Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Zásnuby a snubní prsten

Co jste prožívaly během žádosti o ruku?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj, zajímalo by mě, jak jste se cítily, když vás partner žádal o ruku. Myslím tím, jestli jste byly dojaté, nervózní, nebo jste se smály, brečely, nevěřily, že to myslí vážně, či jste byly tak dojaté, že si z toho moc nepamatujete? :)
Odpovědět
1
2
Profilova fotka
Tak to my na 5.výročí našeho seznámení letěli na Krétu. Dovolená to byla nádherná, romantická, plná pohody...Že jsem našla toho pravého, to on slýchal velmi často. I mne šeptal, že už žádnou jinou nechce..no a tak jsme asi čtvrtý den jeli na výlet do města Chania, prošli si krásný přístav, uličky a pak v tom vedru sedli na lavičku přímo na hrázi u moře. Byl krásný letní, sluneční den (u zdi se krčil tak 7letý klučina, který chudák žebral a vydělával si na živobytí hrou na harmoniku-hrál nám moooc pěkně :-D ), seděli jsme si na té lavičce a já se už chtěla zvednout a jít dál. Můj milý mě chytil za ruku, lehce poklekl, vytáhl krabičku, řekl, že mě moc miluje a jestli se chci stát jeho ženou. Na to si utřel pot z čela (bylo asi 50stupňů na sluníčku) a já ubrečená a dojatá mu skočila kolem krku...A civěla na tu krabičku, jako kdy mi ho teda navleče :-D no, byly docela vlny, tak si sedl ke mě zase na lavičku a ujal se toho..v tu chvíli se o zeď opřela vlna a vyšplouchla až na nás..oba durch zmáčení a drahý pevně sevřel prstýnek v dlani, jinak už by byl v moři..to by byla věčná škoda, protže vybral nádherný..no, klukovi jsme hodili dvě eura a šli si hned sednout na lahev krétského vína a byli ve městě až do nočních hodin...byl to nádherný pocit, vědět doopravdy, že se mi to děje, že mě má tak moc rád..nikdy na to nezapomenu :-)
Odpovědět
údiv spláchnutý flaškou šampáňa..moje první reakce byla..TADY??? (odehrávalo se na skále)..ale pak směsice radosti, strachu, jak se to všechno zařídí a dojetí
Odpovědět
@zuzka3112 Tak to je krása! Jako z filmu :)
Odpovědět
Profilova fotka
@luj89 jojo..celkově ten den, celá ta dovolená byla taková nádherná, romantická a jak ve snu..pořád na to ráda vzpomínám..:-)
Odpovědět
My jsme se tak před měsícem domluvili, že se příští rok vezmeme, ale zásnuby zatím neproběhly. Včera jsme jeli nakupovat, já jsem si šla po svém a přítel šel koupit prstýnek. Když jsme se sešli, tak mi říká, že oběhal všechny zlatnictví, ale nikde neměli prstýnky s mou velikostí, že ho koupíme až pojedeme do Jihlavy. Hrozně mě to zklamalo, fakt jsem se na něj těšila. Když jsme přijeli domů, šel přítel do koupelny a začal se rozčilovat a prej ať se na to jdu podívat, že to snad ani není možný. Tak tam přijdu a on klečí, v ruce má prstýnek a ptá se mě jestli si ho vezmu. Byla jsem v šoku, ale šťastná. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
...chtěl počkat na neděli 1. máje, ale nemohl to vydržet, "když ten prstýnek tak pálil v kapse.." ;-) pustil pohádku princezna ze mlejna..klekl si...dojatě polkl.......... a já se rozbrečela štěstím a láskou! x-)
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 3 měsících
•
já, ačkoli po tolika letech vztahu jsem to už napjatě očekávala a toužila po prstýnku, jsem v osudný moment jen lapala po dechu a byla hlavně v šoku , že UŽ JE TO TADY :-D takže jsem prožívala hlavně moment překvapení.
