Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Volná diskuze

Něvera, manželská krize, rozvod. Máte zkušenosti?

Zobraz úvodní příspěvek

janka007 janka007

Autor diskuze

17.12.2007

Zajímaly by mě Vaše zkušenosti! Velmi! Jste ochotny akceptovat nevěru? Berete si i ty muže, o kterých víte, že vám byli a nebo budou nevěrní? Je pro vás rozvod takovým společenským faux-pas, že se raději premůžete? A co nevěra během manželské krize? A jak vysvětlíte vašim dcerám, že zůstáváte s mužem, který je vám nevěrný, jen proto, že chcete udržet rodinu?

Odpovědět

1 2

4 5

1 2

4 5

temptation temptation

18.12.2007

pomidorka - vím, už z jinách diskuzí, že se umíš ubránit, jen jsem chtěla vyslovit svůj souhlas ;-)

Odpovědět

pomidorka pomidorka

18.12.2007

temptation:my jsme si řekli,že každý z nás může potkat v onu chcíli zajímavého mčlověka,třeba se hádáme anebo jsme si cizí,ale musíme to ustát,as pokud ne,jdmeme od sebe...a pokud působím archeatipivně,neví

Odpovědět

pomidorka pomidorka

18.12.2007

sakra,to semi spletla písmenka,archeatyvně.......

Odpovědět

pomidorka pomidorka

18.12.2007

a dost...archeatypivně

Odpovědět

peagasis peagasis

18.12.2007

Ahoj holky, tak já mám s nevěrou zkušenost a dodnes mě to bolí, beru to jako zradu, je to to nejhorší co může jeden druhému udělat. Myslíte si, že jste s někým komu můžete důvěřovat, koho znáte a najednou jednou jedinkrát s ním nikam nejdete on se opije a nechá se oblbnout od první ženský která se mu připlete pod nohy. Prostě dojdete k tomu, že ho o vůbec neznáte. O to horší 3dny před tím mě požádal o ruku, měli jsme půlroční miminko. Myslela jsem, že to nezvládnu, strašně jsem zhubla,malý byl nevrlý a stále plakal, já plakala po nocích....A co on omlouval se, ale co tím změní.....nic. Odpustit se dá,ale nezapomenete. Hnusil se mě on, jeho dotek....prostě to nešlo, zkusila jsem to kvůli malému překonat,ale nepřekonala.A vůbec jsem žena, která má hrdost, nenechám si nic líbit a už vůbec ne něco tak podlého jako je nevěra. A názoru, no když byl opilý tak se to nějak dá zvladnout...s tím nesouhlasím. Pokud si Vás partner váží a miluje Vás, tak ví co dělá. A k něčemu takovému jako je nevěra se nesníží.Platí to jak pro muže tak ženy. A kdyby byl tak opilý, jak jsou schopni tvrdit, tak se divím, že jsou vůbec něčeho schopní, alkohol jsou jen výmluvy. Já už měla tolik možností, tolikrát, jsem byla opilá, někdo mě přitahoval, ale nevyužila jsem toho. Jde o pouhou liskou rozežranost vyzkoušet něco jiného, asi si někteří myslí jaký to nebude lepší,ale ouha i můj bejvalý říkal byla to hrůza......nestálo mě to za to....nestálo přišel o to co mu bylo nejcenější, neublížil jen mě nezklamal,jen mě zklamal i své dítě! a já se držím toho co mě vštěpovala babička. Uděláš li jednou, uděláš znovu a co by to bylo za život potom. Vždyt naše babičky a dědečkové taky vydrželi, s tím koho si vybrali většinou celý život a šlo to i bez nevěr, protože si sebe vážili, a hádky a jiné krize manželství řešili,tak že spolu o tom mluvili. Nepotřebovali nevěru. A taky zastávám názor nezáleží na tom kolik milenců, milenek někdo měl, tak podle toho je zkušený, zkušenosti se sbírají dlouhodobým vztahem. A chceš-li být nevěrný, radši se rozejdi, strašně to bolí, člověk strací sebevědomí,důvěru a neskutečně trpí. Nehorší je, že to v něm zůstane a nezapomene i když odpustí. Teď už jsem šťastná, budu se vdávat, mám užasného chlapa, sice mladšího,ale to nevadí, ve vztahu s ním jsem si vědoma toho,že stát se může cokoliv,krom nevěry... že nevěra je něco, co mě nikdy neudělá. Jeho máma zahýbala jeho tátovi i před dětma...nosí to v sobě,ale tátovi to nedokázal říct......a on jí za to nerespektuje nesnáší, a nevěra se mu hnusí.Pokud miluji a vážím si protějšku, proč bych měla vyhledávat postelové dobrodružství u někoho jiného nebo s pomocí alkoholového opojení....tohle vše jsou jen výmluvy, aby jsme měli nevěru čím omlouvat....přitom je tak neomluvitelná. A ten kdo zvládá v takovém vztahu setrvat, musí být strašně silný, ale přitom si myslím, že si neváží sám sebe. Je to můj názor a nestydím se za něj....jsem mladá, ale jeden můj přítel, mě zanechal na srdci dost velkou ránu, která se nikdy nezacelý i když bych si to přála.....

