Chápu, že tohle je dost intimní otázka, proto samozřejmě odpovídejte jen vy, kterým to nevadí. Potýkala jste se některá z vás někdy s touhle pro mě teda naprosto strašnou a nepředstavitelnou věcí? Pokud ano, jak to celé dopadlo? Myslíte si, že když k tomu dojde, má cenu se v tom rýpat a řešit to nebo je to pádný důvod k okamžitýmu prásknutí do bot? Jistě záleží i na tom, jestli jsou ti dva sezdaní, mají děti, jak dlouho spolu jsou, atd...Já si osobně bych se z toho asi zhroutila a nikdy v životě bych už nemohla k tomu člověku mít důvěru, zkrátka i kdyby byla snaha, nikdy by to z mé strany nebylo jako dřív :-( . Ale jsem mladá, nezkušená v těhle věcech, tak si ráda poslechnu názory a zkušenosti starších. ;-)
@lamiaaa Ahoj. Jednorázová nevěra se nejspíš dá omluvit, když toho ten druhý lituje. Měla jsem ale čest s horším klukem a to s lhářem. A tady radím neodpouštět! 8-(
Ahoj, jsem asi tak o generaci starší a úplně souhlasím s předchozím názorem. Já už před řadou let zažila dlouhou řadu nevěr mého (tehdy) manžela, měli jsme 2 děti a postupně jsme nějak žili každý svůj život a já razila názor, že jsme slušní lidé, nehádáme se tak to přece nějak zvládneme, domluvíme se a kvůli dětem ... Byla to chyba! Děti dorostli do puberty, pochopili, že je to u nás "nějak jinak", že tátu vůbec nezajímají a sami mě popíchli k rozvodu. Škoda, že jsem to neudělala dřív. Teď už je to 15 let a dnes mám před druhou svatbou, deset let můj přítel čas od času říkal " vezmeš si mě?" a stále čekal, než se tolik přestanu bát vdát se, je skvělý :-).
Jednorázovou nevěru - možná prominout, opakovanou nevěru a lhostejnost - nikdy !!!