Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Zásnuby a snubní prsten

Jak nemluvit o svatbě a nechodit na tyto stránky?

Profilova fotka
Ahoj holky.... s přítelem nejsme zasnoubení, ale o svatbě už jsme se trochu bavili, že bysme ji chtěli příští rok.... ale řekl mi, že nechce, aby měl pocit, že ho do toho nějak tlačím, že chce aby žádost byla překvapení, jenže já o tom nějak nedokážu nemluvit, nedokážu nechodit na tyhle stránky a neprohlížet si alba nevěst. Snažím se to dělat aspoň nenápadně, takže když přijde, zavřu okno nebo zaklapnu notebook, ale to pak zas vypadá, že něco tajím... ach jo... asi sem magor, ale dokonce jsem si koupila na pouti prstýnek za 30 Kč, aby to měl lehčí s určením velikosti zásnubáku a nenápadně sem si ho položila na noční stolek ... ale s takovou se ho asi nedočkám :-/ má to některá taky tak? Poraďte, co mám změnit? Chtěla bych svatbu v květnu příští rok, ale bojím se, že než se miláček vyjádří, tak bude pozdě na přípravy, moje vysněná fotografka bude mít plno a tak... a když vím, že to taky chce.....
Odpovědět
1
2 3 4
@v_anilka a chces jenom svatbu, nebo i pritele? protoze mi to prijde, ze chces hlavne tu svatbu.. uz se to tu resilo v podobnem tematu.. jeslti ho tlacit do neceho nebo ne.. a pokud to ma prijit, tak se te zepta, hlavne nerikej nikdy, ze se vdavat nechces ve snaze ukazat, ze ti je svatba vlastne ukradena - chlapi takhle nefungujou. nech to plavat, nejak se to vyvrbi.
Odpovědět
Profilova fotka
@bolekat samozřejmě, že chci přítele... ale když vím, že on tu svatbu chce taky, tak sem jenom nedočkavá... nechci ho do ničeho nutit... nezbývá než čekat no..... asi si tyto stránky budu muset nějakak bloknout v PC :-D
Odpovědět
@v_anilka ja musim rict, ze neznam tohle "cekani na pozadani ruky a nedockavost" me to nikdy nenapadlo predem a fakt jsem byla prekvapena.. proto asi to vidim spis, ze chces tu svatbu nez nej.. uzivej si vztah, jaky je, a uvidis, ze pokud ma tohle prijit, tak to bude, kort kdyz uz jste se o tom bavili..
Odpovědět
Tak příteli řekni, že jestli Tě plánuje požádat, že je to třeba udělat kvůli rezervaci dodavatelů pro konkrétní rok nejpozději tehdy a tehdy a je to. :-) Zbytek už je na něm. ;-) A nevidím důvod proč by jsi sem neměla chodit nebo hledat si inspiraci. Vždyť čím lépe budeš připravená, tak o to lépe pak ti půjdou přípravy na ostro. :-)
Odpovědět
radím ti čekej! Já jsem čekala, že mě přítel požádá o ruku minulý rok na Valentýna a ono nic. Asi měsíc nato jsem mu to řekla. Požádal mě o ruku v květnu a myslím si, že to byl z mojí strany z nátlaku. Svatbu jsme chtěli oba dva v září. To jsme minulý rok nestlihli. A tak jsem zařídila datum na duben tohoto roku. To ho tolik vyděsilo, že jsme to nakonec přesunuli až na září. A když jsem začala nakupovat dekoraci, shánět šaty a doplňky tak znovu začal šílet. Prostě na ty chlapy nesmíš tlačit, musí to vyjít z něho a nesmíš ho do ničeho v tomto ohledu nutit. 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
@torpen no to mi právě přijde jako ten nátlak a to nechci :-) škoda že to žádost není na ženskejch :-D
Odpovědět
ja nevim, tim tlakem a ocekavanim se pripravujete o prekvapeni.. o to krasny a necekany!
