Ahoj holky, zajímalo by mě, jestli nejsem jediná...Já se svým přítelem jsem už 3 roky,ale prostě moji rodiče ho nesnášej, proto že já mám vysokou školu a on je vyučený. Myslela jsem, že je to třeba časem trochu přejde, ale bohužel jak se ještě blíží ta myšlenka, že bych si ho mohla vzít za manžela, tak ho snad nenáviděj ještě víc :-( :-( A já pokaždý, když k nim přijdu, tak si musím vyslechnout, jakej on je debil, negramot, že nemá mozek a tak. A to hodně bolí, když já ho mám tak ráda a vím, že on je ten pravej. Pokud si tak dobře rozumíme, tak snad proboha vzdělání není všechno?!! 8-(
lenka, tak to je fakt "ftipny" :-D :-D :-D ten tvuj kolega je trosku cink ne :-D .... no,my jsme uvazovali, ze bychom si mohli dat na zvonek Ing. Novakovi, jako ze mame oba titul Ing :-D
S tema doktorama to chapu (tedy, ne ze studuju tri roky veterinu a dam si to na zvonek), ale jinak je myslim dobry, kdyz ma lekar na zvonku, ze je lekar a ceho, obcas se to muze hodit ....my jsme jednou vyuzili veterinarsku z baraku, kdyz mel nas pejsek zachvat nejake obrny nebo co to bylo :-(
Káťo, medici mají po 3 letech MUC, veterináři MVC a právníci myslím od prváku JUC. Ale u těch právníků si nejsem jistá, po jak dlouhý době. Každopádně psát si to někam mi přijde k neuvěření ujetý, většina lidí tohle netuší.
My bysme si mohli dát třeba Bc. ta a RNDr. ten, Ph.D., to by bylo fakt prííííííííííííma :-D
Vidíš, Terezko, mohla bys rodičům říct, když je ten řezník už takovejch let, tak určo zvířata taky zná, že je v podstatě MVC :-D (pardon ;-))
Monvitka, môj manžel má svoju rodinu rád aj keď chápe, že nie sú ani zďaleka ideálni /píšem o nich na prvej strane tejto témy/. Manžel si musel vybrať medzi svojou pôvodnou rodinou a mnou. Vybral si mňa a zatiaľ to ani po rokoch neoľutoval.
Prečítaj si, prosím, moje príspevky v tejto téme, nech ich sem nemusím kopírovať.
A k tomu, že mama je ťažká povaha a nerozmýšľa a nekontroluje sa čo povie: obete nátlaku takto často ospravedlňujú svojich agresorov. V opačnom prípade by si totiž museli priznať, že agresor je skutočne zlý, zákerný človek /takéto ospravedlňovanie svokrovcov som robila niekoľko rokov/.
A to, že mama tisíckrát oľutovala... Naozaj? Napísala ospravedlňujúci list Tvojmu priateľovi, v ktorom jasne vymedzila za čo sa ospravedlňuje? Napísala celej Tvojej rodine čo zlé im o Tebe naklamala a postarala sa o to, aby sa Tvoje vzťahy s rodinou upokojili? Správa sa v súčasnosti slušne a s úctivým odstupom k Vášmu vzťahu? Napísala celej Vašej rodine prítomnej pri tom, ako dourážala Tvojho snúbenca, že to tak nemyslela a že Tvoj snúbenec je dobrý chlap a ona sa mýlila? Lebo takto sa prejavuje človek, ktorý niečo tisíckrát oľutoval. Ja nechcem byť zlým prorokom, ale podľa toho, ako si tu opísala svoju mamu, neverím, že si na tieto moje otázky v duchu odpovedala "áno". =-)
to je nespravedlnost, titul už od prváku :-D .
Jednomu známému se vdávala dcera, oni jsou oba lékaři, ta dcera má vyšší a ten ženich učňák.. tam nebyl problém, ale spíš ve vyznání, že on nebyl Křesťan... ale zmíněný otec jim nebránil, i když po chuti mu to nebylo, ve všem je podpořil jako otec maximálně... kolikrát jsme to spolu probírali:-). Si říkám kolikrát, že někomu závidím rodiče.. podporu citovou,morální i finanční, která je pro někoho samozřejmost. Važte si takových rodičů, my ostatní to musíme zvládnout sami. :-D
ahojte žienky, tak som si prečítala vaše príspevky a dovolím si aj ja pridať svoj príbeh. S priateľom sme spolu teraz už takmer 10 rokov, no začiatky nášho vzťahu vôbec nebola prechádzka ružovým sadom. Keď som po 2 mesiacoch spoločného chodenia oznámila rodičom s kým chodím, prežívala som peklo na zemi. Lebo oni poznali jeho rodičov a spôsob ich žitia, tak som od oznámenia mala samé kontroly a zákazy a príkazy.....Bolo to premňa už neznesiteľné až prišlo k takému, že som sa jedného dňa zbalila a odišla som z domu za svojou láskou.....
