Ahoj, zajímalo by mě, kolik lidí se přišlo podívat na váš obřad, aniž by byli pozvaní na svatbu. Zkrátka se jen tak kouknout a poblahopřát. S přítelem jsem totiž čekali, že jich přijde víc, ale bohužel z kamarádů přišla jen jedna kolegyně a z rodiny asi dvě tety a tři sestřenice (s kterýma se moc nevídáme, jinak bych je určitě pozvala na hostinu). Tak nevím, jestli to bylo tím, že v létě je spousta lidí na dovolených, nebo je lidem blbé účastnit se rodinných událostí ... nebo se na nás zkrátka vykašlali...A přitom někteří tvrdili, že se na nás přijdou podívat... :-|
Marastik:tohle bych neresila. Kdo chtel, prisel. My se brali v lete, v patek a prisli lidi, do kterych bych to nerekla a ktere jsmetak trochu ocekavali, neprisli. Ale po zkusenostech jsem nepredpokladala a byli jsme vice nez prijemne prekvapeni.Dohromady nas byla tak stovka:)A prisli i lide, co to meli daleko a byli zvani az na raut...
U Vas roli mohlo hrat opravdu leto nebo den svatby,ale hlavni je,ze jste si to vy dva uzili:)
U nás se tedy přišli podívat tetičky i strejdové, u kterých jsem to ani neočekávala. Naopak naši kamarádi i třeba z dřívější doby, kteří říkali, jak přijdou, tak ani jeden se neukázal. Je pravda, že někteří byli na dovolený a pak bylo hrozné vedro, tak se asi radši váleli někde u vody. Chvíli mě to mrzelo, ale fakt jenom chvíli. Vždyť ono je to jedno ne. :-)
Mě svatba teprv čeká, ale moje sestra ji měla v kostele v centru našeho města (ne Brno, menší městečko, kde se každý zná) a lidi jí ten kostel úplně zaplnili, myslím, že protože:
1. ona i ženich byli místní a jejich rodiče pracují taky tam, takže tam bylo hodně známých i od našich, co nás znají od dětství
2. bylo to pro všechny blízko, v sobotu, ne v létě - jak mají lidi někam jet, nechce se jim
3. sestra je fakt krasavice, to by si nikdo nenechal ujít vidět ji jako nevěstu ;-)
No, my jsme vyloženě na svatbu podívat se zvali všechny - posílala jsem oznámení kamarádům emailem, rodině normální tištěné. Na hostinu byla zvaná jen nejbližší rodina - bylo nás cca 30. Ale do kostela se přišli podívat a poblahopřát tety, strejdové, sestřenice, známí od manžela z práce, od mamky z práce co mě znají odmalinka, společní kamarádi, spolužačky...spíš mě mrzelo, že na večerní raut a zábavu nepřišlo moc kamarádů - moje kamarádky jo, ale od manžela jen jeden pokud si pamatuju. Ale taky to dost bylo létem, že měli něco jiného, teda asi. :-N
Já teda na kukačku kamarádkám chodím :-) Vždycky se tam pár spolužaček sejde - říkáme tomu morální opora :-D
U nás se jich tam sešlo dost, na to, že jsme hostinu měli jen s rodinou...ocenila jsem, že, některý přijeli z daleka...jinak tam přišlo pár místních na kukačku...my jsme to měli přesně uprostřed prázdnin, takže některý byli pryč a předem se omlouvali...
Přišlo se podívat spooousta lidí - některé jsem nečekala a někteří, které jsem čekala zase nedorazili. Ale je to úplně jedno, stejně to moc nevnímáš. Také záleží jak daleko jedou, jednou jsem jela na svatbu na čumendu cca 170 km, zabloudila jsem, dorazila jsem až po obřadu, takže jsem se otočila na podpatku a jela zase 170 km zpátky a už nikdy více! :-)
U nás přišli tři příbuzní z babiččiny strany, kteří se předem ohlásili a zrovna našimi končinami projížděli (jsou ze Slovenska), a pak už jen jeden pár spíše vzdálenějších známých. A "mužská část" onoho párku se ani nenamáhala vzít si slušné kalhoty místo džínů, ale to jen tak na okraj. :-)
Nevím, asi jsem nějaká výjimka, ale já o žádné "čumily" nestála, naopak. Kdo je mi blízký (nebo mému muži), ten byl pozván, kdo ne, před tím jsem ani svůj velký okamžik prožít nemusela, je to pro mě poměrně intimní záležitost... A moc kamarádů nemám, kolegy také ne, podnikám z domova, takže asi i proto to beru, jak to beru. Zkrátka máme spíš blízké přátele, ti tam byli, a pak už spíš jen známé, ti tam pro nás být nemuseli... Každý to má jinak.
My jsme měli svatbu rozdělenou na dvě části - obřad byl veřejný, ale hostina první den jen s rodinou, druhý den pařba s přáteli, takže jsem nečekala, že se tolik kamarádů dostaví na obřad, říkala jsem si, že přece nepřijedou až na Malou Skálu na půl hoďky...byla jsme opravdu hodně překvapená, když jsme dorazili ke kapličce na Malé Skále a tam takový dav lidí (naši si mysleli, že tam je ještě jiná svatba, tak jsem jim musela vysvětlit, že skutečně patří k nám:-D)...kapku jsme byli v kapličce nacpaní, ale bylo to skvělý:-D... ve finále bylo na obřadu skoro 130 lidí (55 rodina a ten zbytek kamarádi), alespoň co jsme počítali na hromadný fotce...kamarádi pak odjeli domu, my měli hostinu s rodinou a druhý den jsme se s přáteli sešli na pařbě...a musím ocenit, že třeba jeden kamarád přijel jen na obřad až z Prahy, na akci s kamarády nemohl, ale prý mě chtěl vidět, takže na tu půlhodinku dorazil alespoň na obřad, což mě dojalo:)...
manogue:Ahojky jsem stejná jako ty lidi co jsou mi nejbližší k mému srdíčku si pozveme a taky nestojím o nějaké čumily je ale fakt že kdykoliv jdu ve městě kolem radnice v pátek tak těch lidí je tam spusta a koukají hlavně na nevěstu tak tomu bych se pokud možno chtěla vyhnout a to že by mi někdo ze známých přišel podat ruku tak mě to sice potěší ale pokud ne nějak mi to ani nepříjde.
misanydrl: tak to ti upřímně závidím! :-) :-) Já jsem teda nečekala zrovna desítky lidí, jako jste měli vy, ale tak dvacku jsem čekala. No, dnes už je to jedno ;-) Je bezva, že máte tolik lidí, kterým stojíte za to, aby na vás přijeli podívat... Já snad ani tolik známých nemám, natož aby mi jezdili na svatbu! :-D
marastik: No my jsme je sice zvali, ale skutečně jsme nečekali, že se všem bude chtít kvuli hodince cestovat takový kus...musím říct, že jsme fakt byla dojatá a strašně šťastná:)...ale nemýslím si, že je to o počtu, hlavně žes tam měla ty nejbližší, na kterých ti nejvíc záleží...