ja mela za psychopata otcima a doufam, ze to tim mam za sebou... je to sileny, nejen z pozice partnerky, ale i z pozice ditete, tomu verte, proto vsem damam, co maji vedle sebe takovouto polovicku radim at mysli na sve deti a vezmou nohy na ramena...
kdyz se otcim podruhe ozenil, tak zmlatil svou zenu i jeji setru a honil je prej po baraku... ta jeho druha zena to volala moji mamce zrovna na jeji narozeniny, myslim jasny dukaz toho, ze clovek se proste nezmeni
Ne, on je takovej blbeček jenom, ale nepije a ve společnosti více lidí je normální. byl u mne na kafi asi před půlrokem a byl docela normální, akorát že je prostě takovej blbeček, takže jsme si celkem nic neřekli, protože to je debata jak s dítětem, ale jinak nic. chtěla jsem pozvat hlavně jeho rodiče, jsou to našich a babičky známí, tak jsem na obálku napsala jejich společné příjmení a bylo to vyřešený...
ahoj holky,chapu vas...mut otcim byl psychopat,a mama s nim byla 17let,furt ze se zlepsi,ze ho miluje a na nas nezalezelo,my byli az ty posledni...hlevne ze byla s nim a ze nam znicili cely detsvi-nezajem....pak si myslela ze kopec hracek neco zlepsi...nezlepsil..clovek chodil se strachem do toho baraku(domu rict nemuzu)...bracha to mel o dost lepsi-jak jsem dostkrat slychavala-my tri jsme rodina(byl jeho)...no ja tam byla jen navic a obcas hromosvod a nebo vrba
Ahojte všechny!
Když jsem natrefila na tuto diskuzi, vzbudilo to ve mne hodně emocí...kam až jsme schopné zajít, co vše jsme schopné pro chlapy udělat, jen, abychom nebyly samy... Vše pramení z toho, že nikdo z nás nechce být sám, každý chce být milován...Nikdy jsem si nemyslela, že bych se do "vámi podobné situace" kdy dostala. Mívala jsem "normální vztahy", kdy jsem většinou byla domina já. Nikdy jsem se nemusela o nic starat, většinou fungovalo "co jsem řekla, to jsem měla"...ale i přesto mi asi stále něco scházelo, nebo jsem si jen nevážila toho, co jsem doma měla a vztahy jsem po x letech vždy ukončila. Teď mám přítele, který je fakt super...až na pár drobností...a jsou to přesně tyto drobnosti, které většina z vás tady popisuje. Já už tomu říkám drobnosti - nej. kamarádka mi říká, že začínám být slepá, že nevidím, co se kol mne děje. Chápu ji, chápu všechny, kdo bohužel měli tu možnost strávit s námi chvíli a vidět, slyšet na vlastní oči. Stále se snažím ty "negativa" posouvat do pozadí, naučila jsem se rychle zapomínat a být "hodná" jak se ode mne stále vyžaduje. Prostě jsem poznala druhou stránku, tu, kterou jsem vždy zastávala já - sic ne tak vyhroceně hekticky, ale zastávala - až teď si konečně nelžu a přiznávám si, že jsem taková byla dříve i já. Jenomže ve chvíli, kdy jsem si řekla - tento už je můj poslení - říkám si, proč zrovna on - proč zrovna on je takový a dělá to, co dělá... Musím říct, že jej vytáčí snad vše, co se kol mne děje. Tak strašně moc bych si přála "vydržet to" a změnit ho, ale bohužel mám obavy, že ta (ty) předemnou byly tak "kruté, tvrdé", že v něm něco zlomily a že už je to prostě v něm, že já můžu být sebehodnější a stejně je to jen otázka času. Můžu vám říct, možná kroutíte hlavou, ale "jeho" miluji ze všech nejvíce, bojuji, idkyž je mi říkáno, že pro nic...prostě doufám, věřím, že ho zlomím, že mu ukážu, o čem opravdu láska, porozumnění, důvěra je...Nejde mi na mysl, že se k sobě dva milující můžou takto vůbec