Ahoj všichni diskutéři, zajímá mě, jak je kdo na tom se vztahem k náboženstvím, církvím, filozofii a co se vám osvědčilo, co se vám na různých náboženstvích líbí nebo nelíbí a jaké máte zkušenosti?
andelka : mozem mat dotaz, ako s dosla k bohu ty??? obratila si sa na vieru jak som pochopila az v dospelom veku, alebo teda vo veku ked si uz mala vlastny rozum, dost ma to zaujima, asko sa to stane, jednoznacne to asi ale tvoj zivot obratilo k lespiemu - teda k vacsej zivotnej pohode, coz je asi super,
je dost poznat rozdiel medzi krstom uz po narodeni a vyrastani v krestanskej rodine a medzi clovekom, ktory prime boha vo vysoom veku - tak by to asi malo byt, ludia su uz sebeztacny a premyslaju o svojom zivote ako male mimi
ty dost studujes bozie pismo , ze???
a co na to tvoja rodina, su tiez veriaci?
sue: jak jsem došla k víře jsem popisovala tady, mrkni na to, můj příspěvek je v druhé části, kdyby tě ještě něco zajímalo napiš, jo?
www.beremese.cz/forum/show.php?vThrea...
Jestli studuju Písmo? no jelikož doma nemáme pořádnou Bibli tak ani ne. Ale hodně se ptám a hodně čtu, spíše výklad Písma, protože samotné Písmo nestačí, přece jen, kdy bylo napsáno, že? Musí se o slovech Písma přemýšlet, vykládat, aby z toho dnešní člověk něco měl.
Moje rodina je nevěřící ale tolerantní, ani jsem nečekala kolik lidí mi přijde do kostela na svatbu, když jsem je nezvala na hostinu (jen nejbližší rodinu). Věřící je manžel, mamka a babi. Jinak nikdo. A ještě asi polovina kamarádů. Já mám víc kamarádů nevěřících, manžel tak půl na půl.
andelka: tak to mame viac menej naopak, ja jak mala som bola v kostole furt, chodila na rozne stretnutia, do zboru a pod, a casom som sa od viery akobyodvratila, teda zostalo to vo mne viera v boha, ale uz ju praktikujem vnutorne, nikomu o tom moc nevravim, do kostola nechodim, je to moj osobny vztah s bohom,
je to viac menej asi tym pokryteckym nazeranim na vieru u nas, jak som to vyssie tiez popisovala :-)
Já se taky o tom, že jsem křesťan moc nešířím. Někdo to zjistil (třeba ve škole), až když jsem přinesla ukázat fotky ze svatby. Ale nedivili se, prý to tušili. Víra je intimní věc, prožívaná hluboko uvnitř. Je fajn, žes na víru nezanevřela, to by byla škoda. V tom stavu, v jakém ji máš teď nemusí být napořád, může i růst ještě a měnit se. V tom je to právě úžasné, není to záležitost, která by byla stejná od narození do smrti.
andelka: o tom prave presvedcena nie som, ze sa moja viera bude vyvíjat k tomu, jak by sa to pacilo cirkvi,
pred svojim svedomim som si ale cista a to je hlavne, viem ze nerobim nic zle nikomu , teda aspon vedome
stretla si sa s tym ze ludia kvoli viere ta urazali??? to moc dospele asi nerozmyslali,
je rozdiel medzi vzajomnou argumentaciou aj ked ma kazdy iny nazor a pohlad na svet a medzi sprostymi urazkami
SUE: Kam se bude tvůj duchovní život ubírat nemůžeš dopředu vědět, cesty Páně jsou nevyzpytatelné, ale je dobré být otevřený všemu.
S přímým urážením jsem se nestekala, ale s používáním pejorativních označení ano, i to ale člověka hodně mrzí.
Tahle diskuse je fajn v tom, že nutí člověka přemýšlet. Hodně mi vadí názor, že věřící musí být dokonalí a když nejsou, tak jsou to pokrytci. I člověk zasvěcený z vlastní vůle Bohu může procházet obdobím pochybností. Když jsem se připravovala na křest poznala jsem jednoho kněze, bylo mi 17, jemu 26, čiže už je to hodně dávno. No a co se nestalo? Zamiloval se do mě, já jsem ho obdivovala, rozuměli jsme si, bylo mi s ním dobře, ale nikdy jsem neuvažovala o tom, že bych ho přiměla k opuštění církve a služby. On ano. Cítila jsem se velmi zle, když se mi přiznal, jak mě miluje, ale že neví, jestli by měl dost síly změnit tak moc svůj život. Po několika měsících jsem mu řekla, že aspoň jeden z nás musí mít rozum. No, nakonec to někdo vyřešil za nás. několikrát jsem se ho snažila kontaktovat, ale neodpovídal. Po čase jsem zjistila, že byl přeložen. Dodnes je ta situace ndořešená a já i když vím, kde slouží teď, nevím, jestli mám právo se mu znovu plést do života a chtít vědět, co se tehdy doopravdy stalo.