Odpovědět
Já to teda trochu i čekala, ale stejně jsem byla překvapená.. A přítel mi řekl hrozně krásné věci, které pro mě znamenají nejvíc na světě protože vím, že je myslí vážně a upřímně.. Tak jsem se rozbrečela a když pak vytáhl z kapsy krabičku s prstýnkem tak už jsme brečeli oba :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Ty krásné romantické zásnuby a moment překvapení vám trošku závidím :-) . U nás to sice bylo na krásném místě v lesích, kde jsme měli jednu z prvních schůzek, ale po těch x letech co jsem si přála svatbu a žádost nepřicházela byly moje pocity spíš jako "no díky, ale včera bylo pozdě" =-) Ale tak lepší než drátem do oka, že? :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@lynxlynxx jsi mě pobavila :-D Já to tedy po těch 8 a něco letech také čekala, bavili jsme se o tom, ale ta žádost jako taková přišla v okamžiku, kdybych to prostě ani náhodou nečekala, opravdu se mu povedlo mě překvapit, navíc bolavou tři dny po operaci, takže doják :-D ale taky bych se nezlobila, kdyby s tím přišel už o dost dříve...no.. 8-)
Odpovědět
@klarkak jojo, s tím překvápkem po dlouholetém vztahu to máme stejně... akorát mě to nedojalo, já mu na to řekla: "Kecáš?!!" :-D Doteď si připadám jak pitomec :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@klarkak No a to jsem ještě dostala přesně takovej prstýnek, jakej jsem nechtěla a ještě o několik čísel větší, protože myslel, že máme asi tak stejnou ruku :-D (fakt nemáme, měří 190 cm :-N ). Máš fajn, že jsi měla alespoň překvapení, já už jsem si poslední asi dva roky říkala skoro ob den "dneska by to šlo" :-D
Odpovědět
Článek se načítá
@lynxlynxx to jsem si říkala taky... ještě dřív, třeba ve 23 (po 7 letech vztahu) jsem si říkala, že to hlavně nesmí dojít do té fáze, aby mi z toho hrabalo... čekala jsem, čekala, nic... Pak už jsem přesně vytipovávala, ač nechtěně, ty okamžiky, kdy by to šlo a skončilo to na desáté výročí, kdy zase nic nepřišlo. To už jsem si říkala, že se na to můžu vykašlat. Že nejlepší momenty už propásl a byla jsem spíš rozladěná. Pak už mi to bylo jedno a pak jednou v létě, v teplákách, smradlavá od ohýnku, po projížďce na loďce... no, překvapil :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@lynxlynxx to je blbý, když se to dostane do takové fáze...já si jako taky už několikrát říkala...tak teď to příjde a ono jakože nic :-D čekala jsem to na narozeniny, ty jsem měla 3.9., tak si počkal až na 3.10. no :-D Prstýnek mě taky překvapil, vím, že vkus má úplně jiný než já, já ráda co nejjednodušší věci, on raději netradiční...takže prstýnek není zcela tradiční zásnubní a ještě jsem ho nikde neviděla, ale je nádherný...a velikost trefil...on se totiž už asi 3 roky ptal, jakou že to velikost mám, aby to pak nebylo trapné, že se mě ptá až mě bude fakt chtít požádat...naposledy se ptal někdy v srpnu, ale to jsem si zase říkala, no jo, zas to zapomněl, ale zase z toho nic nebude :-D @merethe - hele já po chvíli naprostého ticha, kdy jsem nechápala co se to děje zvolala: "děláš si legraci?"...a teprve potom jsem ze sebe vyklopila dost nahlas své ANO, aby si to náhodou ještě nerozmyslel :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Já jsem prožívala pocit absolutního štěstí, tohle už asi překoná jenom narození mimča někdy v budoucnu :)
Odpovědět
