Ahoj holky, možná na svatebním webu zvláštní otázka, ale ráda bych věděla jestli jste ve vztahu šťastné - ať už s přítelem, partnerem, nebo s manželem... Když si na něj vzpomenete, cítíte se šťastně, nebo se vám to "už" nestává?
Ahojky, šťastná se cítím zrovna včera jsme měli výročí pět let a měsíc jsme svoji ale pořád se cítím jako na začátku :-) Teda pokud mě manžel nenaštve ;-)
Ahoj nevěsty, odpověď na otázku je ANO. Se svým snoubencem jsem velice šťastná, kolikrát si vzpomenu na nějaký společný zážitek a zaplaví mě taková vlna zamilovanosti až se leknu... ale možná je to tím, že spolu nejsme nějak dlouho, za pár dní oslavíme druhé výročí.
A můžu se zeptat, Pris, jak jste spolu dlouho?
Ahoj, my jsme s přítelem něco přes tři roky, bydlíme spolu téměř tři roky, a pořád jsem moc šťastná, a každý den ráno, když se s ním loučím, se mi po něm začíná stýskat a večer se na něj zas těším :-) Moji rodiče to mají tak nějak podobně i po 30 letech :-)
Ahoj, necitim se nestastne a vzdy me dokaze rozehrat jeho pohlazeni a hlavne, kdyz si vzpomenu na jeho nejakou scenku, tak se rozesmeju... :-)
Priscila: procpak se ptas??? Jak to mas ty??? Ale je fakt, ze uz necitim privaly euforie, jen kdyz kolem me projde jako pri prvni lasce... ;-)
Šťastná jsem v některých zvláštních chvílích, dnech, okamžicích (různého původu a druhu), jinak jsem spokojená, to je trochu trvalejší pocit a člověk si pak aspoň váží těch chvil, kdy se cítí opravdu šťastný. Být šťastná vstávaje lehaje neumím, je to moc náročné. Šlo mi to pár týdnů až měsíců po svatbě díky euforii. Teď jsme svoji přes dva roky, tak už je to trochu jiné. Ale pořád mám radost, když se po celém dni sejdeme na rande, když jdeme do restaurace, na procházku, na výlet, to jsou ty šťastné chvíle. A pořád jsem schopná se do svého muže čas od času znova zamilovat. x-)
Ahoj, my oslavili předevčírem dva roky od svatby. A dohromady jsme spolu tak 7 let..Přijde mi to skvělé, čím dál lepší. x-) není tam ta zamilovanost a růžové brýle. Ale vímáme se jako partneři, kamarádi, můžeme se jeden na druhého spolehnout. Vždycky, když přemýšlím, jestli jsem šťastná, tak musím říct, že velmi. Utvrzují mě v tom stejně,, staré" kámošky, co jdou z jednoho nevydařeného vztahu do druhého...
Tak to je super... Začínáte manželství, tak je to zase začátek, ne :-)
Po svatbě by myslím mělo štěstí chvíli vydržet... no a nejlepší když vydrží napořád ;-) Ale občas když vidím někde idylické rodinky, tak si říkám, jestli je to opravdové...
věřím, že člověk může vydržet šťastný a spokojený s partnerem až do stáří :-)
šťastná jsem, nejsou to výbuchy štěstí, ale prostě pocit, že vše je jak má být ;-) občas mě naštve, občas asi já jeho ... ale i to k tomui patří. vím, že bych ho neměnila, a lepšího nenašla.
dnes ráno mi zrovna poslal versovanou smsku, a ja se usmivala od ucha k uchu na celou ulici :-)
My jsme spolu 6 let, já mám před sebou ještě dva roky vysoké, takže svatba až potom... A abych se vyjádřila taky, tak u mně je to taky ANO, jsem šťastná a ikdyž se u nás vůbec nic nezměnilo, tak mám pocit, že poslední dobou, dejme tomu půl roku, jsem nějak šťastnější (a to jsem předtím nebyla nešťastná ;-) ). Jsem ráda za to co je teď a těším se i na to, co bude dál... samozřejmě jde o tu důvěru a přátelství a tak, ale zase se cítím zamilovaná...
My jsme spolu rok a půl, a manželé jsme týden, a pořád oba (manžel to taky říká) zamilovaní jako na začátku. Krom toho si myslím, že ve mě je pořád euforie ze zamilovanosti a teď se přidala ze svatby, takže momentálně musím říct že šťastnější jsem ještě nikdy nebyla.. :-)
bonavoxa: tak jsem nad tím nepřemýšlela, nad rozdílem zamilovaná nebo milovaná... Nevím jestli jsem někdy měla růžový brýle, já ze začátku neplánovala, že s ním zůstanu, nehledala jsem vztah, ale neměli jsme nikdy jediný důvod spolu nebýt...
Ale na tom milující a milovaná opravdu něco je... tak jednoduchá myšlenka... pěkný ;-)
priscila: co se délky vztahu i délky manželství týká, patřím k těm služebně starším tady na beremku - tzn. 12 let ve vztahu a 7 let manželství.
Jak říká bonavoxa: růžové brýle už opadly a realita všedního dne je silnější. Ale každý , kdo chce si štěstí najde během každého všedního dne, at už je to v okamžiku, kdy mi přijde dcera ze školy s jedničkou a má radost, že se jí něco povedlo, nebo když je manžel nemocný a já mu uvařím čaj a pohladím ho po zpoceném čele.
Jsem štastná, že jim můžu být nablízku když se radují anebo je utěšit když jsou smutní. Největší štěstím ale pro mě je, že toto funguje navzájem. Když člověk jednou dá, tak se mu podruhé zase dostane a to je pro mě podstata štastného života. Moc si přeju , aby toto fungovalo napořád a přeju to i všem ostatním. :-)
Tak to jsme se tady sešly samé úžasně šťatsné nevěstinky, to je krásnééé.
