatbu v květnu příští rok, ale bojím se, že než se miláček vyjádří, tak bude pozdě na přípravy, moje vysněná fotografka bude mít plno a tak... a když vím, že to taky chce.....
Odpovědět
1 2 3
4
Profilova fotka
Já jsem na svýho miláčka tlačila 2 roky, pořád jsem mu omílala to samý, plakala kvůli tomu a nakonec mě stačil ještě překvapit :-D Povídal mi, že mě požádá, když mě to udělá šťastnou, že on by tu svatbu ani nemusel mít, ale já tak strašně chtěla... Já to dělám opravdu kvůli tomu jednomu dni... Jsme 7 let spolu a doufám, že spolu budem celý život... Jeho můžu mít každý den, ale svatbu jen jednou za život... Miluju ho a chci to ztvrdit tim blbým papírem :-D
Odpovědět
Proboha, hlavně to neřeš a nečekej na to. Připravíš sama sebe o tu jedinečnou chvíli, o to překvapení. U nás v práci a v mým okolí se během pár měsíců vdávaly asi 4holky. Všechny řešily výzdobu, šaty...a já nakukovala s nima. A byla jsem toho taková "plná", říkala jsem si, jak já jednou... věděla jsem, že to přijde brzo :) ...ale v den odletu na dovču jsem se probudila s tušením, že se to stane. A hrozně jsem se bála, že nebudu překvapená :D a že i příteli, teď už skoromuži :D, zkazím radost... Dal si s tím opravdu záležet. Musím přiznat, že mé tušení bylo víc než správné a "fakt to udělal " (má první slova skrze slzy dojetí)... Čili rada na závěr, nemysli na to. Sni si, ale neupínej se k tomu. Uvidíš, že to přijde a budete z toho mít oba radost :)
Odpovědět
Ahoj, musím se nakonec taky přidat, protože tě úplně chápu... U nás to bylo tak, že mi řekl v počátcích našeho vztahu, že věděl už po třech měsících, že by si mě vzal. Jenže já tenkrát byla na škole a pak pokračovala na VŠ. Léta běžela a ta svatba samozřejmě nepřicházela v úvahu. Neměla jsem žádné peníze a chtěla dokončit školu. Po škole jsem začala pracovat, ale ta žádost stále nepřicházela. Tak jsem si říkala v pohodě, rok, dva budu pracovat a pak by to bylo ideální. Byli jsme spolu 8 let a pořád nic!!! Obrečela jsem každou příležitost, kdy se s prstýnkem mohl vytasit - dovolená, Vánoce, narozeniny, Valentýn, výročí...nic nic nic! Nakonec jsem byla už tak hotová, že jsem si nemohla pomoct a začala dělat narážky o svatbě...odpovídal mi v podobném duchu a pak se jednou hrozně opil a v té opilosti drmolil něco jako že ho stejně nechci a já že jak na to jako přišel a že o tom s ním nechci mluvit, když je tak zřízený. Jenže! přišel k sobě a zase nic. Byla jsem tím už úplně posedlá. Úplně mě to stravovalo. Nemohla jsem myslet na nic jinýho, pořád jsem jen v sobě řešila, proč se nevysloví. Asi mi bouchli nějaký vdávací hodiny, či co. Doteď nechápu co se mi tenkrát dělo... Tajně jsem si prohlížela prsteny, šaty a tak. Pořád četla něco o svatbách na netu - samozřejmě tak aby to neviděl. Pak jsem to jednou prostě nevydržela a řekla u seriálu něco jako: "Jé oni se vrátili z líbánek." On na to něco jako: "Vždyť je to prostě dovolená." tak jsem se na něj významně podívala a řekla: "Ale je to dovolená po svatbě." no a na to řekl: "Já jsem o tom taky uvažoval." "Jó??" "Jo. Tak jsme spolu nějakou dobu a tak..." a já na to: "To jako že se vezmeme?" "Jo, proč ne?" No a pak už to jelo. Bylo to absolutně neromantické, ale bylo. Bylo to před víkendem a celý víkend jsem musela vydržet to nikomu neříct. Bylo to peklo ale vydržela jsem to a po víkendu jsme šli vybrat prstýnek. Nakonec se to povedlo na druhý pokus. V obchodě mi ho sebral, schoval a pak mě vydusil...až večer ho vytáhl a ještě, ikdyž věděl že to chci, tak se strašně styděl a bylo vidět jak je hrozně nervózní když se mě ptá:"Chceš se stát mojí ženou?" Takže holky, občas sice můžete mít doma chlapa, který je jinak celkem tvrďák, ale když přijde na tohle, tak si myslím že spousta jich se prostě bojí - ikdyž to chce... neříkám, že to bylo ideální, sama bych chtěla, aby mě nějak překvapil, ale když si to vezmu zpětně, tak to že jsem to tenkrát takhle rozštípla byla ta nejlepší věc, protože jsem se fakt už trápila a on jako obvykle nikam nespěchal... :-D
Odpovědět
