Ahoj! Za pár dnů máme svatbu...už máme spolu 2-letou holčičku a pořád přemýšlím, jestli mít i druhé mimi....Finančně jsem naprosto průměrná rodina, bydlení máme, takže vcelku druhé dítě by neměl být problém....ale vzhledem k dnešní době, není lepší mít jedno a dostatečně ho zajistit, dopřávat mu...nebo vše dělit mezi dvě děti???????Každý den o tom s přítelem mluvíme a nedokážeme se rozhodnout....
Já myslím, že by na všechno měli být dva...i na ty dětské "starosti". Rodiče ani kamarádi, podle mne, sourozence nenahradí...hlavním důvodem by samozřejmě neměl být strach, že o dítě můžeš přijít, ale také by pohodlnost rodičů neměla být důvodem, proč sourozence dítěti nedopřeješ... ;-)
a ja si zase myslim, ze mit nebo nemit dite/deti je hlavne rozhodnuti rodicu a nemeli by se ohlizet na to, kolik deti je zrovna moderni mit, co po nich chteji prarodice, co tomu rika spolecnost, jestli budou oznaceni za sobce nebo jestli sourozence pozaduje 3 lete prvorozene dite, pro ktereho je sourozence prave neco jako hracka, protoze na konci to vzdycky bude jejich zodpovednost
kazdy vetsinou vychazi ze svych zazitku, takze vy predpokladate, ze kdyz jste mely se sestrou stastne detsvi, vsichni sourozenci jsou si takto blizko, ale jak jsem rikala, my jsme se s bratrem uplne minuli, kdybychom byli cizi lide, patrne bychom se ani v zivote nepotkali, on spolecensky sportovec a ja samotarska ctenarka, takze my jsme si spolu ani nehrali a ani se nemlatili, jen jsme se uplne ignorovali, jeho pritomnost jsem ocenila az v dobe, kdy me "stvala" starostlivost rodicu a byla jsem rada, ze se jejich pozornost muze uprit i na jiny cil ;-)
Ahojky, tak já mám v plánu děti dvě...Víc jich nechci, i tak si myslím, že to bude víc než dost...Kamarádka mi předpověděla (pomocí prstýnku na řetízku), že první bude kluk, pak holčička (mi vyšlo to samé i u manžílka) - přesně tak jsem si to představovala, tak jsem zvědavá na realitu... ;-)
já to měla podobně jako Mishabv - mám mladší sestru a místo abychom byly sestry, tak realita byla taková, že jsem se o ní musela starat...a neměla jsem čas hrát si ani se svými vrstevníky. A to neberu ohledy na to, že mladší sestra byla vždycky pro mámu "první". Všechno jsem za ní odnášela, protože žalovala a já byla bita i když jsem si to málokdy zasloužila...takže já vzpomínky na dětství - na to, že jsem měla sestru moc hezké nemám...a ten vztah je pořád spíš takový, že já se o ní starám, radím, pomáhám....a přítel, ač měl starší sestru, tak prý v tom nikdy neviděl výhody....
a myslím, že je pro nás taky důležité, jak už jsem psala dřív, že já nemám už ani mamku a taťku a přítel má tátu na Moravě a mamku pracující - tím chci říct, že nemáme možnost hlídání. Malé je málo přes dva roky, a ještě nám jí nikdo nehlídal třeba přes noc. Neřeknu hodinu dvě přes den, ale člověk si taky třeba rád oddychne...až bude větší, tak jí třeba spíš někdo pohlídá, ale zatím máme smůlu....
Kači, vidím to tak, že většina z nás má nebo si přeje mít dětí více než jedno. Ale já si myslím, že pokud váháte a v myšlenkách "bojujete", tak byste se do toho pouštět neměli. Kamarádce, co děti má, jsem říkala, že je pro mě těžká myšlenka opuštění práce, která ě strašně baví, ale zase že bych chtěla mimčo, tak že nevím... Ona mi na to řekla, že až budu mimčo fakt moc chtít, tak mi nějaká práce (nebo jiný důvod) bude ukradený a půjdu do toho. Myslím, že má pravdu...
