Jak se pozná ten pravý?

Zobraz úvodní příspěvek
Já vím, možná špatné téma na svatebním webu. Jenže u mne to s tím úzce souvisí. S přítelem jsem 2,5 roku a z toho rok spolu bydlíme. Přejeme si dítě a tak jsme se rozhodli, že se vezmeme - máme naplánováno na konec května.. Nicméně to s tím úplně nesouvisí. Problém je v tom, že já najednou nevím, zda to chci. Nevím, zda si ho chci brát, protože jsem stoprocentně jistá, že je to ten pravý... a nebo proto, že mi tikají biologické hodiny a potřebuji změnu od práce a tak bych chtěla dítě... Nevím, zda jsem s ním pro něj nebo proto, že je mi dobře v místě, kde společně bydlíme....Nevím, zda jsem s ním, protože je to pan pravý a nebo protože se bojím být sama...změnit zase celý svůj život...Ach jo, ty pochybnosti. Já vím, že asi neexistuje žádná poučka, jak se pozná ten pravý... Kéž by to bylo tak lehké. Omlouvám se - potřebuji se někde vypovídat. Holky měly jste někdy takové pochybnosti?
Odpovědět
1
2
Profilova fotka
pozna se tak ze s nim zacnes zit, a kdyz ti snim bude dobre, bude vam to klapat a budes vedet ze se na nej muzes spolehnout a nebudes mit pocit ze ho chces zabit tak je to ten pravej, jedina cesta jak to poznat jsou zkusenosti
Odpovědět
Ahoj holky, tak vidím, že tu stále téma běží, i když už jsem ho zakládala před nějakou dobou. To jsem ráda. Jen pro upřesnění - s přítelem bydlím již rok, tak v tom problém není. Jinak se nic nezměnilo...jen mám méně pochybností a termín svatby je nakonec 14.7. - tj. nikoliv ten původní květen. Náš vztah komplikuje spíš přítelům minulý život - tj. exmanželka a tři děti, které již má. Tedy na upřesnění: děti by byly v pohodě, kdyby nám nezpestřovala život ex:-) Ale je fakt, že do vztahu jsem šla s tím, že tento minulý život má a že tři děti má. Věděla jsem, že to bude těžké, ale je to ještě těžší. Nicméně toto není nic kvůli čemu bychom se rozcházeli...jen to komplikuje život. Mám prima chlapa a většinou mne v tom utvrzuje, pokud mne zrovna nenaštve :-) Jako tátu už ho mám vyzkoušeného..je perfektní:-) Někdy je problém komunikace, protože můj přítel prostě mlčí, když se naštve. I tohle jsme si už vyříkali, tak snad to bude lepší. Postupem času se také učím, že prostě některé věci neřeším a nehádám se kvůli nim.. Většinou jsou to opravdu prkotiny. A je fakt, že řada hádek byla kvůli tomu, že já jsem předpokládala, že něco partner nějak myslel a ono to bylo úplně jinak. Tak doufám, že termín naší svatby bude konečný a nic se nezmění.. a pokud ano tak to bude jen v rámci zájmu nás obou:-) Přeji všem, ať jsou šťastní!
Odpovědět
Profilova fotka
miamia ja teda mam obcas chut toho sveho zabit ;-)
Odpovědět
bednaroi:asi jsem měla napsat, že mě před nemocnicí bolelo pořád břicho a tak to se mnou nebylo vůbec jednoduché a na sex jsem neměla chuť ani náhodou. a on stál při mě a nenaléhal. prostě mě chápal. po operaci to ještě nějakou dobu trvalo (bolesti), strašně jsem zhubla, sama sobě jsem se nelíbila ani trochu a nemohla jsem vůbec přibrat a pořád stál při mě. a tak bych mohla psát dál a dál. nakonec jsme tuto období spolu překonali a teď je všechno krásné, samozřejmě se poškorpíme, ale to není nic strašného. a pak souhlasím s Petrunou prostě káždá z nás má trochu jiné priority. já si vždy myslela, že všechno zvládnu sama, ale je opravdu super mít v životě oporu na kterou se můžete vždy spolehnout. Mě je 29 a samozřejmě jsem už nějaký jiný vztah prožila a člověk má tak možnost i srovnat. a taky je to hlavně o tom, že si dovedu představit jak spolu vychováme děti a zestárneme. už si nedovedu představit, že bych Milana neměla.
