ja mela za psychopata otcima a doufam, ze to tim mam za sebou... je to sileny, nejen z pozice partnerky, ale i z pozice ditete, tomu verte, proto vsem damam, co maji vedle sebe takovouto polovicku radim at mysli na sve deti a vezmou nohy na ramena...
kdyz se otcim podruhe ozenil, tak zmlatil svou zenu i jeji setru a honil je prej po baraku... ta jeho druha zena to volala moji mamce zrovna na jeji narozeniny, myslim jasny dukaz toho, ze clovek se proste nezmeni
Holky cetla jsem vasi debatu fakt ste si to zalozili,to je super :-D urcite Vas tu bude hodne podle toho co ctu,ja teda diky bohu nemam partenera ani ex pritele psychopata,mela sem kamarada ktery mi sice nedal pokoj 3roky ]-( ale kam se hrabu na Vas
Holky já se přidám.
My spolu byli od mých 15,jeho 18, 5let relativně v pohodě,poslední rok děs.Kvůli práci jsem se přestěhovala a začalo to žárlivostí,kde a s kym tam všechno spim, s iým se tahám, apod..při vysvětlování,že to tak není,že myslím na něj,až budem moc žít konečně spolu atd nadávky..pak se za mnou přestěhoval a zkusili jsme to spolu(já už věděla,že rozchod musí přijít,jen jsem k tomu potřebovala dozrát..),hlídání na každém kroku, přijít o 10min.dýl z práce hroznej problém s kým sem se kde zakecala...typický. Sms od kamarádky nesnášel, hned za tím viděl,že je to chlap a já ho mám v mobilu v seznamu jako ženskou..Pak mi jednou volal kolega ze školení a já se s ním nechtěla bavit,tak jsem to nezvedala...tak mu zavolal sám a řekl mu,at mi dá pokoj...já se mu pak omlouvala(kamarádovi), mě držel a třásl se mnou a nadával at ho netaham za nos,že ví,že se ku.vim...No a pak mi vrazil facku - a víte proč??protože když jsem ráno šla do koupelny vyčistit si zuby,tak jsem se tam rovnou převlékla...ne,měla jsem se převlíkat před nim...:-)to byl důvod facky. Takže jsem třískla dveřma a šla.Samosebou omluvy atd, ale naštěstí mi něco zhora osvítilo a kopla jsem ho kamsi...Otravoval ještě snad 3měscíe,byl schopnej zvonit na půl baráku,dělat scény u dvěří,až mu babi sdělila,že zavolá policajty,jeslti nevypadne...pak se na protest vymlátil na motorce,následky si ponese do ted...myslel,že mi to zlomí...ani omylem. Tenhle šílenej stav trval tak půl roku,to jsme se vídali o víkendech,jinak bych na to asi přišla dřív...ale předtím ten půlrok se choval jako debil, nechápal proč chci studovat VŠ(typickej vesnickej buran...a ted se nechci dotknout nikoho žijícího na vsi,ale on to tak skutečně měl), dokázal zmlátit i vlastní mámu, věčně bez práce...je to už 3roky a doted když si na něj vzpomenu,tak ho strašně nenávidím za to,jak se dokázal chovat.
No, tak se všichni chovají stejně. Já teda měla půl roku úplně úžasnýho chlapa. Pořád mi něco kupoval a byla jsem ta nejhezčí a já nevím co všechno. Pak jednou na dovolené, po půl roce jsme se pohádali a já odešla na pláž sednout si a vyčistit si hlavu. Po příchodu jsem dostala první facku(mohlo se mi něco stát), kterou jsem i vrátila :-D , což nečekal. Ale pak to šlo od 9 k 5. S kým jsi byla, proč, vedle koho jsi seděla, kdo naproti tobě, jak tam byl nějakej kluk, okamžitě jsem dostala. V telefonu krom dědy, taťky a bráchy žádnej chlap. Přece to nepotřebuju. On mě samozřejmě podváděl, ale ta ku.va jsem byla já. Proč si dáváš řasenku(když jsem si ji dala, dostala jsem), rozpusť si vlasy atd. Když jsem od něj něco dostala, nebo od jeho mamky, tak to v záchvatu rozbil, oblečení roztříhal, když dostal něco ode mě, tak to stejné. Po hádce se to strašně snažil spravit. Nikdy nezapomenu na to, když mě vykopl z auta do sněhu a tam do mě kopal, kolem jezdili auta a nikdo nezastavil. :-( Kdyby zastavil, tak asi dostanu ještě víc, protože když vyhodil svůj telefon z okna z jedoucího auta, tak jsme ho tam hledali po příkopách rozbitýho a zastavilo auto, v něm chlap, jestli nechci pomoct. Jak já dostala, že se zeptal mě a ne jeho.
