Nemám ráda děti. Změní se to někdy?

Zobraz úvodní příspěvek
Asi jsem na svatebním fóru výjimka, ale já prostě strašně nemám ráda děti. Když nějaké dítě ječí, dupe, hraje si, tak mi brnkají nervy a mám chuť pořádně řvát. Zvláště, když mi to dělá nad hlavou. Z nějakého důvodu děti přitahuju, takže dost často se mi stane, že se na mě nalepí a koukají na mě a tak...a já jsem totálně vyděšená a fakt nevím, co mám dělat. Úplně ve mě zatrne, protože prostě s nima nechci být v kontaktu. Nelíbí se mi ani tichá miminka...jak jsou malá, scvrklá, usoplená a uslintaná. Dokážu být dobrá teta u dětí, které nejsou rozmazlené, to spolu řádíme a hlavně já s nimi mluvím jako s dospělými, což se jim asi líbí....ale jsem hodně ráda, že můžu zmizet večer do svýho klidu a ticha. Všechny kamarádky mluví o dětech, o tom, kolik jich chtějí, jak jsou krásné...Já bych asi taky chtěla jednou děti, ale bojím se, že na to nebudu mít. Že pro mě vždycky bude důležitější ticho a klid. Nevím, zda se to změní, třeba jsem jen mladá? Bude mi 24 let. Jak jste to měly vy?
Odpovědět
@bodlilinka velice zajímavy a povzbudivý příběh, jsem z těch co jí vadí rozmazlené dětičky a přesně to co říkáš. i přesto v sobě ale cítím, že není tak úplně pravda, že bych děti nechtěla, ale spíše né s tímto partnerem. momentálně jsem ukončila vztah s partnerem co měl tři děti z předchozích dvou vztahů, ukončila jsem ho spíše proto, že bych s ním neměla žádnou další budoucnost. on již svou budoucnost má vybudovanou, já bohužel ani v nejmenším. myslím si, že kdybych děti skutečně nechtěla, možná bych ani tento vztah nekončila. sice se nerozplývám nad kočárkama, ale když vidím krásnou hodnou holčičku s copánkama a šatičkama, to bych se blahem rozplynula. to by se mi líbilo, mít jednou holčičku. bohužel se ani tohle naplánovat nedá. ale myslím si, že když žena potká opravdu partnera, do kterého bude opravdu zamilovaná, přijde to samo. a život nám odpoví včas.
Odpovědět
@berynka velice krásný a dojemný příběh. až mi jde z toho mráz po zádech. moje biologické hodiny zatím spí a rozhodla jsem se, že si jich nebudu prostě všímat a zamýšlet se jestli jo nebo ne to je nesmysl a člověk se akorát může dostat do slepé uličky. dítě určitě chci mít, ale musí na to přijít ten správný čas. chci ho mít ráda a vychovat ho co nejlépe. rozhodně bych chtěla být hrdá matka. je pro mě důležité, co z dítěte vyroste a abychom k sobě měli vždy otevřenou cestu. chci aby mě bralo nejen jako matku, ale také i nejlepší kamarádku, které se nemusí bát s čímkoli svěřit. rozhodně ho nechci rozmazlovat, ale také né škodit. je pro mě důležité, abych ho naučila, co dnes vím sama. každý krok rozhoduje o jeho budoucnosti. když dítě rozmazlím, bude mít budoucnost velmi trnitou a může mi nakonec zůstat na krku po zbytek života. chci dítě vychovat tak aby pochopilo, že všechno není zadarmo, a že se za sebe musí opravdu v životě rvát. myslím si, že je to opravdu také o partnerovi. ještě jsem ale nepoznala partnera, s nímž bych po dítěti toužila. na začátku svého teď již bývalého vztahu jsem měla růžové brýle na očích a chvíli jsem po dítěti toužila. na štěstí nejsem z těch co by někam spěchali a tohle rozhodnutí je jedno z nevratných rozhodnutí. nerada bych si zkazila život třeba jako moje sestra, či kdokoli, kdo pak nakonec zůstane třeba i s dítětem na všechno sám. tohle fakt nechci. já chci být v životě opravdu šťastná a to samé chci i pro své dítě.