Odpovědět
Profilova fotka
bednaroi porad? :-N
Odpovědět
Profilova fotka
miamia jojo porad viz muj posledni prispevek v hadate se :-D nebo kdyz ma vstavat ve 4 rano na letiste a prijde domu o pulnoci a neni nachystanej na cestu a priprava mu zabere dalsi hodinu a pul.
Odpovědět
Ahoj holky, možná, že to jsem až tak úplně nepatří, ale bavila jsem se s kamarádkou o tom, zda ten její je ten pravý a hrozně jsem se jí divila na její názory. Podle jejích slov není a ani nebyla do svého přítele zamilovaná a pořád o něm mluví asi tak, že na něj jen nadává, říká jen to, co se jí nelíbí a proto mě zarazilo, když jednou povídala, jak by se ráda s ním vdávala!!! No to nechápu, když si na něho jen stěžuje. Jak jste psali, sepsat si klady a zápory, já osobně bych nemohla žít s někým, u kterého převažují ty zápory. Ten její přítel ji prý na svatbu podrážděně řekl, že ji rozhodne s ní neplánuje a naznačuje, že není pro něho dost dobrá, nicméně u ní bydlí, ale finance mají samozřejmě přísně rozdělené a on si šetří na sebe a jí ani nikdy nic koupit nechce, naopak svým rodičům ano. Navíc ji ponižuje a to i na veřejnosti, vůbec se nestrachuje o ní, je mu lhostejná, ale chce mít uvařeno. Když jsem se jí zeptala, proč s ním je, tak mi řekla, že si myslí, že by jí nevyhovoval žádný chlap a že když nějakého vidí, tak taky hned na něm vidí chyby. Mého manžela viděla cca na 2 hodiny a také říkala, že se jí nelíbilo, jak mě prý podle jejích slov řídil. (Divila jsem se, když ten její jí řídí furt a dost drsně.) Já si ale toho vůbec nebyla vědomá a je pravda, že u nás je manžel ten dominantní, zkušenější a mě celkem vyhovuje, když mi třeba něco radí a tak, my máme krásný vztah (manžel je velice inteligentní, spolehlivý, pracovitý...) a podle mě ho na 2 hodiny nemůže přesně zhodnotit. No a když jsem jí řekla, že je ještě velice mladá na to, aby rezignovala, že už lepšího nemůže potkat a že ji nikdo nevyhovuje a že než být sama, je to lepší takto, tak jsem jí řekla, zda opravdu nevěří, že potká svého prince - toho pravého? A ona, že tomu nevěří a že většina manželství stejně není z lásky a já že jsem výjimka. A naopak se divila: a ty toho svého považuješ za prince?? Ona je ze vztahu permanentně otrávená a de facto nemá radost ze života, ze společně prožitých chvil, z výletů, ze společných her atd. Což mi nepřijde moc normální. Stěžuje si na něho, pak ale říká, že by byla šťastná, kdyby si ji vzal, ale že to on nechce. No jenom se chci zeptat, zda si myslíte, že má cenu ji ještě nějak poradit, moc bych ji chtěla pomoct nějak "otevřít oči"?
Odpovědět
Ještě bych dodala, že se jak je asi z toho vztahu nejistá, rozmrzelá, tak že se jí (jak říkala, že by jí víc nevyhovoval žádný chlap) nelíbí mimo tedy těch chlapů, moc nic. Např. jdete okolo krámu a řeknete, jé to je pěkný a ona na to ironicky: tohle je pěkný? Nebo tak toto jsem si nově koupila, mám z toho radost a chci se pochlubit a ona na to: hm, ale tady to má to a to, to bych asi nechtěla. (stejný jako když se jí nelíbí chlapy jejích kamarádek pro např. to a to a proto je s tím svým, protože podle ní by jí nevyhovoval žádný Ale myslím, že tak jak se chová ten její, že těch je teda fakt minimum) Je fakt, že nic nepochválí a nic se jí nezdá, ale myslím, že to nemyslí zle.
