Ahoj holky,
tak šup sem s příspěvkama - myslím, že název tohohle tématu mluví za vše :-D , určitě to některá taky znáte, máte některá zkušenosti, že se manžel nikdy nezastane vás, ale rodičů???? Oni mu přece vždycky poradí nejlíp, váš názor pokud je jiný není tak dobrý jako jejich,....... ????
marti: máš pravdu, že to nevíš když se seznamuješ ale velmi záhy to zjistíš a já bych opravdu s někym jako je můj švagr nežila, abych neustále musela něco zařizovat za něj tak to ho pak vůbec nepotřebuju ;-)
no ještě se s tim popereš, ale ten tvůj neni takovej ztracenej případ :-) jak můj švagr
jinak ano odpoutat se od rodiny není lehký, taky to nemusíš dělat nějak radikálně, já když sem se s mym mužem seznámila, tak mu bylo 30 a měl jen svůj pokoj, mně bylo 19-náct a hned jsem odešla od rodičů k němu nejdřív do toho pokoje a během snad měsíce jsme si začli zařizovat svůj byt - ale o tom to není, jde o to jak s nima jedná, zda se nebojí říct svůj názor a zda se hlavně dokáže postarat sám o sebe a tím pádem i o rodinu, chlap co tohle prostě nedokáže u mně chlap neni a takovýho já jako partnera a následnýho otce mých dětí pak prostě nepotřebuju ;-)
a odpoutat se od rodiny, jo já se sice odpoutala, ale dodnes mám s našima supr vztah a na návštěvu tam s malym minimálně jednou dvakrát týdně dle času vždycky ráda zajdu a klidně si tam dám i ten oběd ;-) ale to je o něčem jinym než nechat za sebe dělat všechno a vpodstatě se ani sám neuprdnout :-)
No tak ztracenej případ přítel není :-) Dovede se postarat, vydělá penízky, učí se zařizovat věci... Akorát se bojí říct svůj názor :-( Teda opravdu ŘÍCT, radši píše...
Což není ono, když svatbu sděloval rodičům e-mailem... ale o tom jsem už psala v tématu tchýně na zabití.
Pro mě "odpoutat se od rodiny" bylo v době, kdy už jsem bydlela x let od nich, přes 100 km daleko... jenže do té doby jenom kolej, podnájmy, ubytovna... a ve chvíli kdy jsem si pořídila garsonku na 100% hypotéku (bez jejich podpory), maminku nenapadlo nic lepšího, než že mi tam chtěla nastěhovat ségru (která šla do Prahy studovat)... bylo to v době, kdy jsme s přítelem začínali chodit... tj. necelé 3 roky zpátky...
No a musela jsem si to ustát, byly to i další věci které s tím souvisely (mamka si myslela, že se o ségru postarám... ségře bude letos 22, takže jí bylo tenkrát 19...)... a já jsem byla tak "zlá" že jsem jí nechtěla dělat mámu (jsme od sebe o 12 let)...
No ale to je jiné téma :-)
Byl to tenkrát velký nápor na psychiku, ale pochopili...
marti a to je přesně ono, proč by ses měla starat o ségru, která je už dospělá ! atpod...
jinak myslim že odpoutání od rodiny chápem stejně - pro mně odpoutání od rodiny znamenalo že jsem se začala starat sama o sebe a to se všim všudy včetně vydělávání peněz, zařizování bytu a třeba i vysoké školy, prostě naši na vejšku neměli tak sem na ní nastoupila až po té co jsem si nějaké penízky vydělala atpod....
Vše je to ale výchovou, švagr je takovej právě proto že vždycky za něj všechno udělali rodiče nebo děda, když potřeboval bydlet tak děda šáh na knížku a koupili byt atd. atpod..prostě byl vždy ten protežovanější z těch dvou dětí, můj muž si vše co má musel zařídit a vydřít sám a ono to na to má vliv, když člověk dostaně všechno pod čumák tak si toho neváží, ale když musí na tom sakra makat aby to fungovalo tak k těm věcem přistupuje úplně jinak.
