Zajímala by mě reakce rodičů na svabu?
Přitelovi jim to řekl p telefonu a jejich reakce? "Tak všechno zařiďte, přichystejte, a my pak přijedeme,ale ještě nám to nezapomeň připomenout" :-. no nevím,co si o této reakci myslet...
Rodiče od nastávajícího chtěj hrozně svatbu. Už jsem spolu přes sedm let a nyní jsem se rozhodli, že do toho praštíme. NIcnéně neřekli, že by ji chtěli celou zorganizovat a úplně podle sebe aniž by se ptali na náš názor. My jsme jim chtěli udělat radost a oni nám z toho udělali peklo. Raděj je ani nehodlá není před svatbou navštívit!
Naštěstí tím, že jeho rodiče bydlí daleko, tak si v konečném důsledku vše organizujem sami, ale ty kecy okolo! A hlavně se kvůli tomu obávám jak dopadne samotný svatební den.
dík princezničko! zkrátka nejlepší je to oznámit až na poslední chvíli! Takže se z toho holky poučte. My z toho máme radost a hrozně se o to chceme podělit s druhými a očekáváme, že naši radost budou sdílet, ale nemusí tomu tak být!
Moje zkušenost je,že je lepší nic nečekat,protože pak je člověk akorát zklamaný a to bys přece ve svatební den nechtěla.Je to jenom Váš den a co si bude myslet okolí,to už nechte na nich. Já si taky myslím,že nějak nebudem spěchat s tím,abychom to řekli rodičům nastávajícího.
jo souhlasím. Racionálně to mám zpracované, že je to hlavně naše záležitost, ale pokud by došlo k nějakému "incidentu", tak by mě to asi zasáhlo a jen tak na to nezapoměla. Takže raděj počítám se vším, protože co udělaj druzí nejsem schopna předpokládat.
To u nás byla pohoda... Byla jsem u našich na návštěvě a říkám mamině, že už máme vybraný datum (že se budeme chtít vzít ví mamina už dlouho, páč přítel přišel s prstýnkem pro mě a kytkou pro ni žádat o ruku), že chceme 7.8.2009, což je den před jejíma pětačtyřicetinama... tak jsem čekala, že jí to bude vadit nebo mě bude přemlouvat ať to šoupneme nebo tak a ona se usnála ařekla: tak fajn, aspoň to oslavíme společně :-) překvapilo mě to a jsem fakt ráda...
U nás sa s tým ocino nevedel zo začiatku zmieriť, ale pravú reakciu rodičov sme nepoznali, kedže sme to oznámili pri spoločnom obede po promóciach, kde boli aj moji aj manželovi rodičia, takže čo si v skutočnosti mysleli,ktožvie :-N ale vcelku boli po určitom čase spokojní.
No mě ta jejich reakce zamrzela, a ještě jim to připadá směšné...., no ale asi už mě to nemělo překvapit. Když se nám narodil malej, tak ho jeho mámá viděla skoro v 1,5 roce a jeho táta ho neviděl vůbec, teda jen na fotkách :-p
Souhlasím s většinou. Co jsi čekala, když jste to na ně vybafli po telefonu? Taky bych asi byla překvapená a plácala hlouposti. Třeba to ani tak nemysleli, jen v té chvíli řekli něco, co jim přišlo na jazyk.
A u nás byly reakce takové: mamka - jen mlčela a nic neříkala, později se přiznala, že první ji napadlo, že na to nemá peníze, taťka - toho zajímalo, kdy bude děda, rodiče manžela - velká radost.
U nás a vlastně i u manželovích rodičů to bylo v pohodě. Mamča brečela dojetím a tchýně byla taky na měko ;-)
Obou jsme to řekli z očí do očí po telefonu se takoví správy neříkaj :-| No je fakt, že to teda trošku všichni s napětím očekávali , vzali jsme se po osmi letým vztahu :-)
no já jsem to našim oznámila taky po telefonu, a to navíc (dnes už) manžela ještě neviděli :) takže tátovu reakci vlastně neznam vůbec (mluvila jsem s mamkou) a mamčinu si nepamatuju. Nicméně naši jsou ten typ rodičů, co po oznámení začnou juchat ve smyslu "konečně jí budem mít z krku" :-D Manželovi rodiče - to si už taky nepamatuju, ale jeho máti je trochu generál, vím, že se mi chtěla do všeho motat, takže jsem jí musela odstavit. A táta je flegmouš :-) Jediná situace, kdy málem došlo na oficiality, bylo, když se na mamčiných padesátinách trochu připrdnul strejda a chtěl, aby mě Lišák požádal rodiče o mou ruku (ale on mě chtěl celou! ;-)) před celou rodinou. Na což my jsme zírali dost překvapeně a táta na to mávnul rukou a "tak si jí vem a běž" :-D
Manžel šel k nám žádat oficiálně o ruku a reakce? Mamka dostala kytici, ale prvně si myslela že ji dostává k úspěšně zrekonstruované kuchyni o to byli více překvapeni, když se mě ptali zda se budeme brát po 6,5 letech říkala jsem nevím o tom (a vážně tenkrát jsem nevěděla) tatík to zprvu těžce nesl asi jako každý otec, ale pak oba byli v pohodě. Zařizovali jsme si téměř vše sami a všem to tak vyhovovalo, ale i tak jsem musela naše nějak zapojit alespoň trochu - trvali na tom a tak jsem je nechala obj. koláče, dort, taťka mi zajistil lux. auto, mamka napekla cukroví. Manželova strana s ničím nepomáhala a ani se nezeptala zda něco chceme, věděla, že si děláme vše sami i manželova straší sestra si to takto před roky připravovala, tak to brali automaticky :-)
eponinne: to máš naprosto v pohodě,že to vzali takhle,jsem vážně zvědavá,jak to dopadne u nás,ale věřím,že to bude taky v ohodě,naši jsou rádi,že jsem konečně šťastná a tak a rodiče nastávajícího asi taky,včera jsem mu říkala,že jim to teda oznámíme společně a že si myslím,že je to nejlepší způsob a tak nějak souhlasil.Já si totiž myslím,že sám by se asi neodhodlal jim to říct ;-) Ale souhlasím s většinou,že po telefonu se takový zprávy neříkají.