Ahoj, naprosto tě chápu! Taky jsem se registrovala v době, kdy jsem ještě nebyla zasnoubená (stále nejsem, ale něco se chystá ;)). Měla jsem černé svědomí, že si už vybírám, co chci mít na svatbě, přitom ještě nejsem ani zasnoubená. A to jsem nikdy dříve netrpěla svatebním šílenstvím :D. Pak jsem si ale uvědomila, že na tom není nic špatného, naopak! Ber to prakticky. Budeš mít víc času se kolem sebe porozhlídnout, říct si, co bys chtěla, jaký styl šatů se ti líbí, můžeš se poohlédnout po nějakém fotografovi apod. Hlavně to neber tak negativně a užívej si to :)
Odpovědět
Profilova fotka
Jak já jsem za tenhle web vděčná :-) Třeba teď ležím s angínou, těhotná, takže bez léků a místo černých myšlenek si tu prohlížím fotky a píšu moudra do diskuzí. Stránky sleduju už dlouho, vždycky mě svatby zajímaly, hlavně proměny módy svatebních šatů a teď, když se budu vdávat, mám dobrý přehled. Když si s přítelem nejsme něčím jistí, řekne mi, ať se mrknu na ten "slepičí web" :-D
Odpovědět
@luj89 Měla jsem to s tím černým svědomím podobně:-) Přítel začal mluvit o svatbě a já jsem z toho byla tak nadšená, že jsem hned zaregistrovala a začala se dívat, co by se mi na vlastní svatbě asi tak líbilo, zatím žádné zásnuby nebyly a nechám se překvapit, kdy budou, i když jsem mírně nětrpělivá :-) Hlavně mě baví se koukat tady na svatby, pročítat si diskuze,čerpat inspiraci :-) Ze začátku jsem si říkala, jestli nejsem mírně na hlavu, když to vše řeším dopředu, ale teď už jsem klidnější, když vím, že v tom nejsem sama a že to skutečně není nic špatného snít a plánovat :-)
Odpovědět
@zuzil Taky jsem se zaregistrovala hned jak jsme svatbu začali vážněji řešit :). Pořád mi přijde lepší všechny ty věci kolem svatby řešit dříve. A ani moc nechápu, když si tady některý slečny stěžují, že po X letech chození zjistí, že jejich přítel je zásadně proti svatbám.. To si jako nikdy dřív ani hypoteticky o společné budoucnosti nepovídali?? No, je to jejich věc, ale já všechno řeším dost dopředu (ale to by zase mohl někdo vytknout mě :D).
Odpovědět
@luj89 To jsme na tom stejně :-) Hned jak jsme se o tom začali bavit, tak mě vše kolem svatby začalo dost zajímat a musim říct, že jsem se dozvěděla věci o kterých jsem předtím neměla ani zdání, takže připravená už celkem jsem,teď by ještě mohla přijít ta žádost o ruku ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Holt né všechny jsme tak disciplínované a nevydržíme držet jazyk za zuby... Přítel věděl, že se vdávat chci a taky jsem o tom dost často mluvila, prostě jsem to nevydržela.. Bavíme se o všem a navíc plánovala svatbu moje nelepší kamarádka.. můj budoucí manžel taky očividně neumí mlčet,protože měsíc tajil, že vybírá prsten,ale když ho pak donesl domů, nevydržel to.. culil se na mě půl dne ... a že já jsem zvědavka zvědavá tak jsem to z něho dostala ... Nakonec mě požádal o ruku na dovolené večer na pláži.. a ikdyž jsem věděla že to přijde a on věděl že mu řeknu "ano" byl nervózní jak sáňky v létě a já jsem se rozbrečela stejně jako kdybych o tom nevěděla.... Ne všechno je v životě ideální a dokonalé,ale nakonec je stejně nejdůležitější, jestli to je ten pravý :)
Odpovědět
Profilova fotka
chris_n - úplně mi mluvíš z duše! Jinak my to máme podobně, že jsme spolu už skoro 6 let a o svatbě se bavíme (jakože aktivně bavíme, třeba 4x do měsíce) už asi rok. A teď z něj vylezlo, že by si mě rád vzal příští rok..v květnu, na naše výročí. Měla jsem z toho obrovskou radost, ale žádné klasické zásnuby to nebyly, navíc moment překvapení taky moc ne, protože toto téma probíráme fakt dost často. No, nicméně mi řekl, že by chtěl před svatbou i klasické zasnoubení s prstýnkem, tak jak to má být. Já to ale nepotřebuju :-) Takže pokud to přijde, překvapená nebudu, ale vůbec mi to nevadí. Samozřejmě, že mi jde i o ten den, jako snad každé nevěstě, aby byl krásný a svatba se nám líbila, ale hlavně se těším, až budu pyšná paní a jeho manželka, nejen přítelkyně. A jinak je velká pravda v tom a určitě si nemyslím, že svatba něco zásadního změní. Tím teď mám na mysli v chování těch dvou a v jejich lásce, vzájemném respektu atd. Pokud mají vyrovnaný a harmonický vztah a opravdu se milují, proč by stvrzení jejich vztahu manželstvím mělo něco změnit a nebo dokonce i pokazit? Je to krásný krok a posunutí vztahu, ale nemyslím si, že to celkově něco vztahově zásadního změní.. ;-)
