Ahoj! Za pár dnů máme svatbu...už máme spolu 2-letou holčičku a pořád přemýšlím, jestli mít i druhé mimi....Finančně jsem naprosto průměrná rodina, bydlení máme, takže vcelku druhé dítě by neměl být problém....ale vzhledem k dnešní době, není lepší mít jedno a dostatečně ho zajistit, dopřávat mu...nebo vše dělit mezi dvě děti???????Každý den o tom s přítelem mluvíme a nedokážeme se rozhodnout....
Katko, to si musite opravdu rozhodnout vy. Ale do zivota je lepsi, kdyz se dite umi delit, kdyz vi, ze nemuze dostat uplne vsechno a taky zazije sourozenecky vztah, coz je neco naprosto jedinecneho a urcite bych to diteti doprat chtela. Navic si dite zvykne, ze se pozornost rodicu neupira jen k nemu a ze maminka neni jen jeho x-)
Kačenko, je to jen a jen vaše rozhodnutí, já osobně bych jedináčka nechtěla, je lepší mít lepší rodinu, dítě si má s kým hrát, umí se dělit, ale je pravda že někdo mít třeba děti nemůže a i to jedno je vymodlené, to pochopím. Je to na vás, ale já bych v Tvé situaci další dítě brala....
já cítím, že jedno jedno dítě chci...jen se bojíme, abychom pak nebyli všichni ochuzený...s jedním dítětem přeci jen není tolik komplikací '(třeba při hlídání). Ale v srdíčku cítím, že tam ještě místečko pro další je....taky mám sestru a i když bych jí občas uškrtila, tak jsem ráda, že jí mám....zvlášť když už nemáme rodiče..
To mě mrzí, že už nemáte rodiče, a když tam místo pro lásku je, tak proč ne. Podle mě když se dá dát hlídat jedno dítě, tak proč ne dvě? Pokud dítě chceš, nehledej zbytečně důvod proč nemít druhé...
taky je důvod to, abychom později obě děti uživili...myslím tím třeba školy... bůhví, jak to tu bude za pár let vypadat....
taky jsem říkala, že když už mít dítě nebudeme, tak bych si to pak mohla zbytek života vyčítat.....
ale je to i naopak....jsem jak mezi mlýnskými kameny a nevím co je lepší...přítel má stejné pocity jako já...
To je prave ono. Ten sourozenecky vztah je neco jedinecneho. Navic mas pribuzne, kdyz uz nemas rodice. Sourozenec je nekdo, koho znas od malicka a vyrustate spolu. Ja jsem byla jedinacek 3,5 roku a rodice rikaji, ze jsem si porad hrala, ze se mnou jeste nekdo je... tak mi poridili segru (a prestalo to :-D )
Jsme jeden z nejstarších států- co se průměrného věku týká...nebo nejstarší?? V rámci stability naší sociální politiky to chce dětí co nejvíc :-D . Je to na nás :-N
Dobře, přestávám citovat našeho učiteke sociální politiky... 8-) a za sebe říkám: jak kdo se cítí :-p , vše má své klady a zápory.Ale taková velká rodinka má něco do sebe. Je to sice dost náročný....
Já chci mít tak 4.. :-)
katka2006, určitě doporučuju další dítě. spíš se na to podívej z druhý strany, aby sis jednou nevyčítala, že jste měli mít víc dětí. s holčičkou si užiješ spoustu jedinečných zážitků a takhle budeš mít příležitost si tyto zážitky zažít ještě jednou. nehledě na to, že se sourezencem si je člověk nejblíž. zcela si rozumí a ví o čem je řeč (třeba zvyky v rodině). nehledě na to, že sama víš, jak je život bez rodičů ztížený a mít sourozence život dost zpříjemňuje. myslím, že se nemusíte bát budoucnosti, co se týče škol apod. nevěřím, že stát zavede systém vzdělávání, který by zruinoval střední třídu obyvatelstva. pokud budete chtít lepší vzdělání (např. školka s výukou jazyků), tak většina státních škol (školek) je na dost vysoké úrovni a a poskytují stejné služby jako soukromá škola.