Takže nech to být a časem třeba ;-) Ohledně rozdílu si moc hlavu nedělej, mladší brácha je mladší o 11 let:-) te´d je to poboš, ale je boží x-)
Katko,no,pravne,to je stejna sytuace,to je ono,Nebude to zrejme jen ten duvod financni,ale i to,ze jsi se treba dlouho nevyspala,tak jak bys chtela..Proto ja treba vedome priznavam,ze druhy ne...Poradne jsem se nevyspala rok,vetsinou spi celou noc,ale budi se max do 7 hodin,nekdy se ale preci jen budi i v noci,sny,zoubky,i kdyz je u babicky pres noc,tak jak jsem zvykla se budit tak stejne vztanu pred sedmou..Pak kdyz si predstavim,jak ten nas roztomilej andilek si jde venku svou cestou,nereaguje na zavolani ,strka si do pusy kdo vi co ;-) nasleduje parek deti a vzapeti se rozebehne kdo vi za kym a ja za ni tlacim kocarek.Ja na to proste nemam..Takhle to beru jako srandu a zvladam to,ale dve ne,ted ne..Mozna mas taky takove podobne obavy,tak to ted asi nevyresis,dej tomu cas,treba se tvuj pohled na vec zmeni,par nesicu uz to nevytrhne.. ;-) Nekdo ma v zivote jasno hned,ty ne,ale to prece neni vubec spatne,jen proste nad vsim co prozivas dele dumas a rozvazujes,ale to je prece v poradku,beres to zodpovedne a tak se urcite nakonec rozhodnete spravne..
katka2006: Z tvých posledních příspěvků už nemám dojem, že jde jen o peníze a myslím, že možná fakt to druhý nechte na osudu. Neplánujte, a pokud ho máte mít, ono si k Vám cestu nějak najde, a pokud ho mít nemáte tak budete mít prostě jen jedno. . . . Jste i tak šťastní lidi, leč v dnešní době, můžeme být možná šťastní alespoň za jedno všchni, je tolik lidí co nemůže otěhotnět . . .
ahoj Katko 2006!řešíme úplně to samé i když je mi teprve dvacet,ale mám kluka1,5 a v červnu máme svatbu.dlouho sme řešili kdy a jestly vůbec pořídit druhý dítě a nakonec sme se shodly na tom že chceme a to co nejdřív takže po novým roce začnem na druhým miminku pracovat aby se narodilo chvilu po svatbě.chci i kůli prckovy aby měl někoho do života.a čím menší mezi nimi bude věkovej rozdíl tím lepší aspoň si budou víc rozumět.jak se říká jedno dítě je pro strach.taky sme si říkaly že takhle mu můžeme dát všechno,ale když bude mít sourozence(třeba i víc)určitě to prcka i nás taky hodně obohatí.vždycky sem toužila po velké rodině!tak hodně štěstí při rozhodování!!!!!!!!!!!!!!! ;-)
mmmk...je to smutné , ale máš pravdu... ;-)
sice je to blbé to takhle brát...ale třeba moje teta měla 2 syny...a jeden se jí před 5 lety zabil -autonehoda....můžu Ti říct, že nemít toho druhého...tak to nezvládne...tím jsem si 100% jistá....je to bohužel tak...a ono se stačí podívat občas na statistiky...jsou věci o kterých lidé nemluví....ale dost jich zažila
podobné věci....
já na to myslet nechci, ale stejně i tak myslím, jedno bych opravdu nechtěla i z tohodle důvodu...strachu....ale v dnešní době....zrovna dneska když jsem viděla ve zprávách statistiku...koliik lidí se o víkendu zabilo....