Trvalo asi 2 roky kým moji rodičia pochopili, prečo sa ho nechcem vzdať, a že on nie je napr. ako jeho otec, čoho sa moji rodičia najviac obávali. Dohodlo sa stretnutie, porozprávali sme sa a teraz klape všetko ako má. Všetci si v mojej i jeho rodine rozumieme (klop klop), rodičia by už chystali svadbu, len nám sa akosi dotoho nechce, ale veď všetko má svoj čas.
tak vám žienky želám veľa štastia pri riešení podobných problémov, ´verím, že všetko zlé sa na dobré obráti ako v našom prípade. držte sa ;-)
Ach jo tady mi nekdo mluvi uplne z duse jsem tak zpufala.... Je mi 21 chodili jsme s protelem pred 3 roky byl o 16 let starsi ale neskutecne nam to klapalo bydleli jsme spolu no bydleli urcite to tady nekdo pochopi jak si muzes vzit jen par veci a kazdy den pendlovat mezi domovem pritele a domovem rodicu jen aby byl klid uklizet tam i tam pak poslouchat ze nespis doma od obou stran apod., porad poslouchat ty dnes nebudes spat doma atd... Protoze chvili muzu spat u protele a pak aby se nasi neposrali zase u nich. Mamka stalaa doufam ze jeste stoji pri me jenze muj otec je pan podnikatel a nad nej neni. Mamka si s pritelem rozumela a chtela abych se osamostatnila jenze tata ne a ne budes doma tady ne se zadnym asocialem skopovou hlavou idiotem debilem a ja nevim co jeste, pritom me ten pritel vyzvedaval vys a vys pomohl mi najit sve ja staral se o me dva roky kdyz jsem byla nemocna objel semnou vsechny doktory ucil se semnou udelal by pro me vse z kazdeho vyletu nebo pracovne kde byl privezl mi darek hyckal me koupil mi auto dal mi vse.... Doma se to s nasima uz nedalo mamka by chtela abychom byli spolu ale otec ne a ne a tak dlouho klaviroval az i mamka zamnou sla a otravovala me ze to treba fakt neni ten pravy. Myslela jsem ze opravdu zblaznim. Pratele okolo me si nedokazali predstavit vedle nej nekoho jinřeho nez me patrili jsme k sobe a kdybychom spou jeste byli rozhodne do 3 let budeme rodina... no nic ten cas je davno pryc museli jsme se rozejit ten natlak to neslo byla jsem na antidepresivech a tak jsem se snazila vylecit tak ze jsem zacala chodit s tatovym znamym ktery chodil kazdy den asi 2 roky v kuse k rodicum do restaurace na kavu s otcem si rozumneli hodne si rekli a pro sebe udelali rekla ksem si ze by to mohla byt treba spravna volba.... jsme spolu rok ze zacatku to bylo vsechno fajn klasika poznavali jsme se mamka z toho nadsena nebyla tata ano a upevnily se vztahy pritel chtel abych s nim byla doma chtel mit nekoho doma nekoho kdo bude na nej cekat varit a starat se coz je naprosto prirozena vec chtel to tak jako to ma jeho bratr jezdila jsem tam pak zacala spavat a jeho rodice uzasni lide s otevrenym stdcem byli radi ze oba synove maji pritelkyne uiji spolu a byli jsme vsichni pohromade mi rodice me zacali po case psychicky vydirat ze si s sebou musim vzit psa civavu jenze pritel ma alergii opravdu hned se osype a tak jsem kazdy den si pro psa jezdila byla s nim akora proste nemohl byt doma v posteli moje mama je na nem zcela zavisla je to jeji jedine stesti a pritel doma protoze je porad sama.... ale otec musel mit problem. no po case zase klid pak jsem zacala poslouchat ze je to rodina asocialu trosek zedniku kretenu vymazanych hlav apod. tatovi jsem rekla at sam jde a rekne jim to kdyz ma problem pak kdyz pritel prisel k rodicum do restaurace na kavu bylo zase vse ok a resili si spolu s tatou sve veci proste chlapske a kamaradi.... pritel je trochu cholerik a nemuze snest to jak mi rodice neustale rozkazuji a rikaji co mam delat kdyz pisknou ja musim sednout do auta a jet a klidne se o posrat. Servirka v restauraci rodicu neustale mela k pritelovi debilni pripominky a vyvrcholilo to tim kdyz