pokud vám instinkt říká, že chcete další dítě, rozhodně neváhejte. rozum je dobrá věc, ale ...... ;-)
Znám někoho, kdo má pět holek 13- 0,6roku. Sice nejedou každý rok na Kanáry a nemají nejmodernější auto, ale jsou šťastní a za nic by neměnili. Je to ale jistě hodně náročné.
ahoj Katko, my děti zatím nemáme. Ale při rozhodování jestli jedno nebo dvě budeme koukat na finanční situaci, takže pokud v tomhle nevidíš problém, tak jdi do mimča - vždyť to je dar. A myslím si že nedopustíš aby první dítě kvůli druhýmu nějak tratilo. Sice třeba nebude mít takový "luxus", ale na druhou stranu získá něco víc - sourozence.
Kač myslím, že moc přemýšlíte . . . jedno nebo dvě není zase takový rozdíl . . . a já ze své praxe ve školce vím, že děti, které mají míň jsou i myslím šťastnější v životě než děti, které mají vše . . . Naši taky nikdy nebyli bohatí v Chorvatsku jsem byla jen jednou v dětství s němi ( žádný Thajsko se nekonalo nikdy ) a ochuzená nejsem, dopřeju si to jednou v dospělosti sama . . . mějte dvě děti, pokud je mít můžete!
Katko, ja sama deti nemam, ale muj pritel (a zanedlouho snad i nastavajici) ma ve sve peci dve z prvniho manzelstvi, vsichni zijeme pohromade, takze je beru jako "svoje" deti. Ze zkusenosti ti muzu potvrdit to, k cemu se priklani dosavadni vetsina diskutujicich, totiz mit vic deti. Pokud je to hlavne materialni stranka veci na kterou se divas, i zde bych videla vyhodu v tom mit vice deti hlavne proto, ze tyto jsou vedeny k hospodarnejsimu chovani ( napr. nemuzu mit celou cokoladu pro sebe, mela bych se rozdelit s brachou...on udela totez, az bude mit cokoladu on....). Nemyslim, ze takovym zpusobem by byly deti o neco ochuzeny, protoze je to jen uci zvykat si na to, ze nemohou mit vsechno a jen pro sebe (stokrat omilana, ale pravdiva fraze). Predstav si potom to zoufalstvi jedinacka, ktery v dospelosti zjisti, ze nemuze mit vsechno, co by chtel! Predstav si jeho stav! Bude zvykly, ze rodice mu vzdycky mohli vsechno doprat (kdo by to pro sve dite nechtel, ze), ale nebude umet zvladat krize tzv z "nedostatku", nebude tolik ambiciozni (proc mit ambice kdyz stejne vzdycky vsechno dostanu od mamy a taty...), nebude mit motivaci jit si v zivote za tim, co by chtel mit, protoze to nikdy nemusel delat (mluvim hodne siroce). Zivot prece neni jenom o materialnich vecech, ty jsou dulezite, ale co je myslim jeste dulezitejsi je vzajemne porozumneni, tolerance a jista davka socialni inteligence (ktera se mezi sourozenci vyborne nacvicuje).
Rikas, ze jste prumerna rodina, ja bych na vasem miste nemela strach, ze byste za par let nemeli napr dat detem co jist....to je myslim az extrem. Takze pokud se citis na dalsi dite, ja bych do toho sla. Jak by se ti cely zivot zilo s pocitem, ze jsi chtela dalsi mimi, ale strasila te materialni budoucnost??? Rozhodnuti je na tobe, ale osobne si myslim, ze lide, kteri vyrustali se sourozenci jsou vetsim prinosem pro spolecnost (jsou tolerantnejsi, prizpusobivejsi atd), nemaji problem delat kompromisy a jsou stastnejsi (protoze vedi, ze i kdyz v zivote nepujde vsechno podle nich, existuji alternativni reseni).
no holky, jak už jsem psala, jsem pro další dítě. Na druhou stranu, já jsem jedináček, nikdy jsem neměla ničeho nadmíru, mamka na mě byla sama. Chci jen říct, že to že nemám sourozence neznamená, že nejsem přínos pro společnost, nemusím mít všechno, motivací mám spoustu, tolerantní a přizpůsobvá jsem dost. Na co si nevydělám, to nemám...naopak kdykoliv můžu, dopřeju ostatním. Tím chci říct, že i když se Katka rozhodne druhý dítě nemít, neznamená to, že by dcerka byla v dospělosti sama bezradná a rozmazlená, je to všechno o výchově.