Musím říct, že ho pořád nenávidím. Nedopadl nic moc, chlastá, ale i teď(nejsme spolu 5 let) se dovídám, že mě stále pomlouvá. Jak zvenku máme nádhernej barák, ale uvnitř žijeme v hnoji, jak nesnáším všechno živy a jsem tyranka(mám doma 4 pejsky a 1 kočičku a nikdy bych je neuhodila, moje výchova spočívá v hnusnym obličeji a milým obličeji :-D Několikrát byl u nás a vyhrožoval. Nedávno jsem si koupila plynovku a hned se cítím líp. Taky mi pořád volal z neznámých čísel a to i 2 roky po rozchodu. Že by chtěl být kamarád. ]-(
Jen otázečku, taky okolí říkalo, že on je Alešek hodnej kluk on by tě nikdy nepraštil. Viz jeho kamarádka a když praštil, tak mu chudáčkovi ruply nervy. Všichni z mého okolí říkali, že to není možny, že je tak pěknej a takovej milej a hodnej.... Vypadal prostě úplně jinak než jakej byl.
Každopádně teď jsem šťastná, mám toho nejlepšího chlapa na světě a budeme se brát. Toho se taky bojím, že mu v té palici opět nějak rupne a bude dělat problémy.
Alloušek,tak to sis prožila fakt mazec:-( Víš já taky se sem tam obávám,že může příteli rupnout v bedně...ale myslím,že po téhle zkušenosti mi v hlavě tiká jakási kontrolka a byla bych schopná jakýkoli závan agrese zachytit. pokud by se něco takového stalo, svatba nesvatba, nazdar. Mnohem víc si uvědomuju svojí cenu a to co dokážu tolerovat a co ne.Stačilo aby přitel z legrace!řekl, že mi naplácá na holou a já na něj vylítla jak saň:-)) Každopádně ex.taky nenávidím.
Leni ale pronásledoval, naštěstí tím,že bydlím 160km daleko ne tak jako tebe.Ale taky z ničeho nic třeba po měsíci přijel,začal se vtírat,když jsem nereagovala a nehodlala s ním mluvit tak vydírat atd...a pak nějak utnul a ticho po pěšině. Občas napsal třeba k narozkám nebo svátku takovou rádoby sms,jako že mu stále chybím..nereaguju a snad bude klid.
No, byla jsem blbá. Chlap dokáže ženskou dokonale ovládnout a i když by to do mě nikdy nikdo neřekl, tak i já jsem si to nechala líbit. Není to nic jednoduchýho. Kamarádka mi říkala, jedna facka a okamžitě bych ho poslala do prdele a pak několik let byla s chlapem co ji taky týral. A nejlepší je, že jsem si všimla, že ti největší žárlivci podvádí nejvíce. Když jsme se rozešli, tak jsem od krve, špinavá a mokrá běžela za kámoškou do nemocnice, on mi byl v patách, ale pud sebezáchovy je silnější a tak jsem zdrhla.