Odpovědět
Profilova fotka
@v_anilka já to měla jeden čas podobně..asi po třech letech vztahu jsem se chtěla strašně vdávat..hltala jsem stránky, dívala se na šaty, aniž bych měla prstýnek..přítel to vycítil a po čase jsem zbrzdila, protože jsem měla strach, že si ho tím "nátlakem" odeženu od sebe. Takže jsem to tak nějak přežila a přišlo to po čase samo. A bylo to krásné...holka vydrž a nepodléhej svým vnitřním přáním.
Odpovědět
@v_anilka Já myslím, že tak ho k ničemu nenutíš, že Tě může požádat kterýkoliv rok - tento, ten příští, ten přespříští...jen prostě by měl počítat, že to má udělat v rámci toho roku včas. ;-) Spíš je otázka, co je pro Tebe přijatelnější varianta - zda svatba co nejdřív za každou cenu nebo svatba s klidnými přípravami třeba za rok....
Odpovědět
Profilova fotka
Já teda moc nerozumím tomu,proč se chcete připravit o překvapení a v podstatě ty svoje chlapy nutíte,aby Vás požádali,kdy chcete vy a ne oni. Když o tom budete pořád mluvit a pořád jim naznačovat,tak je to přestane bavit a taky třeba žádná svatba nebude.Co má být,to bude,co nemá být,to nebude. My se zasnoubili aniž bych byla předtím něco tušila,na svatbu jsme si počkali přes 2roky a svatba byla přesně taková,jak jsme chtěli :-)
Odpovědět
@stastnanevesta souhlas. me to prijde, ze casto jde o tu svatbu jako obrad, nez o manzelstvi..
Odpovědět
Profilova fotka
@bolekat taky mi to tak přijde,proto jsem to tak napsala
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@zuzka3112 Děkuju :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@bolekat máte naprostou pravdu holky, taky jsem se moc těšila na to, že budeme mít svatbu, na ten průběh a tak..ale přestala jsem to řešit uplně a ten moment překvapení je k nezaplacení...nejde o tu svatbu (jistě si ji každá uděláme krásnou), ale o to, že je to vážný krok, kterým se chceme vydat oba v tu dobu, kdy to přijde samo od sebe...nevím, jak to přesně napsat, snad to chápete :-)
Odpovědět
@zuzka3112 presne.. nemam moc pochopeni pro to, ze nekdy jsme si rekli, ze se vezmeme a ted to furt neprichazi to zasnoubeni.. nevim, podle me je to krasny, kdyz to necekas.. jak tu psala v jedne diskuzi slecna, ze se domluvili, z enekdy svatba bude, ale on furt nic az na nej uhodila a on ji rekl, ze ji pozada, ale az bude ten spravny cas.. tim uz si to tuplem zkazila. ja treba vubec netusila, ze planuje me pozadat, nebavili jsme se o tom, a pritom z nej vylezlo, ze nad tim uvazoval delsi dobu.. me prijde, ze u hodne slecen je to proste o tom dni, nez o tom, ze budeme manzele.. myslim ta nedockavost atd..