Ale jak už jsem psala, pokud ti Káťo nic nebrání mít další mimčo, tak se nerozhoduj, protože bys na to myslela pořád a až by ses za pár let rozhodla pro, už by to nemuselo jít a pak bys mohla litovat.
ahoj,tak se připojím,máme tři chlapečky a stáli jsme před rozhodnutím,jestli třetí miminko ano nebo ne,uvažovala jsem jako řada tady z vás,že musíme být rozumní,ale dnes jsem šťastná,že jsme se takhle rozhodli.Je to sice záhul,ale ta radost z miminka,když ho po porodě držíš je nepopsatelná a v ten moment víš,že zvládneš úplně všechno ;-)
Osobně obdivuju lidi,co mají třeba 4-5dětí-nechápu to,dvě děti je to nejkrásnější-protože děti se užívají vzájemně a vy si to taky vychutnáváte,jde to krásně zvládnout a myslím si,že být jedináčkem,není ono.
radusaondra, trochu jsi mě předeběhla. taky to tady vypadá, že jedináček není schopen žít "?kvalitní?" život. sama mám sestru a 3 bratrance jako bratry. nicméně mám i kamarádky jedináčky. jsou to prima lidi. zastávám názor, že sourozenci mají jednodušší život než jedináčci. jedináček se musí všude protlačit sám. jde si hrát na hřiště a "musí" se kamarádit (nějak zabavit) s ostatními dětmi. a to už mají celý život a chce to pořádnou dávku odvahy. sourozenci si vzájemně pomáhají se začlenit do nového kolektivu apod.
katka2006, rozhodně si nemyslím, že holčičku druhým sourozencem ošidíte, naopak obohatíte (i ochudíte o větší příděl čokoládiček :-D ). ale pokud se rozhodnete pro jedináčka, rozhodně vychováte šikovnou holčinu.
a teď, babo, raď. ;-)
kači, já děti zatím nemám a prozatím mám i naivní představu, že bych chtěla mít tři:-)
Ale jsem ze tří dětí, mám dva bráchy a nikdy bych je za nic nevyměnila. A ten pocit, jaký jsem vždycky v pubertě měla, že já mám staršího bráchu, to vám bylo něco :-D
Teď to prosím nevyslyš zle, ale když tolik přemýšlíš o budoucnosti, napadlo tě někdy (proboha, v žádném případě Ti to nepřeju!!), že by třeba dcera onemocněla nebo se jí něco stalo? A vy budete staří? Pracuji v pečovatelské službě a věř, že vždycky je to lepší, když jsou děti dvě, i tohoto hlediska, ve stáří rodičů. Mohou se lépe postarat i potom o vás. Opakuji, že to nemyslím vůbec zle, jen tím chci říct, že stát se může kdykoliv všechno a přemýšlet takhle nejde, to bychom nikdo nešel do žádné půjčky (co kdybychom to nemohli později platit), nestavěli barák (nevíme, co bude) atd.
Takže, cítíš-li to tak, tak vysaď antikoncepci a vzhůru na modrého koníka :-D :-D Fandím Ti ;-)
Rozhodne jsem to nemyslela tak, ze uplne kazdy jedinacek je nevychovany rozmazlenec. Pred nastupem do sveho soucasneho zamestnani jsem pracovala v nekolika vychovnych zarizenich (jsem vychovatelka), kde jsem mela moznost pracovat s detmi z ruznych rodinnych prostredi a moje nekolikaleta pracovni zkusenost mi jasne ukazala, ze vetsinou (ne ve 100% pripadu) to byli prave jedinacci, kteri se neumeli prizpusobit kolektivu a automaticky ocekavali vyhody pro sebe, temer stoprocentni pozornost atd (neb na to byli zvykli z domova). Naopak deti pochazejici z vice sourozencu se umeli delit, umeli spolupracovat, lepe a rychleji se szili s kolektivem atd.
