Ahoj holky, tak já si "zahraju na Cicuvicku" a udělám taky takovou anketku. Mohly bychom si společně zavzpomínat, jak jsme se seznámily s našimi drahými druhými polovičkami ;-)
Tak pište, ať je co číst 8-)
ahoj holky :-) no teda moc hezké příběhy máte! Já jsem se se svým manželem seznámila v Keni. Jely jsme tam s kamarádkou užít si pořádnou dámskou jízdu a on tam jel s kamarádem...Padli jsme si do oka hned na letišti a jelikož jeho kamarád se zase líbil té mojí kamarádce, tak z nás byla po celou dovolenou nerozlučná čtverka :-) Já jsem se to spíš snažila nebrat moc vážně, protože většinou ty prázdninové lásky nevydrží....A navíc já jsem v té době bydlela v Praze a on v Ústí nad Labem...Ale on mě přesvědčil, že o mě stojí, protože za mnou rok jezdil každý víkend do Prahy a přemlouval mě, abych se přestěhovala do Ústí, ale mě se z Prahy moc nechtělo.... Nakonec jsem ale šla, protože jsme sehnali krásný pozemek u Ústí na stavbu našeho vysněného domu...Ten jsme letos dokončili, takže jsme se konečně skoro po sedmi letech mohli vzít :-) A řekli jsme si, že když jsme se poznali na dovolené, tak se i vezmeme na dovolené - takže jsme si své ano řekli 12.5.2009 na Mauriciu :-D ....
my jsme ze stejné vesnice, takže se známe už dlouho. chodili jsme spolu taky do Slováckého souboru, protože pocházíme s j.Moravy a v roce 2002 na nás připadlo stárkování, tedy slovácké hody a po nich to začalo! a za rok to doufám završíme svatbou! ;-)
my jsme se seznámili na koleji, bydleli jsme na jednom patře. staršně mě tam balil jeden kluk, já o něj neměla zájem, jen jako o kamaráda. můj nastávající se mi od pohledu strašně líbil, ale nezkoušela jsme se s ním seznámit, říkala jsem si, že takovej hezoun enni nic pro mě :-)
jednou jsem spala najednou někdo klepe a do pokoje vtrhnul ten můj "nápadník" s mým nastávajícím. že prej maj večírek a strašně potřebujou nějakou holkua ten můj kamarád že si hned vzpomněl na mě. vůbec se mi nechtělo, ale můj nastávající promluvil a já jsem věděla, že je to ON... na večírek jsme samozřejmě šla. jiskra přeskočila okamžitě, jsme spolu už deset let. akorát ten kamarád měl smůlu :-)
:-) Muselo to zacat niekedy v rok 1911 ked manzelovi praprarodicia odisli zo Zdiaru do Ameriky. Ich prapravnuk si bol pozriet v roku 2004 pozriet, odkial su jeho korene a pritom ma nasiel v nemenovanej bratislavskej restauracii. Ako vstupil dovnutra, nespustil zo mna oci, isiel kupit drinky a rovno si to nasmeroval ku mne. Potom ma presvedcil, ze hovorim po anglicky, aj ked som skoro vobec nevedela ceknut. Na druhy den mal odletiet spat do USA a zit svoj zivot dalej. Ja som vsak rano dostala mail, ze letenku si prebukoval a ostava dalsi tyzden, a potom rok za mnou lietal 1x do mesiaca. Po roku sa prestahoval do Bratislavy, doopatroval mojho stareho otca, vystudoval vysoku skolu, naucil sa perfektne po slovensky a nakoniec si ma pred mesiacom zobral :-D
Ahojky, my jsme se, teď už, s mím manželem znali od dětství. Chodil totiž s mým bráchou do třídy a byli dobří kamarádi.Chodila jsem s nimi na různé akce a výlety, co podnikali a brala jsem ho taky jen jako kamaráda. Když kluci šli na střední školu, tak jsem se s ním 4 roky vůbec neviděla a náhoda tomu chtěla, že brácha mě vytáhl na ples, kde byl i on a tam se ta naše společná cesta začala pomalu vyvíjet. Oficiálně jsme spolu začali chodit 2 měsíce po tomto plesu.Samozřejmě jsme to ze začátku tajili a dařilo se nám to, protože mě doučoval z matiky, v které jsem řádně lítala. Takže ani nikdo nevěděl, že už spolu chodíme. Tajili jsme to kvůli tomu, že jsme nevěděli, jestli nám to bude klapat a hlavně, aby se nerozbilo přátelství mezi ním a bráchou. Když se to můj brácha dozvěděl, tak byl pořádně překvapený. Takže místo, aby chodil kamarád za ním tak chodil za mnou. :-D :-D To nejhezčí na konec. Po deseti letech, co jsme spolu chodili, jsme se letos v červnu vzali. :-D
verunkaaa: Velmi romantické... :-D :-D
My se poznali na Florenci na autobusáku. Já jela z jedné pracovní cesty, on ze školy (měl tehdy těsně před promocí). Pomohl mi s taškou - zkrátka originalita jak stehno. :-D Tehdy (vlastně pak ještě dlouho potom, abych byla upřímná) by mě ani ve snu nenapadlo, že půjde o člověka, jehož si jednou budu chtít vzít.... :-)
