Dobrý den, odhodlávám se několik dní jestli sem je v hodné položit otázku o svatbě. Zkusím to celé shrnout. :-) Jsem spolu deset let. Máme spolu dvě děti. Na začátku vztahu chtěl přítel svatbu. Mě vyhovovalo žít ,,jen tak,,. To se nám narodila dcera.(dnes 9r.) Během doby vztahu jsme brali ,že spolu žijeme a o svatbě se nemluvilo. Narodil se nám syn (dnes 4r).A o svatbě jsem začala mluvit já a partner o svatbě nechtěl mluvit. Důvodem, mi říkal, že na to nejsou peníze. I to je pravda, peněz není nějak moc. Ale co řeším - o rodinu se postará, do práce chodí,poměrně ve většině se shodneme,když se mu chce pomůže vařit, ale cokoliv po něm chci ,,NA VÍC, ,př. úklid svých věcí( to co mu odpadne tak většinou nechá), pomoct, podat, když se mu v tu chvíli nechce odpoví mi - Potom se na to podívám, pak to uklidím, potom to udělám, potom...potom... atd.... Ale pokud to ,, Potom neuklidím - Pak neudělám já ,, to co jsem chtěla po něm,, na víc,, začíná být ,,nepříčetný,, začne mi předhazovat co za nějakou dobu udělal, že mi pomohl dost.. Toto mě vždycky tak rozhodí, že je mi do pláče. To se stalo zrovna včera. Jsou to takové ty ,,maličkosti,, ale i ty se postupně stupňují a kupí. Někdy se to snažím přejít a někdy mu to řeknu. A když se ozvu, potom si třeba tři, čtyři dny nebavíme.(jen to důležité) nepřitulíme se k sobě. Až když to celé jakoby vyšumí.. Vím, že je všude něco, ale toto mě vždy rozhodí i za takovou dobu.. :-( Za čtvrt roku má narozeniny, napadlo mě , že bych mu dala přáníčko,, s žádostí o ruku,, I když jsem si vždy myslela, že to bude on, kdo mě požádá o ruku... Ráda bych si ho vzala, Ale váhám.... :-.
Ani nevím co ,bych chtěla slyšet - Vaše názory, radu nebo zda-li to máte podobné?? Děkuji, omlouvám se za román.. :-N :-)
No heleď, nikdo není dokonalý a žádný vztah se neobejde bez občasného mráčku. Ale mně přijde, že předpokládáš, že svatba něco změní. Nezmění, bude to stejné nebo horší. Problémy se musí řešit, ne alepovat nebo doufat, že zázrakem či svatbou zmizí.
@kacenkakaca Já vím, že svatba ,,spory,, nevyřeší, jen se asi bojím, aby se vše právě nestupňovalo....Jen si myslím, že by bylo hezké mít společné jméno , už i kvůli dětem. Když jdu do školky , k doktorce oslovují , kamkoliv, mě podle dětí ...
@matulinda A myslíš, že když se vezmete, tak se to stupňovat nebude? Čemu ta svatba pomůže? A není společné jméno a "co si lidi o tom myslí" trochu málo?
Neříkám, abyste se nebrali, ale podle toho, co píšeš, mi to na svatbu moc nevypadá.
@kacenkakaca Asi potřebuji slyšet názor i někoho jiného. Nemám kolem sebe někoho s kým se ,,poradit,, Na jednu stránku bych moc chtěla, ale zároveň se bojím co by bylo kdyby to nedopadlo...
Neberu názor co si kdo myslí. Na začátku vztahu jsem na svatbu nepomyslela.Ted beru ten pocit v sobě, že když se teď někde podepisuji, př. v té školce tak se podepisuji jinak než se syn jmenuje. To mě přijde líto...I to, že se mě syn ptá proč se jmenuju jinak než on...
Ale je mi jasné, že jméno není důvod ke svatbě...
