Ahojky, tak bych potřebovala trošku povzbudit. S přítelem jsme nejdřív uvažovali že se vezmem prostě jen my dva někdy někde a nebudem řešit a pak to oznámíme rodině. Jenže jeho rodina by nám to neodpustila, prý jim to nemůžem udělat, takže zřejmě bude "normální" svatba - nejspíš v rámci nejbližší rodiny, rodičové, sourozenci, přítelova babička, maximálně 15 lidí. Jenže oni se pořád ještě navzájem neznají (a to prosím máme dítě a druhé na cestě). A jeho rodiče už o mých slyšeli dost aby věděli že moc není o co stát. Moje máma je ten typ co narovinu řekne že "nebudu platit svatbu kde od nás budem čtyři a od nich 20". Jenže fakt je že já ze své strany víc než pět lidí dokupy nedám (nikdo s nikým nemluví), zatímco od přítele by klidně mohla být svatba o 60 lidech, protože jsou všichni zadobře. Hlavním problémem je máma, kvůli jejímu typickému chování se netěším na svou vlastní svatbu, nevím jak to dělá, ale NIKDY nedokáže udělat dobrý dojem, nesměje se, nekonverzuje, snoubenec si myslí že ho nenávidí a přitom si nikdy nic špatnýho neřekli a neudělali, ale ona tak prostě působí, vyzařuje negativní vibrace a nikdy je nevypíná... Místo tradičních starostí nevěst o tom aby se vešly do šatů, aby byla dokonalá výzdoba a dobré menu se spíš bojím toho že nálada bude na bodu mrazu a konverzace se bude držet horko těžko na udržitelné rovině až nakonec někdo (nejspíš máma) vztekle vybuchne a teatrálně odejde... O tanci, zábavě a smíchu můžu tak snít... Měli jste někdo špatné vyhlídky a nakonec to dopadlo dobře?
Píšeš, že přítelova rodina už o té tvojí něco ví... Tak bych to s nimi prostě probrala, řekla jim, že máma je taková a ať si jí nevšímají a neberou si nic osobně. Co nejvíc jí upozaďte, nic od ní nechtějte a nečekejte. Nenech se jejím chováním rozhodit a soustřeď se na jiné věci. Nevím, jak je to se zbytkem rodiny... Myslím, že základ je nebýt problémovým lidem za nic vděčná, takže od své rodiny nechtěj a něco platí, pak je můžeš klidně poslat do háje. A nebo, pokud je to ve vašich možnostech, udělat naopak větší svatbu, kde by se kabonící se příbuzní ztratili mezi veselými kamarády ;-) Je úplně jedno, kolik lidí od tebe a kolik od přítele tam bude, hlavně si to udělejte tak, aby to bylo co nejvíc v klidu. Přeju ti, ať vám to hezky vyjde a nikdo vám to nekazí!! ;-)
taky jsem to tak udelala.muj otec a muj bratr jsou problematici,tak jsem jim rekla proc je na svatbu nemuzu pozvat.a pred svatbou jim donesu vysluzku.ani jsem jim nemohla rict,kde svatba bude.vzaly to docela v klidu.nechci se na svatbe nervovat.chcem si to uzit.
@verap33 Velká svatba mně napadla taky ale je to nemožné, ani jeden z nás nemá tolik kamarádů a stejně bychom na to neměli. Nejlepší varianta asi bude připravit snoubencovu rodinu na nepříjemnosti a soustředit se na snoubence a děti, abychom si to užili hlavně my. Pokud z toho vzejde konečná pro vztahy s rodiči, stejně s tím nic neudělám.
@zdendavilhis to bych nedokázala, jsem moc velkej zbabělec, abych mámu nepozvala a už vůbec, abych jí řekla co všechno je na jejím chování špatně (ona si to totiž vůbec neuvědomuje jak na lidi působí). Vím že je hrozná, ale já jsem na to zvyklá a pořád ji mám svým způsobem ráda, jen s ní raději neabsolvuju žádné společenské akce ani vyřizování na úřadech a tak...
Nejspíš tchánovce poprosím, aby se drželi čistě společenských témat a s trochou štěstí to zkončí relativně "dobře", aspon bez hádky...