O čem je podle vás manželství?

yumy yumy

Autor diskuze

18.05.2012

Napadlo mě založit tohle téma po tom, co jsem tu přečetla několik diskuzí kde se řešilo všechno možné - od společných financí až po nevěru. Mě zajímá, co pro vás instituce manželství jako taková znamená? Co se pro vás mění? Co považujete v manželství za důležité a jaký vidíte rozdíl mezi manželstvím a partnerstvím? Já jsem si až teď, měsíc před svatbou totiž začala naplno uvědomovat, jak velký krok to je a jak velkou zodpovědnost na sebe přijímám. Doteď jsem tvrdila, že se nic nemění, že jsme to pořád my, ty dva lidi co se mají rádi...to je sice pravda, ale teď mi dochází to klišé, že končí ty a já a začíná MY. I když jsem s pár partnerama třeba X let žila, ale pořád jsme si tak nějak mohli určovat co je moje věc a co ne...jestli mi rozumíte...teď si uvědomuju, že v manželství tohle smýšlení nepovažuji za správné....a těch věcí je více....zajímají mě vaše názory ;-)

Odpovědět

verusak87 verusak87

18.05.2012

Kromě jména a změny stavu se u nás nic měnit nebude.

Odpovědět

vanulak vanulak

26.05.2012

@yumy já jsem si před deseti lety myslela, že je to jenom o změně stavu v občance, ale teď si myslím, že je to víc. I mentálně to cítím, je to prostě úplně nový tvar. Možná ale záleží, jaký tomu dáš v sama význam.

Odpovědět

market82 market82

01.06.2012

@vanulak @yumy souhlasim s vanulak v tom, ze manzelstvi je hodne o tom, jaky vyznam tomu clovek sam da. Ja sama jsem asi docela "staromodni":-D v tom smyslu, ze pro me je manzelstvi opravdu o tom, ze jsme to "my". Je to sice podobne partnerstvi, ale vsechno je podle me vic do hloubky. Spousta veci uz neni jenom moje vec a co je dulezite - ja ani nechci, aby to byla jenom moje vec. Na druhou stranu ale existuje rada zen, ktere se v manzelstvi chovaji stejne jako v partnerstvi a od manzela a opravdu spolecneho sdileni si drzi nalezity odstup. Ja vidim manzelstvi jako pevny svazek dvou lidi, v nemz se ma sdilet jak dobre, tak zle - nakolik je to mozna klise. Manzelstvi je podle me take o sdileni odpovednosti, financi, o potrebe dobre a fungujici komunikace, o vzajemne podpore a pochopeni... Muze to znit jako fraze, ale ja tohle od manzelstvi cekam. V pripade, ze s nekym jen tak chodim, tak vlastne tohle vsechno uplne 100% od vztahu neocekavam, i kdyz je samozrejme super, kdyz to tam je. Navic chozeni je pro me faze, kdy je proste jeste mozne hledat dal, pokud partner nevyhovuje. Hledani manzelstvim konci :)

Odpovědět

yumy yumy

Autor diskuze

01.06.2012

@market82 Ano, řekla jsi dobře, že "hladání manželstvím končí"...vlastně si to samé myslím i já a popravdě, docela mě to vyděsilo. Já svého přítele miluju a moc se těším na to, že budu jeho manželka, na společný život s ním, na rodinu. Zároveň se ale trochu bojím ztráty identity...chtěla bych, abych to zůstala pořád já, abychom to byli pořád my dva...nechci aby manželství způsobilo pocit svázanosti a změnu toho, co "všechno už nemůžu, protože nejsem svobodná"...vím, že na mě mnoho lidí pohlíží jako na cynika, když říkám, že kdo ví, co bude za pět nebo deset let, že nikdy nevíš, jestli nám to vydrží....já to opravdu tak mám, není to proto, že bych počítala s rozchodem, ale je to taková moje přirozená obrana identity...a vždycky když mě přepadne nějaká obava můžu si říct, že neumírám, jen se vdávám :-D Ano, těším se, že jsem si vybrala a strávím život s jedním...ale docela jsme se nasmáli, když jsme se nedávno shodli na tom, že přestože jsme oba pro ten monogamní svazek, rodinu atd a jsme spolu moc šťastní....taková ta lítost že už nebudeš mít to nezávazné si užívání, tam přece jen trochu je...ale to je asi přirozené :-)

Odpovědět

magdabaez magdabaez

02.06.2012

@yumy já mám třeba pocit, že až teď co jsem s manželem, tak jsem to opravdu já, že právě díky němu a s ním můžu být sama sebou... Asi to máme každý jinak. A taky nemám pocit, že bych něco nemohla, prostě mi to tak nepřijde, nemyslím, že mě něco svazuje. Učitě ke vztahu přistupuju zodpovědněji, vím, že jsme na všecko dva. A tedy moje volby ovlivní nejen můj život, ale i mého manžela, tedy náš společný život. Připadá mi, že teď si ten život opravdu užívám, předtím to místy byla dost tragédie :D

Odpovědět

marcicek84 marcicek84

03.06.2012

Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.

•

Diskuse pokračuje po 1 roce

•

yumy yumy

Autor diskuze

12.05.2014

@magdabaez někdo mi to tu lajkoval, tak mě po skoro dvou letech napadlo se sem podívat :-D A víš co? měla jsi pravdu, v tom, co jsi napsala...mám pocit, že teď jsem to daleko víc já, než předtím...že s ním jsem víc sama sebou, víc opravdová....:-)

Odpovědět

mawenzi mawenzi

13.05.2014

něco přidám do diskuze. Mě přijde, že se nezměnilo skoro nic, ale trochu se děším hlavně finanční odpovědnosti, když manželovi rupne v bedně a budou prpblémy. Jinak - necítím se nějak, že bych ztratila identitu. Přijdu si prakticky stejně jako předtím s tím, že je to takové dobré stvrzení toho, že sme se dobře našli

Odpovědět

karlajasmine karlajasmine

13.05.2014

Uz jsem zazila par vztahu, kde jsem mela pocit, ze ztracim svoji identitu, a to jsou podle me spatne vztahy bez ohledu na to, jestli je svatba nebo ne.. Jeden ze zpusobu, jakym jsem poznala, ze jsem nyni nasla ''toho praveho'' je to, ze jsem s nim stejna, jako kdyz jsem sama. Myslim, ze kdyz se clovek musi pred tim druhym nejak omezovat nebo menit, tak to neni ten pravy vztah.. a pokud clovek nasel ''toho praveho'' tak to manzelstvi mi proste prijde jako takovy hezky stvrzeni no :) Proste takova hezka jistota a slib do budoucna.