Ahoj holky!Nevím, jak u vás, ale v našem okolí se neustále vyskytují lidé, kteří se strašně diví, že se bereme(jsme spolu skoro 5 let), nebo že je to brzo )já 2, přítel 29 let) atd.Dobří kamarádi a blízká rodina nám fandí, ale ostatní se hlavně hrozně diví atd.Co vy říkáte takovým chytrákům??Mě už pomalu dochází odpovědi a už mě přestává bavit na takové otázky reagovat...Jak to řešíte vy??
P.S.:koukala jsem, jestli tu není stejná diskuze, ale nic jsem nenašla..tak pokud tu něco takového je, tak se omlouvám... 8-)
My se známe cca 2 roky, láska na první pohled, po 3 měsících "chození" jsme spolu začali bydlet, byla to taková náhoda, ale jsem za ní ráda, prtž jen tak poznáte člověka nejvíce, klapalo to a my se z Prahy, kde jsme oba byli za prací a tam se i poznali, odstěhovali letos v březnu k Ostravě, odkud T pochází, na konci dubna mě požádal o ruku, z lásky, z důvodů nepopsatelných, prostě jsme si naším vztahem a láskou natolik jistí, že není důvod váhat.... o svatbě jsme tak letmo mluvili a BUM miláček přišel s prstýnkem ....
Reakce okolí už nechci komentovat, naši vrstevníci si neodpustí otázku, jestli musíme?.... spíše děvčata se patjí otázkou a co mimčo a čekají, že řeknu, že už je v bříšku, aby mohly hodit významný pohled na mého T, ale není to tak, mimčo samo plánujem, ale bereme se z lásky, protože se už nemůžu dočkat, až budu hrdě nosit jeho příjmení, ...... nejsme první ani poslední ----- otázka, zda to vyjde (mě je 24 v listopadu, T má v lednu 23) je zbytečná, nemusí to vyjít, ani berete-li se ve 30ti ...... rodiče to vzali super, babičky už hůř ----- aby ti náhodou neublížil, verunko ....slyším moji babičku :-) takže tak ..... :-D
veru, nic si z toho nedělej, když jsme řekli kamarádům loni, že se budeme brát, tak reakce byli stejné, jestli musíme a kdy se to narodí, tak jsem jim jen řekla, že když je září a svatbu máme v srpnu, tak je logické, že mimčo nečekám :-) a byl klid..asi se už dnes lidi berou, že musí, nebo nechápu takové reakce..
Už to máte za pár, tak ať se vše podaří na jedničku a jste stále tak šťastní a zamilovaní, jak popisuješ x-)
no jo........ nechápu to.... fakt... ale už to neřeším..
nejvíc mě dostala jedna bývalá spolužačka od T, byli jsme v sobotu v Ikea a ona tam je na pokladně, a prý "ahoj, jééé, dozařizujete si byt?" .... (kupovali jsme svícny a svíčky na hostinu) a T, že ne, že to jsou ještě nějaké maličkosti na svatbu, ...no ten její výraz, to bych vám přála vidět :-| :-| :-S :-S .... a ona " aha, a co mimčo ?" a dívala se mi na břicho... a úplně na ní bylo vidět, jak potřečbuje slyšet, že jsem v tom a proto se berem..... koza jedna :-)
fakt nechápu....a ikdyby....prostě někdy je příroda rychlejší než naše činy, co je špatného brát se po dlouholetém vztahu a s mimčem v bčíšku? ..... hrůza, jak nás dokáže vykolejit okolí.....