Odpovědět
Profilova fotka
lisiecka nenapadlo te treba kdyz ji tak ztrasne nevyhovuji chlapy,ze by treba mohla byt na zensky?
Odpovědět
ne tak to opravdu není
Odpovědět
Profilova fotka
lisiecka: chudak holka, ta tvoje kamaradka - takhle mlada rezignovat na veskerou radost! nevim, co bych poradila, ona ocividne zmenu nechce... ale rekla bych, ze je ji lito, ze ty jsi stastna a ona ne...
Odpovědět
No podla mna sa ten pravy/prava da spoznat, aspon v nasom pripade to tak bolo. S mojim pokladom som sa zoznamila cez internet vdaka spolocnemu konicku, bola som prva a jedina baba, ktorej sa ozval a ked mi od neho dosiel ten osudny prvy mail, vedela som, ze je to cosi ine, proste som to vnutri tak citila. A citim to tak uz 4 roky. Od zaciatku (myslim uplneho- od tej prvej posty), sme obaja vedeli, ze chceme a budeme spolu. Nemali sme co riesit a ani nemame, bez seba by sme najskor umreli. Jasne, ze sa obcas pohadame, ja nanho vybieham a on ma so mnou bozsku trpezlivost, rovnako ja mam trpezlivost s tym, ze sa mu po 16. 00 tazko dovolam, lebo na 99% spi (strasne spavy typ, dufam, ze babo bude po nom =-) ). Ja som ziarliva raketa -paradoxne nemam vobec na co ziarlit, (skor to smerujem k ostatnym babam- ze keby sa nanho opovazili pozriet, tak bude masaker :-D a on je tomu rad- ze aspon vie, ze ho milujem a ze mi s tym masakrom pomoze :-N ) Hovori, ze je podpapucnik, a ze je tomu rad. A ja zasa z neho taham veci o jeho rodicoch ako s chlpatej deky. Atd atd... Mam pocit, ze toto je uz u nas folklor, a keby to malo vymiznut z nasho vztahu, obom by nam to chybalo. Proste aj veci, ktore by niekto iny povazoval za obmedzovanie, u nas berieme v poho (a este sa z nich vieme tesit :-N ). Ak ma ale niekto vo vztahu pochybnosti, nemusi to zakonite znamenat, ze to nie je ten pravy, moze to byt iba nevhodna kombinacia okolnosti- ked su dvaja malo spolu, prezivaju tazke obdobie (napr. v praci), je na nich vyvijany tlak zo strany rodiny a pod. Mozno sa treba zamysliet, ci si viete predstavit zivot bez vasho partnera. Ak ano, tak to skutocne ten pravy nebude :-| Druha vec je, ked su pochybnosti vo vztahu, ktory perfektne klape, co je uz horsie. Podla mna sa ale v kazdej takejto "pochybovacnej situacii" treba zamysliet, ci si vie clovek po svojom boku predstavit aj ineho partnera. Ak nie, treba zabojovat, ak ano... :-(
Odpovědět
Článek se načítá
tak já si myslím, že to ženská pozná až tak na smrtelný posteli, kdy si může říct, že jí byl manžel celý život oporou a že spolu zůstali šťastni po celý život. Ono si říct teď, že je to ten pravý sice můžu, ale jak můžu vědět, že mě jednou nenechá kvůli dvacítce a neopustí rodinu? To neví nikdo, proto si to netroufám říct, až mi bude 70 let, tak písnu, zda jsem si vzala toho pravého... ;-) :-D
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 8 měsících
gabii • Dnes o 19:01 Ahojte, bola by som rada, keby ste sa podelili o svoje skusenosti ako sa da poznat, ze ste nasli toho praveho, po akej dobe ste to zacali citit.. a tak :-) danulienka • Dnes o 19:38 My sme sa najskôr neznášali, nadávali si ako psy a potom sme sa zobrali. :-D A to, že sme si súdení sme zistili niekde medzi tým, ale bolo to veľmi skoro. :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
caly8 • Dnes o 19:55 Neviem asi to človek cíti ) ja som s mojím drahým rok a to spolu bývame asi 8 mesiacov...takže keď som už toto vydržala tak to už vydržím až do konca života ale vážne...spoločné záujmy, podobné názory a proste to sedí všade ;-)
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
No caly..do konca zivota by som sa neodvazila tvrdit, neviem podla mna je to dost odvazne a silne slovo...Clovek sa meni a ked nam vyhovuje na zaciatku nemusi o tri roky,40 rokov neskor...Mozno je to v tom ze ten "pravy" najviac splna nase predstavy, najviac nam rozumie a vzdy si treba polozit otazku, aky by bol dalsi zivot bez neho ak na nu neviete odpovedat a vidite len prazdno tak to asi ten pravy chlap bude..:-)a treba dufat ze to vydrzi co najdlhsie.