ja myslim, ze to je o tom, jaky kdo ma vztah s rodici. Ja si nedokazu predstavit, ze by se to u nas nejak oficialne oznamovalo - jako ze by pritel prisel o me zadat domu. Nasi na to nejsou a spise by to skoncilo ostruou. Ostatne reakce nasich na oznameni na mou svatbu - A co si vezmeme na sebe? Musis se vdavat do bohateho kraje??Nas tam pomluvi....." reakce tchyne na svatbu bratra zenicha (zenil se minuly tyden):" Aha, ale to ja budu na dovolene."....takze asi tak.....nekdo to resit bude, jiny ne
Holky, porad tady odsuzujete, ze po telefonu je to spatne... Mne to taky tak prislo, proto jsme s tim oznameni a klasickou slavnostni zadosti o ruku s kytici pro mamu a vinem pro tatu cekali, az k nim prijedeme...(bylo to asi tri tydny po tom, co me pritel pozadal o ruku) No a vite, jak mama zareagovala? Ze jsem ji to mela prece rict po telefonu hned, kdyz mi pritel dal prstynek...ze ona by to mela vedet jako prvni... Sice jsme si pak teda pripili tim vinem, ale jeste pak 14 dnu jsem to s mamkou resila v emailech a po telefonu, ze jsem to mela udelat jinak. No, snad to pozitri bude krasny den a vsichni si ho uzijeme;-)
Ahoj, tak my jsme to rodičovstvu oznámili 2 týdny zpátky. Jelikož přítelova matka v ČR nežije, tak nás telefon neminul, ale v pohodě(jinak to nešlo), přítelův táta dostal lehký nástřel po telefonu, když se přítel ptal po rodným listě, ale když jsme mu (a jeho přítelkyni) novinu oznámili osobně, tak byl šíleně naměko, bylo mi ho trošku líto, protože on je jinak drsňák za každých okolností a tentokrát i ukápla slzička (no jo no, jediný syn) ;-) no a naši zrovna tak, byli trošku zaskočení, ale hrozně dojatí. Překvapilo mě to, protože jsem myslela, že to všichni vezmou jako chleba s máslem, přeci jen už jsme se o tom v minulosti malilinko bavili, ale ne. Vlastně jsem i ráda :-) Už jen sehnat oblečení, bereme se 2.8. :-D takže žádný crcání :-D
Tak moji rodiče s tím nesouhlasili (nerozdýchali můj rozvod), takže jsem jim to jenom oznámila a oni tam ani nešli, bylo to v době, kdy jsme spolu půl roku nepromluvili ani slovo. A přítelovi rodiče to vzali tak nějak normálně, do ničeho se nepletli a na svatbu přišli.
Já taky moc nechápu,proč zprávy po telefonu odsuzujete. Já neříkám,že zrovna takhle to je nejlepší,ale sou to jeho rodiče a snad ví nejlépe,jak s nimi jednat.Asi by to bylo jiné,když by bydleli kousek od nás, ale oni prostě v čr nebydlí, a sou zvyklí,že si všechno říkají přes telefon.
A jak už jsem psala,když se nám narodilo dítě,jejich první vnouče,tak jejich první nějaká reakce byla až po 1,5 roce - a to mi taky nepřijde zrovna moc slušné.
Já jsem zase jednou o vánocích cvičně nadhodila, že příští rok se asi budem brát. Na to mě od toho všichni začali odrazovat. Velmi mě to zklamalo. U přítelových rodičů jsme to taky nadhodili a bylo to v pohodě. My jsme se chtěli vzít vždycky, ale nebylo to dlouho možné. Asi rodinu trochu zaskočilo, že jsme se rozhodli pro svatbu hned, jak budoucí manžel začal pracovat. To bylo v červnu. A říkali jsme jim, že jsme domluvili svatbu na 25. srpna. a oni na to, který rok? No tento, člili za 3 měsíce. Postavili jsme je před hotovou věc, moje mamka z toho byla hodně špatná, brala to hlavně jako stres a složité přípravy. Nakonec se mnou jen zajiš´tovala hostinu a jednou se mnou byla na zkoušce šatů. Ke konci už se zapojila celkem dobře. Ženichovi rodiče taky pomáhali, ale méně.
Původně jsme žádat o ruku ani nechtěli, ale nakonec jsme mamku překvapili s kyticí a manžel ji požádal o mně. Jinak by to snad ani nestrávila, resp. by si pořád myslela, že si to ještě rozmyslím.
mna poziadal na dovolenke, tak som uz odtial volala mamine ze nech setri na svadbu, zo srandy samo, no a pak ked sme prisli tak sice neboli ziadne tazke oficialoviny ,ale sme sa o tom bavili s rodicmi normalne a uz to aj cakali,sak sme spolu cez 7 rokov... skor teraz ako sa to uz tak blizi sa ma mama podozrivo casto pyta ci sa urcite chcem vydavat :-D