@matulinda kdyz chlap rekne, ze to udela, tak to udela, nepotrebuje, abys mu to kazdyho pul roku pripominala ;-)
Ne, ted vazne.. asi bych zaprvy zkusila to, ze zkusis omezit to ''udelas/pomuzes mi'' na veci, ktere jsou pro tebe opravdu dulezite a ne na veci, ktere zvladnes treba i sama.. jako aby nemel pocit, ze ho vzdycky akorat o neco zadas. A naopak za to, co pro tebe udela, mu poradne podekovat. Nevim, mozna to zni jako blbost, ale vidim kolem sebe hodne vztahu, kde holky porad jenom neco chteji, ale kdyz ten chlap neco udela, tak vubec nepodekuji, a za nejakou dobu pak ty chlapy chapu, ze je to zacne stvat. Ale treba to neni vas pripad, jenom rikam to, co ruzne vidim :)
Co se tyce svatby, proc ne.. kdyz to tak citis, tak ho klidne pozadej :) Kdyz budes chtit, tak to stejne udelas.. bez ohledu na to, co ti tady poradime ;)
@karlajasmine Možná to špatně chápu, ale přijde mi na hlavu, proč by žena nemohla muže požádat o pomoc s něčím v domácnosti, i když to zvládne sama? Přece je to domácnost jich obou a oba by se měli snažit udržovat ji v chodu. Neříkám, že pak nemá poděkovat, ale copak on poděkuje jí za to všechno, co dělá ona?
Pomoc muže v domácnosti by neměla být svátek, který je potřeba oslavovat, ale naprosto normální věcí.
Taky si myslím, že práce muže v domácnosti by měla být samozřejmostí. Chlap přece není na hotelu, ta domácnost je i jeho. Nebo ať zaplatí nějakou paní na úklid, žehlení atp. Ten chlap, o kterém se tu píše, je asi pěkný vychcánek. Je agresivní, aby nemusel přiložit ruku k dílu. Jiná situace by byla, kdyby jeho partnerka nechodila do práce a její hlavní náplní by byla péče o domácnost a děti. Tam bych to snad pochopila.
@kacenkakaca Nee, to jsem takhle nemyslela.. treba muj nastavajici doma vari temer kazdy den, pomaha mi uklizet, chodi nakupovat, pere.. a o nic ho zadat nemusim.. dela toho doma snad skoro vic nez ja.. ale mluvila jsem o tom, co jsem treba videla u tety doma, ze strejda se pro ni mohl predrit a ona po nem neustale chtela dalsi a dalsi veci, za nic mu nepodekovala, toho, co udelal, si nevsimla a akorat si vsimala toho, co neudelal.. tak se na to po case vykaslal.. a pak byl za toho spatnyho. Tohle neni urcite ten pripad, ale jenom jsem chtela rict, ze kdyz na nej nevychrli 5 veci, ktere by chtela, ale rekne treba jenom jednu dulezitou a pak za ni podekuje, tak to spis toho chlapa namotivuje k tomu, aby toho udelal jeste vic. Jako ze muj chlap toho dela hodne a za vsechno mu podekuju (a on me za to, co delam ja, takky podekuje), a tak si myslim, ze by to byt melo. Proste jsem akorat doufala, ze tim zakladatelce pomuzu, aby si treba prehodnotila, jestli to neni takove to ''udelej to, to a tamhle to''...ale aby to bylo spis ''Prosim te, udelal bys tohle'' a pak ''dekuju''. :)
@karlajasmine Tak v tomto případě musím naprosto souhlasit. :)
Také mám přítele, který doma pomáhá sám od sebe, když je potřeba, udělá všechno. Ale je fakt, že my si za věci děkujeme, ať slovně nebo nějakým milým gestem. :)
Asi jsem to nedopsala celé, když se může - pomůže, uvaří, nakoupí, vcelku kdybych na měsíc odjela, nemusím se bát, že by nebylo o děti postaráno.