Odpovědět

pomidorka pomidorka

18.12.2007

peagasis.I/P

Odpovědět

murynka murynka

18.12.2007

Ahoj holky,já tak před rokem nevěru odpustila :-( a to mě ještě ten haj..nakazil naštěstí se to vyléčila antibiotiky,ale odpustila jsem mu a byl to největší omyl-po téhle zkušennosti vím,že už bych to neudělala,už Vás to tady psalo víc-odpustit se dá,ale zapomenout ne-pak už jsem žila jen ve stresu a hrůze,možná malý úlet pusa a tak¨..ale milenka??nikdy,ted si beru kluka kterého znám chvíli ale jsem si jistá že to chci ale samozřejmě život je tak dllouhý že se může stát cokoli a pokud mě podvede odejdu i s 10 dětmi,nenechte se podvádět peagasi souhlasím navážila jsem si sama sebe!!!

Odpovědět

pomidorka pomidorka

18.12.2007

murynka:souhlas a velkou pusu................. 8-)

Odpovědět

murynka murynka

18.12.2007

pomidorko děkuji a také velikáánskou pusinku :-D :-) ještě že už je to období za mnou,jak jsem to mohla vydržet??ale už jsem to zažila a ted můžu říct jasně svůj názor :-D

Odpovědět

pomidorka pomidorka

18.12.2007

murynka:IP

Odpovědět

aaa aaa

18.12.2007

Asi tady budu jediná, ale já jsem nevěru odpustila... Není to jednoduché, ale pokud ten druhý za to stojí, dá se to zvládnout. Jasně, že než jsem se do téhle situace dostala, hlásala jsem, že se tohle se odpustit nedá... Ale pokud jste v tom osobně, ten pohled na věc se hodně změní. Teď po pár měsících to beru jako lekci od života, která mě hodně změnila a posílila.

Odpovědět

pomidorka pomidorka

18.12.2007

aaa:nic proti tobě a fandím ti,jenom my to máme nastavené jinak......a hodně síly

Odpovědět

Článek se načítá

murynka murynka

18.12.2007

aaa-já předtí také říkala nikdy bych nevěru neodpustila,ale milovala jsem ho a odpustila,ale po téhlee zkušennosti vím,že už VÁŽNĚ NIKDY,ale jsi silná pokud jsi to zvládla přeji ti at i zapomeneš jestli se to dá,já nzapoměla a to už jsem s někým jiným,hodně štěstí

Odpovědět

pomidorka pomidorka

18.12.2007

tak já nikdy,zažila jsem si své.....