chovat...jenže, když jsme na počátku, málo kdo z nás je opravdu sebou, ruku na srdce. Jsou věci, které nás vždy nervovaly a budou nervovat a před naší novou čerstvou láskou v sobě držíme tu zlobu...a to je právě ono, držíme, dusíme...přetvařujeme se...nejsme sami sebou...a pak, jednoho krásného rána, blbě nevytřená podlaha, nenachystaná snídaně jako vždy, či jiná "malichernost, drobnost, blbost" a máme tu sopku, která když vybuchne, tak nám v tu ránu ukáže, co v sobě vlastně celou dobu držela...jenže jak s tím chcete bojovat, jak odhadnout hned z počátku, že to v člověku vlastně je...To máme chodit na první rande na psychotesty??? Největší zlobou tohoto století jsou mob. telefony! Dříve, když nebyly, dýchalo se nám líp, žilo se nám líp, spalo se nám líp a dokonce jsme se těšily, až toho druhého uvidíme, uslyšíme (třeba na pevné), IN byly dopisy - ach ta romantika! Teď? ze začátku vás nenápadně sledují, jak často držíte tel v ruce, kolik sms vám přijde za večer, jestli se u toho usmíváte, nebo ne, jestli vás někdo jen tak prozvoní, kolik z toho je mužské pohlaví, kolik ženské...tváří se, jako by se nic nedělo...ale v okamžiku, kdy už jste ve vztahu dál a dál - ani se nezastydí, že vám do něj lozí, čte si sms, prochází volání a pak...nejlepší důvod pro nedůvěru, výčitky...násilí, psych. teror, osočování. Bohužel, nejsou chlapi co bývali...a bude hůř!
slunečnice:já si myslím že to je jenom o tom jak si sami sebe vážíme!!!a nezlob se,ale ty si sebe moc nevážíš,protože to bys tohle nemohla vydržet!možná chvíli,ale na celej život...no nevím!
a co píšeš o telefonu - to není věcí jestli máš nšbo nemáš mobil a že dřív nebyly, bylo to lepší,ale o tom, že i kdyby ti chodili dopisy,tak si myslíš že by ti je nečetl?si myslím že jo!!!takže ono je to jedno!
Sunecnice.II: tak to je teda masakr. Musím říct, že to co píšeš, je dost dost smutné.
Ale nebrala bych to tak obecně. Nic není takové, jaké to bývalo, nová doba přináší změny ve všem. Nemyslím si, že by nám mobily ztěžovali život, naopak a určitě nejsou všichni chlapi stejní. Mě nikdy přítel ani teď manžel nelezl do mých věcí, ani do mobilu...je to o důvěře. Ta naštěstí u nás funguje a já si toho cením. Obecně, tohle, co píšeš, bych v žádném případě nebyla schopná snášet. Taky jsem nerada sama, ale být s někým, kdo nám ubližuje psychicky apod. ...nebýt sama, ale za jakou cenu? Vím, že je to těžké, takové případy znám i ze svého okolí , ale pokud to jde majetkově vyřešit a nejsou ještě děti a ta možnost odejít tu je, tak rychle pryč.
prosím??? =-) jako promin slunečnice II. ale já to teda nechápu.... ty to jako bereš, že je to snad normální chování??? a že to v něm prubudily předešlé ženské? a on je teď chudák takový? já ani nevím, kde začít.... :-S Copak to, že jsou v dnešní době mobily, ho opravňuje k tomu, aby ti do nich lezl? a hned tě podezíral a dělal scény??? A ano na začátku vztahu samozřejmě se chováme "trošku" jinak, ale ne tak, že pak za pár měsíců, se člověk otočí o 180 stupnů a bude buzerovat za kažnou blbost...to tedy už normální taky není....
A dále nnechápu, proč si mylsíš, že ho snad změníš?? že ho "zlomíš" jak píšeš? To má vědět on sám!!!! , je snad dospělý a má vědět, jak by to mělo být v rovnocenném vztahu a partnerství. Jako ohla bych tu psát ještě dlouho, ale to by se sem snad ani nevešlo, to co se e mně teď vše bije...