Odpovědět
teď jsem narazila na jedné diskusi na smutné téma,ale protože je to tu na téma jak se pozná ten pravý,posílám odkaz pro zamyšlení http://www.novinky.cz/diskuse?id=1305...
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 2 měsících
monia9 • Dnes o 09:35 typicky klišé otázka: ako spoznám že je to ten pravý? moji rodičia sú rozvedení. vo svojom živote by som tomu rada predišla. s priateľom sa poznáme už 2 roky, chodíme spolu rok. niekedy je to dosť ťažké, keďže sme každý z iného mesta. mám pocit, že sme preskočili fázu randenia a vrhli sme sa na víkendový život ako po 20tich rokoch manželstva. neviem ako mu mám povedať že mám pocit, že dávam viac, ako dostávam späť... viem že láska má byť nezištná, ale keď vám niečo chýba, skôr ako urobíte závažné rozhodnutie, snažíte sa doplniť chýbajúcu časť...
Odpovědět
Profilova fotka
Mila Monia: ja jsem zazivala neco podobneho se svym pritelem.. po trictvrte roce chozeni sjme spolu zacali bydlet (bylo mi dvacet) a ja najednou zacala mit pocit, ze do toho davam vic... nekolikrat jsem mu to rekla, nekolikrat mi bylo na oplatku receno, co vic bych si prala, ze me miluje, ze mi dava prostor, nebrani mi chodit s akomoskami ven, s kamosema tak ne, konicky si muzu taky nadale provozovat, nechce mit kazdy den navareno... tohle se strasne spatne vysvetluje. az jsem si zvykla na ten pocit, rekla jsem si, ze vlastne to, co pro nej delam, delam pro nej rada... a pak se asi po roce neco zmenilo! najednou jsem to prestala citit! myslim to, ze mi ve vztahu neco chybi. proste uz jsme se milovali navzajem. a ja ted po nekolika letech vztahu vidim, ze on se postupne zmenil - jakoby vyzral! najednou mu hrozne chybim (jsme ted kazdy jinde), kdyz jsme se videli, zacal se mnou dobrovolne chodit na prochazky, do divadla... zacal naplnovat on me. mam kamarada psychologa. je zenaty. ten par je naprosto uzasny! a jsou to moji velmi blizci kamaradi! takze si rekneme temer vse. bavili jsme se prave i o tomto pocitu, ze ve vztahu neco chybi. a ten kamarad mi rekl, ze ve vztahu dochazi k tzv. citovym investicim. ale jejich pocet je omezeny. ted to zvelicim, ale pokud ty udelas jidlo, ty mu koupis neco pro radost, ty mu vyperes jen tak pradlo, ty mu udelas odpoledni kaficko, pak veskere citove investice budou z tve strany a vaz vztah nima bude naplneny. tvuj pritel bude mit pocit naplneni (tohle jsou vsechno podvedome veci). takze uz toho vic neudela. aby byl vztah v rovnovaze, musis nechat i sveho pritele investovat do vztahu. neni to o materialnich vecech. je to proste o tom, kolik mu ukazujes, ze ho mas rada. je to srozumitelne? proste citovych investic existuje v paru jen nekolik. pokud se toto cislo naplni (a je jedno z ktere strany), uz neni potreba dalsich. takze pomalicku uber, uvidis, ze se ti to za par chvil vrati zpet, je-li to ten pravy. Drzim pesti!