Muselo uplynout mnoho let, než jsem pochopila, že to byla zkouška od Boha pro něj a signál pro mě. Co se potom změnilo v jeho životě nevím. Pro mě to ale byl impuls k tomu, abych si hledala věřícího partnera, s nímž si budu rozumět i duchovně a budeme mít stejný přístup k životu. Ještě rok jsem se plácala v neperspektivním vztahu, až se na to Bůh zřejmě nemohl dál dívat a poslal mi do cesty mého budoucího manžela.
Naní, protože jedním ze svých mechanismů zabraňuje uchycení oplodněného vajíčka (pokud selže první mechanismus a k ovulaci dojde) v děložní sliznici a tudíž velmi raný potrat. Setkala jsem se s tím, že například křesťanské církve v Americe HA doporučovaly, dokud se nezjistilo jak HA opravdu funguje. Taky se množí problémy, které mají ženy při braní HA nebo po a je možno to chápat jako ničení zdraví, což je další způsob jak vykládat přikázání Nezabiješ (i kouření ničí zdraví a vím, že náš kněz doporučoval manželovi, ať se nad tím zamyslí. Přesto trvalo dlouho než našel sílu s tím skončit).
Holky je to asi mimo misu, vim, ze je HA cirkvi nepovolena, coz me ani zas tak netrapilo, brala jsem to zpocatku hlavne kvuli akne, ale uz s tou srajdou nechcu mit nic spolecneho! Po vysazeni mi to uplne rozhodilo psychiku a dost dlouho sem se z toho dostavala, byla jsem plactiva - proste jako druha puberta :-| Pritom vas doktori ani poradne na mozna rizika neupozorni, pac jsou zlobbovani (todle neni drb, je to fakt). Mam spoustu kamosek, ktery s tim taky konci (a nehraje roli zadna cirkev), protoze se uz vsem zda, ze to je fakt svinstvo.
Rosina: máš naprostou pravdu!
Nejhorší na tom je, že o těch negativech, kterých je ale požehnaně, doktoři vůbec nemluví, naopak HA doporučujou mladinkým holkám ]-(
Proč se vůbec, ale vůbec nemluví o všech těch psych. problémech, depresích, zánětech moč. měch. a hromadě dalších hrůz z HA, ze kterých se to tělo vzpamatovává několik měsíců ?! Ani o tom, jak vlastně doopravdy HA funguje, člověk se to normálně nedozví, když po tom vyloženě nepátrá :-|
Četla jsem studii, jak se pod působením HA mění pohlaví ryb - běhá mi mráz po zádech ....
Jinak k otázce: jsem katolička a snažím se k tomu vést i děti, ale teda taky to někdy nemají lehké, když řeknou, že třeba dneska nemají čas, protože jdou do náboženství, některé reakce spolužíků nic moc :-(
A úplně nejlepší jsou poznámky k počtu našich dětí (máme 4), že když nejsme cigáni, tak musíme být katolíci ...
Tak ja HA uzivam 6 let a zatim nic z tech vyjmenovanych hruz nemam.
ciri - zaujalo me, jak jsi predtim psala, ze nemate s muzem jednotny nazor na sebevrazdu... To jako jeden z vas nesouhlasi s tim, ze se clovek muze rozhodnout ukoncit zivot?
Zezul: No já :-D
Život jsem si nedala, nemám tudíž právo si ho brát ;-)
Díky vlastní zkušenosti - taky jsem si tím prošla, dokonce několikrát, a pak jsem tak nějak došla vnitřně k tomu, že to byla hrozná chyba, téměř neodpustitelná (myslím ve smyslu odpuštění od Boha) - považuju každého sebevraha za sobce a nezodpovědného zbabělce :-x
Ublíží svým jednáním hodně lidem, včetně sebe. Vždycky je nějaká cesta, i když si člověk v tom okamžiku myslí, že není. Vždycky se najde někdo, nebo aspoň něco, pro co je důvod tu být a vždycky je někdo, kdo je na tom hůř než já.