Ale nejhorší je to, že na konci píšeš, že nejsou chlapi, co bývali!!!! TO SNAD NE!!! tím se už předem odsuzuješ k tomu, že radši budeš s takovýmhle asi žárlivcem a despotou, dle toho co teda píšeš... než abys od něj odešla a našla sis partnera, který te bude respekotvat a vážit si tě.... To přece není pravda, dle mě je ještě hodně chlapů, kteří by za to stáli a rozhodně nejsou to co tvůj. Já například jednoho takového našla i když jsem si na něj musela dlouho počkat než se objevil, ale i kdyby mi tenhle nevyhovoval, tak s ním nebudu, protože si sebe vážím a nebudu jen tak s někým, abych nebyla sama...to je ten nejhorší přístup, jakej může člověk mít-...protože se pak předurčuje tomu nebýt šťastný a spokojený ale nejhorší je, že tomu i věří , že nemá nárok na to být šťastný.... Jak píše Hafhaf asi si sebe fakt nevážíš a opravdu nevidíš skutečnost.... nebo nevím....Neber to jako nějaké hanobení, či urážení...já to jen proste nechápu a potřebuju k tomu říct svůj názor, samozřejme neznám podrobnosti Vašeho vztahu a jen proste reaguji na to, co jsi sem napsala a co říkáš ty.....Ale je to opravdu děsivé..... Možná se ti snažím otevřít oči? nevím... :-| prostě jedním slovem: NECHAPU.... :-(
Slunecnice, pro tve dobro doufam, ze jednou prestanes "bojovat" za vasi lasku, a zjistis, ze ne vzdy laska hory prenasi a ne vse ma cenu zachranovat, jen ze zoufale potreby lasky.... Ja tohle zazila mockrat, a nastesti to mockrat nakonec skoncilo. JInak nevim, kde bych byla dneska.
Nakonec jsme potkala chlapa, ktery opravdu JE jako chlapi "kdysi"-rekla bych ez i mnohem lepsi. Je to gentleman, stara se o me, hycka si me, ale neni to "hodny blbec", je inteligentni, a mysli to se mnou vazne. A vernost je pro nej esencialni soucasti vztahu. Takze to ze chlapi jako kdysi uz nejsou neni pravda. Jen je pohodlnejsi si to namluvit a verit tomu, aby clovek nemusel projit delsim obdobim neuspesneho hledani. Je snazsi zavirat oci a mit nekoho "nepraveho" nez snaset znovu a znovu neuspesne hledani. To znam. Ale NIKDY by clovek nemel klesnout pod svoji uroven a sebeuctu.
Za lasku je dobre bojovat. Ale pokazde jen ve dvou, jeden bojovat nemuze. A to co ty popisujes je prohrana valka, protoze cloveka nezmenis, dokaze se zmenit jen on sam a to jeste hodne tezko.
Kazdy si zaslouzi neco lepsiho. I ty. Neni to tak, ze bys mela byt rada, ze vubec nekoho mas, a ze mas vlastne stesti, ze te treba netyra, jako to nekteri delaji. To si honem uvedom
slunecnice: nezlob se, ale jestli ti projizdeni tvyho vlastniho mobilu, cteni soukromych zprav a hledani v historii volani prijde jako drobnost, jses trosku psychopat sama :-S
lidi nevymysleli mobil jako nastroj ke spiclovani svych blizkych, ale ke komunikaci mezi nimi. pokud to tvuj pritel nechape a spicluje, tak Ti neduveruje. A vztah bez duvery neni vztahem. Mozna to pisu drsne, mozna Te to probere!
slunecnice - tak ja jsem se svym drahym zacala chodit, kdyz jeste mobily nebyly a psali jsme si prave ty dopisy atd. Mobil jako takovy nic nezmenil, pac si pisem zamilovany sms, coz je taky super. ale mne by nikdy nenapadlo mu tam lozit. Takze problem bude ve vztahu... jinak bych byt tebou zasla do nejake poradny, pac z toho, co pises mi to pripada cely dost psycho.