Odpovědět
Ahojky... To Lisiecka.... no myslím si, že Tvoja kamarátka to fakt dosť zle vníma a má úplne zlý prístup k veci.... Možno by jej asi ani nestačilo povedať, že ked si ju jej priateľ nechce vziať, tak už to samo o sebe je úplne nahlavu..!!!!.. Sa jej čudujem, že jej to rovno povedal, že si ju vziať nechce a ani že to s ňou neplánuje, a ona aj napriek tomu by si ho chcela vziať...?... :-o :-o ]-( ... Tak to mám z nej taký úplne blbý pocit (sorry za výraz), že ona si doslovne "koleduje" o sklamania v živote.... Ved takého človeka, ktorý ju len využíva, vôbec nič do vzťahu neinvestuje, ešte ju aj využíva v tom, že u nej býva, ale peniaze investuje len do seba a svojich rodičov a do nej nie, a ešte si ju aj vôbec neváži, a na verejnosti ju ponižuje.... a ona ho toleruje a je s tým "zmierená".... tak to je fakt sila..!!!!!!!.. Ja by som od takého chlapa utekala na tisíce míľ.... ]-( ]-( ]-( Ved aj ked si ju možno aj nakoniec zoberie, (čo dosť silne pochybujem.... :-S ), tak vážiť si ju nebude, a kde zoberie istotu, že hned nepobeží za inou sukňou, ked ju si vôbec neváži a nie je ochotný nič pre ňu obetovať??? A potom ten čas, ktorý doňho investovala, bude fuč... a s ním aj časť jej života, a ostane po ňom len kopec nešťastných spomienok..... :-| :-( ... Fakt jej to neželám a prajem jej to, aby jej osvietilo myseľ, a nech všetko neberie tak negativisticky....!!! Možno by nebolo odveci jej povedať, nech skúsi skočiť na túto stránku.... a nech si číta... a možno príde na to, že každý .... NAOZAJ KAŽDÝ !!!!! túži byť šťastný.... a ak ona nie, tak potom nie je čosi v poriadku.... možno by nebolo odveci zistiť, či Tvoja priateľka netrpí aj nejakými depresiami.... (preto može mať ten negatívny prístup ku všetkému a teda zrejme aj k životu....!!!!) .... Potom by vôbec nebolo odveci, zájsť s nou k psychologovi.... Poznám pár ludí, ktorí tiež mali mizerný život, kopec problémov a ťažkostí, a pochopili a priznali si, že potrebujú pomoc..... a išli za psychológmi.... a riešili veci.... aj ked problémy nezmiznú, ale všetko sa dá riešiť (aj niekedy neriešiteľné veci, alebo sa aspon dá na veci pozerať inak)....a aj inak k veciam pristupovať...!!! Držím jej maximálne palce (aj na nohách... :-D ), aby bola šťastná....!!! ;-) ;-) ;-) PS: my budeme s manželíkom v júni slaviť 2. výročie sobáša... :-) .. je to síce krátka doba.... a naozaj človek nevie, kde v živote dôjde, a čo ho čaká.... ale zatiaľ sme najšťastnejší na svete :-D (ako sa zvykne hovoriť).... :-N , a moj manželik mi raz povedal, že on vedel, už ked sme začali spolu chodiť, že budeme svoji, že sa vezmeme.... :-D a že som prenho tá pravá... A ja som mala tiež ten istý pocit od začiatku..že je to ten pravý pre mna, a že si s ním viem predstaviť život, a deti a starnutie...... :-D Takže možno sa to stáva iba málokedy, ale som šťastná, že nás to postretlo a že sme sa našli.... a že sme spolu šťastní.... :-D ;-) Je skutočne krásne, prežívať život (aj ked obyčajný...) ...s milovaným človekom.... ;-) isabella
Odpovědět
to zabitulka: dakujem... presne to som potrebovala pocut (citat) :-)
Odpovědět
ako to spoznas? to proste vies :-)
Odpovědět
Profilova fotka
zabitulka:taaaak to je super vysvětlenííí,paráda:-)))
Odpovědět
