Presne si ten okamzik nepamatuji, nebylo to jako rana z cisteho nebe, bylo to postupne, ale po 3mesicich jsem vedela, ze chci byt uz jen s manzelem .. a za necely mesic mi to rekl i on s prstynkem:)imponoval mi od prvni schuzky a az s nim jsem zazila mravenceni v zaludku:)a mam v diari napsano :"jen tak te nepustim" a to bylo 26.2.08 a nepustila jsem ho a nepustim:)
ja som s priatelom uz 3 roky a postupne som zacala citit ze je to ten pravy pre mna (a dufam ze ja pre nho). uz som mala pred tym nejake vztahy, kratsie, aj jeden 2 rocny a nebolo to proste ono. s tymto sucasnym priatelom uz riesime veci nie moje, nie jeho, ale proste nase. mame k sebe doveru a akusi istotu, alebo ako by som to nazvala. ani ja a ani on uz si nevieme predstavit byt s niekym inym.proste sme sa nasli 8-) sme spolu denno denne kedze byvame (zatial len u nasich) ale uz rozmyslame nad spolocnym byvanim a vpodstate jedine cim by sme este mohli dat najavo ze k sebe ozaj patrime je manzelstvo, ktore (verim tomu) ze je len otazka casu :-)
To bylo někdy na začátku vztahu, kdy jsme "zjistili", že se známe i z minulých životů (holky nesmějte se), prostě nás viděl spolu v min. životech a "vtáhl" mě tam taky, takže jsem to cítila... - a spousta dalších drobností.
Byli jsme spolu v minulých životech, mezi životy :-D A v tomhle životě, už 4 týdny manželé :-D :-D :-D
Já si ten okamžik pamatuju úplně přesně,sice už od prvního okamžiku každý říkal,že jsme úžasný pár ale ta pravá zkouška teprve ukázala jaký kdo jsme,bylo to v dubnu 2007 když mi řekli,že mám nádor na vaječníku. Čekala jsem,že třeba uteče ( nikdo by mu to nedával za zlé) ale on zůstal,v té době jsme spolu byli něco přes rok. Byl u mě když mi nebylo dobře,pomáhal mi s činnostma co zdravej člověk udělal sám. A s klidem v duši můžu říct,že to co zvládl on by zvládlo málo chlapů. Je to prostě moje zlatíčko a doufám,že to tak zůstane. Sice mě občas pěkně štve ale já ho taky :-D :-p Ono těch zkoušek díky zdravíčku bylo víc ale on to vždy zvládl,ikdyž jsem prozvracela celou noc a on měl jít ráno do práce tak byl u mě a to jsem chtěla ať radši spí. Nemůžu si na něj stěžovat. Prostě v dobrém i zlém - navždy spolu! x-)
pamatuji si ten okamzik, bylo to v dobe kdy jsem ho jeste teprv poznavala a uchvatil me svym vystupovanim a nadhledem, rozhledem a vubec vsim :DDDD znate to, univerzitni laska!
já, když jsem se zamilovala poprvé, tak tam byl jeden okamžik, kdy jsem si řekla: tenhle kluk je prostě ideální, to nemůže být pravda :-) no jo, zamilovana, jak blazen, ale skoncilo to, ne ve zlym, proste jsme asi jeste na to nebyli dost zrali nebo pripraveni. U meho soucasneho partnera to sililo postupne, takze bych asi taky nedokazala rict konkretni jeden okamzik...vic vztahu jsem nemela...