mu rekla ze je nesvepravny nema nejspis ani obcanku a on ji rekl ze je stara pana coz je pravda odesel a vim ze uz tady nikdy s bratrem neprijdou no o co jde cele jsem to idseala ja a dostala jsem na vybranou bud pritel a nikdy se uz neukazu doma a otec mamku znici svymi recmi a komplexy nebo budu s rodici budu mit z casti vse ale nesmim byt s pritelem . Ja se asi zblaznim pochopite takove ultimatum? Rekla jsem otci ze si vse budu delat podle sebe ze pokud budu chtit rozejdu se a pokud ne zustanu ze mi nemuze takove veci nakazovat no hold mi rekl ze mam na to v pondeli do vecera cas jinak mi hazi vse z oken. Az tedjsem si uvedomila jak moc pritele miluju jak moc de chci psamostatnit a byt s nim jenze zase tam je ten problem ze u pritele doma s jeho rodici bratrem a jrho pritelkyni se nikam nedostanu nic nedokazu budu mit jen praci a doma . A co u nasich? Ti si to predstavuji tak ze budu spat sama budu u rodicu nadosmrti je budu poslouchat a ptat se jestli muzu ven. Jsem zoufala opet uzivam antidepresiva nevim jak dal.... Citove vydirani to je jedine co nasi umi mamka mi rekla ze chce at jsem stastna osamostatnim se ze chce at se netrapim a delam si po svem abych nedopadla jako ona jenze nemuze to rict pred otcem zabil by ji. Pritel je smutny nevi jak dal nejradeji by vsem nadal a udelal poradek nemuze se divat na to jak me porad vydiraji a rozkazuji..... Co mam delat jak dal... Ja jsem si porad machrovala ze s timto pritelem do budoucna nechci byt ze jeho rodina jsou vurani resi jen co budou jist a ze se s nimi neda inteligentne bavit ale je u nich laska a proste rodina.... U nasich mam zase moznost najit a objevit svet... Co mam delat uz nemuzu... Pritel ted opravil cele vrchni pstro domu dela to pro nas chce me uz nastalo ne n dva tydny.... Ja jsem porad machrovala ze s nim nezustanu a ted kdyz je takova situace zjistuji ze s nim potrebuju byt
Ach jo tady mi nekdo mluvi uplne z duse jsem tak zpufala… Je mi 21 chodili jsme s protelem pred 3 roky byl o 16 let starsi ale neskutecne nam to klapalo bydleli jsme spolu no bydleli urcite to tady nekdo pochopi jak si muzes vzit jen par veci a kazdy den pendlovat mezi domovem pritele a domovem rodicu jen aby byl klid uklizet tam i tam pak poslouchat ze nespis doma od obou stran apod., porad poslouchat ty dnes nebudes spat doma atd… Protoze chvili muzu spat u protele a pak aby se nasi neposrali zase u nich. Mamka stalaa doufam ze jeste stoji pri me jenze muj otec je pan podnikatel a nad nej neni. Mamka si s pritelem rozumela a chtela abych se osamostatnila jenze tata ne a ne budes doma tady ne se zadnym asocialem skopovou hlavou idiotem debilem a ja nevim co jeste, pritom me ten pritel vyzvedaval vys a vys pomohl mi najit sve ja staral se o me dva roky kdyz jsem byla nemocna objel semnou vsechny doktory ucil se semnou udelal by pro me vse z kazdeho vyletu nebo pracovne kde byl privezl mi darek hyckal me koupil mi auto dal mi vse… Doma se to s nasima uz nedalo mamka by chtela abychom byli spolu ale otec ne a ne a tak dlouho klaviroval az i mamka zamnou sla a otravovala me ze to treba fakt neni ten pravy. Myslela jsem ze opravdu zblaznim. Pratele okolo me si nedokazali predstavit vedle nej nekoho jinřeho nez me patrili jsme k sobe a kdybychom spou jeste byli rozhodne do 3 let budeme rodina… no nic ten cas je davno pryc museli jsme se rozejit ten natlak to neslo byla jsem na antidepresivech a tak jsem se snazila vylecit tak ze jsem zacala chodit s tatovym znamym ktery chodil kazdy den asi 2 roky v kuse k rodicum do restaurace na kavu s otcem si rozumneli hodne si rekli a pro sebe udelali rekla ksem si ze by to mohla byt treba spravna volba… jsme spolu rok ze zacatku