Odpovědět
Profilova fotka
@v_anilka Když byli mí mladší sourozenci ještě malí, hrozně rádi koukali na Neuvěřitelnou cestu. Tvůj příspěvek mě donutil si vzpomenout, jak kočka učí štěně lovit potravu a říká mu: "Dělej, že to nechceš. Já to nechci, já to nechci..." Zní to asi trochu srandovně, ale to je přesně to, co musíš udělat. Taky jsem si musela vzpomenout na sebe tak před 2-3 lety. Byla jsem svatbou posedlá! Pořád jsem prudila, kdy to bude a co a jak a děsnej nátlak, nakonec jsem si vynutila slib, že mě do určitého termínu požádá o ruku, pa v afektu jsem řekla, že jestli mu je to tak proti srsti, tak to dělat nemusí - neudělal to a já byla děsně zklamaná. No prostě chování hysterky, je mi z toho špatně, když si na sebe vzpomenu. Člověk to ale musí překonat a soustředit se na něco jinýho. Určitě děláš nějakou školu nebo práci nebo obojí, máš nějaké koníčky atd. Raduj se z toho, co máš a co právě prožíváš, užívej si relativní volnost partnerského života (oproti manželství) a třeba se zaměř i na něco, co jsi chtěla dělat, ale nemohla nebo odkládala. U mě se to zlomilo, když jsem si k mateřské a škole přibrala ještě jeden obor ve škole a k tomu zaměstnání, byla jsem fakt vytížená a žila jsem si svůj život, nakonec jsem tu svatbu i přestala chtít. A ejhle - ten můj začal během pár měsíců mluvit o prstýnku a že by tu svatbu teda chtěl. Já jsem pak dělala drahoty, že teda jako nevím, že ta svatba přeci není až tak důležitá... :-) Jo a s tím prstýnkem... Taky jsem mu nechávala "nenápadně" svůj prsten, aby si ho mohl změřit a pořád nic. Nakonec jsem ho tedy uklidila a sám mě přesvědčil, když pak na mě vybalil, jakou mám velikost. Nesmíme ty chlapy podceňovat :-)
Odpovědět
Profilova fotka
pokud na něj budeš nějak tlačit, nejspíš se "šprajcne". Rozhodně, být tebou, bych naprosto opustila "jemné náznaky" typu, zastavování před svatebním salonem, prstýnek na nočním stolku atd. Prostě buď to nech skutečně plavat a užívej si to jak to je a nech mu čas a prostor. Holt třeba tu vysněnou svatbu budete mít o rok později, to se svět nezboří (zatím můžeš tajně sbírat informace, abys pak byla připravená co a jak :-) ) Nebo, pokud tě to moc "pálí", tak s ním na to téma otevřeně promluv. Nemyslim "já bych se tak chtěla vdávat", ale říct mu, proč si myslíš, že by bylo dobré brát se zrovna teď, proč by se to nemělo nějak odkládat (nejspíš ho ani nenapadlo, že svatbu je třeba plánovat celkem dopředu, alespoň, co se zamlouvání některých věcí týče)...ale to chce skutečně věcné argumenty, a vyvarovat se nějakého ubrečeného citového vydírání, nebo ultimát...prostě říct, jak to vidíš, vyříkat si to a pak se v tom nepitvat (a když řekne, že teď ještě nechce, tak to respektovat). A hlavně nevykládej o svatbě společným známým, to u něj akorát vyvolá pocit, že už sis to hezky naplánovala a on vlastně není důležitý. Já mám teda opačnou zkušenost, u nás to byl přítel, kdo první začal toužit po svatbě. Žádost pro mě byla fakt překvapení a popravdě řečeno má reakce byla poněkud rozpačitá, žádné radotné Ano a slzy dojetí se nekonaly. Prostě jsem řekla: "tak jo, ale ne hned"...a trvalo mi víc než rok, než jsem si to nějak zpracovala a skutečně jsme se začali připravovat. A nebylo to proto, že bych měla nějké pochyby o něm nebo o našem vztahu, věděla jsem, že je to člověk se kterých chci strávit zbytek života, a se kterým chci mít rodinu, jen prostě jsem se nějak musela sžít s představou manželství. A musím říct, že bylo moc dobře, že na mě nikdo netlačil a kromě nás dvou o tom nikdo nevěděl, kdybych měla pocit, že mě někdo chce někam dotlačit, tak se budu bránit zuby nehty a nic z toho nebude.
Odpovědět
@v_anilka Pokud to budeš pořád řešit a dávat data do tehdy a tehdy.......tak se žádosti o ruku nikdy nedočkáš. Holky, proboha, počkejte, až Váš muž o ruku požádá sám. Když víte, že to chce udělat, nechte ho najít vhodný okamžik, opravdu určovat takhle pravidla (stihnout fotografa, restauraci, místo sálu,....) je hloupé. Není nic špatného na tom i před partnerem si třeba tyto stránky prohlížet, ale mluvit non-stop před partnerem o svatbě v poho není. Sama se pak zbytečně připravuješ o ten nádherný moment překvapení. Pokud ti jde o partnera a ne o ten jeden jediný den svatby, kdy tam bude to či ono, tak počkej.