Odpovědět
my jsme se useli rozejit, abychom prisli na to, ze spolu chceme byt furt . :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já - zakladatelka této diskuze - poslušně hlásím, že jsem včera - v den svých 25. narozenin - byla požádána o ruku :-) Jupííí :-) pozn. bez nátlaku :-D
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@v_anilka Krásné, moc gratuluji :-) ! A vsadím se, že už když si zakládala diskusi, on věděl, že na narozeniny to klapne ;-)
Odpovědět
@ad.elle ještě tu byly Vánoce :-) jinak v_anilka - gratuluji vítej do klubu Tak abych taky přispěla do diskuze, možná to byl s části nátlak (ale i ze strany mé rodiny - lehce náznakově) Nejsme spolu dlouho, ale vzali jsme si hypotéku a začali mluvit o dětech a i on říkal že si mě někdy vezme, měli jsme roční výročí (vím opravdu brzo) a čekala jsem, že se vyjádří a nic, pak narozeniny a nic, začali jsme zase mluvit o dítěti že až se přestěhujeme tak bychom to zkusili - já vytasili ty svoje sny: přítel - svatba a po svatbě dítě. A nic :-). Pak jsem jeli k babičce a ta taky začala o svatbě, druhý den k mojí mamince a sestřičce a ta tomu dala korunu - máte hypotéku........ bla bla bla, měla jsem hrozný strach, že všechny ty řeči o svatbě ho nevím vyděsí, ale pak v autě řekl, abych si tě mohl vzít tak taky potřebuju vědět velikost prstýnku, celá zaskočená jsem přitakala a hned jak jsme přijeli domů jsem mu ho dala, řekl jen polož ho na stůl. A byl tam stále, snad každý týden jsme ho přesouvala aby byl více na očích... hodně jsem pracovali a asi po měsíci a půl přišel s tím, že pojedeme na výlet (na Říp). Doufala jsem, že by to mohlo být ono, ale pořád ten prstýnek na stejném místě mě prostě hrrhrhrh. Když jsem dorazili řekl, že se mi nahoře bude určitě líbit - a bylo to :-) Zasnoubili jsme se :-) - jen jsem musela to týden dusit v sobě, abychom to všem oznámili najednou (zrovna sestra slavili promoci, byla ráda, ale říkala že až bude slavit Bc takže nechce abychom oznamovali dítě :-) (na něj jsme zatím plány odsunuli - problémy s hypotékou a přestavba bude až na jaře, a já mám slíbeno povýšení (snad to nezakřiknu) a taky jsem řekla, že když už je svatba tak na ní budu zapíjet :-))
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 3 měsících
•
@v_anilka já tě docela chápu - přítel mi řekl, že přemýšlí o prstýnku a já od té doby začala šílet a po objevení těchto stránek se na nich stala závislá :D ale právě se bojím, abych ho úplně neodradila, tak se alespoň snažím nechat si to pro sebe, svatba bude nejdřív v létě 2015 a není kam spěchat, tak doufám, že mě ta mánie přejde a budu se svatbou zabývat až po zásnubách, to by ale nesmělo existovat beremese... :D
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 9 měsících
•
Profilova fotka
@v_anilka : Tahle diskuze je staršího data, takže předpokládám že ty už jsi se dočkala, ale jsem v podobné situaci :-D S přítelem jsme se o svatbě mnohokrát bavili, dokonce naznačil, že "o ruku žádacím" termínem by měl být prosinec (ví, že ho mám z celého roku nejraději), několikrát ze mě "nenápdně" :-D tahal velikost prstýnku a pak mi jednoho dne jeden můj "záhadně" zmizel a pak se zase magicky objevil... ;-) Pořád mě tahá, opět velice nenápadně kolem výloh zlatnictví atd atd. takže vím, že mám NĚCO očekávat, ale právě to čekání je hrozně dlouhý :-) Tak jsem v jednom kuse na těchto a podobných stránkách a pokukuju po čem se dá, jsem ráda, že jsem přítele k ničemu nemusela dokopávat a s tímto přišel sám, ale snad bych byla raději kdybych nevěděla nic, než takovéto "mučení" :-D 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
@wiwi92 jj, já už jsem se dočkala :-D taky se dočkáš, neboj.. a pak si to hlavně užij a nestresuj se přípravami.. nestojí to za to :-)
Odpovědět
1 2 3
4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?