Ještě musím něco přidat.... tak tedy....jak píšeš našla sis super řpítele, až nějaké "drobnosti", ale ony to NEJSOU drobnosti, ajk můžeš tohle napsat, když pak popisuješ, jak se kvůli všemu hend rozčílí a kůvuli tomu, že je snad špatně vytřená podlaha, či blbá snídaně? to snad nemymslíš váženě? to si enhcáš líbit? ty si mylsíš, že takhle se má chovat dospělej chlap? a ještě ho omlouváš a že jsi e tak kdysi taky chovala? tak to velice pochybuju... a ještě se z tebe stalá pokorná, poslušná hodná holčička, aby náhodou nebylo zle... a tohle všechno přiznáš a nepřijde ti to divný a ještě dál rozepisuješ, jak dál se musíš snažit a vydržet apod.? zkus si ten příspěvek po sobě přečíst. Nevím jak ty , ale mě to příšlo po přečtení maximálně děsivý a zvrácený až je mi z toho špatně od žaludku... To už jsi tak od něj dobře zpracovaná a zmanipulovaná???že ještě snad budeš tvrdit, že : "Nejde mi na mysl, že se k sobě dva milující můžou takto vůbec chovat"....ale hnusně a despoticky se chová jen on k tobě!!!! dle toho co píšeš...a pak to všechno svádíš na mobily???? je to normální????? ano mobil za to může... takže když ti napíše mamka, ty se u tohho budeš usmívat , tak on má práco ti co jako, rozbít mobil a pak třeba i hubu nebo co? chápeš tu zvrácenost toho všeho?!?!?!
No ale nejvetší ťafka pro mě stejně je to poslendí tvoje: "A bude hůř!" to snad nemyslíš taky vážně.... jak bude hůř? to si mylsíš, že on je ten nejlepší, kterého jsi mohla potkat? tak to teda ani náhodou... a jak bude hůř? víš kolik fajn chlapů mám v okolí a rozohnde to nejsou takoví, s prominutím, omezenci a tyrani.....no jeslti to myslíš tak že bude hůř, ale s ním ta to jo to beru to máš recht, páč s ním te nic dobrého nečeká....
Jeslti ti můžu radit na základě toho co tady píšeš.... PROBUĎ SE HOLKA! a odejsi od něj, neni nač čekat, nezmění se a bude to jen horší...odejdi dřív než te uplne zmagoří a vygumuje k obrazu svému!!!
koncím, neber to jako urážení jen jako snaha o otevření očí!!!
ishtara: naprostej souhlas-moje matka žila 20 let s tyranem,který ji držel doma,nepustil ji do práce,zakázal jí veškeré kamarádky!!!o kamarádech nesměla být ani řeč!zakázal se jí líčit,hezky oblékat,barvit vlasy...potom umřel,jí bylo 45,byla bez práce-neměla praxi,začla pít,žije z ruky do huby a teďka tvrdí,že to byl nejlepší člověk.Proboha,máme jenom jeden život!
Tak kdyz to tak ctu, musim se take pridat...hlavne tedy pro slunecnici, jak jsem tak cetla tve radky, trosku si me pripomnela moji nej.kamaradku, ktera ma take trapeni se svym pritelem....prosimte, nemysli si, ze muzes dospeleho chlapa nejak radikalne zmenit ci nedej boze prevychovat,jeste jsem neslysela, ze by se to nekomu podarilo...Samozrejme, ze mobil prinesl do zivotu lidi nejen pozitiva ale preci je hloupost rikat, ze jsou mobily proto spatne :-S V tomto naprosto souhlasim s ishtarou, nikomu preci neni nic do toho, co mas v mobilu, bud je mezi Vami vzajmena duvera, ktera se samozrejme ziskava casem a nebo to podle meho nema cenu :-(
Mela jsem pritele, ktery byl desne zarlivy a majetnicky, porad jsem slychavala, jak nesnasi neveru a ze by me nikdy nepodvedl, porad mi to pripominal,snad denne,vsechny sms, ktere me prisly v jeho pritomnosti jsem nemela moznost si precist sama :-( ....byla jsem slepa a zamilovana ale pak jsem nastesti vcas sundala ruzove bryle a ukazalo se, ze ten, ktery porad kaze a mluví o techto vecech, tak je dela sam ;-( Velike zklamani ale diky za nej, protoze kazda spatna zkusenost cloveka posili a dneska s odstupem casu jsem mu i svym zpusobem vdecna, protoze si daleko vice mohu vazit manzela i za veci, ktere jsou leckdy povazovane jako za malickosti ale ONY NEJSOU :-| Rada pro slunecnici, utec jak nejrychleji to pujde...lepe byt sama, nez prozivat takove peklo :-S
ishtara prispevek od slunecnice te trochu nadzvedl, co? :-)
ale kdo chce kam .... taky jsem znala takovou jako je slunecnice :-(. Manzel ji za nejakou blbost treba skopal pod topeni a pak ji celou modrinatou a od krve zvedl a odnesl do postele, kde ji osoulozil ..... Ona ho ale milovala. Jednou byla po nejake operaci a nemohla mit sex, tak pozadala svoji kamaradku, jestli by s nim tech x tydnu nemohla spat, protoze dostala do huby, ze nemuze sexovat .... samozrejme ji podvadel, kde mohl, protoze si ji vubec nevazil.