Mě dlouho trvalo, než jsem se z toho vzpamatovala, když člověk neslyší nic jinýho než nadávky, tak se mi stalo, že mi to párkrát ujelo i na mého přítele, vždycky mě to hrozně mrzelo a už bych nikdy nic takovýho neřekla, ale ze zajetých kolejí se blbě vyjíždí. Dlouho mi trvalo, než jsem se přestala krýt před prudkým pohybem. To mě chtěl přítel obejmout a udělal nějakej prudkej pohyb a už jsem se vykrývala. Teď už to nedělám, ale je to jako u týranýho štěněte(jedno mám doma). Nevěří a i když ví, že může, tak ve vypjatých situacích reaguje naučeně. To ji ale přeučím :-D
Nejlepší je nereagovat, NIKDY. I po 2 letech člověk zareaguje a je to nanovo. Nikdy už nereagovat.
Tak si je měl debil přetočit sám. Já nikdy nezapomenu, když jsem mu odsekla a otočila jsem a dostala jsem takovou pecku do hlavy a tma. Otevřu oči, on nade mnou se slzama v očích a sotva jsem se probrala, tak jsem dostala další nakládačku. Jo, odmlouvat se nemá. Tak jsem kolikrát jako zadostiučinění bouchla já jeho, ale to se mi nikdy nevyplatilo. A nikdy nezapomenu na jeho úsměvny pohledy a slova, jo, ku.vička se teď bojí...
Je pravda, že se na vše taky dívám jinak. Vážím si mnohem víc obyčejných věcí. To, že se na mě podívá kluk si teď užívám, dřív jsem se bála, že na mě někdo jen koukne nedejbože promluví.
Myslím, že jak s námi tihle naši vydrží prvních pár let, tak s námi vydrží už celý náš život.
A policajti? Nešla jsem tam, maminku od ex mlátil jeho tata. kolikrát skončila v nemocnici a policajti nic. Teď je konečně rozvedená, ale debila má taky kapitálního. A my si budeme užívat těch našich lásek, co to s námi vydržely.
Začít si s někým takovým jako byl můj ex teď, tak ho upřímě lituju :-D
holky to je strašný co tu člověk čte, alli vážně síla a policajti neudělaj nic dokud se něco nestane |-|
bohužel i ze svýho okolí znám pár takových případů - dvě kolegyně mého muže obě manžel bil obě se rozvedli, kdy u té jedný jí nadávat sprostě i do telefonu před jejíma kolegama jen proto, že třeba zrovna nevytřela podlahu :-N (mají dvě děti, ted´čeká s přítelem další a v sobotu se podruhé vdává), ta druhá se také již podruhé vdala; moje kolegyně z práce - manžel na ni děsně žárlil, nesměla pomalu nic a problém nastal když se chtěla po mateřský vrátit do práce, prostě nesměla; on začal k tomu pít a když přišel tak jí hned zmidlil (mimochodem je policajt :-|) - po 5 letech byl rozvod, dnes má naštěstí normálního kluka kterej má rád i její malou ale vdávat se radši znova nechce.
jinak pokud to s Váma Vaši současní partneři vydrželi tak si myslím, že je to už napořád - pevný základ - mám to podobně akorát trochu z jiného soudku v 18-ti mě znásilnil bratr mýho tehdejšího kluka s kterym sem chodila kdy mi tehdy řekl, že když sem jeho holka tak se musim vyspat s jeho bráchou |-| - vyrovnala sem se stim docela dobře i bez pomoci psychologa, ale od té doby vnímám cokoli jako útok na svou osobu a hned se bráním často úplně zbytečně a neadekvátně situaci - takže můj muž si v tomhle se mnou taky užil, kdy mi jen třeba něco řekl, já si to vyložila úplně jinak než to bylo myšleno a hned na něj histericky řvala :-p - takže jsetli se mnou vydržel tohle už skoro 10 let tak sem si jistá že ten základ máme pevnej a velmi si toho vážím, že to vůbec vydržel 8-)
ja mam kamaradku, jeji chlap ji jezdi ve tri rano okolo baraku a kontroluje jestli nema navstevy (nebydli spolu), nebo se jen tak nekde vynori ze krovi a je prekvapenej stylem "jeee, co Ty tady?!" treba kdyz ona musi na jednani mimo mesto. V noci na ni uprene zira a kdyz se ona zepta "co je, co se deje", on odpovi "chci slyset pravdu" - protoze on VI ze ona spala s tim a tim, on VI ze se taha atd. Nejhorsi na tom je, ze i kdyz ji to neprijde normalni, je s nim uz osm(!) let a je uz proti tem vecem otupela. Nekdy treba rekne jakoby s pochvalou "hele tenhle tejden byl fakt hodnej vis, vubec jsme se nepohadali", jako kdyby bylo normalni hadat se a prohledavat treba sklep jestli tam nekoho neschovava! On ji tlaci do svatby, kamoska rekla ze az se situace uklidni, az se prestanou hadat a on tak zarlit. Hm, tak to az naprsi a uschne...