Pro me to byly hrozne zvlastni pocity. Byly jsme spolu uz 9 let a posledni rok nebylo tajemstvi, ze bych si svatbu prala. Jelikoz muj pritel neumi vubec lhat, mesic predem jsem vedela, ze se me chysta pozadat. V ten den jsem to ale absolutne necekala a ani by me nenapadlo, ze to pojme takovym zpusobem. Do posledni chvile jsem byla hlavne zmatena a sokovana. Trvalo asi pul hodiny nez mi to poradne doslo a ja se pak rozbulela jak zelva :) Ale to, ze mi to nedochazelo, pak jsem byla zmatena a sokovana a nasledne az pak jsem si vsechno uvedomila, mohlo asi i to, ze pri mych zasnubach bylo snad 40 motorkaru a 2 televize :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak se taky přidám. Den zasnoubení byl takový veselý, protože to bylo na dovolené, jeli jsme se projet na kole, ztratili jsme se, pak jsme šli neskutečným bahnem, ve kterém se ani nedalo jet, takže jsme měli zmazaná kola zalepená bahnem, plný řetěz bahna a kamenů... já jsem měla zbrusu nové kolo, takže jsem půlku cesty při pohledu na tu skázu polykala slzičky (ale jemu jsem to za vinu nedávala, byla to naše společná blbost). Pak jsem na hotelu vařila večeři, zatím co on asi dvě hodiny venku čistil kola od bahna, prostě příkladná romantika...:D Když jsme se konečně odbahnění vysprchovali a najedli, řekl mi ať zavřu oči a jdu s ním do pokoje (a já pitomá jsem to fakt nečekala) a pak přede mě poklekl s prstýnkem...:) A tak spustily slzy podruhé v ten den...:D Fakt jsem to v ten den nečekala, takže hlavou se mi honilo jenom "vážně? vážně se to děje" a pak prostě radost, štěstí, a vůbec mě to hrozně rozveselilo, celá ta situace, jak se ten den najednou otočil z hrůzy v nejlepší den života...:D Pak jsme si otevřeli vínko a začali plánovat...:)
Odpovědět
Mě přítel požádal o ruku naprosto nečekaně o Vánocích 2008, v rok, kdy se mi v říjnu rozvedli rodiče. Zasnoubením mi chtěl vynahradit, že už ty Vánoce s našima společně nikdy neprožiju. Tak chtěl, ať jsem šťastná aspoň díky tomu prstýnku. Byla jsem dojatá a překvapená :) Sice se bereme až příští rok, ale moc si ho vážím za to, že to tenkrát udělal. Byl to nakonec ten nejkrásnější vánoční dárek :-)
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 9 měsících
•
Bylo to tak:) Jeli jsme na svou první větší dovolenou k moři a to do chorvatska ke známým( ještě že tak) ale po 3 dnech bouřek, lijáku, zimi jsme se rozhodli že pojedeme domů, že nebudeme zbytečně sedět v apartmánu a platit za nic.. a můj snoubenec byl celý zklamaný a nervozní( jak jsem se později dozvěděla chtěl mě tam totiž požádat na pláži o ruku), měli jsme naplanovaných 14 dní dovolené, tak jsme si řekli že nebudem sedět zybtečně doma a vybrali jsme si Bojnice na Slovensku, vyšlo nám nádherné počasí, byli jsme ubytovaní jak na zámku v hotelu vinný dom( nechtěla jsem to ale stálo to za to, přítel by nedobytný) užívali jsme si úplně všeho, nekoukali jsme se pak už ani na penízky( jednou za čas), a pak to poslední večer proběhlo na večeři, v krásné restauraci tam na mě čekal nazdobený stůl se svíčkama a tam to z něho vylezlo:D, v ten moment jsem neměla slov a rozplakala jsem se, ale takovým způsobem, že to nešlo zastavit a nedokázela jsem mu říct ani to ano, pak to se mě vylezlo a byl to nádherný pocit.. v ten moment jak jsem se rozplakala tak nevěděl co se dějě a s úsměvem na mě vyhrkl co děláš?:D no a bečela jsem celý večer:D samozřejmě jsem mu ano řekla a to 6.8.2014 a svatba je naplánovaná na 16.5.2015:) takže tak:) vůbec jsem to nečekala :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já jsem se při tom nejdřív smála, než mi došlo, že to myslí