Priateľstvo alebo využívanie. Kde je hranica?

Profilova fotka
Ahoj holky (a pokud sem zavítá i muž, tak i jemu ahoj :-D ) Včera jsem měla na uchu přes hodinu mámu a já jsem z toho hovoru doteď taková všelijaká. Máma se zase totiž litovala, jak nic nestíhá, jak se chtěla dívat na Pouta a zavolala Jitka (mimochodem Jitka je z Ameriky a volala z letiště, letí teď za mámou) a celý Pouta spolu mluvily, ach ach. No tak na to jsem logicky odvětila něco ve stylu, "když sem na víc než týden jede, tak snad nemusíte spolu viset další hodinu na drátě, ne? Tím spíš že ses chtěla dívat..." No a další mámina kamarádka chtěla tohle a ona ji zase nedokázala odmítnout, ta chtěla tamto.... A scénář totožný. Tak už jsem se neudržela a řekla jí, že přátelství je hezká věc, ale "vocamcaď pocamcaď," že musí hájit i svoje zájmy a soukromí, a ne se vydat všanc, že to už není přátelství, ale blbost. Anebo - ať to takhle dělá, ale pak ať si nestěžuje, že nemá čas na sebe. Vítr nastal ve chvíli, kdy jsem jí řekla, že jednou za čas se zamyslím nad všemi svými kamarády a známými, jestli je ten vztah oboustranně vyváženej, nebo jestli to náhodou není jen tak, že já do toho vztahu dávám a protistrana jenom bere. Tak jsem byla poučená, že takhle to NESMÍM DĚLAT. Ale já si nepíšu "účetnictví přátelství," jen chci vědět jestli nejsem za blba... Pak se ještě začala obhajovat, že ona je obklopená přáteli PRÁVĚ PROTO, že se chová PRÁVĚ TAKHLE... Bylo mi jí líto, ta její hlasitá obhajoba sama sebe mi přišla jako zoufalé volání o pomoc, ale tragické je, že ona si není ochotná připustit, že pomoc potřebuje. Co myslíte, která z nás měla větší díl pravdy?
Odpovědět
Občas jsou situace, kdy jeden dává v přátelství víc a druhý tudíž víc bere, ale nemělo by to být pravidlem, pokud to ovšem někomu vyloženě nevyhovuje a není tím typem samaritánky/samaritána, v tom případě si ale nemůže stěžovat. Pokud mám mluvit za sebe, tak mám spoustu známých, ale kamarádku nebo přítelkyni spíš jen jednu, máme to tak, že když potřebuje ona, tak vyslechnu nebo se snažím pomoct já, ale zároveň vím, že je tady připravená zas pro mě. Myslím, že přátelství v tomhle prostě funguje jako vztah - uděláš toho pro druhého spoustu, ale to samé očekáváš od něj, když ty budeš potřebovat.
Odpovědět
A ještě dodám tohle - pokdu je to "přátelství a oblíbenost" vybudovaná převážně na tom, že se ten člověk vlastně pro druhé obětuje a zpětně za to vlastně nic nedostává (nemyslím samozřejmě materiální věci), tak nevím, zda můžem mluvit o přátelství.
Odpovědět
Profilova fotka
Taky mám kamarádku, která má složité období, rozvádí se, byla týraná, stoprocentní diabetička, a tam o protihodnotách nemůže být řeči. Pomáhám jí ráda, jenom prostě nechci být za blbce. Tvůj dodatek mi připomněl, jak mi máma vždycky předhazovala, jak se pro mě obětovala (kvůli zdr. důvodům se mnou byla dlouho doma, nevybudovala si kariéru apod.) A mně dlouho trvalo, než mi seplo, že ji nemám zač obdivovat, bylo to JEJÍ SVOBODNÉ rozhodnutí, k němuž ji nikdo nenutil.
Odpovědět
No jasně - jednou jsi dole, jednou nahoře, jde o to, že kamarádka jednou z toho složitého období vyjde a bude připravena pomoct i Tobě, pokud budeš potřebovat. V přátelství má jít o nezištnou pomoc, ale pokud jí poskytuju, tak se pak nemůžu litovat, že ...........já nevím pro co. Prostě tu pomoc dávám dobrovolně a doufám, že když budu potřebovat, tak tu bude někdo zase stát při mně.
Odpovědět
Profilova fotka
tak nějak. Mockrát děkuju za tvůj názor, fakt jsem si říkala, jestli jsem já ta špatná.... Doufám že přispěje i někdo další, kdo třeba bude hájit mámu, a díky jeho obhajobě třeba pochopím její stanovisko.
Odpovědět
pepi -Máš IP.
Odpovědět
Profilova fotka
skaf, ty taky, koukám že máme dost společného.