sorry za ponuré téma po ránu... :-|
katwind....a vem si, kdyby ho neměla... :-(
někdo to tu i psal....rodiče třeba jednou nebudou...kor teď...věková hranice kdy máme děti se hrozně posouvá...a pak je bezvadný mít sourozence...tety...strejdy...nikdo jiný nám ve stáří nezbyde... :-(
Vidite, ale maminka te holky se upnula k vire a breci, kdykoli me vidi. Je to cca 6 let a ona je porad pod tezkyma praskama. A doktori rikaji, ze uz s tim mohla byt jax tax vyrovnana, kdyby mela aspon jeste jedno dite ;-(
Ale znam i pripad, kdy matce zemrel jedinacek. Potom nejaky cas pobyvala po psycharnach. Pak se z toho navenek dostala a meli jeste 3(!) chlapecky. Ale ona stejne porad fnukala po tom prvnim. A pak sobecky vyresila svoje problemy - sebevrazdou!!! Je to smutne, ze v tehle diskuzi dojde i na tohle. Ale je to jeden z duvodu, co by se mel brat v potaz. Ano, mejte jedno dite. Neco se mu stane, nemate sourozence... kdo se o vas na stara kolena (ev. po smrti) postara. Stat? To je ten posledni, na kterym bych to nechala :-( Ja bych spolecnosti chtela dat minimalne 2 deti, prejeme si 3. Samozrejme pokud budou zdr. problemy, budeme radi i za jedno. Ale urcite hodlame jedno dite adoptovat (to uz je jiny duvod a jina diskuze). Ve svem okoli vidim, ze s tim nemaji rodiny problem, aby meli vic deti. U nas v dome maji 3 rodiny po trech detech a jedna maminka ceka 4. A zvladaji to. I casove i financne. Ale zivot je zkratka otazkou priorit |-|
Vzdycky jsem chtela delat mega karieru a deti mit az hooodne po tricitce. Pak mi kamoska otevrela oci - jeji kolegyne makala na kariere od svych 20. Drela 15 hodin denne, uz byla na hoodne dobre pozici. Chlapa nemela, nebyl na nej cas. A pak proste nepadla do oka novemu vedeni, bylo ji 39 a byla ze dne na den bez prace. A co mela?? Nic. Jen prazdny byt a auto...
Stoji to za zvazeni a je to kazdeho vec. Omlouvam se, ze jsem se tak rozepsala :-N
mmmk, hezký a hrozně smutný příspěvek.
Naprosto s tebou souhlasím, čím víc dětí, tím líp. Já doufám, že zvládnu aspoň ty dvě. S tou kariérou je to pravda - cvak - a nezůstane ti nic. Důležité jsou vztahy a rodina, přátelé. Mít více těžišť, z kterých můžeš brát, když se ty ostatní pokazí....
Mmmk, musim s tebou ve vetsine souhlasit. Jen mi nejde do hlavy ten pripad tve kamaradky. Chapu, ze tohle by bylo na jinou diskuzi, ale neda mi to, abych se nepozastavila. Pokud ona opravdu tvrde pracovala a dotahla to na vysokou pozici, i pred vyhazov u jedne firmy jeste nemela zavrena vratka do vsech firem. Jinymi slovy; pokud tak skalopevne trvala na kariere, dala ji zrejme prednost pred ditetem a vyhazov z jedne firmy jeste neznamena predcasny odchod do duchodu (nadnesene receno). I navzdory te bledemodre situaci na pracovnim trhu verim, ze se svymi letitymi zkusenostmi by nasla kvalitni zamestnani jinde (kdyz to vyzenu ad absurdum, ona by se navic mohla "pochlubit" vice roky stravenymi v praci - zatimco ostatni zeny tyto roky "ztratily" materskou, ona jela na plny plyn...). Dnes uz neni pravda, ze do firmy, kam nastoupim po skole, musim zustat az do duchodu.