Ahoj :-) Já se s již manželem seznámila originálně ... přes net :-D :-D :-D Seznamka Štěstí .... napsala jsem ,jestli se najde někdo fajn a on byl tak "drzý a domýšlivý" :-) ,že napsal ... "Ahoj,třeba já jsem fajn :-)" Nejdřív jsem si myslela,že je to nejaký domýšlivec nafrněný( nebyl první,s kým jsem se seznámila na netu),ale pak po pár řádcích konverzace jsem měnila názor a pak to vzalo rychlý spád....22.12.2007 jsme si poprvé napsali,19.1.2008 jsme měli první rande,26.2.2008 se ke mně nastěhoval a 12.9.2009 jsme se vzali....takže docela fofr :-)
My jsme se také poznali na netu. Přes hru World of Warcraft na jednom českém serveru. Nějakých pár týdnů jsme si psali, pak jsem ho pozvala na jednu šermířskou akci, slovo dalo slovo a bylo. I když to tak jednoduché nebylo, protože tenkrát řešil vztah s jednou slečnou, do které byl spoustu let zamilovaný, ale ona ten vztah nechtěla (respektive když byli sami, tak to jo, ale jakmile byli mezi lidmi, tak byli prostě kamarádi - co by tomu řekli lidi?). Takže si to srovnal v hlavě, rozhodl se pro mě, já jsem se pak za ním stěhovala do Prahy (původně jsem ze severních Čech). A za rok od seznámení jsme začali bydlet spolu a po třech letech jsme se vzali. A World of Warcraft hrajeme pořád :-D Asi z nostalgie :-)
Ahojte, my sme sa zoznamili ked som mala asi 17 rokov, v dobe ked on mal vaznu znamost a ja tiez,boli sme vynikajuci kamarati, mali sme , aj mame spolocnu partiu znamych, o par rokov neskor, bol mojou butlavou vrbou ked som sa rozisla s ex, o rok neskor som bola ja jeho butlavou rokou ked sa on rozisiel s ex, dalsi rok a pol sme boli kamosi, ale len na dialku , pretoze bol v UK, na treti den ako sa vratil z UK sme sa zahadnym sposobom dali do kopy:) a teraz sme spolu stvrtym rokom a v aprili ideme "risknut" :) spolocny zivot ako manzelia! Pred 8 mymi rokmi by sme sa na nasej eventulanej svadbe v roku 2010 skvele zabavali :)
My sme sa poznali len z videnia z kostola(pričom ani mená sme nepoznali). Organizovala som tábor a potrebovali sme ešte nejakých vedúcich, tak sa zdravotníčka ponúkla, že niekoho zoženie, podarilo sa hneď 3. Prvý sa mi trochu páčil, chodili sme aj na jednú strednú spolu. Keď som zbadala môjho terajšieho priateľa, tak prvé čo ma napadlo bolo: "Jejha ja toho chalana nechem na tábore!" :-D , pre vysvetlenie, vždy som ho poznala len ako miništranta, ktorý sa hrozne vážne tváril a zároveň tichučko flegmaticky.On si tiež na podobný štýl pomyslel o mne(asi sa mu nepozdávalo čo som mala vtedy oblečené :-N) Nakoniec pri prípravách na tábor,ten prvý chalan(čo sa mi páčil) odišiel a môj teraz už drahý, mi paradoxne so všetkým najviac pomáhal. Stále som si však myslela, že taký pekný chlapec o mňa predsa len ani nemôže zavadiť, hlavne keď spomínal predomnou nejaké dievča. No asi tak 2 týždne po tábore sme sa nejak pomaly dali dokopy. Za čo môžu hlavne decká z ďalšieho tábora, ktoré keď videli ako má o mňa záujem, veľmi ho podporovali a doslova ma donútili s ním začať chodiť :-D Som im za to však veľmi vďačná, pretože po 3 mesiacoch chodenia ma neoficiálne požiadal o ruku (zásnuby ako také ešte len budú. Teraz sme spolu už skoro 3 roky a veľmi sa ľúbime x-) . Dúfam, že sa nám raz podarí to dostať až do štádia svadby :-D
Tak aj ja sa pridávam :-) My sme sa zoznámili na internete, na veľmi fajn stránke, nič typu azet... Oveľa serióznejšia stránka. Ja som bola jeho číslo 15 (15. baba, s ktorou sa takto stretol). On bol moje číslo 1 :-D Hneď druhý deň čo som sa zaregistrovala mi napísal :-D Asi po týždni - dvoch písania sme sa stretli, dva týždne nato som sa zhodou okolností sťahovala do BA, odkiaľ je aj on. Začali sme sa veeeľmi často stretávať a po 4 mesiacoch som sa sťahovala k nemu :-) Na ročné výročie čo sme spolu ma požiadal o ruku a svadba bude v roku 2011 :-)
tak to já jsem si našla svého drahého 10.prosince 2005 v pizzerii,dělal tam číšníka,byla jsem tam na /posledním/rande s jedním blbečkem...pak jsem tam jednou byla sama na večeři,tak jsme se spolu začali bavit a na potřetí jsem tam byla se strejdou,seděli jsme tam celé odpoledne...strejda odjel,já šla vyvenčit psa a vrátila se do pizzerie...večer jsme se pomilovali poprvé na kulečníku a od té doby jsme spolu...máme 2,5 letého Honzíka... :-D
My sme sa spoznali minuly rok. Chodila som, aj chodim teda este :-) na VS do BB. Jedneho dna, sa mi pokazilo auto. Volala som ocinovi, ze co teraz mam robit. On na to volal jeho kamaratovi do BB, aby sa na to isiel pozriet, no on nemohol, ale povedal, ze kumne niekoho cim skor posle.