Odpovědět
@v_anilka Hahaha, to je, jako kdybych to psala já. Jen s tím rozdílem, že já návštěvu těhle stánek důsledně tajím! V minulé vztahu jsem byla požádána o ruku po pár letech společného žití, ale svatba se nekonala NIKDY (to jsme spolu byli dohromady přes deset let). A i když tehdy proběhla regulérní žádnost s nádherným prstýnkem, tak pokaždé když jsem se zmínila o plánování svatby, byla jsem označena za pološílenou vdavekchtivou ženskou. Takže teď neříkám nic, ani nenaznačuju, filmy s podobnou tématikou přepínám a vůbec dělám, že svatby neexistují :-D No a k tvému dotazu - určitě pomáhá vymyslet si nějaký projekt, který ti zabere většinu času. Třeba si udělat nějaký kurz, zrekonstruovat koupelnu, prostě NĚCO.
Odpovědět
Pokud se milujete, tak ti nebude záležet na nějakém papíru. Některé věci musí přijít samy od sebe. Svatba je krásná romantická věc, je to akt od srdce, nemůžeš si o to říkat, nemůžeš mu podstrkovat prstýnky a nemůžeš ho do toho tlačit. Žádost je krásný krok, a pokud se nechceš připravit o překvapení a romantický okamžik, tak na svatbu zapomeň. Mysli na jiné věci , jako kde budete trávit příští dovolenou, nebo jestli není potřeba doma nějak zajímavě vymalovat, pořiďte si domácího mazlíčka.. prostě užívejte si společný čas. Chlapům to dochází sice pomaleji než nám, a ne všichni jsou při pohledu na krásné šaty a zdobenou svatbu ve filmu dojati. Navíc když už jste o svatbě mluvili, tak opravdu čeká na TEN okamžik. Nebude to jen tak v hospodě, jen tak doma, jen tak na Valentýna.. Třeba čeká právě na chvíli, kdy na to přestaneš myslet, přestaneš o tom mluvit, trochu na tu svatbu zapomeneš.. a pak s tím přijde. V tu chvíli to bude pro tebe ten nejkrásnější den. Pokud budeš čekat každý den na krabičku s prstýnkem, nikdy nebudeš překvapena :(( Já taky čekala, čekala, čekala... na výročí, Valentýny, Vánoce, narozeniny.. stále do kola... až jsem to vzdala... a pak mě požádal na dovolené v Paříži.. jsem ráda, že jsem ho netlačila a že si našel ten nejhezčí okamžik ;)
Odpovědět
Profilova fotka
my jsme veděli, že spolu chceme být a vzít se v podstatě docela od začátku vztahu.. občas jsme vtipkovali, že "až budeme manželé" a podobně.. ale to asi dělají všichni.. no a pak mi po dvou letech řekl, že bychom si mohli slíbit, že se do 2 let vezeme.. vůbec jsem to nečekala a udělalo mi to ohromnou radost.. bylo to jen tak, bez prstýnku, ale krásný... tak jsem čekala 2 roky a nic.. pak po dalším půl roce jsme se jednou tak bavili a já už i myslela, že na to úplně zapomněl, ale řekl mi, že jsme si kdysi něco slíbili... tak jsem ho zkusila na ťuknout, jeslti by to nechtěl trochu zlegalizovat,.. že by mi stačilo i zasnoubení.. pak to trvalo dalších x měsíců, kdy jsem pořád tajně doufala, že na dovolené, nebo na prvního máje... nakonec to bylo 8.5. 2012 a já to už vůbec nečekala, protože jsem si zakázala o tom přemýšlet a tajně doufat (moc to nešlo, ale snažila jsem se ;-)) pak mi řekl, že si mě určitě do 5 let vezme... sedla bych si... a dodal, že to znamená i za týden, nebo za měsíc nebo za 2 roky... nechala jsem ho do srpna v klidu a pak se jednou zeptala, že jestli by to nešlo 2013 v září.. a on na to že určitě jo.. a od té doby pomalu ale jistě plánujeme.. je to chlap, takže když na něj nahrnu moc informací naráz (co by bylo ještě potřeba zařídit a zamluvit a domluvit), tak začne malinko panikařit.. takže vždycky musím pomaličku polehoučku.. ale zase na druhou stranu mě kolikrát chytnul do náruče se slovy, jak se moc těší, až budeme manželé.. nebo se mnou začne jen tak tančit s tím, že bychom si měli něco spolu natrénovat na ten náš první tanec... vezme si do ruky papíry od pana faráře a studuje si slib...je to nádhera.. nemyslím si, že bych tlačila.. spíš tak ťukala a nechala ho, ať si to rozmyslí... ale to je tak, že každý chlap je jiný...