Jinak celkově se mi jevíš jako rozumná holka, takže jsem si jistá že toho svýho k tomu aby taky své názory řekl a nejen psal dokopeš :-)
brum: ono to není tak snadné chtít po někom, aby se dostatečně snažil. Občas se člověk bojí říct i svůj názor, aby to náhodou nevyznělo špatně vůdči mamince a tatínkovi!!! ]-(
mia4: no to je právě ono, nesmí se bát, že to tak vyzní, no tak vyzní a co jako, můj problém přece neni, že to někdo špatně pochopí !
Já bydlim s tchýní a s tchánem v jednom domě a kdyby můlj muž se tohohle bál, tak tu nevydržim ani minutu, jenže právě proto, že on se toho nebojí a když to maminka přežene, což umí, tak ji velmi slušně pošle do pr..........taky už sem tu skoro 10 let ;-) a v pohodě.
a důležitý je né aby stál za všech okolností za vámi jako za manželkami, ale aby měl svůj názor tj. většinou stojí muž za mnou ale už se mi taky stalo že dal z a pravdu mám, což jsem ale zas já po čase uznala že v tomto případě měl pravdu
já jsem nemyslela,že by se bál jako on něco říct rodičům, ale já se občas bojím něco řict, aby si zas nemyslel, že furt něco mám proti jeho rodičům, kolikrát už jenom mlčím, protože bych pak byla já pořád ta špatná se svýma názorama ]-(
mia. tak já jsem špatná neustále, dle jeho matinky se neumim postarat o dítě a já nevim co všechno, furt nám cpe jídlo jako bych nevařila atpod... ano je pravda že to taky neřešim a radši mlčim, protože jinak bych musela tchýni zabít :-D ale přesto se nebojim říct svůj názor, zvlášt´když je to něco důležitějšího než to že mi nacpe večeři pro malýho ;-)
no jo holky, taky mám doma takový případ - když jsme se s přítelem seznámili, tak ve svých 31 bydlel u maminky 8-( chvilinku jsem tam bydlela s ním a pak musel dostat nůž na krk - buď rozchod (jelikož já byla z jeho rodičů naprosto psychicky rozložená) a nebo byt v jiném měste. Tak jsme se odstěhovali a od tchýně je docela klid. Volá sice každý druhý večer, jak se synáček má, ale on už se naučil jí víceméně odbývat. Další nemilost řeším teď, jelikož jsme si koupili domek s několika tisíci metry pozemků, jelikož jsem zapálený pěstitel a chovatel - no a co si myslíte, že teď propaguje manželova mamča?! Prý si na našem pozemku postaví domek, abychom tam nebyli sami a já jí věnuju kus pozemku, aby si tam mohla udělat zahrádku ]-( Tak pokaždý, když o tom začne mluvit hodím na ní neurčitě ošklivý xicht, aby pochopila, že to teda moc nepůjde. No hrůza.
A další věc - když mluví o něčem, co je moje a manžela - tak vždycky to je: "abychom mohli Járovi pomoct...Jároušek si tam koupí...My Jardovi pomůžeme..." Přitom je to NAŠE!
no ani nevím, jestli tenhle výlev patří do kategorie Hrozná tchyně nebo sem :-N
Nejhorší je, že tohle za ty chlapi nemůžeme vyřešit my, ženský...
Říkala jsem svému známému - psychologovi, že už jsem jednou měla potřebu přítelovu mámu seřvat... jenže on řekl, ať tohle nedělám, že na to ona právě čeká... aby pak mohla říkat, jakouže hysterku si její syn vybral... takže nemůžu dělat nic, jenom to nechat na něm... někdy je docela těžký nic nedělat ;-)
kathy.skal: jé, to je super, že nejsem sama, jejíž tchýně vidí jenom synáčka a ne to, že má partnerku!!! :-)
No oni ty témata spolu souvisí...
My jsme poslali to oznámení (teda mailem)... dokonce na to přítel udělal novou e-mail. adresu, jakože naši! adresu "martina-a-jan@...."... a maminka odpověděla JEMU... a mluví s ním, jako by byl jenom on... nikdy ne i na mě...