Odpovědět
@amet to je pravda, to asi nebude o zamilovanosti, ale o intuici v nás. prostě až přijde ten správný čas, tělo nám dá samo najevo, že už.
Odpovědět
@ladulav tak když tady čtu všelijaké ty příběhy, začínám přicházet na to, že už vím, co dobrého je na tom, že stále nemám a proč jsem zatím nechtěla. věkem totiž přibývají různé zkušenosti a člověk pak rok od roku vidí kolem sebe co by udělal jinak než jeho vrstevníci, kteří již děti mají, ale vychovávají je způsobem, že jim akorát přerůstají přes hlavu. ono je vlastně nakonec dobře, že moje hodiny ještě stále spí, protože až to jednou přijde, vzpomenu si na případy, kdy je opravdu lepší udělat cokoli jinak. aspoň si to tedy myslím. je mi 29 a moje hodiny se ještě neroztikali. většinou když jsem o tom uvažovala, bylo jen díky vlivu okolí, ale ne vlastní. k tomuhle člověk musí prostě dozrát. věty typu, že pak už může být pozdě jsou jen velmi manipulující a člověk pak často neví, jestli to opravdu chce on, nebo spíše jeho okolí.
Odpovědět
@amet úplně souhlasím s tím, že my jsme byli jinak vychovávaný a dnes děti ovládají nás a ne my je. jsem hrdá na to jak mě mí rodiče vychovali.
Odpovědět
@aimirin nezlobte se na mě co tady píšete právě zažívám v podobě ségry. jestli chcetě děti a zároveň cestovat a nebo si jakkoli jinak užívat a šoupat děti k babičkám, pak vám musím říct to si raději děti nedělejte. oni ty babičky také toho mají kolikrát dost, když jsou dobré akorát na hlídání. moje ségra tohle přesně dělá. už si s mámou ani nesednou na kafčo a nepopovídají si. je jí dobrá akorát když potřebuje pohlídat. navíc člověk podle mě musí brát, že jednou ty děti má a je to především jeho zodpvědnost, kterou nelze jen tak na někoho prostě hodit, když se mu najednou ty děti prostě nehodí. to hlídání by mělo být vzájemné. hlavně by se mělo příhlížet k tomu, že i ta babička je prostě jenom člověk a můžou být dny, kdy toho má nad hlavu a má zrovna své plány. to co vidím u ségry a jejího manžela mi často přijde jako hulvátství. nelíbí se mi to, jak se k mámě chovají a je mi to hodně líto. je pro změnu ale věc, o které vim, že jí stopro dělat nebudu. dítě má být pro babičku potěšením, to že často není to si dělají ty rodiče ale sami, tím, že se jich zbavují, kdykoli jim jenom překáží, protože jestli to znáte babička vám skoro nikdy neřekne NE. problém je, že ty rodiče toho prcka to ale prostě nevidí a nechtějí vidět. nezapomínejte na to, že i babička je jenom člověk, který má také svoje potřeby. moje ségra tohle prostě nevidí a asi ani dlouho neuvidí. pořád je to naše mamka, ona v ní ale bohužel vidí jen tu babičku na hlídání a nic jiného. a to je věc, která mě hodně vytáčí.
