Ahojky me,docela by me zjimalo,jestli mate nejaky vysneny job
Ja mam ale mam pocit ze se mi nikdy nepostesti ho delat.Jak jste na tom vy,mate taky vysoko nastavenou latku,nebo se vam vas pracovni sen uz vyplnil?
Jasně že jo:-) Hezká kancelář, erární kafíčko, čajíček a minerálky, a já v té kanceláři (ne sama, ale s pár supr lidma) velká "programářka":-)
Je jasný že se nevyplnil:-) Ale snad jednou třeba? Zatím jsem ráda, že moje "kariéra" má vzestupnou tendenci, je to čím dál lepší, i když mimo obor:-D
No tak můj sen je mít vlastní kavárničku, pár lidí, kteří tam budou obsluhovat, ne moc velký podnik, ale spíš tak něco příjemného a útulného..... bez piva, jenom kávičky, čajíčky, dortíky.... no ale to bych asi také musela vyhrát tu Sportku:) ale snad někdy...
Jsem zatím ve stádiu před úplně prvním vstupem do pracovního procesu, vyzkoušela jsem už teda řadu brigád a praxí, ale stejně jsem momentálně toho názoru, že půjdu tam, kde mě budou chtít a pak se příležitostně mohu poohlédnout jinde. Jinak můj sen je, aby fungovala firma, pro níž dělám právě praxi, aby fungovala dobře, potože pokud to tak bude, tak budu její součástí i s akciema + k tomu ještě s kamarádkou chceme rozjet jeden projekt bokem samy.
no, já žádný vysněný džob neměla, ale teď dělám práci, která mě moc baví a jsem sama svým pánem, takže je to naplnění i nevyřčených snů...a byla to náhoda...ovšem náhoda, která přeje připraveným, protože při své současné práci zúročuju téměř vše, co jsem kdy dělala předtím...takže holky sněte a pracujte a třeba se to povede :-)
já jsem si vždycky přála být modní návrhář, tak nějakej butiček s cool věcma a doplňkama ;-) Tak třeba někdy na starší kolena -rozhodně ten sen nezahazuju..
tak to ja dnes zacala pracovat na tom svem vysnenem,ne uplne to same,ale hodne se to blizi tomu co jsem chtela delat,ale moc se nedarilo,moc velky zisk nebyl,tak nevim jestli u toho vydrzim ;-(
Tak ja mela vysnenou praci v socialni oblasti, a to s detmi... no a delam v socialni oblasti s duchodci :-D Ale musim rict ze me to moc bavi, takze ja muzu rict, ze mam super job x-)
A jinak muj smysl zivota vidim v rodine, takze se tesim na tu "praci" az budu na mateske ;-) Ale asi mi zas pak bude chybet ta normalni prace..to je asi prirozene ze? ;-) 8-)
tak já tu budu asi jediná tak trochu nespokojená:-)) já dělám práci, která přesně požadovala mé vzdělání, věci které jsem uměla, i je z oboru, který jsem vystudovala, nicméně, je to práce asistentky, takže se dost často musím potýkat s otázkou, zda to opravdu není pod "mou úroveň" nebo zda to stálo za to, nervovat se při studiích, když to teď moc nepraktikuju (tak trochu do oboru zasahuji, ale z pozice asistentky tomu nikdo nevěnuje pozornost bohužel...), ale na druhou stranu, je to relativně dobře zaplacené, sedím v teple, mám dost pravidelnou pracovní dobu a k tomu milion příspěvků od plně hrazených stravenek až po příspěvky na dovču, a také důležité, že mě nikdo nebuzeruje...
jinak můj vysněný job je úplně z jiného oboru, vystudovala jsem finanční směr ale hrozně by mě bavilo navrhovat domy a interiéry, dekorační předměty,... takže svou odlišnou představu od skutečnosti si vybíjím na našem bytečku, který se snažím neustále zlepšovat... :-D
janinka23 ja myslim ze kosmetickou muzes byt klidne kdykoliv se ti zamane,staci si udelat nejaky kosmeticky kurz,pokud k tomu mas vlohy,mas vyhrano a muzes se klidne pustit do toho
Mě moje práce - sociální práce s dětma a mládeží - strašně baví, ale občas zatoužím mít květinářství, nebo dělat zahradnici a nebo mít vinárničku nebo jinej voňavej obchůdek. Ale to jen ve chvílích kdy mám toho nad hlavu.