děkuji, snad všechno dopadne....ale není co by se mělo nevydařit, jediné, co mě vrtá hlavou je počasí a to ikdybych dělala stojky na nose, tak nezměním ..... takže tak :-)
ahoj Verun... z toho si nic nedělej... já to poslouchám dodnes... že jsem se brali, že čekáme a už tady i kolovalo, že jsem porodila... nevím co a ani kdy... ;-) no my to měli trochu jinak než vy dva... my se brali po krátké (rok a půl) známosti... ale klape nám to a to někteří nechtějí vidět :-( ale co s nimi, že ? :-D
No každopádně jsem si všimla, že už se vám to taky blíží, takže hodně štěstí při zařizování a hlavně pevné nervy :) a hezké počasíčko ;-)
veru, on někdo dva roky nebere jako dlouholetý vztah, já také ne, tak to se dá pochopit ;-)
z počasí si hlavu nelam, v létě taky pršelo, nám pršelo ráno, na obřad bylo krásně a pak večer a to byla půlka srpna, počasí je počasí a dělá si co chce, ať je léto nebo podzim ;-)
kacca7 - tak to nejsme tak od sebe, my se berem po necelých 2 letech 8-) :-D :-p
děkuji, nervy mám, ale v kýblu, ne pevné :-D
temp - já nemyslela ten náš, to je jasný, že 2 roky není dlouholetý vztah, ne,..... :-D
léto nemám ráda, miluji podzim a zimu, proto se i berem na podzim....fakt jsem v tomhle období nejšťastnější... :-D a když bude pršet, tak co no .... tak budu mít šaty od bláta :-D
veru a tak, tak jsem to nepochopila, moje chyba :-N
my neměli pařec, ale příjemných 25C a když nám chvilku pršelo štěští a při focení chytli velký slejvák, tak to bylo aspoň živější, ale my to měli celkově živější, máme aspoň na co vzpomínat :-)
mno my se brali po pěti letech, ale i tak si ty otázky neodpustili, ikdyž po pěti letech a dva roky společného žití by mi to přišlo naprosto přirozené..když je přešlo mimčo, tak na nás spustili, že jsme mladí, nevím 25 a 26, ale každý to máme jinak a myslíme jinak ;-)
přesně tak ..... u nás je to i tak, že naši jsou rozvedení ... (nemusím snad ani jmenovat nervy druhu zasedací pořádek mojí rodiny :-( ) ... a babička (mamka mamky) má strach, abych nedopadla jako mamka,.....a prostě jí to nevysvětlíš.... má to svoje a tečka :-) přestože má T moc ráda, pořád vidí černě.... :-| ale co ...
nejleoší bylo, když jsem jí (babičce) volala, že 8.10. rozvážíme koláčky a jestli chce dovést pro sousedy....hmmmm to jsem si naběhla...hodinová přednáška typu : verunko, vy tak moc utrácíte za tu svatbu (přitom nejsme ani na 30.tis i s hostinou a alkoholem,...) jenže to jí říct nemůžu..., a nic nám nevozte, my si ty koláčky vezmem 18.10 na svatbě, tak jí říkám, že na svatbě už budou jen koláčky na stolech a ona, to nevadí, dej mě je do mražáku, pak mě je dáš, ať sem (Brno) nemusíte jezdit, no vysvětlovat jí, že jedem pak ještě směr Praha a Jizerské hory bylo zbytečné..... :-D :-p
To jo, to jsou staří lidé..super cena 30 000,-, nás to celkově vyšlo něco kolem 100 000,- a to jsme nekupovali nic moc drahého, naskakuje to, raz dva..
Ahojky taktiež prispejem ja to počúvam už pol roka čo sme všetkým oznámili že sa chceme zobrať.
Najradšej mám otázky prečo to a ono,teraz som si spomenula že jeden človek v práci mi povedal prečo sa berieme keď sa to už nenosí a tomu som odpovedala tým že som asi staromódna dalšia kolegiňa mi oznámila že som tehotná a preto sa vydávam čo bol pre mňa šok pretože som to ani ja nevedela a ked som jej povedala že niesom bola udivená že svadba bude tej som povedala že ja to zoberiem z iného konca najprv svadba, zázemie a až potom rodina a zase bola udivená a takto by som mohla písať aj celé hodiny moja rada znie jedným uchom tam a druhým zase von a hotovo doteraz neviem prečo musíme stále ospravedlňovať naše činy pred ľudmi ktorý nás ani poriadne nepoznajú a to ma hnevá ešte viac než otázka prečo
My se známe 9měsíců, z toho 7měsíců spolu bydlíme a bereme se v červenci.jak psala výše veru, nejvíce se pozná, když 2spolu bydlí. Nepřijde nám to jako neuvážený tah, milujeme se a víme, že jsem našli to, co jsme hledali. Pro něj to byla láska na 1.pohled, pro mě vzápětí hned na druhý(bála jsem se vázat).Ješte ten týden po seznámení seděl u nás doma a rodiče ho mají moc rádi. je nám 24 a 28, víme, co chceme a miminko nečekáme. předtím jsme oba měli dlouholeté vztahy, které stejně nefungovaly.