Je nepochopielny, jak si nekteri lide tak moc nevazi samy sebe.
Slunecnice se taky zrejme rozhodla byt obet a obetovat se pro lasku :-D .... tak kdyz to tak chce a je tak spokojena, tak at si tak zije. Casem z ni bude zatrpkla a zla baba, kterou bude manzel podvadet na kazdem rohu a ona bude svadet vinnu na mobily a ex-predchudkyne :-D .... uvidi kolem sebe spokojene lidi, protoze nebude hur ... protoze jsou na svete (a vzdycky byli a budou) bezvadni chlapi, kteri do mobilu nelezou, nemlati zenskou za neumytou podlahu a chovaji se k ni jako k rovnocenne bytosti a ne jako k hmyzu.
Slunecnice, mam pocit, ze se toho chlapa drzis zubama nehtama v zoufale snaze mit "lasku"...to se stava. Ale probud se. To co popisujes nema s laskou vubec nic spolecnyho. To je maximalne zvraceny majetnictvi, omezovani, dokazovani si nadrazenosti a sily, toho ze ma navrch...ze mu dela dobre nekoho kontrolovat, a ridit. To ale neni laska ani za mak....Takze kdyz od nej odejdes, lasku neztratis. Nemuzes ztratit co nemas.... Mozna i on si myslim ze miluje. Ale tihle lide milovat neumeji.
Jozefko, pěkně jsi to napsala... já ani nevím jeslti nadzvedl....no asi jo... ale ne že bych se jako zlobila na ni, ty příspěvky vyznej třeba drsně, ale zlobím se na toho jejího "magora", s prominutím, a proto se snažím rázně jí oslovit, či co.... já do diskuzí příspěvky dávám sporadicky, takže to už musí být něco, abych se ozvala a tohle teda bylo..... Taky jsem si tak říkala, každy strujcem svého štěstí, tak at to má jak chce, ale zase si říkám, třeba jen neví jak dál, co s tím a potřebuje pomoc...a podporu.... doufám, že se slunečnice opět ozve a uvidíme jak na tom je.......ale jeslti ho bude obhajovat, tak nemá smysl jí dokola opakovat, ať odejde...mylsím, že nás tu reagovala dost, aby viděla co si myslíme a co to je za cloveka...případ tvé známé..nebo kdo tobyl, je hoodně drsný a oparvdu si to nedokážu predstavit, že bych tak mohla dopandout nebo někdo z okolí...to by bylo prostě strašné... já osobně nemám nikoho blízkého, kdo by tohle zažil...nebo apson o tom nevím...ale určité psychyické nátlaky a vydirání byly, ale právě že se nedopustilo aby to zašlo ještě dál a utlo se to v základu..to samé měla udělat slunecnice už dávno a pokud jí to ještě nedoslo, tak by to měla udělat co nejrychleji teď....nemuze se stait do takové role, že snad s tim je smirená a že si to asi zaslouží či co a je odhodlaná mít roli trpitelky do konce života.... tot asi tak vše... co mě teď napadá, a že je toho hodně...ale nedokážu to napsat vše najendou, páč se to ve mně bije... nevím co psát dřív a pak zapomínám jedno pro druhé....
Slunecnice... preji hodne sil a doufám, že s ejeste ozves a bude bojovat za svoji svobodu a spokojenost a nenecháš to tak!!!!
