Ja teda kdyz jsem doma a manzel jde treba s klukama do hospody (nastesti ne moc casto), tak nikdy nemuzu spat, jsem nervozni kdy se vrati a porad si predstavuju jak je tam nekde s nejakejma holkama :-| Tak nevim jestli jsem vadna ja nebo co? :-) Ale kamosky maji taky takovy stavy.
Tak to já problém nemám, jen také musím vědět, že v pořádku dorazil, ale do hospůdky většinou zajdeme spolu a kdo spíš si takhle někdy vyjde su já než on :-) Ale vím, že má strach, aby se mi něco nestalo.
Tak to mě můj drahý svýma návštěva hospůdky pěkně štve, páč vždycky slíbí, jak bude brzo doma, ale já půl 4 ráno jako brzo fakt neberu ]-( Navíc se furt v noci budím a přemýšlím, jestli se mu něco nestalo... Náš vztah je naprosto perfektní a nebýt jeho pozdních příchodů, nemělo by to chybu. Někdy si říkám, jestli to nepřeháním, ale copak můžu za to, že mi to vadí??? Včera přišel zase o půl 3 :-( Ve všední den! Já tohle nepochopím. Je jasný, že si mají s kámošema co říct, ale já takhle pozdě domů nechodím. Už jsem se naštvala a dala mu ultimátum. Buď to bude jinak, nebo žádná svatba nebude. Myslíte si, že to přeháním? A to mám vážně předstírat, že mi to nevadí? :-| Jsu z toho nešťasná :-(
Luci toto by mi asi taky vadilo...Jinak já bydlím od přítele 300km a to, že jde s kamarádama mi už dávno nevadí...občas mě sice přepadne nějaká chmurná myšlenka, ale rozhodně to není už tak, že jsem nemohla usnout atd.O to, že by mi měl být nevěrný se nebojím, spíš se bojím o něj.Jinak když jsme spolu, tak s kámošema vůbec nechodí, maximálně když už s nimi jde, tak mě bere automaticky s sebou...a to mu říkám, ať jde klidně sám, ale on trvá na tom, že já jsem jeho nejlepší kámoš 8-)
Já příteli věřím, nenapadlo by mě, že by mi mohl být nevěrný. A ani nejde o to, že by se vracel totálně ožralej, byl na mě hnusnej nebo mě nedej bože mlátit. To vůbec. Jen má moc kámošů a hlavně mají furt co řešit, takže se málo kdy vrátí domů kolem půlnoci. Jenže mě to prostě štve, že za mnou nespěchá, že se z hospůdky musí přesunout do nostopu, kde většinou skončí s klukama, na který doma ženská nečeká. Furt mu to vyčítám a rozumově zdůvodňuju, že mě to mrzí, ale on slíbí, že příště to bude jinak, ale není. Nějak mi dochází trpělivost. :-(
Tak toto je pre mna teraz aktuální téma. Miláček je momentálne v hospode s kamarátmi a má v pláne sa vrátit až ráno o šiestej.Hrala som tvrdasa že mi to nevadí ale hodinu nie je doma a už mám strach.
Mně by to nebavilo, kdybychom chodili všude spolu :-D Chce si to čas od času od sebe trošičku odpočinout... ;-)
Lucinecko, záleží na tom, jak často ti to dělá. Jestli je to jednou do měsíce, mávla bych nad tím rukou. Jestli je to jednou či víckrát týdně, taky by mi to hodně vadilo. Ale obecně bych se bála ve vztahu dávat jakákoli ultimáta, to je vždycky nebezpečné. Chce to řešit domluvou, spoustou argumentů... I když předpokládám, že tohle už máš věecko za sebou a ultimátum je poslední východisko ;-( Potom je třeba se trošku zamyslet nad tím, proč tak často dělá něco, o čem ví, že mi to hodně vadí? Proč nebere mé prosby vůbec vážně? Kdybys mu něco vysloveně zakazovala, nedělalo by to dobrotu, ale pokud se snažíš najít kompromis, který by vyhovoval vám oběma, měl by to respektovat a aspoň trochu se snažit tě netrápit ;-)
Holky,to ten můj se vypraví třeba na 4 dny na loveckou výpravu,nebo na celý den na hon...To si pak udělám čas pro sebe a buď relaxuju nebo si pozvu na návštěvu kamarádky.Jinak do hospody mi nechodí,což je moc fajn.Akorát když dlouho nejede,tak se o nej bojím.Hlavně teď,když jsou silnice špatně sjízdné...A já jinak vyrazím třeba s kámoškou na pizzu nebo tak něco.Už dlouho plánujeme nějaký sportovní víkend - dámskou jízdu,ale ještě nám to nějak nevyšlo :-(