Ale chapu tu pointu prispevku. Ja sama jsem spis na karieru (silne matersky citici zeny me za tohle rady "kamenuji"), takze bych cekala, ze ona kamaradka se svobodne rozhodla: bud kariera ci rodina. To, zda jeji rozhodnuti bylo (ne)sprave, to ukazal (ci ukaze) az cas.
Chapu, ze nespadam do vetsinove skupiny, ale ja osobne mam nutkani budovat karieru (dalkove studuji VS + marketingovy kurz, ackoliv jsem puvodnim povolanim vychovatelka). No a prave z toho business a marketing course znam zeny, kterym je hodne pres 30, jsou svobodne a bezdetne a prace je pro ne vsim. Ony by prekonaly ztratu zamestnani (tedy ztratu prvorade priority) tak, jak by musela prekonat matka pripadnou ztratu sveho ditete. Suma sumarum si myslim, ze nastesti je kazdy jiny a kazdy ma jine priority a predstavy o svem budoucim zivote. Takze ackoliv si myslim, ze bych deti chtela (alespon dve sve vlastni), kariera je pro me taktez velmi dulezita, ale chapu, ze kazdy to ma zarizeno jinak a tak je to myslim dobre.
zanett promiň....ale srovnávat ztrátu práce... a ztrátu dítěte....to fakt nechápu...a je mi z tvého příspěvku dost smutno.
u nás v práci je takových holek dost - co budují kariéru...ale v duši jsou smutné...většinou je to stejně zástěrka toho, že nikoho nemají...nebo jejich chlap nechce mimčo...pokud je někdo fakt tak schopný...tak návrat po mateřské určitě zvládne...- i když to není snadné...to chápu ;-)
No,nevim nevim...ja uz ve dvaceti letech vedela,tesne po revoluci,ze dite nejdrive ve triceti,ani tak ne kvuli nejake kariere,ale proste si trochu uzit zivota ;-) Vubec si nemyslim,ze je na tom neco sobeckeho,kazdy dojde k vyznamnym zivotnim udalostem po svem,svou cestou...Pominu-li neplanovane tehotenstvi,cili hozeni do vody ,ukaz jak umis plavat...Lea je planovana a ze bych tim,ze ji mam az po tricitce o neco prisla.A o co jako?je preci jedno jestli k diteti v noci vstavate ve dvaceti nebo ve triceti..Nebo jestli si uzivate prvnich krucku,sluvek ,usmevu ve dvaceti nebo ve triceti..Dnes je preci jina doba,teda alespon mam pocit,ze se vseobecne tehotenstvi odsouva,pominuli zdravotni hlediska tak proc ne...
Zdenik123, nechtela jsem to srovnavat, kariera a dite se ani srovnat neda, jen jsem naznacovala, ze ty moje zname z kurzu se vedome rozhodly pro karieru a vzdaly se rodiny a prace se pro ne stala vsim (takze ackoliv to vetsina zen nechape, tak ony chodi dobrovolne do prace o vikendech a povecerech, travi tam skoro 90 procent sveho casu, matky vetsinou maji tendenci venovat vetsinu sveho casu detem). Nutno dodat, ze ty moje zname, ktere zminuji, ty jsou na vysokych pozicich a delaji vsechno proto, aby se dostaly jeste vys (asi tezko bude treba sekretarka ci ucetni vysedavat v praci o vikendech a kazdy vecer, kdyz nemusi). Berou praci jako svoje dite. Spousta lidi tohle odsuzuje, ale ja je chapu, kazdy jsme jiny. Pro takove zeny je pracovni uspech/ financni nezavislost/ postup v pracovni hierarchii atd dulezite tak, jako pro kazdou matku spokojene a zdrave dite. Jak rikam, spousta lidi to nechape, ale holt jsme kazdy jiny.
Jinak chci byt na matersky do trech let Leontynky...Ale treba vubec netusim,jak po navratu do prace budeme zvladat vyzvedavani Ley ze skolky,babicka je daleko a oba pracujeme.Ja do sesti .Manza do 5.Pro me je dulezity i tenhle aspekt..Nevim,ale sehnat na teplicku praci jen na ranni je temer nemozne...
