Možná jste některé četly, že měsíc a půl před svatbou jsem zjistila, že si partner zaplatil za sexuální praktiku (rukou). Už je to 10 dní, 10 dní bez spánku, 10 dní bez jídla, 10 dní, kdy funguju jen kvůli naší malé dcerce, která mě potřebuje, začíná dělat první krůčky.. Nejdřív byl šok, pláč, výčitky, vyhodila jsem ho.. Pak jsem si řekla, že jo, že to zvládnem, že se nic rušit nebude. Že prostě uklouzl, bylo to teď náročné období, ikdyž ho nic neomlouvá.. A pak, po týdnu jsem se složila. Zničehonic, asi to nějak doznělo. Byly to hodiny hysterického pláče, výbuchů emocí, dokonce jsem ho i zmlátila a pak už jsem jen apaticky seděla a opakovala, že se nechci ráno probudit ;-( Domluvili jsme se, že se to celý zruší. Že se nemůžu na vlastní svatbě přetvařovat.. Spíš jsem mu to možná chtěla dát sežrat.. Takže všechny obvolal, omluvil se jim, dokonce jim i řekl důvod, několikrát jim do telefonu brečel, že to prostě posral (pak totiž všichni volali a psali mě). Už uběhly dva dny. A mě je to všechno hrozně líto. Neumím si představit plánovat svatbu znovu. Neumím a nechci být nervozní zase rok dopředu (a že jsem fakt byla). Dělat nový oznámení.. připadá mi to, jako bych se vdávala podruhé. A já vím, že si ho vezmu. Vím, že to překonáme, vím, že nás miluje a byl vždy úžasný partner a hlavně taky táta. V plánu máme i poradnu, dnes se objednáme. A já si tak říkám, jak by jste se vy, jako hosti, na nás dívali, kdybychom zase všem volali, že to platí? Je to už moc hloupý? Já ho mám prostě ráda.. A vím, že on by se nejradši neviděl, že to udělal. Neexistuje pro to omluva, a já na to ani nikdy nezapomenu.. Ale v srdci, v srdci už možná odpuštěno má. Kdo je bez viny, ať hodí kamenem.. Díky za vaše názory..
@gepe nemusí, ale už víš jaké to je a že to jde. To je to samé jako když si řekneš, tak mrknu co má v mobilu - ale jen jednou, už pak nikdy víc. Neznám nikoho kdo to udělal jen jednou
mamuty s nadhledem beru. Ale argumentovat nimi a genetikou a že muži nemaj monogamii v genech a ženú je pudy se množit mi přijde jako blbost a alibizmus.
@iwanov to chapu, kdyz je to jen uryvek meho nazoru :) ani zeny nemaji monogamii v genech, vse je to individualni, o osobni moralce, postojich, pocitech, rozumu, nazorech vychove atd.
A mj. zeny maji podle meho kolikrat castejsi pudy nez muzi, jen jsou proste jinak naprogramovany ;-)
@elisa1 ano! x-) a moc hezky napsany pro hosty :)
@elisa1 Milá Eliso, myslím si, že na zrušení/obnovení svatby není nic ostudnýho a určitě ani neobvyklýho. To, co Ti přítel udělal, mi sice moc hlava nebere (zaráží mě na tom ta "placenost", jinak to, že před svatbou člověk zpanikaří a udělá něco, co by neměl, to chápu), ale pokud jsi si jistá, že s ním chceš být, je jedno, jestli si ho vezmeš teď nebo potom. Jen z vlastní zkušenosti bych měla jednu radu: pokud s ním zůstaneš, musíš se ROZHODNOUT zase mu věřit. Nesmíš mu to nikdy vyčítat, nikdy opakovat, nikdy ho tim nesmíš vydírat. To by byla cesta do pekel. Sama jsem to zažila (z mé strany, bohužel) a partner (už skoro manžel) se přesně takhle zachoval - a nemohl udělat nic lepšího. Moje výčitky svědomí tím nezmírnil, naopak - o to víc už bych nikdy totéž neudělala. Můžeš třeba brát tu svatbu jako přechodový rituál (tak ji budu brát i já a pokusím se konečně si odpustit) mezi minulostí, kde se tohle stalo, a budoucností, ve který musíš věřit, že už se to nestane. Přeju Ti hodně štěstí! PS: A na to, co si myslí lidi, se vykašli - tohle je jen a jen vaše věc.