Odpovědět
Ahoj pepibubu, me se tedy nechce nikoho z Vas hajit. Cetla jsem Tvuj prispevek v jinem, kde jsi popisovala trable s mamou. Osobne si myslim, ze to sem tam s reakci prezenete obe. Ale to neni ve vztahu matka - dcera nic zvlastniho. Ja si treba myslim, ze napsat, ze ji nemas za co obdivovat, ze se o Tebe starala, je poradne oskliva poznamka. Samozrejme, ze Ti nemuze vycitat, ze se o Tebe starala. To od ni neni fer. Ale urcite je ji za co obdivovat. Je stovky rodicu, kteri se rozhodnou nemocne dite odlozit do detskeho domova nebo do ustavu, protoze proste nechteji svuj zivot zase tolik menit, aby pece o nemocne dite byla adekvatni. Nevim, jak moc se necha Tvoje mama vyuzivat prateli. Ale hodinovy telefonat s kamaradkou, ktera ceka na letisti, protoze leti za ni, me tedy neprijde zase tak nic hrozneho. A rozhodne bych kvuli tomu jeden dil serialu vynechala. Serial stejne budou opakovat. Za to kamaradka zaplatila kopu penez za letenku, ted sedi 4 hodiny na letisti, dalsich 9 hodin letu pred sebou... Ja osobne kamaradkam take z letiste volam. A oni me take. A uprimne by me mrzelo, kdyby mi jedna z nich rekla, at jim nevolam, ze stejne tady za chvili budu na tyden, a ze se chteji divat na serial - tak jak jsi navrhovala Ty.
Odpovědět
Profilova fotka
Sluníčko, já samozřejmě ráda jsem, že se mi věnovala, vím že dala na vážky svou kariéru atd atd atd, ale ona mi to předhazovala, když jsem doma bydlela, při každé příležitosti, když jsem se nezachovala tak, jak se jí líbilo, ale po svém. Ne dobře, ne špatně, prostě po svém. "Já se ti tak obětovala a ty takhle," bylo poměrně časté. Zrovna s touhle kamarádkou jsou schopné kvákat po telefonu i tři hodiny v kuse, máma pak položí telefon s ní a volá mně, aby si postěžovala, "zase jsem měla Jitku tři hodiny na uchu, nic jsem nestihla, nemám čas na sebe, ach ach ach." Samozřejmě jsem nemyslela aby ji ustřihla jak fusekli, chvíli si popovídat jo, popřát šťastnou cestu samozřejmě, ale ne jí vykrývat hluchý místo, kdy se Jitka nudí než vzlítne. Možná jsem to napsala moc emotivně, ten první příspěvek, ale i proto jsem zvědavá na reakce, abych si to tak nějak sežvejkala. :-)
Odpovědět
...pepibubu...ahoj po dlhšej dobe ;-) ...ten tvoj príspevok mi niečo pripomína...zažila som obdobnú situáciu na vlastnej koži...všetko dávaš akosi samozrejme..a všetko Ti príde úplne prirodzené..AŽ do xvíle,kedy sa minca obrátila a ja som si položila otázku : *...prečo si ľudia mýlia Tvoju dobrotu s blbosťou???* :-o
Odpovědět
Profilova fotka
Tak, Expertko, napsalas to stručně a jasně. Bohužel, máma si tuhle otázku nikdy nepoloží, bude se rozdávat do poslední molekuly svého těla, mně si bude stěžovat jak nemá čas na sebe a na nic, ale nic nezmění. A mně vyčítá, že taková nejsem, a nazývá mě vypočítavou a podobně. Přes to všechno, čím mi máma v životě ublížila (bylo toho dost, ale myslím že jsem to dokázala vytěžit ve svůj prospěch - většinou, pár věcí jí asi neodpustím...), ji mám ráda a ničí mě vidět, jak se rozdává a ničí. A ještě víc mě ničí, že ona to ví, uvědomuje si to, ale bere to jako svůj úděl a nehodlá dělat nic pro to, aby to změnila. přitom by to ani těžký nebylo. párkrát řekne ne, zkraje si bude připadat jako ta největší s*ině, i jí možná někteří řeknou "teda TOHLE jsme si nezasloužili" (když po třistaosmdesátépáté nevyhovíš naší další prosbě...), jiní ji označí za namyšlenou, o pár lidí přijde, chvíli ji to bude mrzet a pak přijde na to, že to pro ni je vlastně výhra... Vím to sama od sebe, absolvovala jsem si něco podobného před třemi lety.
Odpovědět
...človek sa bezhranične rozdáva..až kým *nedostane po hube*../pardón za výraz,ale jemnejšie a zároveň výstižnejšie to neviem vyjadriť/!!! ...včera som takto *dostala*...že ešte dlhú dobu to budem rozdýxavať.... :-| :-o
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Expertko, dobře žes nepoužila ;-( . Držím palce, ať z téhle lekce vyjdeš vítězně.