Slunecnice, jak uz rikala i frisbee- zivot zijeme jen jeden, nemuzeme vratit cas, nebo ho zit znovu. Nedopust, aby ses jednou probrala jako stara zenska na stary kolena, a zjistila, ze jsi zahodila zivot s nekym, kdo si te nezaslouzi!!! Zivot je moc drahocenny a moc kratky na to, abychom ztracely cas necim, co za to nestoji. Prosim, mysli na to. Zivot je jen jeden a prave proto bychom mely chtit od zivota jenom to nejlepsi a nespokojit se s necim, co neni to prave!
slunečnice:ještě jednou jsem si přečetla tvůj příspěvek...všimla jsem si,jak tam něco píšeš o nenachystané snídani..když už jsme u toho...nejsi posluhovačka...jistě,každá z nás vaří,uklízí atd.,ale v rovnocenným vztahu ti ten chlap nachystá tu snídani taky...u nás to dělá kdo vstane první a to sme podstatně starší..nedělíme práce na mužský a ženský-já bourám stodoly a maluji barák,protože mě to baví..můj muž nemá problém pověsit prádlo,umýt nádobí,postarat se o dítě.Ale hlavní je to,že nic po sobě nevyžadujeme,děláme co je potřeba,prostě jsme na všechno dva.Už jsem to v nějaké diskuzi psala,oba dva jsme osobnosti,někdy je u nás Itálie,ale nikdy bychom se navzájem neurazili-slovo,které vypustíš ven už nevezmeš zpátky.Celý život tvrdím,že každý máme občanku a nejsme nesvéprávní,podle toho má vypadat i to chování-vím o čem mluvím,moje matka byla roky ponižována.
To je moje zásada č.1-přes soukromí nejede vlak-já mám dospělou dceru a odmala k ní do pokojíku klepu a
nikdy bych jí neotevřela dopis-to stejný ani svému muži,ani on mně.Nemůžu na tvou situaci ani myslet,jak mě to zvedá ze židle,pamatuj,že si k tobě človek dovolí to,kam mu to až umožníš,pokud tě má rád,nemůže se tobě chovat s takovou neúctou.
Slunečnice, zkus ze nad tím zamyslet. Kdo ti řekl, že jsou to maličkosti? Kdo ti řekl, že jsi byla ve vztazích tak strašná?(sama si podle mě myslíš, že jsi byla jen dominantní a v tom je sakra rozdíl). Chlap dokáže mnoho, ale ty jsi mnohem silnější, než si myslíš. Abys odešla, musíš chtít sama, ale poslouchej kamarádky a nepouštěj všechno jedním uchem dovnitř druhým ven. Zničíš si život. A přestaň poslouchat toho debila. Nenachystaná snídaně nebo cokoliv podobnýho není důvodem ani na sebemenší naštvání, natož na nějaky násilí.
Ahojte všechny!
Děkuji za tolik reakcí :-. Když jsem náhodou na tuto stránku, téma narazila, chtěla jsem se jen "podělit"...napsat své zážitky, dojmy, pocity. Že někdo z vás zareaguje, jsem vůbec netušila - přiznávám, že mi při čtení teď telky slzy po tváři. Je pravda, že se mi honí hlavou miliony myšlenek, bohužel je nemohu ze sebe všechny naráz dostat v takovém pořadí, v jakém bych chtěla, proto to, co jsem viz výše napsala byla možná zmatená část všeho, co se mi v danou chvíli honilo hlavou. Bohužel máte v hodně věcech pravdu |-| Vím, co je hranice únosnosti a také vím, že jsem ji v určitých situacích překročila a to jsem dělat neměla. Jenomže to není tak lehké, ikdyž mé zdravé jádro se s tím vnitřně stále pere a žene do mozku "rozum", stále ho mám asi natolik málo, jinak bych už byla opravdu pryč. Vždycky je chyba na obou stranách, nebudu zjišťovat kdo z nás ji udělal první, protože to není podstatné...jen vím, že s tím opravdu chci něco dělat a buť to půjde po dobrém, nebo po zlém. Určitě nechci být zapšklá zlá baba na staré kolena ]-( :-N , chci mít milujícího partnera, plného lásky, něžností, tolerance a hlavně důvěry...bez ní to opravdu nejde. Proto vám všem, které jste věnovaly energii, zkušenosti a hlavně ochotu poradit - pomoci, ze srdce děkuji.