zabitulka, dik, asi to tak urobim aj ja... len je to strasne tazke. ako mam ubrat ?neviem, ci to dokazem. ale asi ak chcem, aby on daval viac, aby daval tolko, co ja (aspon, musim ubrat)... je to skoda. ja vladzem davat viac, a nemozem :-D
Odpovědět
Profilova fotka
;-) neni zac. a s tim ubiranim - ono to kazdou z nas po chvili omrzi, kdyz se ji to nevraci tak, jak by chtela. ja jsem si sveho pritele treba zacala neskutecne vazit ve chvili, kdy jsem dostala strevni chripku a to brutalni a on mi pomahal, jak to slo. ja byt na jeho miste, tak se asi stahnu do ustrani, aby se mi neudelalo zle taky, ale on po mne podrzel, ulizel po mne, byl se mnou vzhuru do peti do rana, dosel do lekarny pro leky, cpal je do mne... proste uzasny! tehdy jsem poprve citila, ze jsou role vyrovnane. myslim, ze to nejde delat nejak nasilne - "ja ted prestanu uklizet a cekam, ze tx mi za to koupis neco dobryho!" to nefunguje, tohle je prirozeny vyvoj a pozna se az casem. treba ja jsem driv pritelovi kupovala malinkate darecky pro radost typu pomeranc, pze ho miluje, nejaka vec, co mi ho pripomnela, dzus, co ma nejradsi. od neho jsem ale nedostavala nic. (hmotneho)po case me to omrzelo, nemela jsem penize, mela jsem starosti s necim jinym... asi po 3 mesicich najednou prisel pritel a prinesl mi kytku! jen tak... to bylo poprve, co mi ji dal! pak zas asi po dvou tydnech rekl, ze mi uvari... a tak dale. proste jestli je to ten pravy, taxe ty role budou navzajem doplnovat, ale nemusi to byt ve stejnou chvili. a necekejte zazraky do tri dnu! :-D drzim pesti!
Odpovědět
Profilova fotka
presne ten isty pocit som zacitila aj ja, ako zabitulka. lubila som svojho priatela velmi a ked som minuly rok ochorela. nebolo to sice nic vazne, ale vemli neprijemne. nemohla som nic jest a ani pit. moj milacik bol cely cas pri mne. bezal so mnou na pohotovost, bezal potom do lekarne mi zobrat lieky. roskuskoval ich vo vode, aby som ich ako-tak mohla zobrat, robil mi vselijake stavy z ovocia a zeleniny, aby som mohla nieco do seba dat a neodpadla, sedel pri mne do noci, kym som nezaspala...proste bol tu pre mna cely cas. a presne aj ja som vtedy zistila, ze on je ten pravy a nikdy nenajdem takeho, ako je on. vtedy som vedela, ze sme si sudeni, ze si ho raz zoberiem. len jeho! je to moja velka laska a u nas to je presne tak ako sa hovori - davat a dostavat...:-) kazdodenne malickosti typu mileho usmevu, malinkeho darceku ako je cokoladka, kvetinky ci vynikajuca uvarena vecera, alebo pekna kniha ci film...to vsetko dostavam od neho aj ja a on odo mna tiez. navzajom sa doplname skutocne vo vsetkom...aj v davani a dostavani...je to neskutocne nadherny pocit "vyrovnanosti"...som strasne stastna a nic mi nechyba...naopak velmi naplnuje....a kazdy den zacina usmevom, ked sa zobudim po jeho boku....to je jedno ake je pocasie a ake okolnosti...hlavne, ze je pri mne on a vsetko je nadherne...ved vo dvojici sa vsetko zdolava omnoho lahsie a lepsie...ale to sa vsetko musi vyvinut, nestane sa to zo dna na den...drzim vam palceky, nech aj vy zazijete tento nadherny pocit...:-)
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 6 letech
ja mam kluka a seznamily jsme se na xchat pisem si spolu a mam snim krasny pocit a oon taky myslim ze je to ten pravy citim se sni fajn a chci se mu ukazat ale bojim ze se mu nebudu libit musim se mu ukazat ;-)
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?