A když jsme navrhli, že jim teda OBA přijedeme to říct osobně, protože to přece chtěli... tak maminka napsala, aby přijel SÁM!!! Že teda proti mně nic nemá, ale že by bylo dobrý, aby přijel SÁM aby to mohli dostatečně probrat...
Tak by mě zajímalo, CO vlastně chtěla probírat beze MĚ...
Přítel tam sám jet nechce, takže (doufám) znovu navrhne, že bysme se tam zastavili OBA...
Jinak naštěstí naši jsou v pohodě, nic po nich ani nechceme, aby zařizovali, taky jsou v jiném městě... Akorát až tam pojedeme, tak jsem mamku poprosila jestli by nám neudělala malou oslavu jako na zásnuby (dort, občerstvení)... protože tam pojedem vlastně poprvé od doby, kdy máme termín svatby... není problém... tohle bych asi po bud. tchýni chtít nemohla :-p
marti. tak psychologum nevěřim, navíc silnej psychicky zdravej člověk ho nepotřebuje a ze všech ran života jako je např.úmrtí v rodině se vyhrabe sám
a moje rada, až bude prudit tak jí klidně seřvi, já se s tchýní pohádala už kolikrát a hysterku ze mně ještě nikdo neudělal a jí aspon došlo že si na hlavu kakat nenechám ;-)
kathy. asi do hrozná tchýně, jinak radim toto téma neotvírat a dělat že neslyšíš nebo říkat že nevim - výborná taktika mnohokrát vyzkoušená - příklad, praskl trochu kanystr s benzínem u nás ve sklepě, mužskej měl noční (je to náš benzin), no celej tejden jeho rodiče řeší že je děsnej smrad ve sklepě místo toho aby v první fází vzali ten kanystr a přelili ho do novýho a otevřeli okna :-) atpod.... samo kanystr sme přelili a vyvětrali až my ale tady se to furt řeší .-) a hned na mně tchýně jak je Jirka zas hroznej že si skladuje benzin ve sklepě a co já na to? tak sem jí řekla že o ničem nevim a odešla z baráku, tchýni zklaplo a věc je vyřešena atpod.............. prostě pro ně je všechno děsnej problém např. malýho zabalim pro osušky a na pár sekund si odskočim po schodech dolů pro pletóvý mlíko, abych ho po koupeli namazala (koupala jsem ho u tchýně, protože tam spal) no a ona během sekundy u něj a co se děje? kolikrát mám chut´jí odpovědět, že HOVNO, fakt děs, lepší je dělat že sem neslyšela
marti: nezlob se na mně, ale to bych byla na tchýni hoodnnněěě nepříjemná a šla bych za ní a v klidu jí řekla, že nejsi vzduch a že existuješ taky tak aby tě brala na vědomí, pokud to neudělá tak bych s ní přerušila veškerý styky, no tohle je fakt síla se takhle k tobě chovat !!!
brumdinka: já nevím, jak se k ní mám chovat, když mě v podstatě ignoruje... Moc se s jeho rodičema nestýkáme, když je potřeba, zajede tam přítel sám... Občas zajdeme na návštěvu, strávili jsme tak i poslední 2 Štědré dny... Ona už nahlas proti mně nic nemá (dřív měla, ale to jsem se neozvala), takže není proč ji seřvat...
Jako kdyby místo jeho matky bylo vzduchoprázdno, co se mně týká... veškerý její prostor zabírá přítel a mně nevnímá.
Jenom fakt přemýšlím, co s ním chtěla probírat beze mě...
Říkám si že svatba je dobrá příležitost rodinné vztahy porovnat, ale zrovna s jeho matkou jsme to asi vzali za špatný konec...
no a když mě manžel s maminkou seznámil, tak si mě jednoho dne vzala stranou a začala mi vykládat, jaká hrozná byla ta jeho bývalá přítelkyně, a co dělala špatně, a jak Jarouška trápila a jak by si představovala, že bych se k němu měla chovat já, aby to nedopadlo stejně - no to mě tenkrát opravdu spadla čelist.