sam: ježišmarjá, jen at´si ho nebere, leda tak to bud´ at´ otočí o 180 stupnu a vydrží mu to - a to bych si jo počkala třeba dva tři roky a pak bych teprve uvažovala o svatbě
toto je vyborna tema, snad to niektorym holkam otvori oci. Moja naj kamoska z detstva mala takehoto fotra - mlatil ich hlava nehlava, sice postavil krasny barak, ale to bolo vsetko, s cim sa na rodine podielal - inac prepil vsetko, co zarobil, doma potom mlatil zenu aj decka (kamoska ma brata, ktory ma teraz asi 25 rokov a chova sa uplne rovnako......) - do brucha, do hlavy, vyhraza sa im zabitim, hadze po nich sekerou......no proste otrasne! Vsetci traja boli cely zivot v tom, ze je to debil, tyran, vzdy ked zavolali policiu, policajti dosli, spisali protokol, urobili 'ty-ty-ty' na chlapa a bolo. A oni mali potom brutalne peklo doma, ked odisli........tak to slo dokola kazdy den, pamatam sa ako k nam sa chodievali schovat pred nim :-S :-S ako si priali aby to konecne skoncilo!
A asi pred 6 rokmi sa zabil, spadol do sachty nestastnou nahodou a zlomil si vaz.
Jeho zena sa nervovo zrutila, vsade su teraz v ich dome jeho fotky a zrazu je z neho milujuci otecko, ktory ich opustil nestastne ]-( ]-( ]-( ]-( ]-( ]-( To ma tak hrozne vytaca!!!!!! A ako o nom hovoria, keby tatko zil, tak by to bolo jednoduchsie bla bla.....
Nechapem to!!! :-( :-(
brum: to doufam ze bylo mysleno ironicky ty dva tri roky at pocka jestli se nezmeni! Je s nim osm let, kolik casu potrebuje clovek aby videl ze zije v bludu?
sam: no ono jak kdo víš někomu stačí měsíc někomu minuta někomu 5, 10 let, někomu ani celý život a někomu to i docela takhle vyhovuje znám pár chlapů co jsou spokojený pod pantoflem :-D včetně mýho bývalýho - já mu dávala svobodu a byla pro rovnopráávnej vztah, on se se mnou rozešel a našel si takovou která mu nic nedovolí, na pivo nemůže, přesně na čas domů a když se s ní chtěl rozejít tak mu vyhrožovala sebevraždou - co jsem se doslechla, tak čekaj dítě a pak má bejt svatba - takže komu není rady tomu není pomoci :-p |-|
Holky, jak to tady tak čtu, je mi z toho úzko...Zažily jste hrozné věci, ale teď už bude jen líp,moc bych vám to přála x-)
Já mám za sebou příběh, který se s tím vaším teda nedá moc srovnávat. Šlo sice "jen" o psychické týrání, ale i tak jsem ráda, že to mám za sebou. Brali jsme se v říjnu!! a od prosince spolu nežijeme. Máme 2,5 letou dceru a hlavně kvůli ní jsem udělala ten první krok a rozhodla se odejít. Nejhorší je, že za tu dobu, co to všechno trvalo (teď je tomu rok), jsem si na to jednání tak zvykla, že už mi to všechno připadalo normální. Kamošky na mě hleděly a nechápaly, že kdyby jim partner řekl, že je kráva za.raná, tak by to nevydýchaly. A já na ně jen hleděla, přišlo mi to divné, protože u nás padaly mnohem horší nadávky, bylo to na denním pořádku..