Chceme být spolu, chci být jeho ženou, mít jeho příjmení a pro P to pry bude čest říkat, že to je moje žena:)
navíc si rekonstruujeme byt a tak budeme mít svoje podle svých představ:)
Možná jsem v tomto ze staré školy, ale přijde mi, že nejdříve svatba a potom miminko. některé životní postupy bych si ráda zachovala. Ale je to samozrejme pouze můj názor, nerada bych jím nějakou svobodnou maminku urazila.
verunka84 - narazila jsem tady na to nahodou. a jsme skoro jako vy dva :-) brali jsme se po 9 měsících vztahu a společného žití, mě 23 manža 22 (teď mu bude 23) a téměř každý se nas ptal proč. Kamarádi se tak usmáli a pak jim došlo že si srandu neděláme tak řekli že je to krásný. Rodiče to trochu rozdýchat nemohli.. vždyť se nebereme protože čekáme mímo, nežádáme o byt, nejsem starý, nikdo nás do toho nenutí tak PROČ? moji rodiče to pak pobrali a řekli si že je to vlastne hezky se brát z lásky, a hlavně aby nám to vydželo. Manželova rodina to bohužel (až na jeho super dědečka) nerozdýchala vůbec, snažili se vše pokazit a nakonec na svatbě nebyli vítáni. I když to bylo tak byl to nejkrásnější den a žije se nám spolu nadále skvěle :) takže ostatnim do toho proč nic neni. my prostě říkali-protože chceme, protože teď je to z lásky a ne z povinnosti ;-) a človek sam pozna kdy to chce udělat
brali sme sa preto, lebo sa milujeme a dufam, ze sa to nikdy nezmeni.Dalej preto, ze sme uz akosi dozreli, ze teraz je ten spravny cas spojit nase zivoty aj oficialne.Chodili sme spolu presne 7rokov 7 mesiacov a 20dni.... a teraz sme uz manzelia krasnych 16 dni.
Kati-presne tak, vzdycky jsem se chtela vdavat z lasky, ne kvuli mimi, bytu, veku a tak:)Na deti mam jeste nejaky ten rok cas a chceme si taky trosinku uzit:)Nastesti to rodice vzali uzasne, spise si utahuji, ze se bereme AZZZ v cervenci:)
kat a kam - holky, máme prostě štěstí a někteří to neumějí přijmout ... nemyslím samo rodiče, kteří jsou i v našem dospělém věku tak krááásně starostliví :-D :-D :-D
tiez sme sa brali z lasky
a mozno som aj ja staromodna a na klise typu, je to len kus papiera a pod. Ano, je to kus papiera, ale ked je to len toto, tak preco s tym papierom maju niektori taki problem? hmmm
ja som ten papier chcela a mam
babatko sme necakali, zatial ani necakame a ak vsetko pojde ako si planujeme, tak este par rokov cakat nebudeme
ale keby aj, ze som tehotna, tak sa vydam, to ano, ale az ked by mal drobec uz take tri-styri roky, nech aj on z toho nieco ma
to bola dohoda jasna....................
a je mi jedno, co si ostatni hovoria, veci maju svoju naslednost, si myslim..........
Bebe, naprosto souhlasim...Nechapu pary, co jsou spolu x let, maji 2-3deti a porad rikaji na co papir, treba i na , aby pripadne kdyby se cokolv stalo, byla by alespon castecne zabezpecena rodina. neumim si predstavit, kdyby mi umrel pritel a ja najednou nemela nic-vse by bylo treba na nej...Ono to ani nemusi byt umrti, ale takhle s "papirem" to nejde jen tak se sbalit a rict si, hm, uz me to nebavi, pujdu zase dal...opet muj nazor!!!
ahojky babulky...
my sme sa brali z lasky a pri oznamovani svadby nam nikto nekladol hlupe otazky ci sa chceme alebo musime.
skor ma zarazila otazka byvaleho sefa, ked som mu davala podpisovat priepustku k lekarovi (gynekologovi) - ci som tehotna (a ten jeho hlupy pohlad a vyraz v tvari)? To ako vzdy ked zena ide na gyndu tak musi byt bezpodmienecne tehotna? to nikoho nenapadne ze ide na preventivnu prehliadku, pre tabletky alebo na ockovanie???
zacinam mat z toho pocit ako by tehotenstvo pre ostanych bola nejaka choroba alebo co...
mne sa velmi pacil vyrok mojej maminy na adresu jednych co sa brali tehotni - noooo boooze, a co? aspon vedia ze mozu...
prelozene do nasej reci - no a co je natom ze sa beru tehotni, hlavne ze sa maju radi, a mozu mat deti. tak nech su stasny...
no my sme sa z lasky a to po 12 tich rokoch sa nam splnil sen ;-) este necakame babo ale coskoro na tom budeme pracovat. ;-) je krasne byt manzelkou milovaneho muza...