Ale valstně zahradnici dělám už rok na své zahrádce, takže se mi to vlastně splnilo :-)
Mým snem je mít kadeřnictví x-) Bohužel nejsem vyučená kadeřnice, takže jedinou cestou je kadeřnická rekvalifikace, ale kurzy, které jsem našla, se konají pouze v Praze nebo v Brně, což si při současném pracovním vytížení nemůžu dovolit :-( Ale uvidíme, není všem dnům konec... ;-) ;-) ;-)
Ja se do vysvene prace dostala a az pak jsem si uvedomila, ze je to vlastne to, co jsem celou dobu chtela - jen nase kancelar, par super kolegu, spoluprace s milyma lidma, finance na super ceste, neomezeny rust, ktery zalezi jen name, diky sve praci lidem pomaham a delam radost. Taky je to mimo obor - studuju informatiku, ale neni to uplne ono pro me. Diky tomuhle oboru muzu ale delat pro zabavu weby, plakaty, tohle me opravdu bavi.
Já jsem nesmírně ráda za to, co dělám. Dělám v oboru, který jsem pět let studovala na VŠ, takže využívám teoretické znalosti, kterých jsme nabyla a zároveň je moje práce docela dobře finančně ohodnocená a nejvíc ze všeho jsem šťastná z toho, že mě baví. Dokonce to, co dělám, využívám i tady na koníkovi a beremese - poskytuju právní rady z oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, což bylo mým cílem už za studií. Takže já bych neměnila. x-)
1980Mat, to ti docela závidím, já jsem středoškolák a uvažuju ještě o dodělání VŠ, dělám v personalistice, ale ne ve vnitropodnikové, jak jsem chtěla, ale v agentuře. Zlobím se s dělníkama, každou chvíli to vypadá, že budu muset odejít kvůli finančním problémům firmy, no děs. K tomu se nesnáším s nadřízenu, pomalu si hledám něco jinýho. Ani nevím, co bych jedou chtěla dělat. Asi mít nějaké dobré místo, hodné lidi v práci (jsem v kanceláři sama a po roce mi z toho hrabe, že nemám s kým si pokecat), stálý příjem. No a pak už jen sociální jistoty.
Já bych chtěla vyhrát va Sazce, nebo někde jinde, pak bych jezdila po světe, válela se doma, sportovala a chodila po kamarádkách.Možná, že bych se zašla někdy na chvíli posadit do nějaké kanceláře, ale to bych musela vidět, jak bych na tom byla časově.
Tak mě vždycky lákalo navrhování interiérů, dokonce jsem se tím i dva roky zabývala, ale pak jsem zjistila, že byť mě práce baví sebevíc, věcí, které jsem jí ochotná obětovat, je omezené množství. Po skončení školy jsem se ucházela o hodně míst, nejzajímavější mi přišla dvě - moje současné a to druhé byla práce v renomované interiérové firmě, vždycky bych si byla myslela, že je to práce mých snů, ale najednou, když jsem stála před rozhodnutím, kam jít, s překvapením jsem zjistila, že náplň práce není vše a že jsou pro mě podstatné i dříve nedůležité okolnosti (pracovní prostředí, podmínky, kolektiv, doba dojíždění...). Takže jsem svoji vysněnou práci odmítla a dělám něco jiného, možná méně zajímavého, ale jsem tu moc spokojená :-) Ale přesto v koutku duše doufám, že se k těm interiérům přeci jen v budoucnu vrátím ;-)
Koukám, že nejsem zdaleka sama, co si vysnila malou, útulnou kavárničku ;-) spojenou s kosmetickými a masérskými službami x-)
No a nakonec dělám to, co jsem ani za milion dělat nechtěla :-p