Nejlepší na tom bylo, že bývalá přítelkyně taky byldlela u nich, po čase začala brát prášky na nervy, začla z toho blbnout a pak se radši rozešli :-D ani se nedivím
naštěstí manžel pochopil, čeho je matka schopná, a snaží se jejích intervencí vyvarovat
Martinko, tak ji taky ignoruj. Nemá cenu, se s takovým člověkem zahazovat. Vždyť k životu jí nepotřebuješ, hlavně, že jsi šťastná s přítelem ;-)
Tak můj švára je taky pěknej mamánek, je mu 32 let a fakt z něj šílím. Jeho maminka je svatá :-p
Ségra tam asi rok bydlela a fakt sem kvetla, to bylo i na mě moc. Snažili se ségru vychovávat a bylo to takový psychický týrání jak od šváry, tak od tchýně. Do všeho se navážela, co řekla tchyně bylo svatý a do dneška si švagr bez maminky ani neuprdne, když to tak musím říct.
Teď s ním má 2 kluky a divím se, že s ním je,protože já bych byla na prášky.
Tchýně chtěla po ségře aby místo mateřský šla dělat ona a švára aby si válel ....
Jednou na mě zkusil, že když je starší, že ho budu poslouchat, tak sem ho poslala slušně řečeno k šípku ...
Holki kdybyste věděli co tam se děje, já být mou ségrou, tak se seberu a už se tam nikdy neukážu.
Ségra chtěla podat žádost o rozvod, a tchýně se švárou šli na sociálku a tam řekli, že je tehdy první synovec zanedbaný atd., tak ségru chodili kontrolovat. A jednou malého unesl na týden a ségra blbec se k němu vrátila.Přitom na malého nedával ani peníze.
Já bych to prostě nevydržela, kolikrát taky řeknu svýmu nastávajícímu, ž e je mamánek, ale tohle je moc :-(
Já mám z tchánovcema naštěstí dobrý vztahy a tchýně je lepší než vlastní máma, ale ségře se divím.
Jednu dobu dokonce brala ségra nějaký prášky na nervy.
jo tak to by mě zajímalo taky, navíc švára není žádnej playboy a prachy tak y nevidělá, věčně ho vyhazujou, za poslední 3 roky byl v 5 zaměstnání
Takže žádnej med a tuplem když mají 2 děti.Škoda mluvit.Takovej život bych mít něchtěla.
kathy: mně tchýně před svatbou taky vyprávěla, jak mám manžovi pomáhat, atd. - a přitom zrovna já jsem typ, který druhým pomáhá až moc! Tenkrát jsem ji bohužel ještě neuměla odbýt - ale mezitím jsem se to naučila a když se mi nelíbí, co povídá, hned se ohradím.
martinko: nám se zase tchýně pletla do života až moc, ve všem radila (nemá vlastní život, tak plánuje ten náš) a vlastně dodnes se snaží míchat do našich věcí. bohužel manža ji ne vždy umí poslat k šípku. Takže otázka, co je lepší: ignorování nebo přílišné vměšování? Asi bych brala to ignorování :-p
Holky, tak já bych raději ignoraci, jé jak by mi bylo krásně :-) , kdyby se do všeho nemíchala, ale i tak docela to soužítí s ní v jednom baráku jde, ale to jen proto, že já mám naštěstí mužskýho kterej jí hodně rychle pošle do patřičných mezí ;-)
Ovládání tchýní podle mě jde hodně omezit tím, že bydlíte jinde... lépe dál než blíž :-)
A taky záleží na chlapovi, nakolik umí svou matku poslat do patřičných mezí... to je ještě důležitější...
eifel. tak já bych byla spokojená, kdyby byla třeba jen o barák dál - zůstaly by mi ty výhody hlídání dětí a ona by se tak nemohla do všeho cpát jelikož na to aby vylejzala z baráku je moc líná :-D