Odpovědět
mě by ani nevadilo ty děti na jednu stranu hlídat. ale kdyby aspoň segra byla jako ségra. kdyby aspoň přišla občas na kafe, pokecat si a byla normální. ona a její manžel si ty děti nikdy dělat neměli, jsou to akorát chudáci-ty děti. jedna jim přerůstá přes hlavu a druhej je rozmazlenej a kde co si vydupe divadlem. ségra je po mateřské a konečně má i práci, ale nestala se normální spíše naopak začíná se stávat labilní. nechápu to.když jim to v manželství neklape, měli by jít od sebe ať jsou nebo nejsou děti. řešit v tomhle případě co když to skončí takhle jen díky dětem, je nesmysl. nelíbí se mi jak v poslední době neřeší nic jiného, než komu ty děti dají na hlídání, jen aby oni sami nepřišli o svoje zájmy atd. je to pak akorát k naštvání, když svojí nezodpovědností obtěžují okolí :-(
Odpovědět
@misanydrl přesně takhle bych to řekla taky, nemá smysl to lámat přes koleno a řešit to. pokud nechci tak prostě nechci. neznamená to, že někdy to nebude jinak. člověk má žít podle toho co cítí teď a né, podle toho,jak by to mohlo vypadat za pár let a podle okolí. většinou pak člověk časem zjistí, že právě tak to mělo být a že je dobře, že to neudělal
Odpovědět
@zakovadrahoslava já přidám ještě příběh mojí kamarádky, nedávno jsem u ní byla...ta opravdu děti nechtěla, mluví super italsky, dělá pro cestovku, s přítelem hodně cestují i třeba na měsíc do Itálie...no a sama si myslela, že děti mít asi ani nebudou, protože její přítel měl kortikoidy, jednou si nešla pro prášky a šup hned otěhotněla...říkala mi, že to byla strašná rána, měli strašnou krizi, že mu řekla strašný věci a to ještě plánovali svatbu....no ale ustáli to, svatbu teda odložili,ale dítě si nechali ona neni mateřský typ, je to na ní hodně vidět a jako celkově se o nic nezajímá co se dětí týče a podřizuje ho svým potřebám, malýho má tedy ráda, neni na něj zlá, snaží se ho zabavit, no spíš naopak je na něj až moc hodná, neví jak se k němu chovat, prostě jako by se starala o cizí dítě, když jsem se jí ptala, jestli je za něj ráda, tak nic neřekla a bylo na ní vidět, že si fakt posteskla a radši by ho neměla.... jinak pro mě mateřství je docela záhul, já takovej spáč a co mám ráda společnost, že jsem do hospody chodila fakt pravidelně :-D...pro mě nejkrásnější období života??? ani náhodou, jako určitě ne ty první měsíce, kdy se musí v noci vstávat, přebalovat, kojit, krmit, bez hlídání ani ránu...prostě fakt se podřídit dítěti...a to že mám kluky fakt hodný, co se budili jen 1-2x za noc...mít nějaký řvací, tak skončím u jednoho...ale chtěla jsem je, nikdy bych už je nedala z ruky a je fakt, že ty hezký okamžiky pak vytěsní ty horší, tu nepohodlnost... :-) no ale kdo nemá rád děti a někdo kdo váhá kvůli věku, tlaku okolí a nedejbože manžela, tak ať si děti radši fakt nepořizuje...i za cenu interupce, jak jsem to viděla u té kamarádky, tak jen doufám, že časem k malýmu najde cestu, jinak to bude mít to dítko asi těžký... jinak holky, radši si najděte rozvedený chlapi, co už děti mají a namají potřebu chtít další :-D jednou za 14 dní mít děti je docela idelální ;-) :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Mě momentálně asi nejvíc štve tlak okolí. Snad úplně každý (vyjma mě a mého přítele) má svatbu spojenou s dítětem. A pořád na to někdo naráží a někdo se na to ptá. Už z toho vyšiluju. Nedávno mi někdo řekl, že když naši přispěli na svatbu, tak přítelova máma může koupit třeba dítěti kočárek. Jakýmu dítěti, sakra?! Já žádný nevidim! Bylo by to o tolik snazší, kdyby všichni přestali brát za samozřejmost, že když se bereme, budeme mít děti. ]-( ]-( ]-(
Odpovědět
Pro me je taky nejhorsi tlak okoli, predevsim mamy. Nejak si neumi predstavit zustat bez vnoucat. Do ted jsem se mohla vymlouvat na skolu, ale ted mam po a na promoci se samozrejme nezapomela zminit, ze uz je na case. @assol My, kdyz jsme po sedmiletem vztahu oznamili, ze se bereme, tak snad nebylo cloveka, co by se nezeptal jestli nejsem tehotna nebo jestli se nahodou nechystam brzo mit dite. Jako kdybych se nemohla vdat ciste z lasky. To se dneska lidi berou jenom kvuli detem?