Poděkuju, dám mu na jevo, že sem ráda, že to či ono udělal. Ale pokud má vše co CHTĚL udělat hotové, a já ho o něco požádám třeba už jen, že časově nestíhám a jemu se právě NECHCE a kouká př. na telku tak, je zle...I bych počkala až to do kouká, (nechci ,aby se okamžitě zvedl a šel, ale on to tak chápe)
@matulinda pokud ho o pomoc požádáš, když nestíháš, a on ti nepomůže, tak bych to taky nedělala. Já jsem na začátku vztahu manželovi vysvětlila, že jsem z rodiny, kde jsou domácí práce rozděleny mezi mamku a taťku půl napůl - jeden dělá to, druhý něco jiného. A že žena má stejný nárok na osobní volno, jako muž. Naštěstí to manžel pochopil, a dodneška (jsme spolu 6 let) mi pomáhá buď sám od sebe, anebo pokud ho poprosím, tak se okamžitě zvedá a jde mi s tou danou věcí pomoct. Samozřejmě mu pak poděkuju, že udělal tohle a tamto, a on dekuje mně za věci, které jsem udělala já. A tak to má být - ano, sice se u nás hodně děkuje, ale aspoň vidím, že manžel mojí energii vynaloženou na udržení chodu domácnosti nebere jako samozřejmost a že vidí, že se věci neudělají samy. Opravdu bych nemakala okolo domácnosti, pokud by si manžel jenom válel šunky. Sice často, když doma makám já, tak on se věnuje sám sobě (sedí u počítače, kouká na TV nebo hraje hry), ale taky když on doma maká, tak si válím šunky já. Často ale pracujeme oba zároveň. Prostě kdybych viděla, že se protějšek na chodu společné domácnosti nepodílí přibližně tak ve stejné míře, jako já, tak bych asi nebyla daleka toho ho tam nechat klidně shnít (já bych samozřejmě pak hnila taky). Jsem fakt šťastná, že svého manžela mám, protože mi život opravdu usnadňuje, než aby mi ho komplikoval nějakýma svýma odmítavýma postojema ke společné domácnosti.
Přeci nejsi jeho služka. Domácnost je společná, proto nevidím jediný rozumný důvod pro to, aby se na jejím chodu nepodílel stejnou měrou jako ty. Neříkám, že hned musí doma běhat se zástěrou, ale očekávala bych, že ty např. uvaříš, on umyje. Nebo ty utřeš prach, on vysaje. Ty vysaješ, on vytře. Ty umyješ koupelnu, on dojde se smetím apod. Další věc je, že i dětem dáváte vzor rodiny do budoucnosti, to by si manžel taky měl uvědomit
@matulinda a ty pracujes, nebo jsi doma na materske? Ptam se akorat proto, ze pokud on je treba od rana do vecera v praci a ty ne, tak z jeho pohledu se na to muze divat tak, ze uz je strasne unavenej z toho dne a nema na nic silu.. videla jsem to, kdyz muj pritel byl par tydnu doma (skoncila mu jedna prace a cekal na druhou) a ja byla v praci od rana do vecera, a kdyz jsem vecer prisla, tak on mel strasne moc energie a ja chtela akorat nerusene lezet u televize.. tak jestli to neni tim? Ale pokud pracujete oba, tak byste meli i oba delat stejne mnozstvi veci doma no..