Odpovědět
Profilova fotka
@bolekat ja ti nevím, třeba u nás to bylo tak, že jsme o svatbě mluvili, už jsme si i řekli, kdy přibližně bychom se chtěli vzít, ale on měl pořád na žádost času dost a dost. Ale jde spíš o to, že my jsme spolu už 6,5 roku, chtěli jsme se stěhovat a spoustu dalších věcí... co v jeho očích bylo, že po svatbě... a ono furt nic nepřicházelo, takže tazatelku celkem chápu. A mám pocit, že dnes ten naprostý moment překvapení z požádání ruky má méně holek. Už z toho důvodu, že spousta se bere po dlouhodobém vztahu a v rodině a okolí se furt ptají na vše možné a nemožné.
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnanevesta jenže vy jste spolu taky byli krátce... to nemůžeš tak brát. Já třeba věděla, že bych už taky brzy chtěla zakládat rodinu a on nechtěl dřív, než budeme svoji. Já to beru tak, že ano... těším se na tu svatbu, jako obřad... protože manželství přece není v ničem jinačí, než dlouhodobé soužití ne? Jen máte stejné příjmení a nějaké výhody navíc. A ano, ta hrdost v tom, říkat... tohle je můj manžel.
Odpovědět
Profilova fotka
@bolekat já myslím, že tohle není zrovna můj případ, že by to bylo jen kvůli tomu dni.. já se klidně vdám jen se svědkama na úřadě, to mi nevadí... já jen nejsem zastáncem života na "psí knížku"... asi sem ze staré školy nebo co... ale hrozně by mi vadilo, kdyby jsme měli dítě a nejmenovali bychom se všichni stejně, pro mě to není úplná rodina... můžu uvést i příklad v tom, že přítel byl nedávno na operaci slepého střeva... myslíte, že mi v nemocnici byli ochotní říct cokoliv k jeho zdravotnímu stavu? Právě že vůbec ;-( a je spousta dalších věci co s tím souvisí... vím, že tu svatbu taky chce, ale jen asi čeká na tu správnou příležitost...
Odpovědět
Profilova fotka
@bolekat hele a nepřijde vám, že je to tak trochu postavený na hlavu? Má to přijít, když to chtějí oba, ano... ale tohle, co tu popisujete je, že ženská má prostě čekat, až chlapovi v hlavě sepne... co když mu nesepne za pět, sedm let... ? Jako já neobhajuju nátlak, jen se mi nelíbí, že ženská moc to požádání o ruku neovlivní. Chlapi jsou v tomhle dost jinačí, jim ta chuť na ženění přichází mnohem později, nebo vůbec.
Odpovědět
Profilova fotka
@jennyexx a co když nevíš, jestli on chce požádat... čekat dalších pět let, jestli jo? já neříkám, že svatba je 100% nutná, do určitého věku jsem ji dokonce považovala za zbytečnou. Ale dneska na to mám po dlouhodobém vztahu trochu jiný pohled... mám pocit, že tou svatbou se čllověk ve vztahu posouvá zase o kousek jinam. Pak s dětma, atd... Ale pokud chlapovi stačí to, že s tebou žije, v podstatě stagnujete a svatba nepřichází a nepřichází, tak se taky dost dobře může stát, že to přece časem vyšumí. Jak jsem psala výše. Svatba je o dvou lidech, ale tenhle "kult" čekání, až se chlap vyjádří, přece naprosto popírá to o dvou lidech.