Odpovědět
Ahoj pepibubu, nečetla jsem tvoje jiné články, takže neznám další příběhy, jak tu někdo říkal. Co se tohoto týče, plně souhlasím s tebou. Pokud jsem v situaci, kdy se kvůli kamarádce mám něčeho vzdát, zvážím, jestli je to objektivně potřeba, nebo je to jen její rozmar. A pokud se pak něčeho vzdám, vím proč, a nereptám. Pokud za maminkou kamarádka letí, je si vědoma toho, že jí to vezme nějaký čas a čekání na letišti a maminka není povinna jí to jakkoliv vynahrazovat, je to její svobodné rozhodnutí, že přijede. Pokud člověk v jakémkoliv kontextu svému dítěti předhazuje to, co pro něj udělal, není to v pořádku. Starat se o svoje nemocné dítě je podle mého názoru samozřejmost. Naopak není normální hledat alternativu v nějakém ústavu. Pokud si pořizuji děti, počítám s tím, že mohou být nemocné, a chci se o ně v takovém případě starat. Co se mě týká - pokud mám pocit, že se mě někdo snaží využívat, nenechám se. Naopak omezím kontakty ze své strany a čekám, jestli přijde pozitivní impuls z druhé strany. Nebudu skákat jak někdo píská. Sice pak člověk má míň přátel, ale o ty špatné já nestojím:-) Fakt je ale ten, že některým lidem takové přátelství vyhovuje a co ty víš - třeba ten telefonát mamince nevadil a je to spíš taková póza, jakože ji někdo strašně potřebuje, a chce zdůraznit, jak je obětavá, že kamarádce vyhoví. Podobně i s tou péčí o tebe - není to možné?
Odpovědět
Profilova fotka
anya, vidíš, tohle mě nenapadlo... asi máš pravdu. Ale stejně tu mámu nechápu...
Odpovědět
..pepibubu...z tejto lekcie sa nedá odísť *víťazne* |-| ...a o to je to bolestivejšie,keď *úder pod pás* príde z rodinnýx kruhov :-(
Odpovědět
Profilova fotka
jojo... pár takových podpásovek jsem dostala, a drtivou většinu právě od mámy.... snažím sevždy si z toho vytěžit pro sebe maximum, ale jak vytěžit maximum z toho, že máma řekne "pokud ti na absolutoria půjdou JEHO RODIČE (rozuměj Honzy rodiče, s nimiž je teď veeeelká kámoška,) tak já tam nejdu," pak ti to zapře a radši jede na dovolenou a tvrdí, žes mohla jet s ní, a podobně...
Odpovědět
...o citovom vydieraní radšej pomlčím...
Odpovědět
Profilova fotka
expertko, na mých absolutoriích byli Honzovi rodiče, moje milovaná babička a jedna známá. Od doby co jsem se seznámila s Honzou mě stavěla před volbu BUĎ JÁ NEBO ON, a neuvědomovala si nesmyslnost svého požadavku. ona je moje minulost, partner budoucnost, a bylo by přece nezdravý a nenormální upřednostnit mámu....
Odpovědět
..pepibubu...IP
Odpovědět
pepibubu - takovým chováním se nesmíš nechat ovlivnit. Znám jeden případ kdy maminka vydírala dceru takovým způsobem, že dcera se nikdy nevdala a žila sama s maminkou až do svých 55, kdy maminka umřela. Teď je sama a není vůbec schopná se po těch x letech postavit na vlastní nohy, je úplně v háji. Když rodiče tohle svým dětem dělají, je to hnusný. Je normální když dítě buduje vlastní rodinu a odejde z domu - tak to má být. Snaž se to moc nevnímat a nenechat se vydeptat... určitě to svládneš
Odpovědět
Profilova fotka
Anyo, o to se snažím skoro pět let... v baráku nad námi žil můj odstrašující příklad - 85 letá matka s 55 letou dcerou, která se nikdy nevdala, byla s maminkou, a poměrně pravidelně nám rezonovaly okna jejich hádkama... "ty krávo bylo to nejmírnější, čím ji dcera častovala, ne, tak jsem opravdu dopadnout nechtěla.
Odpovědět
Profilova fotka
jjj, tak u nás to bude stejně jako tvůj odstrašující případ pepi :-S
Odpovědět
Profilova fotka
janičko, moc držím palce, ať to zvládneš, i když třeba se šrámem na duši, ale posílená, protože víš že nic už horšího nezažiješ, než tohle od mámy.
Odpovědět
Profilova fotka
díky pepi, mocmoc to bolí ;-(
Odpovědět
Profilova fotka
janičko, ani nevíš, jak moc ti rozumím a jak s tebou cítím.... škoda že jsi z Brna, to je na kafe poněkud daleko...
Odpovědět
Profilova fotka
hm to jo, ale až budu mít cestu kolem tak brnknu, nebo spíš písnu do IP :-)moooooooc děkuji za podporu pořád jí něčím omlouvám, že ta super máma mi tohle přece dělat nemůže, ona mě přece vychovala, abych nikomu neubližovala a najednou je ona sama ta kdo ubližuje :-( ale je to přesně tak jak říkáš pepi, takový laciný a jednoduchý podpásovky, za chyby o krerých opravdu víš že můžeš, tak tě v tom ještě vymáchá, připomene ti to všechno, co jsi kdy udělala špatně.
Odpovědět
Profilova fotka
jo... vyčítání x let dozadu taky dobře znám....
Odpovědět
Profilova fotka
musím si jít pro kapesník ;-(
Odpovědět
Profilova fotka
běž, ale neplač moc, nezaslouží si to....
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?