No tak to já jsem ráda, když si zajde na pivo, nebo mají nějakou jinou pánskou jízdu, já se taky chodím bavit sama a to dokonce na celej víkend odjíždím pryč. a myslím si že to nemá chybu. Je ale víc akcí na který chodíme spolu, ale stane se nám, že na nějakou akci dorazíme spolu a vidíme se zase až odcházíme a někdy se stává, že odchází každej sám. ;-) Ale tohle se stává většinou, když Radek hrají zábavu (mají rokovou kapelu), takže je jasný, že se mě věnovat nemůže, takže já se bavím po svým a právě na těchto akcích se stává, že se vrací každej sám. :-N
No, tak zrovna dneska manžel odjel na nějaký firemní školení, přijede myslím zítra večer - vzal si s sebou BANG! a Karkason a Osadníky... Zas je jak "utrženej ze řetězu", ani se se mnou nerozloučil, natož aby mi dal pusu! ]-(
Jak už jsem psala, v určitých chvílích jsou pro něho důležitější kamarádi, než manželka... :-(
lucinecka: a jak často ti tohle dělá? Jestli je několikrát během týdne, tak to by mě taky štvalo. Ten můj se vrací obyčejně do půlnoci, jelikož pak mu domů už nejede autobus a musí si brát taxi. A za taxi utrácet nechce tak se snaží to stíhat :-) Občas taky přijde třeba v půl třetí, ale to mu odpustím. On se hlavně pak druhý den tváří hrozně provinile a s výrazem štěňátka se mě ptá "A máš mě ještě ráda?" :-)
No prosím, ještě se mi ani neozval, jestli dobře dojeli nebo kde jsou... to je typycký! ]-(
A jsem si jistá, že se ani neozve.
Mám být "stíhačka"? To se mi ale nechce...
Co s tím?
Já píšu SMS. Něco jako: "jses OK? L." Za tohle mě nikdo nemůže nazvat síhačkou :-D A on třeba odpoví "OK" nebo "jo" nebo napíše krásnou dlouhou zamilovanou SMS x-)
No, ještě počkám, třeba si na svoji ženušku vzpomene - že čeká a má strach... ;-)
A když ne, tak mu to zase vytmavím!
A on zas bude dělat smutný oči a omlouvat se, že si to neuvědomil a že už to nikdy neudělá a já mu odpustím a příště mu na to zase skočím... a tak pořád dokola...
To už tu někdo psal, že? Aha, já! :-D
Ahoj holky, díky za rady, už je mi líp, nastalo sladké usmíření 8-) Oba se moc milujeme a když jsem na něj naštvaná a moc spolu nemluvíme, tak mě to hafo trápí. Tak jsme si o tom promluvili, objali se a snad to bude dobrý. Přítel mi to několikrát týdně rozhodně nedělá, to bych s ním už dávno nevydržela :-) Bývá to různé, někdy je to jednou týdně, jindy jednou za 14 dní. Je prostě takovej a nejhorší je, že si ani moc neuvědomuje, jak mě to ničí. Tak snad se to už zlepší, doufám :-) ]-( Abych celou situaci zlehčila, řekla jsem mu, že si takovýhle pravidla musíme stanovit už před svatbou, aby to pak nebral tak, že mu v manželství něco zakazuju ;-) :-D
No u nasich to funguje tak, ze se pomerne dost veci hlasi. Napr. pozdni prichody (vzdycky jsem musela dat vedet, pokud jsem se chtela zdrzet), prijezdy z delsich cest (zavolat babicce, ze jsme dobre dojeli) a tak. Coz mi plne vyhovuje. Problem je ten, ze ze zacatku byl muj pritel s timto systemem dost nekompatibilni, coz je v souvislosti s jeho nedochvilnosti vrazedna kombinace. Ale dala jsem mu na jevo, ze mi dost vadi, kdyz o nem nic nevim a postupem casu se to zlepsuje. Obcas sice zapomene, ale snazi se (zvlast po jedny udalosti, kdy jsem se malem strachy zcvokla), coz ocenuju. Co se tyce nocnich prichodu (coz bylo aktualni hlavne na koleji), tak tam jsme to resili tak, ze "prijdu nekdy pozde", protoze tam se fakt nedalo odhadnout, jak dlouho se nekde zasekne. Kdyz jezdil sluzebne autem do Polska, tak jsem taky obcas mivala obavy, ale to jeste nemel roaming, takze stacilo poslat SMSku a kdyz prisla, tak to znamenalo, ze uz je nekde blizko hranic :-)
Zase na druhou stranu, tuhle se mi ho povedlo celkem neumyslne vydesit. Byla jsem na vylete v Petrohradu a prvni vecer jsem poslala SMSku, ze Petrohrad super, ale ze me nebavi chodit se skupinou a budu dalsi dny chodit sama... no a pak jsem nejak nemela psaci naladu, byla jsem unavena, do toho se mobil vybijel nejak podezrele rychle... takze dalsi jsem mu poslala az pak 4. den rano, kdyz uz jsem byla zpatky v Litve. Povidal, ze mi asi naplaca... :-D