Odpovědět
Profilova fotka
@chris_n pro nás je manželství jiné v tom,že si víc vážíme vztahu,který mezi sebou máme,je to celé takové hezčí :-) ale záleží na každém,jak to bere,já rozhodně neberu manželství jako samozřejmost,jsem pyšná na to,že mám tak skvělého manžela a moc si užívám to,že patříme k sobě, máme stejné jméno a tak :-) Podle mě nejde o to,jak dlouho spolu jste. My jsme se sice třeba brali dřív než jiní,ale žijeme spolu od začátku a prošli jsme si hodně těžkým obdobím,které nás stmelilo a ukázalo,že ten vztah za to stojí a že mám partnera,který bude vždycky vedle mě,ať se děje cokoliv....
Odpovědět
Ahoj holky, tak já mám na tohle úplně jiný názor. Nebaví mě ten názor "požádat musí chlap" a z toho plynoucí "až on si dupne, tak já budu skákat". Jasně, že mi jde o něj .... ale taky mi jde o to, abych v ten den D byla krásná a né stará. Protože co si budeme nalhávat, mladší nevěsta je prostě vždycky krásnější. A s přítelem jsme se o svatbě bavili 2 roky, on to bral jako hotovou věc, že se vezmeme a já čekala a čekala ..každý dva roky jsem čekala prstýnek na valentýna, na vánoce, narozeniny ... každou hezkou chvilku, kdy jsme šli na oběd .... a utekly 2 roky a pořád nic. Věk rostl. Kdybych čekala na něj, až se rozhoupám, tak bych možná čekala dalších 5 let nebo dýl, at si tomi miláček psychicky dospěje. Ale já jsem dospělejší a už to chci hned. Nevím, proč bych měla čekat. A takové řeči, že když se bude naléhat, tak ho to vystraší .... ano, ale pokud tu svatbu myslí vážně, tak co by ho mělo vystrašit? Vystrašit spíš někoho, kdo to vážně nemyslí ... Tak jsem mu to jednou naprosto klidně řekla, že si myslím, že by jsme se měli vzít, když se milujeme a je nám krásně, posunout to dál ... souhlasil úplně bez problémů .... požádání jsme měla o pár měsíců později. Ano, chybělo mi to překvapení, ale pro mě je tahle varianta lepší, než čekat 5 let a vdávat se jako stará nevěsta. Za chvíli budeme mít svatbu a já jsem víc nadšená, ale on se taky těší. Tím neříkám, že čekat na požádání je špatný ... ale každý asi nemá štěstí, že její partner je tak iniciativní ... a v dnešní době? Myslím, že je úplně v pořádku si o tom promluvit. Jasně, taky aby promluva nebyla po měsíci vztahu :) ale když si je člověk jistý, tak proč ne ....
Odpovědět
@chris_n Jojo, spravedlivé to není. Už se pomalu smiřuju s tím, že budu svobodná matka. Člověk asi nemůže mít všecho :-(
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnanevesta každý to bereme trochu jinak. Ono se to špatně vysvětluje. Prostě se mi to nějak nepodařilo zatím napsat tak, aby to přesně vyjádřilo to, co cítím. Ale ono ostatní by to stejně pochopit nemuseli. To je fakt jedno. Já si vážím svého budoucího muže spíš pro to, jaký je a ne proto, že to bude můj manžel. Já prostě na tu svatbu fakt koukam trochu jinak. Je to začátek další etapy našeho života. Toho, že už to jsme my dva, kdo tvoří rodinu, ne já a moji rodiče... toho, že budeme za nedlouho třeba mít svoje vlastní děti... je to pro mě prostě takový přechod trochu. A ano, není to ani tak tím, jak dlouho spolu jsme, spíš tím, kolik nám je. Věřím, že kdybychom spolu byli i jen tři roky, tak bych na to koukala stejně... protože prostě se mi to v tom mojem mozečku takhle vyrojilo.
Odpovědět
1
2 3 4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?