Ahoj holky,
tak snad nejsem sama s tímto problémem, ale manžel si prostě nerozumí s našima a mě už to teda pěkně štve ]-( já s jeho rodiči vycházím v pohodě, snažím se a je to OK, ale on už nechce k našim jezdit ani na návštěvy a to teda fakt nevím proč. Je sice pravda, že než jsme spolu žačli chodit a než jsem ho přivedla domů, tak měl z našich strach (mamka je taková přísnější a působí tak), navíc to bylo docela brzo po jednom rozchodu a je fakt, že ho nepřijali prostě hned s otevřenou náručí, ale pak se všechno změnilo, snaží se mu ve všem vyhovět, mamka kupuje laskominy co má manža rád a fakt se snaží, ale on by tam nejradši nejezdil vůbec, ach jo ;-( vážně se docela trápím |-|
Ne že by můj přítel neměl rád moje rodiče ale ze vzteku mi jednou řekl, že tam jezdit nebude, že se tam jídlo nedá žrát a že se tam nudí a prostě že už ho to se....
No mě to totiž mě to vůbec nedošlo, že "povinné" návštěvě věnuje moje drahá polovička víc času než sama chce(mě se to líbilo být často s rodičy).
Teď jede se mnou jednou za čas a je to OK:-) Popravdě nedokážu si představit jezdit k jeho rodičům nějak často...
Iwi, to ale přece dělá každá z nás. Je mi lidky dost líto, včera se tu na ni všichni sesypali. Ono to člověku nedojde, když píše, ale kolikrát ty reakce vyzní docela tvrdě, člověk se proti tomu ohradí a vzniká začarovaný kruh a hádky... :-(
Ale ono jí tu bylo už xkrát něco doporučeno (promluvit si s rodiči apod.) a na to jsem tu žádnou reakci neviděla... Já ji na jednu stranu chápu, ale v jejích reakcích vidím neochotu to řešit jinou cestou než "potrestáním" jeho rodičů....
Pokud někam přece přijdu s problémem, očekávám, že se mi dostane rad, ne že mi všichni budou papouškovat, jaká jsem chuděra... Je tu dost holek, které už manžely mají a ty rady, co tu padly, jsou rozumné, i když samozřejmě žádná z nás nevidí do celého problému.
Jo, jo, to nemyslím. Nejde mi o obsah, je n o formu. Já s těmi radami naprosto souhlasím, o tom žádná. Chápu lidčina manžela, že se mu nechce trávit u rodičů každou sobotu a myslím, žerodiče lidky i lidka by to měli chápat. Jen jsou ty rady někdy formulovány trochu tvrdším způsobem a myslím, že lidka (každý) se pak spíš dostane do opozice než aby je mohl přijmout.
Když někdo bere rady jako kritiku, je těžké mu pomoci...
Nikdo se tu na ní včera nesesypal, to co se dělo je, že jí všechny z nás napsaly svůj názor. Sesypala se ledaxona, jinak by na všechno nereagovala tak podrážděně.
sam: Já ty rady četla. Jak jsi přesně psala včera, v těch příspěvcích není cítit žádná intonace a neverbální projevy a věřím tomu, že některé z těch příspěvků, přestože byly určitě dobře míněnou radou a psané s dobrým úmyslem, lidce vyzněly jako napsané dost "zpatra" a rýpavé, na což reagovala tak, jak reagovala.
Souhlasim s Miladou, ta forma je nekdy na hrane. Na druhou stranu, nebudu zaobalovat kazdy slovo do sto slupek aby se tu nahodou nekdo "nesesypal". Kdyz mam odvahu podelit se o problem, chci s nim poradit a napisu sem osobni pribeh, mela bych mit odvahu na odpovedi. Pisu to nejen kvuli Lidkave, stejny problem se opakuje i na jinych vlaknech a je to ubijejici - misto problemu se pak resi co kdy kde chtel rict a proc to rekl takhle - jako na zakladce...
Víš sama, že i já na tvůj příspěvek reagovala nabroušeně, přestože jsi ho zřejmě nemyslela tak, jak já ho pochopila, ale mě v tu chvíli prostě namíchnul :-) Každopádně to už ale nechci rozmazávat, protože tyhle hádky tady nemám ráda a pak mě to mrzelo ;-)
no dulezity je, aby si to uvedomila Lidka a vratila se sem "se vztycenou hlavou" - byla bych rada, kdyby se zacaly veci resit tak abysme z toho vsechny neco mely - jednou nas to treba taky ceka ;-)
tak já nechápu třeba proč je pro vás mnohé nepochopitelné, že lidka chce se svým manželem trávit moře času, proto si ho asi brala ne =-) i já se pro to vdávala a ne abychom každý trávili volný čas po svém a sešli se až večer a tím pádem je logický,že s ním chce jezdit i k rodičům a pokud cítí, že v tom vztahu není něco v pořádku, tak asi není - je fakt, že do toho nevidíme. ale asi bude muset udělat ten kompromis :-N
mia4: každá z nás se očividně vdává z jiných důvodů, to je přirozený. Já svýho přítele miluju, ale své koníčky taky. On zas má svoje - každý má tak něco svého. O to víc nás těší když se pak vidíme a můžeme si povídat co ten druhý dělal. Neznamená to že spolu volný čas netrávíme - jen ne všechen - řekla bych že tak dvě třetiny jsme spolu. Já bych s partnerem být denodenně se společným programech být nechtěla, myslím si že je to přirozený v začátcích vztahu, ale vz dlouhodobýho hlediska je to zabiják. Mám ráda i věci které můj partner nemusí a naopak. Nechci se dostat do podobnýho stavu co třeba Lidka - aby mi partner třeba po pár letech začal vyčítat co všechno kvůli mě musel vydržet, nebo naopak opustit.