Odpovědět

murynka murynka

18.12.2007

pomidorko chápu,já to také říkám,ale to byli malé problémy!!máš krásné jméno a budeš mít svátek,vid?jestli budu mít holčičku chci natálku :-D

Odpovědět

pomidorka pomidorka

18.12.2007

murynka:TAKY chci Natálku,ale ty mě jistě předběhneš,my se musíme spolehnout na DD

Odpovědět

aaa aaa

18.12.2007

Třeba časem zjistím, že to byla chyba, ale v téhle chvíli to cítím takhle a oba bojujeme za náš vztah. Prostě jsme to probrali a rozhodli se, že o tom už nepadne ani slovo a začneme jinak, protože chceme oba. Děti nemáme.

Odpovědět

pomidorka pomidorka

18.12.2007

aaa:moc vám fandím,každý to máme jinak nastavené.....

Odpovědět

murynka murynka

18.12.2007

naty nepředběhnu,svatba bude za půl roku-jestli bude :-D viz.diskuze stres... :-D :-) ,pak rekonstrukce baráčku,takže chcete holčičku?prý se čeká rok to budeš mít natálku dříve :-D aaa-držím palce,také jsme to zkoušeli znova nevyšlo to třeba vám jo

Odpovědět

aaa aaa

18.12.2007

pomi-díky, věřím, že bude dobře, vlastně věřím, že bude líp ;-)

Odpovědět

pomidorka pomidorka

18.12.2007

murynka:čeká se nejméně tři roky...... aaa:moc ti fandím,snad to zvládnete,my bychom to neustáli

Odpovědět

murynka murynka

18.12.2007

pomi-tak dlouho snad ne?jedna paní to měla vyřízené do roka,ale asi záleží na okolnostech,tak to já také plánuji tak do 3 let,jsem ještě mladá :-D aaa-bude líp,určitě ;-)

Odpovědět

katchen katchen

PRO

18.12.2007

Jakože většinou s názory Naty - Pomidorky souhlasím, v tomhle případě si myslím , že na věrnosti v manželství se domluvit nedá. Jsem možná ovlivněná Dr. Plzákem kterého moc ráda čtu a ze spousty kliček v manželství už jsem se díky jeho realistickým názorům dostala. On tedy tvrdí že věrnost se slíbit prostě nedá, pěkně se o tom mluví ale realita je jiná. Samozřejmě, že si manželé dávají sliby věrnosti, ono by taky vypadalo hloupě kdyby vám manžel o svatební noci řekl Milá Aničko, tak 2 roky to vydržím, ale pak ti zřejmě zahnu, vím to , jsem prostě mizera, co se dá dělat... Vyjímečná nevěra je úlet - ulítnout znamená momentálně zblbnout, prostě mít před očima temno. Nevěru neomlovám, ale momentální zblbnutí - pochybení omlouvá i trestní řád. Nebuďme přísnější než soudy. :-) Pan Plzák říká ale ještě jednu věc: pokud se rozhodneme odpustit - už tohle téma při hádce nikdy nevytahujme. žádný viník nesnese trestání znovu a znovu - prostě potrestat a stop.

Odpovědět

murynka murynka

18.12.2007

katchen-ale to nešlo,jednou mě podvedl a při každé hádvce na to došlo a tomu člověku já prostě nevěřila a jak můžeš žít s člověkem bez důvěry?s tím úletem možná souhlasím,a že se věrnost nedá slíbit to naprosto souhlasím,ale pak máš možnost odejít nebo zůstat

Odpovědět

katchen katchen

PRO

18.12.2007

Přesně tak: odejít, nebo zůstat. pokud zůstaneš, už nevyčítej, začni znovu, pokud to nejde, odejdi. Nejvíc lituju takové ty polorozešlé páry, co pořád neví - spolu? Nebo bez sebe? A to mají mnozí děti. Než tohle, raději sama s dětmi. jenže mě se to mluví... Mám Radka, kterej je skvělej, jsme si absolutně věrní... V minulém manželství jsem si ale zažila svoje. Tuhle pohodičku, co mám teď si opravdu užívám.