Odpovědět
Profilova fotka
@amet Já vždycky říkala, že po promocích musím pracovat abych využila získané vědomosti ze školy v praxi :-) :-) Lidi často mluví do toho co máš nebo nemáš dělat (jakoby neměli svých starostí dost) Jinak my se brali jen a jen z lásky, dítě přišlo pozdějí :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@amet Jo, to u nás taky bylo. A nikomu nepřišlo divné, že svatbu máme až za deset měsíců, stejně se zeptali, jestli musíme. A přesně jak píše @ffiinnkkaa, fakt nechápu, co lidi baví na tom kecat mi do toho, co kdy mám nebo nemám dělat. Dítě budeme mít, až budeme chtít, a co je pro mě ještě mnohem důležitější KDYŽ budeme chtít. Prostě úplně nesnáším, jak to lidi berou jako jasnou věc: máme svatbu, budeme mít děti. Grrr...
Odpovědět
Profilova fotka
@assol vždycky ti někdo bude něco říkat (bohužel) jedním uchem sem druhým tam :-) :-) a při nejhorším je poslat... :-)
Odpovědět
Hm, taky s manželem přitahujeme cizí děti, ale my na ně většinou začneme vrhat hnusný pohledy, nesnáším, když na mě někdo civí, at je mu 5 let, nebo 50 =-) tuhle se na nás pořád otáčel nějakaj kluk v autobuse, tak mu manžel řekl, at kouká dopředu a byl klid :-N a když na mě někde začne koukat cizí batole, tak nevím, co mám dělat, nedovedu se na něj usmát, aby to nebylo křečovitý, prostě neumím takový ty správný grimasy, ťu tu ňu, co se dělají na děti. Ale u mě to není tak, že bych dítě nechtěla, naopak. Jen to pro mě neznamená, že musím být vy*raná ze všech cizích, který kde vidím, kor když jsou třeba nesympatický, že...
Odpovědět
@assol Nic ve zlém, v podstatě s tvými názory souhlasím, ale opravdu myslíš, že budete mít děti AŽ VY BUDETE CHTÍT A TEHDY KDY VY BUDETE CHTÍT? Nechci moralizovat, ale já bych si tohle napsat netroufla. Mám asi v sobě víc pokory a víc známých, které postihla neplodnost, nebo jim lékaři přišli na genetické poruchy, atd. To jen tak na okraj :-). Jinak zajímavá diskuze, ale pro mě docela bezpředmětná. Já děti miluju, ale co nesnáším, jsou vypatlané a bezohledné matky, spasitelky, co si myslí, že zachránily planetu tím, že porodily... :-p.
Odpovědět
Profilova fotka
@anysek85 V pohodě, nechápu to zle. Napsala jsem, že budeme mít děti KDYŽ je budeme chtít. To znamená něco jiného než kdy. Tím jsem chtěla říct, že nechápu děti jako něco, co na 100 % nastane. Ale všichni kolem mě to tak vidí, mají to prostě jako konstantu, i holky, co jsou samy, do budoucna na beton počítají s tím, že děti mít budou. A mě to štve, já to tak nemám. Samozřejmě že vím, že můžou nastat situace, kdy bychom dítě chtěli a nešlo by to, nebo bychom ho nechtěli a ono by přišlo. Pokora mi rozhodně nechybí. Takže jsi mě myslím jenom špatně pochopila.
Odpovědět
@assol To je asi takový koníček, pořád se blbě vyptávat. Taky to znám a taky mě to štve. Některým lidem totiž nestačí říct to jednou :-| Já bych se v životě nikoho na tohle neptala, jedině kdyby o tom začal sám. Ono taky když dítě zatím neplánuješ, jsou to otázky otravné, když plánuješ, ale nedaří se, už to může i bolet.
Odpovědět
ahojte,mě se ptali známí a rodina po svatbě kdy plánujeme mimčo a pořád se na to ptají.Jelikož už mám věk na to pořídit si mimi,tak jsem měla s takovýma otázkama počítat,ale nepočítala.Fakt je,že zatím po dítěti netoužím,nic mi to neříká,nic necítím,asi na to nejsem psychicky ještě připravená.Taky myslím na to,jak to bude až by se v budoucnu nějaké mimi narodilo-budu finančně závislá na manželových výplatách,furt s dítětem 24hodin denně,nevyspaná,unavená,furt v jednom kole starání se o prcka a zatím manžel v práci co si občas zajde na pivko a já s děckem uvázaná na krku,a možná by nebyl ani manžel.sex ani chuť na něj.Mimčo je velká radost,ale i starost.