U nás to bude trvat ještě asi dlouho, protože máme spolu dceru, takže teď se mi mstí přes malou. Já už vím, co od něj můžu čekat, takže mě už snad nic nepřekvapí. Jen jsem musela poslouchat, že on není špatný chlap, sice je občas sprostý, ale jinak je to moc hodný člověk...No já jsem si zažila své, takže teď už vím, co je správné a co ne. Už jsem pochopila, jak by se měl chovat NORMÁLNÍ člověk a že tak jak se chová můj manžel to rozhodně není...
Já se díky manželovi cítím méněcenná, nechutná, přímo odporná. Dělá mi problém se podívat vůbec do zrcadla. Po roce žití s tím, že jsem jen kus hadru a služka, samých výčitek, nadávek (dost vulgárních) nemám upřímně moc velké sebevědomí. A bojím se najít si nový vztah, protože přece s takovou nechutnou osobou by nemohl žádný chlap být...Vím, že na sobě musím zapracovat, snažím se o to, ale jde to fakt pomalu.
Holky moc vám přeji, aby jste byly konečně šťastné s tím, kdo vás bude mít rád a bude si vás vážit!!!
Brum - díky ;-) Právě že jen malá mě drží a díky ní jsem pochopila, že nechci, aby v tomto vyrůstala a že je opravdu někde chyba. Vlastně až teď zpětně si uvědomuju co a jak. Odpoutal mě od kamarádů (já vím, jsem blbá, neměla jsem se nechat, ale prostě jsem byla zaslepená a nic mi nedocházelo), on mohl dělat cokoliv a kdykoliv, ale já když jsem se nachystala, že jdu s kamarádkou ven, tak bylo zle a radši se sbalil a odešel on, než abych opravdu šla já. Pořád jsem si myslela, že se změní, nebo že je chyba na mé straně. I tchýně mi řekla, že on je hodný člověk, že chyba bude ve mě. Já za hodného člověka nepovažuju někoho, který ženské vykládá jaký je hajzl hajzlovský a děvka jedna vyjebaná. Trvalo mi to dýl, ale pochopila jsem, že takto to už dál nechci, nechci už být jen ponižovaná a týraná. Byla jsem tak zaslepená, že jsem toto všechno neviděla už dřív. Musela jsem si tím vším projít, abych to zjistila. Někomu to trvá krátko, někomu dýl ;-) Ale už vím, že jsem byla blbá a pitomě naivní ;-)
mesulka. proboha,já jsem taky zažila psychoteror,sbalila jsem kabelu,dítě,kytičku a odešla.Moje rodina mě odsoudila,že jsem si dovolila opustit tak hodného chlapa.Teďka jsem vdaná,žijeme spolu 20 let a všechno mimo tchýně v poho.Akorát jsem přerušila kontakt s mojí matkou,už 7 let jsem ji neviděla.Chápu,že okolí do toho nevidí a ty si úplně bezmocná.
Teďka ti zvednu sebevědomí,nějaké řeči od takového hňupa tě nemůžou rozhodit!Kdybys byla tak nechutná a odporná,proč by si tě asi vybral,kdybys taková byla!!! On vypadá jako filmový herec,když si dovolí takto o někom mluvit a nemá ani základní minimum slušného chování? Já bych ho poslala do zadku takovým způsobem,že by si to chlapec pamatoval celý život.IQ houpacího koně.Mes,každá ženská je šíleně silná,i když si to o sobě nemyslí,my jsme schopné fungovat i situacích,kdyby to chlapa položilo jak děcko!! Měj se ráda,zajdi si k holiči,kup si něco na sebe,trochu se rozmazluj,když si přečteš tady ty rubriky,je tam kupa osudů,jak holky po utrpení potkaly toho pravého a jak jsou šťastné! :-)
Máš dítě,nemysli už na to,co bylo.Vím,že je to těžké,já se dávala do kupy hodně dlouho a to můj muž tvrdí,že se oženil s chlapem,že jsem hodně tvrdá.Ale život mě naučil.Neboj,bude líp,drž se. :-) :-) :-)