Odpovědět

digina digina

18.12.2007

Ahojky, Katchen, no jasně, myslím že zrovna dr.Plzák řekl Zatloukat, zatloukat, zatloukat. A má asi i pravdu. Co oči nevidí, srdce nebolí. Neříkám že jsem nějaká záletnice, jsem vlastně ještě stále čerstvá novomanželka, ale jsme přeci jen lidi a kdo ví co bude za 10 let. Samozřejmě že si přeji, abych měla krásné, spokojené manželství, ale život někdy umí postavit pěkné nástrahy a pak se ukáže....

Odpovědět

kristi kristi

18.12.2007

neodsuzuju zalet, ulet nebo proste kravinu,kterou obcas udela kazdy..... co bych nezvladla by bylo asi to,ze by si muz udelal jinde dite a mel by dve rodiny

Odpovědět

josefka josefka

18.12.2007

souhlasim a katchen - uplne ve vsem ;-). Ja si uvedomuju rozdil mezi uletem a dlouhodobejsi nevrou. O tom druhem nebudu diskutovat, to je jasny, ale ulet si myslim, se muze behem spolecneho zivota stat. Jsme jenom lidi a delame chyby, ale nikdy (a to Plzaka nemusim :-) ) bych se o tom nechtela dozvedet. Vim, ze kdybych se o tom dozvedela, tak bych to nezvladla. Rozumove a teoreticky bych si to mozna vysvetlila, ale stejne jako murynka bych mu to pri kazde prilezitosti mlatila o hlavu, resila bych to horem dolem, neverila bych mu a ten vztah by se stejne rozpadl ... Takze manzelovi rikam, ze kdyz ho nekdy nejaka holka zblbne a on ulitne, tak at mi to nikdy nerika. Pokud to bude opravdu ulet, bude jeho trestem to, ze s tim bude muset zit. K tomu, jestli vic podvadeji chlapi nebo zensky - ja myslim, ze to ze u chlapu je to cislo vetsi je proto, ze starsi chlap muze mit mnohem mladsi milenku, takze to muze byt klidne otec deti a muze mit o 10 - 20 let mladsi holku, ktera nechodi s nikym jinym nez s nim. To, ze by to bylo obracene, nebyva moc caste.

Odpovědět

lenkazdenek lenkazdenek

18.12.2007

taky myslím,že co oči nevidí to srdce nebolí,úlet bych asi tolerovala,než jsem se vdala nebyla jsem zrovna věrný tip :-N ale nevydržela bych kdyby se do té druhé zamiloval. Jak říká Kristy,bvlobost může udělat každý

Odpovědět

janka007 janka007

Autor diskuze

18.12.2007

Hezký den vám všem! Jednoho dne jsem zjistila, že je můj táta nevěrný mámě. Omylem jsem to odhalila jako malá holka. Na pohled z dovolené jsem napsala: Isabela zdraví také! Je vám asi jasné, že mě otec vzal na dovolenou se svou milenkou. Haha! Nebyla první ani poslední... Naši spolu zůstali, je to jejich věc, ale zatáhli mě do toho pořádně, a to mi nebylo ani deset. Bylo to pěkne nefér. Já jsem vůbec nechápala, co se děje! O co jde! Hádali se a já netušila, co je špatně. Máma tatovi prý odpustila, ale vytahuje se to pořád. V každé větší hádce. Hnus! A otec na mámu žárlí jak šílenec...asi podle sebe soudím tebe... A teď jsem dospělá a když dostávám záchvaty z nevěr, které se okolo mě dějí, má milovaná maminka mi říká: však se sama naučíš odpouštět, až tě ten tvůj podvede! Ne! Mně se to hnusí! Já někomu, kdo udělá něco takového, už nemohu věřit. Na to si asi příliš vážím sama sebe. Celý život láska nezůstane, ale existují taky věci jako je silná vůle, respekt Proto jsem založila celou tuhle diskusi. Žiju ve snu a nebo má cenu budovat vztah na důvěře? Já tomu věřím, ale přijde mi, že jsem jedna z mála, a to mě bolí!