Moje nejlepsi kamaradka je tady jedinacek a je to perfektni holka (taky proto je moji kamaradkou, ze ;-) , ale vim, ze ona nebyla vychovavana jako jedinacek (tzn. rodice ji nerozmazlovali, vedela, ze nema rodice jenom pro sebe atd). Ovsem vim, ze dnesni deti (nechci to prehnane generalizovat, mluvim jen a pouze ze sve dosavadni zkusenosti coby vychovne pedagogickeho pracovnika) jsou zvykle mit vic nez je nutne, i kdyz nejsou jedinacci (v poradku), ale jsou to prave deti bez sourozencu, kteri jsou zvykli mit vic nez hodne vseho (materialnich statku, pozornosti, atd).
Zaverem, nechtela jsem nikoho urazit, nebo nastvat (radusaondra, opravdu to nebylo mysleno konkretne, spis obecne), jen jsem chtela vysvetlit na svych zkusenostech, proc si myslim, ze je lepsi mit vic nez jedno dite.
Ktko také jsem pro mít více dětí.Pokud jste průměrná rodina a nemáte milionovou půjčku, tak proč ne?romě radosti, jakou dítě přináší, souznění se sourozenci atd. mě také napadl dost drastický důvod.Snad se na mě žádná zlobit nebude, ale bohužel to znám z okolí. Jedna známá měla dvě děti a to jedno(i když už v podstatě dospělé) jí tragickouokolností zemřelo...alespoň jí zůstala dcera.Nedokážu si představit, že by měla jinou motivaci než své druhé dítě...
holky, moc oceňuji vaše rady a názory. Milionovou půčku sice zatím nemáme, ale mít budeme, protože byt ve kterém bydlíme budeme odkupovat. Ale zase na druhou stranu - nájmy se budo razantně zvyšovat, a ve finále bude jedno, jestli splácíš svůj na hypotéku nebo nájem. A na konci aspoň zbyde vlastní byt...
Taky mě občas napadne, že když budeme mít děti dvě, tak je šance, že se o nás ve stáří alespoň jedno postará ;-) ...
probereme to s přítelem, a dám vědět.
katy je to sice jiná doba, ale naši mají dvě děti, mě a bráchu. Žili v komunismu, stavěli sami barák, do toho měli dvě malé děti..a zvládli to. Rozhodně jsem radši, že mám aspoň jednoho sourozence, i když jsem vždy chtěla sestru :-D ;-) .Zvládnout se dá vše a já vím, že i u prvního dítěte se nebudu rozhodovat stylem:uživím to dítě, ale stylem: chci dítě nebo ne?Já osobně jsem nikdy nepocítila to, že bychom měli málo peněz, prostě jsem si každý měsíc nekupovala oblečení, neměla jsem tisíc hraček..toto podle mě dítě a dospívající prostě nevnímá, samozřejmě za předpokladu, že je "rozumně" vychovaný ;-) .Navíc,co znám jedináčky(ať se holky neurazí), tak jsou to často(samozřejmě ne vždy ;-) ) rozmazlení jedinci a většina z nich závidí nám, kteří máme sourozence ;-) .
ahoj holky,nedá mi se nepřidat, vlastní děti ještě nemám, ale snad budou alespoň dvě, ráda bych, manžel chce tři. ale proč píšu. mám bráchu o 5 let staršího a v mnoho věcech jsem si často připadala jako jedináček, bohůžel ne výhody, ale povinnosti. jsem pro více dětí, ty věcikteré byly řečeny nebudu opakovat, ale jen jedno, co jednou, rodiče nebudou, a kdo zbyte prostě ten brácha, ségra, a to je to co na tom to pravé. prostě i já cítím, že bych byla vnitřně šťastnější že to dítko - i dospělé nebude samo, ikdyž bude mít svou novou rodinu, prostě je to jiné pouto. :-)