Je fakt, že každý se občas poškorpí, ale to je to koření, bez toho by to ani nešlo ne ;-)
JInak souhlasím s Bonavox: také je kolem mě tolik lidí, co je v neštastném vztahu, nebo jsou single, pak si o to víc vážím toho co mám doma
Damy, ja jsem taky stastna a spokojena, jsme spolu bezmala 6 let, bydlime dohromady 2 roky, svatba se planuje a jsem moooc stastna, ze nas Buh svedl dohromady a ze uz jsme prestali nejednu nelehkou chvili...
nejvice si vzdy uvedomim, jake mam v mem milem stesti, kdyz narazim na neco, co bych nechtela ... v okoli, tady na foru a pod.
my jsme spolu 3 roky, ctvrt roku z toho manzele. Stastna jsem moc, protoze vim ze je vse tak jak ma, jak to oba chceme. Neni to "konstatni stesti" obcas bych ho prizabila, obcas se na nej nemuzu vynadivat :-D , ale pokazde vim ze jsme meli neskutecne stesti ze jsme se nasli a ze muzeme byt spolu.
Jak pisou holky kazdodenni zivot je neco jineho a patri k tomu i ty horsi dny, ale porad je krasne si "vspomenout" ze jsme spolu a to je to hlavni.
Preji vsem stastnym at nam vsem tento pocit vydrzi co nejdele!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! x-) x-) x-)
Občas jsem si říkala, jestli mi něco neuteklo když jsem s ním tak od mlada, znáte to, odcestovat na rok do zahraničí, poznávat nové lidi... a před týdnem jsem se potkala s kamarádkama, které jsou single, cestují, každý týden paří s přáteli ale ejhle NEJSOU šťastné...
Myslím, že plno lidí nám to může závidět!
priscila: cestovat a parit s prateli se da i s partnerem, nebo udelat damskou jizdu a manzela nechat doma:) naopak s nim si vyjet na vikend do parize, vidne, nebo i dale cestovat atd. Jednim slovem - veta "uzivat si zivota" ma pro kazdeho cloveka uplne jiny vyznam :)
haluzkamakova mali sme vacsiu krizu,takze sa zas nejak potrebujeme "najst", ale viem ze sa mame radi, len sme sa trosku navzajom odcudzili :-( ale dakujem za povzbudenie ;-)
ahojda priscilo, po šesti letech stále zamilovaná a šťastná, není vždy vše ideální, ale to prostě tak je..teď čekáme miminko, tak to štěstí završíme prckem ;-)
yulia:určitě si jde užívat i s partnerem, jen to nemá tu obecně uznávanou patinu svobody a užívání si... ale já si ten svůj zadaný život samozřejmě užívaám taky ;-)
temp: tak prcek je to největší štěstí, aspoň tak do druhýho stupně ZŠ :-D nee, samozřejmě je to štěstí napořád... tak ať se povede ;-)
priscilo, to máš pravdu ;-) dokud nezačne omlouvat a rodiče jsou blbý a tak :-D doufejme, že bude vše v pořádku, v listopadu mám termín, tak skoro za pár, tak už se začínám bát..
ja osobne neznasam ked si niekto pod uzivanim zivota predstavuje len chlast a zabavy a mysli si ze nebyt single=nuda. ja si tiez s priatelom uzivam napr. v lete - kedy sa len da sme u vody a vsademozne zahaname nudu. a dokonca si myslim ze s partnerom sa da ovela viac uzivat ako s kamaratkami, teda v niektorych pripadoch ;-)
rora: souhlasím s tebou a rozhodně jsou záležitosti, ve kterých je partner nenahraditelný, to máš pravdu... ;-) No a snad ta vaša kríza je jen něco "pro zpestření", abyste pak byli zase rádi, že se máte!
rora, presne tak, len sa potrebujete znova najst....
Moj Drahy hovori, ze je to ako sinusoida.. :-) A ked mi je fakn na Draka a mam pocit, ze to nema ziaden vyznam, vzdy mi pripomenie, ze sme len teraz dole.... a nizsie sa uz neda... iba zasa hore... a ja mu vzdy na stastie uverim... :-D
S tím užíváním života - pořád slyším ze všech stran ( od nezadaných kamarádů, kamarádek), že si neužívám života. Jim to tak připadá. Ale já si života teda užívám! S manželem máme furt nějaké akce. I když je to ,, jenom" návštěva rodičů, nebo jdeme někam sednout, na výlet,...A třeba takový pohodový večer, když jsme sami dva doma..a nic nemusíme..to je bájo! x-)
Stejně kamarádky obráží akce, aby tam někoho sbalily..ve většině případů sbalí v alkoholovém oparu nějakého idiota. Já jim tam občas dělám gardedámu :-D A taky se najdou prasáci, co mi bez zaurdění dělají návrhy, i když jsem jim několikrát vysvětlila, že jsem šťastně vdaná ( a ruku se snubákem jim strkala tak blízko k očím, že jsem jim je málem vypíchla)..
To jsem pak opravdu velmi šťastná, že mám doma zázemí, milujícího manžela x-)
bonavoxa- plne s tebou souhlasim. Pro me je uzivat si zivota - zit ho podle sebe. mit okolo sebe milujici rodinu, manzela. Mit svou svobodu, svoje konicky. Ja jsem se vdala na dnesni pomery docela mlada a vykuleny oci mne potkavaji porad "coze? uz jsi vdana"? "ani sis moc neuzila"! :DDDD hehe - Ja si zivota ted uzivam mnohem vice, a jsem stastnejsi nez kdykoliv pred tim. Njn, zopakuji se uzivani si pro kazdeho znamena neco jineho.