Odpovědět
dneska není povinnost,že když se lidi berou,že musí mít dítě!lidi se berou,protože se mají rádi,že chtějí žít jeden pro druhého,že jim na sobě záleží,že chtějí strávit spolu život,a k tomu dítě není potřeba.Můj manžel dítě chce,ale já zatím nechci,je to velká zodpovědnost a rozhodnutí na celý život.Takže když se mě na to někdo zeptá,jestli plánujeme rodinu,tak odpovídám,že jsem se nevdávala proto,abych se nechala hned zbouchnout a měla děcko,že děti nemám ráda a že je nechci.
Odpovědět
@assol ahoj,mluvíš mi z duše,každý si dneska myslí,že když se dva lidi berou,tak se od nich čeká,že budou mít po svatbě hned děcko.Taky se mi každý ptá,jestli plánujeme dítě nebo jestli už nejsem těhotná.Je mi to dost nepříjemné,protože jsem j dětem nenašla vztah,a po dítěti netoužím.Můj manžel má dítě z prvního manželství a je mu 38let a dítě se mnou chce,ale já jsem mu řekla,že se na dítě necítím.Ale že je to moje věc jak se rozhodnu.
Odpovědět
Profilova fotka
@ev30 Souhlasím. Já myslím, že to příroda dobře zařídila, že člověk začne dítě chtít, když je na to připravený. Já to taky zatím vůbec necítím, nevím, jestli někdy budu, ale nebudu to lámat přes koleno, prostě počkám. Což je pro spoustu lidí pravděpodobně naprosto za hranicí chápání. |-|
Odpovědět
@zakovadrahoslava ahoj,je mi 30let a manželovi 38let,já taky nechci děti,cizí děti mi nevadí,ale po vlastním netoužím.Nemám ráda rozmazmazlené děti-můj manžel má z prvního manželství kluka,je mu 13let a zdá se mi,že není pořádně vychovaný-neumí pozdravit,poprosit,poděkovat.Zažila jsem v min.roce takovou situaci,kdy jsme byli s manželem a jeho synem na obědě u manž.rodičů a byl tam u manž.bratr,manželův syn si bez dovolení svých prarodičů pustil dvd přehrávač a všichni jsme se museli dívat na film co si pustil,za chvíli ho přestal bavit,tak se zvedl a šel pryč,ani dvd přehrávač nevypnul.A ještě byl drzý na prarodiče když ho za to napomenuli.Já jediná mu předevšemi řekla,že se má chovat ke svým prarodičům slušně a já v jeho věku bych za takové chování dostala facku,můj manžel byl zticha.Večer jsme to řešili doma,řekla jsem manželovi,že má benevolentní výchovu a jestli budeme ít spolu někdy v budoucnu děti,tak je budu vychovávat tak přísně jak moji rodiče vychovávali mě a sestru.Taky co se mi hnusí je to,když se na těhotné bere ohled.Taky se mi hnusí,když vidím třeba někde v obchodě,jak matky kojí své dítě třeba ve frontě u pokladny-fuj!!Ukazují prsa na veřejnosti a chlapi po ní čumí,taková prasárna.Všude se medializuje o těhotných a miminkách,jakoby nebylo jiných témat.
Odpovědět
@assol jsme úplně stejné.Jsem ráda,že jsem našla zpřízněnou duši.Moje maminka už se těší na roli babičky a já nevím,jak jí to mám povědět,že dítě nechci..zatím nechci.
Odpovědět
@sverazna ahoj,taky nemám ráda děti,je mi 30let a ještě po nich netoužím,pracuji v obchodě,takže bohužel s nimi přijdu do kontaktu každý den-nesnáším jejich křik,řev,dupání a vynucování toho,že furt něco chcou,občas vidím,jak zlobí své rodiče a jak s nimi mávají.Občas vidím,jak mamina v obchodě vytahuje prso a kojí své dítě a každý chlap na ni čumí,fakt hnus,ty ženské se chtějí jen předvádět a upoutávat na sebe pozornost.