@barbora_b a kolik chlapů zkousne nevěru ze strany ženy? Chlapi jsou v tomhle ještě mnohem víc hrdí než my a já třeba nevidím důvod, proč by chlap ulítnout mohl a ženská by odpustit měla a když se hned sebere a odejte, tak to je nepochopitelné, protože on se chtěl vybít. Ale nevěrná ženská je pro všechny cou.a a de.ka a když se s ní chlap rozejde, tak je hrdina .... aspoň teda takhle mám pocit, že to dnešní společnost vnímá .. trochu nepoměr, ne? Ale máš pravdu nevěra tady je, a bohužel i bude. ale tím, že si ji budou lidé bagatelizovat se jí svět nezbaví, ale začne být ještě víc součástí našich běžných životů a to já prostě nechci, tak proto mám tak radikální názor, za kterým si stojím, a to nejsem naivní 18-ka :-D .
Zajímavá diskuze, tak taky přispěju. Podle mě je třeba zjistit hlavně důvod k nevěře, protože většinou ve vztahu něco skřípe, když už k ní dojde... To, že za to platil bych považovala spíše za přitěžující okolnost. Kdyby to byla náhodná příležitost třeba na nějakém večírku, dá se to ještě svalit třeba na to, že toho prostě moc vypil a mozek měl v tu chvíli volno... Ale touhle cestou si to musel dopředu promyslet, naplánovat, připravit a nakonec ještě i zaplatit. Ale jestli lituje, má snahu vše vyřešit a je ochota i z tvé strany, tak bych ho hned nevyhazovala. Já se přiznám, že v našem vztahu jsem to byla já, kdo se při krizi dopustil nevěry, ale vyříkali jsme si díky tomu spoustu věcí a teď je náš vztah podle mě ještě lepší než předtím.
@elisa1 Ahoj vim presne jak ti je taky mame za sebou neveru (neplacenou) byl v tom alkohol a on neodolal ale nastesti se to stalo pred tremi roky a ted se budeme brat ale i kdyz ho miluji porad je to ve me a asi to jen tak nezmizi nacapala jsem ho totiz primo v akci a porad se to vraci sice uz ne tak casto ale ta rana v srdicku se hoji strasne pomalu odpustila jsem mu ale nezapomenu :-( ale zivot bez nej si predstavit neumim Drzim vam palecky
Co jsem četla pár příspěvků, tak se hází špína jenom na chlapa. Ale je opravdu důležité se podívat na to, proč to udělal. Člověk potřebuje k životu sex... Byl pán dlouhodobě odmítán? Byl odstrčen svatbou a dítětem na třetí kolej? Určitě měl k "nevěře" důvod. Pokud si myslíš, že důvod neměl, pak je asi nasnadě se zamyslet, jestli má takový vztah cenu a jestli jsi schopná mu do budoucna věřit. Pokud s ním chceš být, tak je důležité mu odpustit a při každém konfiktu se snažit to na něj nevytáhnout...Nejdůležitější ve vztahu je komunikace. Pokud se ti zdálo, že se chová divně, tak jsem si o tom měli v klidu promluvit. Vniknutím do telefonu se nic nevyřeší.
Tím se ho nechci nějak zastávat, ale každá mince má vždycky dvě strany...
