Ahojky holky! S přítelem se chci brát, kdy mě bude 22 a přítelovi 25 let. Někdo říká, že jsme mladí,ale já si nemyslím..nezáleží na věku..a nebo ano?Kolik je vám nebo bylo, když jste se vdávaly? ;-) :-)
Přesně tak...jen jsme s kamarádkama řešili, kdy je vhodný věk na vdávání...já budu s přítelem v prosinci 5let a ted mě na moje narozeniny požádal o ruku a to mě je 21 ;-) .Zatím reakce okolí je dobrá,ale určitě hodně lidí si řekne jéé ta je mladá.ALe je mi to jedno...vím co chci :-) a sem štastná :-o
babs: mě je 25 a manželovi 30. Ale myslím, že záleží na tom, jak se kdo cítí, jak jsou spolu partneři dlouho. Já osobně bych se dříve nevdávala. Ale je to osobní věc každého ;-) .
mam kamaradku ktera se vdavala ve 21, podle me na veku nezalezi to je to same jak nekdo muze rict ze je mlady na dite .. me je 21 miminko uz mam a nikdy bych nemenila a svatbu planujeme pristi rok ... takze kazdej myslim pozna jestli uz je pripravenej nebo ne ..
;-)
babss : ahojky, to už jsem taky slyšela :-|
ale na tom nezáleží, ....přesně, jak říká safovaverca, zákleží hlavně na tvém "psychickém " věku... mě bude měsíc po svatbě (v listopadu) 24, přítel má v lednu 23 ..... ano, jsme mladí, ale jsme trochu jinde, než někteří naši vrstevníci, ani si s nimi nerozumíme většinou, .... oba jsme toho dost zažili, a kdyby jsme si nebyli jistí, neděláme to .... proč taky.
takže, kašli na to, to uslyšíš vždycky ....
je jedno, kolik vám je, ale co máte všechno za sebou .....
nejsou na to měřítka....vztahy a manželství nemusí vyjít ani lidem, kteří mají třeba 30 ... ale je 30 málo nebo hodně...... to prostě záleží..... hm? 8-)
na věku opravdu nezáleží, spíš na zkušenostech, co máte za sebou a zda víte co chcete
jinak mě osobně je 28 (za 3 měsíce 29), příteli je 40. Sme spolu 9 let a máme 4 a půl letýho syna.
Tak to je jasný, že na věku nezáleží, ale já se nechci vdávat dřív jak ve 25 (teď mi je 24), protože mi to prostě připadá moc brzo. A rozhodně to není v psychické vyspělosti, protože mi už v 17 říkali, že se chovám na 25 a nikdo mi nechtěl věřit, že mi je tak málo. Ale prostě vdávat se třeba v 21 mi přijde jako nerozum, i když si člověk myslí, že ví co chce, tak to ve většině případů tak nebývá, viz naše rozvodovost. Hlavně bych si nedokázala vzít prvního partnera, jako většina takhle mladých holek.
safova: tak hlavni je jestli ho milujes a on miluje tebe ne ? .. a jestli vis ze je to ten pravej az na veky amen :D .. znas to takovy ty oplitacky kolem dokola . :-D
ne ja si myslim ze kazdej pozna jestli je nato pripravenej nebo ne
xpila - já jsem to taky tak vnímala, můj přítel mě požádal o ruku půl roku po tom, co sme se poznali, bylo mi 19-náct, řekla jsem mu at´se nezlobí, ale že prostě takhle mladá se vdávat nebudu, zvlášt´když se známe tak málo. Tak sme to neřešili a jen spolu žijem, no a mě ted´ napadlo, že už by sme po těch letech mohli, když už jako manželka žiju celejch těch 9 let, společný bydlení i dítě..., jen to nemám v občance. No a řek, že jo. I když ted´mi zase připadá, že se známe až moc, takže se třeba nakonec nevdám vůbec :-D
p.s. - a první partner neni ;-)
každý jsme jiný a taky každý od svatby očekává něco jiného.....Osobně jsem se vdávala v necelých 21, vdaná jsem tedy 2,5 roku. Svatbou se v podstatě nic nezměnilo...jen jméno....v ničem mě manželství nebrzdí a nesvazuje....rozhodně věk nesouvisí s rozvodovostí....je to jen o osobnímu přístupu...
mně je 30, až se budu vdávat, tak 31, ještě před dvěma lety jsem tvrdila, že se nikdy vdávat nebudu:-) ale te "pravej" to může změnit;-) (podotýkám, že jsem dva odmítla - a věděla jsem proč...) - opravdu záleží na zkušenostech - já měla jedny z nejhorších s chlapama, takže asi proto ta zatvrzelost, ale ten správný princ dokáže zázraky a je jedno zda je to v 18ti nebo v 50ti
Mě je teď 20 a vdávat se budu v 21....Příteli je 42 a žijeme spolu bez pár dní rok.... Je to člověk, na kterého jsem prostě čekala... I přes ten věkový rozdíl si strašně rozumíme....Máme společné koníčky,což nás hodně zbližuje, jsme oba dva fotgrafové, takže výlety, vycházky do přírody...a tím vlastně nemáme ani čas řešit nějaké hlouposti, kvůli kterým se často lidi hádají....
Když mě přítel požádal po půlročním vztahu o ruku, řekla jem ano, jelikož jsem věděla a vím, že on je ten, se kterým chci žít můj život ...Rozhodně to není můj první přítel, v minulém vztahu, který trval 4 roky jsem toho dotyčného neznala ani z půlky tak jak znám teď Petra a ani po 4 letech po případné jeho otázce bych řekla ne...
xpila - máš rozumný přístup, taky jsem taková (navíc v 21 jsem studovala), ale když to někdo cítí tak, že se prostě vzít chce, tak ať to udělá - vyčítat pak může jen sobě, beru, když jsou spolu dýl, žijou spolu a cítí, že by tomu mohli dát i řád právní, tak proč ne. Ale brát si někoho po půl roce... (mě požádal ten nehjorší po 14 dnech chození... takže to opravdu ne). ČLověk by si měl být vnitřně jistý. Někdo si může být jistý třeba po 3 měsících, ale já třeba ne, ta má nedůvěra v mužské plémě je veliká a než ji někdo překoná, chvilku to trvá. Ale to je zas jen můj názor.
xpila - moc s tebou nesouhlasím, ale jak říkáš, je to jen tvůj názor .... já prostě zastávám to, že je to hodně o psychické vyzrálosti .... to je jedna věc, druhá věc, jak říkáš i ty, je vnitřní pocit ...... ale to už je moc hluboké téma 8-)
myslím, že tvlj názor pramení z toho, co jsi sama napsala, nevěříš mužům ......
ale souhlasím s veroniccca - taky jsem měla 5ti letý vztah, - ale mám pocit, že jsem ho po té době neznala tak, jako mého nastávajícího po 2 letech ..... je to hodně individuální, každý máme nějakou zkušenost a každá máme hlavně jiného toho svého 8-) ;-) :-)
Leawil, mě taky jeden požádal po 2 týdnech, navíc na moje osmnáctiny :-D Ten prstýnek mám do teď doma, ale nic z toho samozřejmě nebylo, nejsem cvok :-)