...........................krom toho spousta maminek otehotni i treba pred 40,beru v uvahu zdravotni nebezpeci,ale myslim si,ze dnes je doba uz tak vyspela,ze jsou maminky daleko vice hlidane,navic u nas je v tomto oboru zdravotnictvi na vysoke urovni.............A jak pise Zanett,kazdy je jiny.Kdyz chce nekdo dite uz ve dvaceti,je mu prano,ale klidne by se to prece dalo brat,ze nema v zivote jiny zajem a konicek ,tak se proste dobrovolne upichne k rodine a k diteti?Nevim proc soudite nekoho kdo chce v zivote neco dokazat.Rika vam neco slovo emancipace?Vse ovsem pisi z pozice normalni NE-karieristky..Ale jen si proste myslim,ze o dite by se mel stejnou merou starat i otec..Mam to stesti,ze muj ackoli pracovne vytizen se stara a hlida a ja muzu zajit treba na kafco s holkama,ale znam i takove ,ze se ta mamca nikam nedostane a je jak lev v kleci..
Holky špatně chápete předcházející diskuze, holky diskutují nad tím proč myslí, že je dobré mít dvě děti a ne v kolika, to jste špatně z textu na to na co reagujete . . .
zrzecka : Každopádně já osobně, když budu reagovat na to v kolika mít dítě, tak je to každopádně každýho věc, ale myslím, že mladá mamka je prostě mladá mamka . . . Mně osobně už teď štve, že budu mít pokud to dobře půjde ve 45 letech pubouše a začínám závidět sstře, že si s dětma pohla.
Já vždy toužila mít 3 děti. Můj přítel souhlasí se 2 ... zatím ;-)
V každém případě už se těším, až budeme mít spolu alespoň to první :-D Snad již příští rok začneme "s výrobou" :-D
ahoj holčiny,
už se mi vás vůbec nechce pročítat zpátky, protože na "mít jedno dítě nebo víc" prostě jedno řešení není :-) . ale určitě by mě zajímalo, jak se, katko2006, rozhodneš. :-N dáš nám sem vědět? (jsem fakt drbna |-| )
Ja to myslela tak, ze ta rodina je to nejdulezitejsi (at mi nekdo rekne, co je dulezitejsi nez rodina). A kdyz proste nekdo prijde o praci, ma tu rodinu, ktera mu rekne: "Nejsi sice uz topmanagerka, ale porad jsi nase mamka." O to mi slo. A cim je ta rodina vetsi, tim vic lasky a srandy je tam. Ale je to kazdeho vec. I kdyz s predstavte spolecnost jedinacku :-|
No a vůbec holky, mně je skoro 30 a patřím mezi krizovou generaci, kdy každý z nás budeme mít na sebe 2 důchodce. Navíc na nás nebude mít kdo dělat . . . myslím, že je potřeba polodit, takže kdo můžete mějte minimálně dvě děti . . . ;-) :-)
tak to patřím taky skoro mezi krizovou generaci...v dubnu mi bude 29 =-)
práci mám bezvadnou....nerada budu odcházet...ale takhle bych neměla děti nikdy kdybych si tohle pořád říkala... ;-)
taky si preji 2 deti. v dnesni dobe jsou i ty dve moc. na to aby jim rodic zajistil pohodove detstvi, myslim hlavne financne.
no ale ikdy nevim, pokud bych mela 2 kluky (nebo 2 holky), zda bychom meli jeste chut zkusit dotretice holcicku ( chlapecka) :-N
Už dejte pokoj s tím jak je to finančně těžké v dnešní době zajistit pohodové dětství . . . za bývalého režimu bylo prd, nikdo nic neměl ani peníze a pohodovější dětství si nedovedu představit vč. všech svých přátel. =-) prostě kdo chce tak to zvládne . . .