to bylo vsechno fajn klasika poznavali jsme se mamka z toho nadsena nebyla tata ano a upevnily se vztahy pritel chtel abych s nim byla doma chtel mit nekoho doma nekoho kdo bude na nej cekat varit a starat se coz je naprosto prirozena vec chtel to tak jako to ma jeho bratr jezdila jsem tam pak zacala spavat a jeho rodice uzasni lide s otevrenym stdcem byli radi ze oba synove maji pritelkyne uiji spolu a byli jsme vsichni pohromade mi rodice me zacali po case psychicky vydirat ze si s sebou musim vzit psa civavu jenze pritel ma alergii opravdu hned se osype a tak jsem kazdy den si pro psa jezdila byla s nim akora proste nemohl byt doma v posteli moje mama je na nem zcela zavisla je to jeji jedine stesti a pritel doma protoze je porad sama… ale otec musel mit problem. no po case zase klid pak jsem zacala poslouchat ze je to rodina asocialu trosek zedniku kretenu vymazanych hlav apod. tatovi jsem rekla at sam jde a rekne jim to kdyz ma problem pak kdyz pritel prisel k rodicum do restaurace na kavu bylo zase vse ok a resili si spolu s tatou sve veci proste chlapske a kamaradi… pritel je trochu cholerik a nemuze snest to jak mi rodice neustale rozkazuji a rikaji co mam delat kdyz pisknou ja musim sednout do auta a jet a klidne se o posrat. Servirka v restauraci rodicu neustale mela k pritelovi debilni pripominky a vyvrcholilo to tim kdyz mu rekla ze je nesvepravny nema nejspis ani obcanku a on ji rekl ze je stara pana coz je pravda odesel a vim ze uz tady nikdy s bratrem neprijdou no o co jde cele jsem to idseala ja a dostala jsem na vybranou bud pritel a nikdy se uz neukazu doma a otec mamku znici svymi recmi a komplexy nebo budu s rodici budu mit z casti vse ale nesmim byt s pritelem. Ja se asi zblaznim pochopite takove ultimatum? Rekla jsem otci ze si vse budu delat podle sebe ze pokud budu chtit rozejdu se a pokud ne zustanu ze mi nemuze takove veci nakazovat no hold mi rekl ze mam na to v pondeli do vecera cas jinak mi hazi vse z oken. Az tedjsem si uvedomila jak moc pritele miluju jak moc de chci psamostatnit a byt s nim jenze zase tam je ten problem ze u pritele doma s jeho rodici bratrem a jrho pritelkyni se nikam nedostanu nic nedokazu budu mit jen praci a doma. A co u nasich? Ti si to predstavuji tak ze budu spat sama budu u rodicu nadosmrti je budu poslouchat a ptat se jestli muzu ven. Jsem zoufala opet uzivam antidepresiva nevim jak dal… Citove vydirani to je jedine co nasi umi mamka mi rekla ze chce at jsem stastna osamostatnim se ze chce at se netrapim a delam si po svem abych nedopadla jako ona jenze nemuze to rict pred otcem zabil by ji. Pritel je smutny nevi jak dal nejradeji by vsem nadal a udelal poradek nemuze se divat na to jak me porad vydiraji a rozkazuji… Co mam delat jak dal… Ja jsem si porad machrovala ze s timto pritelem do budoucna nechci byt ze jeho rodina jsou vurani resi jen co budou jist a ze se s nimi neda inteligentne bavit ale je u nich laska a proste rodina… U nasich mam zase moznost najit a objevit svet… Co mam delat uz nemuzu… Pritel ted opravil cele vrchni pstro domu dela to pro nas chce me uz nastalo ne n dva tydny… Ja jsem porad machrovala ze s nim nezustanu a ted kdyz je takova situace zjistuji ze s nim potrebuju byt
@lolololo Já jsem to teda pořádně nepochopila,co se vlastne u tebe deje,je to preskane a takove cele zamotane.Ale jediné,co t můžu poradit je,že ti je 21 let a nebudeš přeci poslouchat tvého tátu s tím,s kým ty budeš a s kým ne.Pokud ještě chodíš do školy,tak je jasné,že tě musí živit,ale pokud třeba pracuješ,tak co si najít podnájem nějakého pokojíku a odejít?Být s někým,s kým chceš a ne poslouchat tátu,jsi dospělá,svépravná a už můžeš začít žít svůj život.