...po prvej puse presne 7.10.2006 a po tom, ako mi velmi pomahal, ked mala maminka rakovinu.... a odvtedy si kazdy den uvedomujem, aky je to uzasny clovek, ktory ma miluje nadovsetko so vsetkymi mojimi chybami (a je ich veru dost) a ja milujem jeho takisto..... nasli sme sa a po takmer 3 rokoch, co sme spolu, sme este viac zamilovani ako na zaciatku x-)
No ja si na ten deň taktiež spomínam úplne presne... s mojim už teraz drahým sme sa vtedy ešte len "kamošili", chodili spolu von, na čundre s partiou a tak... jedného letného večera sme sedeli na teraske, on oproti mne... a vtom prišiel ten neopakovateľne silný nutkavý pocit, že ho musím chytiť za ruku, pritúliť sa, objať... :) ;-) v tej sekunde som vedela, že ON je ten s ktorým budem šťastná... a tak som si prisadla, chytila ho za rúčku a keď som videla tie iskričky v jeho očkách, tak to bolo jasné :-D :-D :-D Akurát dnes máme výročie 2 roky a presne o rok naplánovanú svadbu :) Tak ako písala treisi, boli aj u nás ťažké situácie, zdravotný stav môjho otca a pod. práve v takých chvíľach sa ukázalo, že by mi zniesol aj modré z neba len aby som sa už netrápila a to je najdôležitejšie, že v ňom mám istotu a oporu! Neskutočne si vážim si, že mám to šťastie a že mám úžasného muža :)
Ja jsem si uvedomila, ze je to on a ze patrim na misto, kde zije, hned prvni den, co jsme se videli. Ten pocit zesilil po dvou mesicich, kdy mi rekl, ze mi v miste sveho bydliste hleda praci a chce, abych se prestehovala k nemu (meli jsme to asi 150km). Nikdy jsem sveho rozhodnuti nelitovala, jsme spolu dva roky, uz tyden manzele a jak psaly bodovka a gebriela, milujeme se cim dal tim vic a je to nadherne, lepsiho chlapa jsem nemohla poznat...
druhé setkání...když jsem za ním přijela 350 km a dala mu pusu, věděla jsem, že je to ON...že to nebyl jen naivní pocit z našeho silvestrovského mejdanu
hned NA PRVNÍ POHLED x-) x-) x-) stalo se tak 25.5.2007 rok na to byla svatbička ;-)
jsme rok od svatby a stále štastní a čekáme naší berušku takže brzy budeme tři x-) x-) x-)
katchi: můj přítel v podstatě hledal jen kamarádky, protože tenkrát ne zrovna v dobrém skončil jeho dlouholetý vztah... taky u kamarádství jen nezůstalo. :-D
sfings84 - no u na sto bylo podobne...ja se pred nejakou dobou rozesla po dvou letech, on dlouho zadny vazny vztah nemel....nakonec jsme se nasli a jsme stastni...
ahojky holky no já přesně jak viděla jeho fotku na netu a bylo to teda vzájemný :-D sme spolu rok něco a za necelých 14 dní se slaví svatba při první shledání sme měli pocit že sme spolu už aspon 100 let a že prostě k sobě patříme ;-)
ahoj. tak ja kdyz jsem se vedle nej poprve probudila, to bylo 31.5.2007, tak se ve me usadil pocit, ze vse je jak ma byt. ten hekticky svet jakoby se zpomalil, a vse zacalo davat smysl ;-)
p.s. ta prvni noc byla ve vsi pocestnosti :-D
vecernice a tomu máme věřit :-D :-D :-D :-D já se klidně přiznám že u nás ve vší počestnosti nebyla nějak sme věděly že budem spolu a snad na celý život :-D :-D :-D :-D
Me se libil uz z tramvaje, kdyz jsem dojizdela na misto setkani, imponoval mi na prvni pohled vyskou a ocima...pak se mi nejak prestal libit, ale oslovoval me svym vystupovnim. Bylo po dlouhe dobe poprve, aby mi muz pridrzel dvere a nabidl odvoz..nevim, mohl to byt uchyl ci neco podobneho a ja se presto nechala odvest az skoro pred dum(cca 25km)... a v aute jsem se zamilovala..dalsi schuzka mela byt v patek, ale uspisila se na utery, stredu a v patek jsem poprve u nej spala:)a od zasnoubeni jsme od sebe byli pres nic jen 5x, z toho 2dny me skoleni v Praze, rozlucka, predsvatebni noc...kdybych toto nezazila, nikdy bych neuverila, ze se to muze stat i me...