Tak jsem přečetla pár komentů a podle mého, jedna z nejdůležitějších věcí ve vztahu je sex. Když nefunguje ten, nefunguje nic... možná se to zdá dost extrémní, ale tahle věc je pro chlapi alfa omega jejich bytí a vidím to v okolních vztazích... přijde dítě, starosti, práce a sex vymizí... To, že si Tvůj přítel zašel a za službu zaplatil mi přijde lepší, než kdyby se scházel s babou, co si někde sám našel... ale pořád je to problém... Nicméně svatbu s hosty, kteří vědí o co jde, to bych asi nedala. Spíš bych nechala dcerku u rodičů a jela se vdát k moři. Proč nezačít znovu, od začátku, jako svoji a užít si i svatební cestu, kde třeba znovu skočí ta jiskra. Pak se vrátíte a řeknete si, co bylo bylo a teď pěkně znovu, od začátku a lépe... držím palce... já mám na věci dost černo bílý pohled, ale taky si myslím, že bez boje se utíkat nemá a úplná rodina, je úplná rodina. A aby fungovala, musí bojovat oba...
No, asi to bude znít drsně, ale být v kůži hosta, tak bych na tvého přítele koukala jako na ubožáka, co podvedl ženskou s malým dítětem a na tebe jako na naivku. A být rodinou z tvé strany, tak bych z vaší svatby nadšená nebyla. Máme podobné případy v rodině a všichni si o tom myslí to, co jsem napsala výše. :-| Jinak z mého pohledu se nevěra nikdy úplně nedá odpustit a má sklony se po čase opakovat. Máte malé dítě, které tátu potřebuje, ale já osobně bych takovýho chlapa za manžela nechtěla. Se svatbou bych počkala až opadnou emoce. To jestli to opravdu dokážeš překousnout ukáže až čas :-) hodně štěstí
@nevesta123 ja kdybych byla v teto situaci,mozna ze bych odpustila a termin nechala.ale odjela bych pekne k mori a jen se svedky :) Nejvice bych se vsak bala toho,jak na meho manzela bude hledet ma rodina.Urcite bych asi hoodne dlouho poslouchala ruzne reci a myslim ze i ma rodina by ho bohuzel hned odsoudila,ze mi tak ublizil :( ja bych mu treba aji odpustila,ale ma rodina uz nikdy :( ALE NASTESTI toto resit nemusimTakze autorce preji hodne stesticka a hodne pevne nervy a obrneni se proti pravdepodobnym recickam...
Ja bych svatbu odlozila.Ne kvuli hostum,abych nebyla za blbce,ale kvuli sobe.Ted si to neuzijes tak,jak bys mela.Budes to mit v hlave,tomu nezabranis,na to je to moc cerstve.Kdyz to o rok odlozis,nerikam,ze si nevzpomenes,nerikam,ze to nezaboli,ale kazdopadne daleko min,cas je dobry tisitel bolesti.Clovek asi nikdy nezapomene,ale prestane ho to tolik trapit.Myslim si,ze brat se ted,v tehle situaci,neni rozumny.Pokud svatbu neberes jen jako podepsani papiru,ale tesis se na ni jako na vyjimecny den,tak je potreba,aby se uskutecnila v klidu bez stinu tohodle "prohresku". Vsechno si v klidu srovnej,rozdychej to,je dobre,ze jsi mu odpustila,ale dokud budes mit pocit,ze na to nedokazes nemyslet,tak bych se se svatbou zbytecne neunahlovala...jednoho dne se probudis a zjistis,ze te ta vzpominka uz tolik nezranuje,ze kdyz se na nej podivas,nepredstavujes si tu "situaci",pak bude ten spravny cas na pripravy a ty si to budes moc vychutnat jako stastna nevesta!
@onnika no nemyslím si že pro chlapy je sex alfa a omega bytí, sou i tací - naštěstí, pro který to je spíš zpestření vztahu, takový to koření, než hlavní bod vztahu :-)
Já nevím, nezlob se na mě, ale přijdeš mi zbytečně přecitlivělá. Já svého partnera miluju ale upřímně řečeno, kdybych se dozvěděla, že zaplatil za to, že mu ho nějaká ehm, vyhonila, tak bych se mu spíš vysmála....platit za něco takového mi totiž směšné přijde a nechápu, co by ho k tomu vedlo...