Zrazu dorazilo auto, z neho vystupil moj sucastny priatel s jeho ocinom. Ja som vyletela zo vchodu takmer v pyzame a so psom v ruke :) Pozeral namna ako na vyjav, ze co to vyslo :-D Auto sa nepodarilo opravit, tak sme sa dohodli na druhy den, ze ho odtiahneme do servisu. Na druhy den prisiel o hodinu skor ako som cakala ze pride, ja opat nenamalovana, v pyzame :-D Auto sme odtiahli, no ostala som ako odrezana od sveta, nemala som auto, tak sa ponukol, ze ma odvezie do roboty ;-) Odviezol ma, prisiel po mna a isli sme na kavu. Na jednu, druhu, tretiu :-) po dvoch mesiacoch ma on aj jeho rodicia prehovorili aby som zrusila privat a prisla byvat k nim :) Teraz si prerabame vrchne poschodie. Ked niekomu hovorime ako sme sa spoznali, vacsina ludi si mysli ze si to vymyslame :-D
My sme sa s mojim spoznali tak klasicky - na diskoteke pocas vysokej skoly. boli sme oslavovat kamoskine narodeniny... a odvtedy sme stale spolu... uz skoro sedem rokov. :-D
já rozšířím řady internetových známostí:-) já se zrovna nechutně rozcházela s ex a jen tak bloumala po jiné seznamce, až narazila na inzerát, co mě zaujal tématem, o krysách si se mnou nikdo moc psát nikdy nechtěla a najednou někdo sháněl pravou:-D tak jsme napsala, pár mailíků, pak rande - kam přišel pozdě, protože sháněl kytku a já si myslela, že si ze mě vystřelil a že nedorazí, nakonec přišel, s tím, že by mě chtěl vzít někam ny vyhlídku do kraje, tak na dvou měli zavřeno, skončili jsme v čínské restauraci, ale za rok mě požádal na rozhledně o ruku a za další rok jsme se vzali na další věži:-)
My jsme také internetová známost. Trochu jsem se nudila v lázních, kde se mnou předtím byla i sestřenice, která rozjela velkou seznamovací akci. Tak když jsem po týdnu osiřela, řekla jsem si, že se něčím budu na netu bavit. No a bylo to... navíc jsme hned zjistili, že jsme vlastně chodili na stejný gympl, známe stejné profesory, máme společné známé, navštěvovali jsme stejná místa. Hned na prvním rande mi bylo jasné, že to nebude jen nicneříkající schůzka. Pro mne je to nejkrásnější (a prožila jsem si i rozvod) vztah v životě, který letos v červnu vyústí ve svatbu. :-)
Tady jsou krasne pribehy! Ja se teda s mymi chlapy neseznamovala tak romanticky (Florencie, nadrazi...)
1. ve skolni jidelne, prinesl mi chleba k cocce na kyselo =-)
2. v tanecnich
3. oslovil me na tramvajove zastavce bezesporu originalne: "Cekas na tramvaj?"
4. ve skole na prednasce, kam jsem dorazila v silene prutrzi mracen pres neodtekajici kanaly, po kotniky v bahne, proste zjev v aule!
5. v praci
Teda koukam, nebyt internetu... :-)
Ja taky patrim k internetovym. On nahodou narazil na muj profil a pry ho zaujal muj usmev, tak mi napsal, ackoliv to normalne nedela. Zrovna jsme oba byli po osklivem rozchodu, a oba jsme se zasadne nechteli seznamovat :-D Tak jsme si jen tak povidali, vylivali si bolistky, vyslechli druheho... A skvele jsme si rozumeli. Ale ani jeden v tom nevidel vic nez pratelstvi. No a asi po dvou mesicich jsme se videli nazivo, sli na kafe a na koncert... A myslim, ze netrvalo ani tyden, nez jsme zjistili, ze nechceme byt kamaradi, ze je v tom mnohem mnohem vic :-) Nasla jsem proste spriznenoud usi :-)
My sme sa zoznamili na zabave, on hral a ja som prisla na zabavu sama. cez prestavku si ku mne sadol a bolo :) bolo to uz pred 13 rokmi, teraz bude svadba, uz sa tesim.