nella1,
jsme na tom úplně stejně... :-) i my jsme spolu 12 let, mimčo nečekáme, ale brzy začneme vyrábět :-) a i já jsem si brála z lásky svého milého :-)
kami - ano tvůj názor, každý máme jiný, jen jsem Ti chtěla říct, že i s papírem lze říct hm, uz me to nebavi, pujdu zase dal... a neni to zas takovej problém, takže o tom to nebude. A z pozice ženy co s tim svym žije bez papíru 9 let i s dítětem ti řeknu jedno, ano bojim se co by se mu stalo, ale vim, že s jeho rodiči mám dobrý vztahy a kdyby nedej bože došlo k nejhoršímu, že můžu v našem bytě zůstat - je to náš byt!!! a majetek stejně zdědí náš syn, tak o co jde? to je špatná argumentace, at´si to každej udělá, jak uzná za vhodné.
Ahojky, tak já (22) a můj přítel (31) jsme spolu přes tři roky, z toho víc jak dva roky spolu bydlíme. Svatba bude v červenci a už se na ni oba moc těšíme. I když já se musím přiznat, že se mi do vdávání vůbec nejdřív nechtělo, měla jsem strach a pořád jsem nad tím moc uvažovala, ale pak jsem si uvědomila, že mám uplně super chlapa a začali jsme mluvit o svatbě. 20. srpna jsme se zasnoubili a pomalu plánujem náš den. Jinak reakce okolí: opravdoví kamarádi a měli radost, "kamarádi" se ptali, proč na to tak spěcháme, jestli je v tom mimi apod... ale to je asi normální. Moje rodina byla nadšená, jediné co mě trochu mrzelo byla reakce maminky mého přítele, ta se zeptala, proč jsme se rozhodli teď, proč to nenecháme, až oba dostudujeme (já dělám na jaře státnice - snad se k nim dostanu - pak bych ráda ještě pokračovala a přítel vedle práce teď studuje dálkově 2 ročník)... no zkrátka, dle mého pocitu, žádné velké nadšení, ale možná se pletu.
Ahojte,
tak ja sa tiez pridavam, sme spolu uz cez 3 a stvrt roka, svadba bude o necelych 9 mesiacov. Ja mam 22, snubenec bude mat teraz 26. Od zaciatku som vedela, ze on je ten pravy, neviem si predstavit zivot bez neho a ani on bezo mna, tak sme sa rozhodli, ze sa vezmeme. Samozrejme, ze nikto to nechape - naco, ked som taka mlada, este mame kopu casu - ale ja sa pytam, naco? Pozname jeden druheho ako vlastne topanky, naco by sme mali cakat? Mna sa nikto zatial nepytal, ci som tehotna, ale fascinuju ma otazky typu: a co ked sa dovtedy rozidete??? Akoze je toto normalne??!! Ved ked si idem niekoho brat, tak asi neplanujem sa s nim rozist uz nikdy, nie? Akoze nechapem..A este ma fascinuje, ked spoluziacky stale do mna rypu, ze naco sa vydavam a oni sa nechcu vydat nikdy (no jasne, ked nestretli toho praveho, lahsie povedat, ze sa nechcem nikdy vydat ako priznat, ze nemam za koho), ale super je, ked potom povedia, ze by chceli mimino! Akoze ja neviem, ale mne pripada "normalnejsie" v mojom veku chciet najprv svadbu a potom mimino a nie ze poviem, ze sa nechcem nikdy vydat, ale chcem mimino (cim samozrejme neodszudzujem zeny, ktore maju mimino bez manzelstva, ked im to tak vyhovuje, preco nie).
No je to pre mna skratka nepochopitelne, neviem, ci ide len o zavist, ale asi hej a je to smutne :-|
Ahojky!
Vzali jsme se protože se milujeme, jsme svoje životní lásky! Brali jsme se loni v červenci a letos v listopadu spolu budeme celkově 12 let, takže svatba opravdu z lásky! Mimi plánujeme na příští rok, chtěli bychom si ho přivézt z dovči, tak uvidíme, zda se zadaří!
My jsme svatbou oslavili 1 výročí našeho vztahu. Po 2 měsících chození jsme spolu začali bydlet, za rok jsme se vzali a 9 měsíců po svatbě se nám narodil syn. Myslím, že je úplně jedno jestli jste spolu 1 rok nebo 10 let. Hlavně, že je to z upřímné lásky.