Odpovědět
@miciangora u mě taky žádné biolog.hodiny netikají,teda je neslyším.Děti nechci od 21let,pak jsem je chtěla chvíli v 25letech a teď ve 30letech je taky nechci.
Odpovědět
@amet ahoj,jsem alergická na uřvané děcka.Nedávno jsem poděkovala své mamce za tu přísnou výchovu co jsme měly se sestrou-naši byli hodně přísní,dávali nám však hodně citové lásky,ale když jsme zasloužily výprask,tak jsme ho dostaly.Dnešní volná liberální výchova je otřesná-dneska se těm děckám všechno dovolí a ani za neposlouchání nedostávají výprask,když řvou,tak rodiče na to jejich řvaní ani nereagují.A co může z takového děcka vyrůst?
Odpovědět
@ladulav taky jsem alergická na kojící matky na veřejnosti,dělám v obchodě a nedávno jsem viděla mladou Romku,jak kojí vé dítě přímo ve frontě u kasy-no hnus,já byla na vyvrácení!Bylo vidět,jak jí to dělá dobře upoutávat na sebe pozornost zvlášť mužských očí,kdybych to viděla u svého manžela,že kouká po kojící ženě co má prsa ven,už bych ho okřikla.Mu by vadilo,kdybych takovou věc dělala já na veřejnosti,že se takhle odhaluju.Taková věc má mít své soukromí a klid.
Odpovědět
@ev30 souhlasím s tím, jak jsi psala o té liberalické výchově...dneska je moderní západ, kde své děti fyzicky netrestají...normálně jsem koukala jako blázen, když jsem v jedné diskuzu (o dětech) zmínila, že se nebojím dát Tomášovi na zadek, ani facku..hele obrnilo se několik holek a hned to otočili, že prostě biju své děti ]-( ]-( ]-( že oni budou vychovávat domlouváním...nejhorší je, že jako na potvoru tyhle ženské mají takové děti, že jim domluva opravdu stačí :-p pak na mě koukaj jak na krkavčí matku, že to jde určitě jinak než trestem 8-( na kojící matky jsem taky alergická, nicméně, ze zkušenosti můžu říct, že někdy se stane a musí se prostě nakojit...taky jsem kojila v restauraci, ale otočila jsem se co nejvíc zády k hostům, jen vyhrnula tričko, malýho ještě přikryla plenou, aby to bylo co nejmíň vidět....ale i tak jsem se kapku styděla, ale bohužel nebylo zbytí no... a řvoucí děti taky nesnáším, ale zase jako matka mám jiný pohled..... když řve malý mimino, to je jasné, to se prostě opravdu nedá nic dělat, když nechtete kojit na veřejnosti :-D ale když spustí větší dítě, tak někdy ani to plácnutí nestačí...a naopak dítě se rozevře ještě víc, nejhorší jsou tyhle vztekací výlevy a jsou fakt děti, se kterýma nic nehne a řvou na celý krám, hodí se o zem a kopají a mlátí...a věřte mi, že málokterá matka, i ta co je na dítě přísná, si to zmlácení na veřejnosti troufne!!! člověk míní, děti mění ! :-D
Odpovědět
nádherná zpráva,děkuju za ni!ty uřvané děti jsou fakt strašné,dělám v obchodě a teď jsme tam měli malou holčičku a chtěla,aby jí maminka koupila žvýkačky.Maminka zdůraznila,že má žvýkačky doma a nic se kupovat nebude,a malé zlobivé holčičce se to nelíbilo a začalo řvát a vztekat se a válet po zemi před zákazníky a zaměstnanci supermarketu.Dělala mamince pěkné divadlo,každopádně maminka ji jen lehce plácla na zadek,a to nepomohlo stejně tak i domlouvání.Když jsem já byla malá,tak moji rodiče nechodili se mnou do obchodu,protože věděli,že bych jim tam dělala divadlo.Já budu v budoucnu upředňostovat výchovu mých rodičů-výprasky pokud si to dítě zaslouží,věřím tomu,že ústní domluva moc neúčinkuje.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?