Z Tvého rozpoložení jsem dost nesvá. Promiň, ale moc nerozumím tomu, jak Tě může takováto věc (z mého pohledu prkotina ale chápu, že každý má hranici jinde) TAK MOC rozhazovat, že nejíš nespíš a tvrdíš, že se nechceš ráno probudit...nezlob se, ale nepovažuješ to za hodně přehnané?? Jednou jste partneři, kteří v životě budou spolu čelit nejrůznějším problémům a ty chceš pomalu umřít, rušíš vztah, a voláš do poradny kvůli tomu, že partner si ho někde nechal vyhonit?....no to teda promiň, asi bych to nepřešla mávnutím ruky, ale takovou reakci jako máš ty bych teda nečekala od nikoho.
a plně souhlasím s @foriska ...pokud udělal něco takového, je spíš na místě zamyslet se proč....neumím si představit co někoho vede k tomuhle....to už na tom musel být hodně špatně...asi to nebude jen tak ne?
@hhhanicka Klobouk dolů, jestli mu to odpustíš. Tohle bych nedokázala. Podle mě to úlet není, měl dost času si to u těch sms rozmyslet... Už bych si ho asi do života nevážila, ne asi ale určitě. Mluvím ale pouze za sebe. A jako host bych se na vás dívala asi divně, právě proto, že lidé ten důvod znají. Podle mě to není úplně normální. A možná si o tom hosté budou šeptat. Hlavně skrze rodiče to musí být zvláštní. Je to jen můj názor
Ahoj, no já si myslím, že nemusel jít hned někam kde ho obslouží nějaká nanda a mohl si to udělat sám nad časopisem. Ale o to tu nejde.... Souhlasím s Nevěstou123, že by asi na tvého manžela na svatbě přátelé koukali dost divně a neužila by sis to ani ty ani on! Já bych se svatbou počkala několi měsíců klidně rok! Až se to uklidní. Teď si možná říkáš, že to překonáte a vše bude OK ale nidky nevíš. Teď to možná vidíš lépe než to ve skutečnosti bude, protože to tak chceš vidět. Ale dokážeš mu opravdu 100% odpustit? Nevyčteš mu to už nikdy?
Ja nevim presne, o co jde, jak jsi to zjistila, zda ti to rekl sam nebo to byla nahoda. Navic nevim, zda mas jistotu, ze to bylo jen tak, protoze kdo si bude platit jen za "ruku", ze. A zda to bylo jen jednou. Pokud byl navic nuceny k tomuto, tak nevim, jake mate mezi sebou problemy. Byt na vasem miste, asi bych tu zrusila, dala tomu cas, vidla, jak tu bude fungovat dal, zda mu muzes verit a zda to bude mezi vami v sexu opravdu klapat. Svatbu bych minimalne o ten rok posunula. Myslim, ze situace mezi vami musela byt opravdu zoufala, aby se uchylil k tomuto cinu, tim bych se zabyvala predevsim.
To víš, že vás někteří pomluví, ale to by udělali, i kdyby svatba proběhla "normálně". Já bych nehleděla na lidi, ale jen sama na sebe. Pokud si ho chceš vít, tak si ho vem. Je to tvoje svatba, tak na ostatní kašli. A komu se to nelíbí, tak ať tam nechodí ne?
@yumy ty jo, tak zase jako nevím, zda bych byla tak nad věcí, kdybyhc se něco podobného dozvěděla chvíli před svatbou....i když si nemyslím, že je nevěra konec světa a nutný konec vztahu, každopádně vím, jak moc to člověkem otřese...tím spíš v takové situaci. A že člověk zavolá do poradny, za to se teda vůůbec nemusí stydět. Protože pokud chtějí na tom vztahu pracovat, možná bude fajn zkusit to i touhle formou. Ne vždcky se s nevěrou dokáží ti dva poprat sami...