Slunecnice, verim, ze to neni lehke. Ono sam zivot je nekdy hodne tezkya hlavne slozity, at uz prinasi cokoliv. Je pravda, ze chyba byva nejen na jedne strane, ale prosim mysli na to, ze ne vzdycky se da vse napravit a nekdy proste veci nefunguji, i kdyby clovek sebevic chtel, a holt se musi jit dal. Urcite je dobre tohle mit na pameti-nejen v otazkach vztahu, ale vubec obecne. Aby se clovek nekdy neustval pro neco, co se spravit neda ;-) A hlavne- pokud se vratime ke vztahum - tam musi byt vzdycky snaha na obou stranach, a to stejnym dilem. JInak to nejde nikdy. Drzim ti palce at si v hlave vsechno srovnas a najdes hodne sily, a reseni aby uz te nic netrapilo. Nezapomen ze pro velkou lasku se nemusi vzdy trpet (nerikam, ze to tak bere,s ale treba me trvalo dlouho, nez jsem se takoveho dojmu sama zbavila). Doufam, ze najdes cestu, jak vyuzit svuj zivot na 100% a nedelat komromisy, a opravdu mit jen to, co je pro tebe nejlepsi.
Ahoj Slunečnice.... rada tě tu opět vidím..... ráda bych se tě zeptala...jak tedy právě teď vidíš svého partnera? Jak vnímáš to, jak se chová k Tobě a že ti ani nevadí, že se tak chová před známými? Jak vidíš Váš vztah? Jako reálný? z Tvé reakce není patrné lastně co si o tom všem myslíš... a mě přijde, že to stále ještě pořádně nechápeš, že to nemá smysl... že na něco čekáš...že se změní... ale on se nezmění...Schválně kolikrát jsi mu už ríkala, že ti vadí, že se chová k Tobě tak a tak.... kolikrát sliboval, že se napraví.... mě přijde že stále vidíš naději, ale ta tam není.... stále zastávám názor ten, jako všechny ostatní, kdo na tvůj příspěvek reagoval, že bys ho měla opustit.... Zkus mi to prosím nějak osvětlit.... díky I.
Jenze k tomuhle rozhodnuti musi dojit Slunecnice sama, my ji muzeme jen podporit, ale v hlave se to musi zrodit jen ji, jinak to nema cenu. A to je nekdy celkem zahul. Hlavne bychom nemely dat Slunecnici pocit, ze ji do neceho tlacime bez jeji vule ;-) Ale je pravda ze z toho co Slunecnice popisovala taky zastavam nazor, ze clovek se nezmeni. Tim min kdyz jde o dospeleho cloveka. Bohuzel jsem to taky zazila na vlastni kuzi, kdyz jsem chtela nekoho menit...a vzpamatovavala jsem se z toho par let :-x
Ahoj slunečnice, taky bych ráda přidala pár slov. Jak jsi psala, tak mám pocit, že si myslíš, že teď musíš trpět, když jsi se v minulosti nechovala dobře, jakoby ti to patřilo a kvůli tomu, jaká jsi byla, že si to teď takhle odčiníš. Ale tak to rozhodně není. To mě jen tak napadlo, když jsem četla tvůj příspěvek, tak se zkus zamyslet a podívat se do hloubky svýho nitra, jestli tam někde tohle nenajdeš, protože jestli jo, tak je to hodně špatnej důvod, proč s přítelem zůstávat.
Pak bych ti taky chtěla napsat (jakože už některé holky psaly), že se nezmění. Pokud nemá sílu k tomu, aby se ovládnul kvůli špatné snídani, tak stoprocentně nebude mít sílu k tomu, aby se změnil (a že by toho potřeboval měnit hodně - není to jedna drobnost....). Navíc kluk by se neměl měnit kvůli holce - nikdy to pak není natrvalo. Může to fungovat chvíli - půl roku, rok, dva, ale co pak??? Spíš si představ, že zůstane takovýhle. Je to někdo, s kým chceš strávit zbytek života? Je to někdo s kým chceš mít děti? Je to někdo, koho bys svým dětem vybrala jako tátu? Je to někdo, o koho se budeš moct opřít, kdo ti bude oporou a vykreje tě ve chvílích, kdy to budeš potřebovat? Co se stane když budeš nemocná, bude ti špatně a nebudeš moct udělat snídani? Místo toho, aby se on o tebe postaral, tě zbije nebo seřve? Je tohle opravdu to, co chceš?