vážně :-D Už několikrát se mě ptal, zda si ho vezmu, že se mnou chce být ,, do konce života,, já mu na to vždy řekla, že se mě musí zeptat se vším všudy a pak mu teprve odpovím. Pak den před Štědrým dnem, když jsem šla jen ve spodním prádle do koupelny na mě z gauče opět vyrukoval s ,, tou,, otázkou, tak jsem mu řekla to samé. A když vstal a šel za mnou, tak jsem měla takový divný pocit, jako že to fakt myslí vážně, na to si klekl, vytáhl prstýnek a opravdu se zeptal, já se zmohla jen na to, že jsem mu řekla, že je blbej, že jsem skoro nahá a ať okamžitě vstane, nic normálního ze mě nevypadlo ještě asi půl hodiny, protože jsem pořád čučela na ten krásný prstýnek a pořád dokola si říkala- ty jo, on to myslí opravdu vážně :-D Jako první začal s plánováním svatby on a má budoucí tchýně je nadšená a do plánování se zapojuje :-)
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 1 roce
•
Profilova fotka
No když vidím tuhle diskuzi tak úplně první jsem si vzpomněla na kamarádku. Jí její přítel požádal celkem okázale na velmi romantickém místě, jak z Rosamundy Pilcher, ale její první reakce byla "to si děláš prdel?" :D (nicméně do roka se šťastně vzali). Já prý příteli dala hroznou práci. Jako byli jsme spolu už 10 let a už mnohokrát předem bych to čekala, představovala jsem si jakou svatbu bych asi chtěla, ale on se pořád k ničemu neměl a mně to zas tak nevadilo. Vím, že jeho rodiče jsou vícenásobně rozvedení a že by měl možná z manželství trauma a nechtěla jsem to řešit. A pak jsme se odstěhovali do zahraničí a měli dost jiných starostí a úplně mi to sešlo z mysli. No a pak takhle loni v červenci, když jsem zrovna měla hrozný frmol v práci, on už pár týdnů brblal, že bychom zase mohli jet někam na výlet (posledních pár víkendů jsme pracovali) a já byla pořád vynervená že ne, ale nakonec mě ukecal, že se aspoň v pátek urvem dřív, že má být krásně, a pojedeme aspoň na půl dne se projít na naše oblíbené místo u majáků, a že práci doděláme o víkendu, kdy má být zase hnusně. A tak mě po obědě vyzvedl z práce, jeli jsme na ten poloostrov, tak si pěkně vykračujeme, já fotím maják a on mi najednou poklepe na rameno. Otočím se, on tam klečí a ptá se jestli si ho vezmu. No já byla vyjevená! Myslím že jsem se udržela a nebyla jsem jak kamarádka, ale chvíli jsem si myslela že si dělá srandu. No ale pak jsem viděla ten prsten, tak sjem blekotala něco jako "Co? Teď? Kdy? No asi jo!". Ale chvíli sjem si říkala, že je to fakt úplně hloupě načasovaný, že blbější dobu si fakt vybrat nemoh, ale pak sjem si uvědomila, že s naším stylem života je tahle chvíle stejně nevhodná jako jakákoliv jiná a zvládli jsme už náročnější věci, tak proč bychom nezvládli svatbu. Akorát jsem byla naštvaná, proč s tím nemohl přijít aspoň o pár měsíců dřív, protože když jsem byla v čechách, zažádala jsem si tam o nový řidičák ("tenhle mi vyprší v červnu 2016, co kdybych se do té doby do čech zase nedostala, ať nejsem bez řidičáku!"). No a teď vidím, že jsem si ho měnit nemusela, protože v červnu 2016 ho budu měnit tak jako tak! :D Inu, výsledek? Zpětně jsem dost dojatá, muž to měl vymyšleno fakt romanticky, to jen já tu romantiku maličko zabila. No ale v zápětí jsem se začala moc těšit, vymýšlet hovadiny, večer jsme na oslavu dorazili lahvinku whisky, ráno nám oběma bylo špatně... Prostě romantika :)
Odpovědět
ULEVU , :D asi jedine slovo ktere to naprosto vystihuje
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?