@yumy sorry...ale tobě se tohle někdy stalo? Protože to myslím opravdu nemůžeš posoudit jak by ses cítila...ono se o tom jinak mluví než se to pak prožívá. myslím, že nejde o samotný akt "vyhonění"...spíš o pocit ztráty důvěry, pošpinění....I u normální nevěry je přece podstatou sex....a neznám ženskou, která by si řekla, no tak co, vždyť šlo o pár minut, nic se neděje.
Celou diskuzi jsem nečetla...jen tento příspěvek mě celkem nadzvedl.... ;-)
@kacula12 , nepřijde mi, že by byla chlap. Jen má celkem střízlivý názor. Celkem s ní souhlasím. Není třeba dělat z komára somára. A hlavně je třeba zjistit příčinu. Nějaký dúvod k tomu jistě měl. Je těžké podívat se na sebe a uznat chybu, ale je to třeba.Většinou bývá chyba na obou stranách. Aspoň se pročistí vzduch.
tak přispěju taky se svojí ,,troškou do mlýna,, :-) dnes se na nevěru už koukám trochu jinak a jsem názoru, že pokud se překoná, může vztahu naopak paradoxně pomoci, ale je třeba ujasnit si jednu věc. Chceš ho??? chceš ho napořád a natolik, že jsi ochotna mu to odpustit? odpustit s tím, že se k tomu nebudeš vracet nic mu dodatečně vyčítat, prostě to smazat a hodit za hlavu a jít dál? protože jinak to nepůjde!!!! uleví se tím jednak tobě, tak jemu.Protože nejhorší v takové situaci je ,,rádoby,, odpustit, ale potom při jakékoliv příležitosti tropit scény, vyčítat, strachovat se, potom by to stejně vedlo pouze k tomu, co tušíme všichni, k rozchodu. Takže si to pořádně rozmysli, buď odpustit se vším všudy, nebo si říci rovnou, že to nemá cenu. Možná kdysi, v naivních 18 letech bych řekla rezolutně, nevěra-rozchod, ale jak člověk dospívá, dospívají i názory. Myslím, že ve vašem případě bylo velkou chybou to, že se rodina dozvěděla důvod rozchodu, je to přeci vaše soukromá věc a nevím, proč by takto citlivé téma měli rozpitváv at ostatní v rodině!!! Proto si myslím, že jak už tu někdo napsal, když svatba bude, na něj bude pohlíženo jako na toho strašného nevěrníka a celoý život bude pod drobnohledem a na tebe jako na naivní nanynku bez vlastního názoru, kt. nejdříve rezolutně ruší svatbu a jen co se jí to rozleží v hlavě, zase ji svolává zpátky.Za mě: pokud jsi mu opravdu odpustila, se vším všudy, jak jsem psala,a hlavně, pokud on to taky překoná, protože podle toho jak píšeš, musí z toho být chudák pěkně psychicky na dně, nechala bych svatbu zrušenou, peníze na svatbu bych použila na nějakou pěknou dovolenou, kde bych si ho vzala a po nějaké době, až vše vychladne, bych rozeslala oznámení ,,byli oddáni,, tehdy a tehdy............zkus se s ním hlavně pobavit otevřeně o tom, co to odpuštění pro tebe znamená a co to přinese jemu. Možná bude celý život pro tvoji rodinu ,,hajzlem a nevěrníkem,, s čímž je nutné počítat a snažit se, aby to napravil.
elisa1: Nejdříve jsem nechtěla vůbec reagovat, ale nakonec mi to nedá. Podle mého názoru to, co se v rodině upeče, se má v ní i sníst. Nechápu tedy, proč to hned každému vykládat. Nepovažuji to za dospělé. Chápu, že si se potřebovala někomu svěřit, ale takhle masově? A to jsou řešení v podstatě jasná. Přece se nebudeš řídit tím, když ti někdo řekne: toho si už nikdy neber, je to hajzl, nebo naopak, je mu to líto, odpusť mu to. Ty musíš vědět, jestli ho miluješ a jsi schopná mu odpustit a žít s ním dál.