Sebevraždu "úspěšně" spáchal můj brácha ve 33 letech (ženatý, 2 děti) a pokusila se o ni i moje dcera, ve 13 letech. Takže si dovolím tvrdit, že vím o čem mluvím :-D i když se samozřejmě nepovažuju za odborníka :-D
Chápu, že lidi můžou mít různý pohnutky k takovýmu jednání, důležitý je, aby se našel někdo, kdo jim podá ruku, sám se z toho člověk těžko hrabe.
jooo tak to já vůbec nevěřím v boha....to společenství mě nepřitahuje nějak jsem nikdy v tom nenašla sílu duchovní sílu. ale řadím se mezi křestani ,ale asi jen z rodiné tradice abych věděla že někam patřím , dodržuji běžně křestanské svátky ..ale tím to hasne , můj muž je muslim ale taky to má tak že (nefanatizuje s vybušninami) ale ctí tradici jako já.....jelikož sme rodina , tak krásně sme spojili rodinné tradice a svátky slaíme společně bez ohledu na víru. Pro mě je důležitější věřit v pouto rodinny a její sílu v nerozlučnosti. sílu mi dá manžel děti , rodiče a naopak já jim dám sílu proč žít atd atd....to nedá bůh
paradoxně na štedrý den sme vyrazili do kostela na mši...a ta trvala cca 2 hodiny tak poctivě sme seděli poslouchali a tiše mrzli.......udělalo se mi zle apraskl mi žaludeční vřed....takže vidite to .))
mariola: pokud nevěříš v Boha, za křesťana se nepovažuj. Pokud nevěříš v boha, nepatříš ani do církve. Pokud chceš někam patřit, najdi si instituci, spolek, stranu, ke které budš mít vnitřní vztah a budeš se s ní cítit v souladu. Je fajn, že v manželství slavíte všechno dohromady, musí to být moc zajímavé. Zřejmě máte oba v sobě hodně tolerance a tak to má být.
Ovšem oponovala bych ti v tom, že člověk může dát druhému tolik, co bůh. Není to pravda. Možnosti, schopnosti, síla člověka jsou omezené veličiny (člověk není dokonalý), ale Bůh tu sílu má, nekonečnou.
Taky je mi v kostele zima, ale s nemocemi si to nespojuju.
s tím bohem : trochu jsem realista , každý si toho boha představuje, uvědomuje jinak ....je to moc složitá otázka.
otázka : proč ???? proč v něj věříte? proč zrovna bůůh?? na tuto otázku jsem nedokázala najít odpověd :-( .
jediné v co věřím je osud, ale stejně se domnívám že každý je svého štěstí strůjcem...moc komplikované
pokřtěná jsem u římskokatolické církve .....ale věci kolem víry mam v srdci mam tam to co mý rodiče chtěli abych tam měla...a to ctím ...
Tak já myslím, že je to celkem jedno, jak se "tomu" říká, prostě se asi hromada lidí shodne, že existuje něco, někdo, na čí popud to všechno kolem nás (i my) vzniklo a že to něco, má pro nás nepochopitelnou moc zasahovat do všeho možného. Ta víra v to zasahování se pak liší u každého z nás :-)
Takže celkem nechápu, proč existujou všechny ty náboženské války, protože si myslím, že ať se jedná o křesťany, židy, protestanty, muslimy, pohany, ty co věří v Přirodu (omlouvám se, mají taky nějaké pojmenování, ale vypadlo mi to ....), v osud, v mimozemšťany, a další a další, tak věří v jednu a tutéž "osobu" :-D
Akorát má každej jiný detaily - ve vzhledu, povaze, původu, v pravidlech jednání se svým bohem a tak podobně :-)
Jedinou výjimku tvoří jedinci, kteří věří v peníze, peníze a peníze :-| Ale oni beztak časem zmoudří a přidají se k nám :-D
KDYŽ oni ty prachy mnohdy v dnešní době mají velikou moc zasahovat. :-( byla jsem vychována, že za peníze si lásku a ani zdraví nekoupíš hmmm, dnes když v ordinaci nevysolím 30 kč tak mě ani neprohlédnou :-| , láska ?? proč ty nejvíc prachatí chlapi mají ty nevíc sexy kočky ??? ...
ciri jinak máš 100% pravdu
Prachatí chlapi sice mají sexy kočky, ale často pak ty někdejši sexy kočky končí jako nespokojené frustrované zelené vdovy usychající v monstrózní haciendě :-) Tudy cesta k naplněnýmu životu taky nevede :-) Vím o čem mluvím, před pár lety jsem brigádničila u jedné úklidové firmy, která se na takové haciendy specializovala, a bylo mi z toho vždycky dost blivno.