Dani, to už mě taky napadlo, ale to je právě ten rozdíl mezi mnou - rozumnou ženskou a mým přítelem - nerozumným chlapem :-) Já když jdu s kámoškama, tak jsem z 99,9% vždycky do půlnoci doma. Jednou jsem to zkusila, řekla jsem mu, že přijdu brzo, tak v 8 (odcházela jsem v 7) a přišla jsem až o půlnoci. Ale to věděl, že si z něj tak dělám srandu. Takže efekt to nemělo žádnej :-)
Zirafko, manžel nekompatibilní se systémem, je vidět, že jsi informatik, tohle já mám doma taky :-D
Jinak Lucinecko, správný přístup, všechno si vyjasnit hned, jak problém nastane, protože po svatbě už to půjde hůř :-D ;-) Jinak souhlasím s Dani, jestli ti to zas udělá, další večer se tajně domluv s kamarádkou a přespi u ní. Bez ohlášení snoubenci ;-)
Dobrej nápad :-) Ještě jednou a dostane za vyučenou ;-) No jo, není to s těma chlapama lehký, ale jak mi dneska řekl přítel, přece nezahodíme úžasných 3,5 roků co jsme spolu kvůli jeho pozdním příchodům. Nikdo nejsme dokonalej, já mám spoustu chyb a někdy okážu bejt tak protivná a hnusná, že se divím, že se mnou přítel ještě je :-) Tak zase já holt musím zkousnout nějakou tu špatnou vlastnost na něm.
Luci: fakt bych do toho šla... jim taky spoustu věcí nedojde dokavaď si to nezažijou na vlastní kůži... a udělala bych to úplně stejně jak to dělá on... jestli ti řekne že přijde třeba do půlnoci, neozve se a pak přijde až ráno, udělala bych to stejně...já myslím že to zabere
Já jsem jako lucinecka, taky vyhrozuju že se vrátím až ráno, ale k půlnoci na mě začně padat únava...a je to v pytli :-N ale už mám vymyšlenou fintu, jednoho dne půjdu spát k našim a tam to do pěti do rána vydržím a pak se vrátím jakoby z flámu... :-D :-D :-D
jinak těm co se strachují o miláčky na cestách - můj miláček řídí kamion, takže je pořád pryč, někdy je to o nervy, ale musela jsem si zvyknout, neplašit když se hned neozve, důvodů může být tisíc, tak proč hned ten nejhorší?? a taky se spoléhám na intuici, i když mi bláznivý mozek našeptává, copak se asi stalo, někde uvnitř jsem vždy věděla, že je v pořádku, máte to některá taky? ;-)
Singid, já mám docela strach z ježdění autem, takovou hodně slabou fóbii, kterou ale vždycky překonám. Sami auto nemáme, tak s ním moc často jezdit nemusím, ale kdykoli musí někam manžel služebně, děsně trnu a to se hlásit musí! :-D Když jde s kamarády do hospody, zdrží se dlouho v práci nebo tak, jsem docela v pohodě, ale když jede autem, tak to teda strach mám! :-(
Ahoj holky,
tak to já musím říct, že občas trpím jako zvíře. Přes týden je to v pohodě. Jsme naučení být do půlnoci doma hlavně kvůli sobě. Ráno se pak lépe vstává do práce 8-)
Horší jsou víkendy. Ultimáta si určitě nedáváme. To už jsme se poučili. Když se člověk dobře baví, tak čas nesleduje. Můj přítel je ale bohužel ten typ, co to pak někde zalomí a je mu jedno kde. To je pro mě nejhorší představa, nejvíc asi teď v zimě. Stačí, aby se někde posadil a už zachrupává. Už jsem ho takhle párkrát musela přes mobil navigovat domu, aby neusnul :-D Ale jinak je to andílek. Moc často se to nestává a většinou je dochvilný.
Jinak se žárlivostí jsem si užila taky své. Měl jet na akci, kam jezdil za mlada za kámošema podvádět svojí bývalou přítelkyni, se kterou jim to vůbec neklapalo. A ještě a celý víkend! To byl snad nejhorší víkend v mém životě. Užírala jsem se všim možným. Nakonec mě tam příště vzal sebou a je to tam super, takže jezdíme pravidelně. Problém vyřešen...
Jinak samozřejmě trochu žárlím pořád, ale to je takové to zdravé ;-)
Jo a holky nemyslete si. I kluci dokáží nahánět. Zdržela jsem se v hospodě asi o 45 min. Ani trochu se nestyděl mi v jednu v noci volat kde jsem. Cítila jsem se provinile, ale vlastně jsem ráda. Dokázal mi tím, že jsem mu nebyla lhostejná.