Ahoj,našla jsem si skoro přítele..Známe se 15 let a máme se moc rádi a před 3 dny jsme dospěly k tomu že by jsme spolu mohly začít chodit..Ale problém je opět v rodičích.. :-( Mému příteli je 30 a mě 18, ale o to nejde..Ale jde o to že v mém bydlišti se roznáší strašné keci a mí rodiče tomu neústupně věří,a já nevím jak je přesvědčit k opaku :-. On bydlel dříve se starší partnerkou ale ona ho měla kvůli penězům a měla 2 děti..2 dcery..Jedné 16 a druhé 19..Ona ho pořád provokovala a podvedla ho a jako chlap se chtěl bránit tím že na ní zařval..A co tu koluje za řeči je že jí po městě honil se sekerou a že jí mlátil,což vůbec není pravdivé..A já nevím jak mám dokázat rodičům že to tak vůbec není..Poradíte mi prosím..?? :-(
Ahoj holky,
já to mám velmi podobně. Je mi 30 a vrátila jsem se po šesti letech za zahraničí. S sebou jsem si vzala partnera, který halt není Čech, je to Ital. Nicméně přesný opak obecné představy o Italech. Tichý, zamlkly intelektuál, obrovsky pečující a altruistický. Nemá ale moc peněz, protože pracuje na volné noze jako novinář a vedle toho dělá svoje filmy. Od té doby, co je v Itálii krize a okrouhali prachy na kulturu, je rád, že zaplatí nájem, energie, nají se, etc.. Prostě v mercedesu nejezdí. Já jsem zase překladatelka na volné noze a dodělávám doktorát. Máme se moc rádi, komunikujeme, rozumíme si a i naše party kamarádů se do sebe přímo zamilovaly. Když je problém, tak okamžitě funguje, vaří, pere, uklízí a krom toho si dáváme svobodu pro vlastní tvůrčí činnost, což mi vždycky v bývalých vztazích chybělo. Takové klidné, vyrovnané, naplněné to všechno je. Proto jsem i já, jinak dost odpůrce manželství, řekla ano, když mě požádal. A pak to přišlo... Moji rodiče mi nedají pokoj. Je to cizinec, o 10 let starší a nemá na kontě mega. Otec se ho dokonce explicitně ptal, kolik má na kontě a chtěl po něm výpis z účtu. Málem jsem se propadla hanbou. A to se před ním ještě krotí, ale jakmile můj milý zmizí za roh, jsem neustále bombardována nadávkami, křikem...Prostě když už já jsem se nevyvedla, nejsem blonďatá modelka, ale oplácaná bruneta, tak prý bych měla aspoň koukat, abych měla bohatého chlapa s postavením. Ale já o nic takového nestojím. S rodiči nebydlím, ale žiju na relativně malém městě a není možné se nepotkat. Já bych klidně přerušila kontakty, ale mému nastávajícímu na požehnání rodičů strašně záleží, a tak se snaží ze všech sil, aby s nimi našel společnou řeč. Doknce by se vzdal i filmu a šel dělat někam do kanclu, ale tohle zase jen přes mou mrtvolu. Já jsem si i proto vybrala muže, který mi nebude kecat do mé vlastní činnosti
V životě bych nedopustila, aby se on vzdal toho, co miluje. To budeme žít radši skromně. Moc mě bolí, když vidím, jak se snaží a je ignorován nebo urážen. Ale pořád čeká, že se to zlomí. On sám je z velmi milující, přijímající, harmonické rodiny, a tak asi úplně není schopen odhadnout, jaké to bude...:( Jsem z toho smutná. Nic bych si nepřála víc, než trochu klidu a respektu ze strany mých rodičů.
@tejezka Mám to úplně stejne. Je mi 25let. S přítelem jsme spolu šest let. Naši ho od začátku nesnáší. Teď jsem si musela posunout statnice na srpen, jelikož jsem nezvládla dip. práci a mamka to vše svedla na něj. Ze on nema vysokou, a ze je to psychopat a není normální. Všechno co udělá je špatně. Dnes mi řekla, že si nedovede představit, že by nám šla na svatbu. A ani, nechce aby k ni došlo a ani abych s nim měla děti. Docela mě to bolí. Ikdyz chápu, ze ona ma strach a proste si asi nesedli, ale urážet ho nemusí. A hlavně je to moje věc.