A to nikdy nejdes s kamaradkou na vinko sama? Nebo si zaplavat, co ja vim? A pritel na fotbal nebo na nejakej koncert jen s klukama, v dilne truhlari nebo tak? To jste porad spolu?
Takový stav, že by mně to vyčítal - k tomu jsme ještě nedospěli - ještě že :-D ale jak píše mia4 kamarády máme taky společné, takže s nima trávíme čas taky spolu.
ne a abych řekla pravdu, ani to nepotřebujem nebo jak bych to jen napsala, ani nám to nepřijde :-D :-D :-D jsme tak zvyklí a je to u nás normal - prostě OK :-D
Ja si proste neumim predstavit ze bych byla s pritelem kazdy den, kazdy vikend, to by me z toho hrablo. Je to nejlepsi chlap pod sluncem, o tom zadna, ale proste citim ze byt s kymkoli takhle intenzivne neni dobry ani pro me, ani pro chlapa, ani pro nas vztah.
Tak u nás se většinou sejde víc lidí a bývá to tak, že se rozdělíme na chlapy (ti se baví o svých zálibách ) a baby a to zas probíráme ty babský věci, ale u nás to taky tak funguje, to jsem ráda, že fakt nejsem sama
;-) :-D
Já zjišťuju, že ve vztahu (nejen v současném) jsem se vždycky chlapům přizpůsobovala. Začla jsem mít ráda stejné věci jako on, přebírala jsem jeho kamarády atd. Ze mně nezbylo nic.
Teď se na to snažím dávat pozor (samozřejmě mi to ještě úplně nejde). Přítel je jako magnet a já hodně věcí přebírám od něj.
Ale - snažím se si to uvědomovat a ptát se sama sebe, jestli tohle a tohle (co dělá on) chci dělat taky... Samozřejmě hodně věcí ano... ale některé věci ne!
Třeba když máme jít na nějakou akci... chci tam jít kvůli té akci nebo kvůli němu? Někdy je to ok jít tam i jenom kvůli němu... ale někdy ne...
Tohle těžké téma a já mu rozumím, ale už chci konečně být sama sebou a mít i jiné zájmy než budoucí manžel (přestože jsme hodně podobní a životní směr máme blízký).
On se mnou těžko půjde na sraz s kamarádkami (tj. na ženskou jízdu).
Já s ním těžko půjdu do hospody na čistě pánskou jízdu.
A tak by to podle mě mělo být... i partneři/manželé by měli mít každý něco svého, svoje "tajemství", aby zůstali pro toho druhého aspoň trochu "záhadou" - protože věci/lidi, které známe skrz naskrz, už nejsou tak přitažlivé :-)
lidkava: nemusí vyčítat, ale může si to myslet... a neřekne to, protože tě má rád a nechce tě zranit. Což ale neznamená, že mu to nevadí.
Kdyby mu to nevadilo, tak s radostí každý týden k tvým rodičům jede.
mia4: a muzu se zeptat jak dlouho to takhle "praktikujete"? :-D Jak dlouho jste spolu? No pak asi taky zalezi kde jste, jiny spolecensky vyziti je nekde na vesnici a mensim meste nez v meste se vsema tema lakadlama - sportovnima a kulturnima.
souhlasim s martinkou3 - vzdycky je dobry mit neco svyho, muj "pisecek".
Lidkava: to jako chodite v parte lidi vzdycky? to musi bejt silenej slepicinec ne :-( me teda prijde ze cim vic lidi nekam jde, tim min si popovidam doopravdy, do hloubky.
sam: takhle to praktikujeme od začátku našeho vztahu - asi tak 5 let a oběma nám to maximálně vyhovuje a jsem spokojeni :-D jsme sice z menšího města, ale vyžití tam máme docela dost, ale stejně se vyžíváme společně a kdyžtak s děckama no ;-)
sambucca: no nekdy jsme tam 4 nekdy je nas vic, ale ani holky holt nechodi bez svých miláčků :-D a právě čím víc hlav, tím víc toho vymyslíme, nasmějeme se, proberem od A do Z a vyhovuje nám to. Tajemství bych teda v manželství mít nechtěla, nějak by mě to teda nezvrušovalo být záhadná ;-) :-D