@matulinka napadlo me, zkousela jsi cist '5 jazyku lasky'? Zrovna pro vas pripad by to mozna bylo fajn, jako ze by pritel treba pochopil, ze pro tebe je ta pomoc v domacnosti jakymsi dukazem lasky.. a treba mu od tebe naopak nejaky jiny dukaz lasky chybi.. Pokud jste spolu takhle dlouho, mate spolu 2 deti a jinak vam ten vztah nijak vazneji neskripe, tak mi tohle proste pripada jako nejaky druh nedorozumeni. Tezko rict, kdyz nikdo z nas tady nevidi, jak se k sobe chovate.. ale mozna bych mu spis do toho narozeninovyho pranicka dala pozvanku na nejaky spolecny prodlouzeny romanticky vikend, abyste k sobe zase tak nejak ''nasli cestu'' v jinem prostredi, a treba ta zadost o ruku nakonec vzejde od nej :-) Nebo treba bude v tu chvili vhodnejsi doba se o tom znova pobavit? Urcite si nemyslim, ze by to bylo nejak ''ztraceny''.. a asi chapu, jak to s tou svatbou myslis.. beres to jako takovej ten ''dukaz lasky'' a utvrzeni vaseho vztahu.. ale podle me by to nejdriv chtelo ten krok podniknout nejak jinak, treba v podobe nejake spolecne cesty (pokud mate hlidani) a az potom v podobe svatby :)
@karlajasmine - neznám tuto knihu. Můžu poprosit kdo ji napsal? ;-) Ráda bych ji přečetla. Myslím, že náš vztah nějak vážněji neskřípe. Sem tam je nějaký moment, ale to je asi všude. Společný víkend bych chtěla nějaký vybrat, s hlídáním by problém nebyl.
Děkuju za pochopení. :-) Tak nějak jak to popisuješ, to cítím... Jen to nejspíš neumím přesně definovat. Uvidíme jak budeme ,,dál pokračovat,,. Třeba si nechám poradit i z té knížky. :-D Určitě by bylo pro mě pociťově lepší kdyby ho napadlo samotného se zeptat, ale jinak by mi ten krok ode mě asi tak nevadil...
Nevím, jestli to dokážu posoudit - přestože jsme se vzali, deset let spolu nejsme a děti také nemáme...ale asi bych souhlasila s ostatními,s tím, že bych se přednostně pokusila řešit problémy ve Vašem vztahu. Je normální dělit se o povinnosti, pokud Tvůj přítel vynese koš, nejde o to, že by Ti pomáhal, jen přispívá ke společnému dílu. Asi bych neměla problém dělat sama domácí práce, pokud by partner např. makal na baráku, ale pakliže bydlíme v paneláku, dělíme se pochopitelně právě o ty domácí práce, a to půl napůl. Možná by bylo dobré si s partnerem o všem promluvit v momentě kdy nejste na kordy,ale v klidu , třeba nad lahví dobrého vína. Pokud by to nezabralo, pak bych se asi řídila poněkud drastickou radou im4fun...říká se tomu nastavení hranic. Je to sice drsné a asi by se to neobešlo bez patřičné reakce, ale věřím, že by to mohlo pomoci.
Nejsem příliš velký fanda překvapivé žádosti o ruku, spíš bych s přítelem rovněž promluvila na rovinu a pokusila se zjistit, zda o svatbu stojí a sdělit mu, co to znamená pro mě (opravdu je to jen kvůli příjmení?) - tady je myslím důležitá i upřímnost sama k sobě. Já sice požádána byla, ale o svatbě jsme mluvili už nějakou dobu a věděli jsme, že se vzít chceme. Ta poukázka na romantický víkend není vůbec špatný nápad.
Mam pocit ze zenska by o ruku nikdy zadat nemela - vydesilo by ho to. Mam pocit ze on nevi jak je to pro tebe dulezity - myslim ze bys mu nejakym zpusobem mela dat vedet ze ti na tom hodne zalezi. A pak uz je to na nem
@urtica Nechci svatbu jen kvůli příjmení, ale pociťuju to jako utvrzení našeho vztahu. Jen si myslím, že je to dost dlouhá doba. ( I když to taky není vše.) O svatbě mluvíme, jen nějaké období a pak to jakoby vyplyne. A přestane se o tom mluvit. I když říká, že by si mě vzal, netuším z jakého důvodu se drží zpátky... :-| Poukázku bych chtěla dát určitě....