Ahoj, o víkendu mě má drahá polovička naštvala a protože on se vždy nafuní a člověk mu musí nadbíhat, chtěla jsem mu to oplatit a na první smír jsem nedala :-D Ovšem miláček se nafuněl a do teď je uraženej. Už jsem i já přišla se smírem, ale to byl zase hrdý on ;-)
A pak je tu jeho logika proč se neusmířit, kterou mi v týdnu sdělil - prý abychom se znova nepohádali :-D
Tak jak to máte vy? Nebo jen my jsme taková italská domácnost??? :-N
hasiku, my se hádáme jak koně, čím větší s prominutím píčovina, tím horší hádka! A přesně, on se nafuní a není s ním řeč! Jenže se mnou taky ne :-)
Posledně jsem to dokonce odstonala - pohádali jsme se na čarodejnice pozdě večer, já zbalila akorát klíčky a vylítla z bytu, čekala jsem, že půjde za mnou se usmiřovat, tak jsem šla schválně pomalu a pak půl hodiny seděla u rybníka a čekala na něj, jenže on si myslel, že jsem jela spát k mámě, tak v klidu zamknul byt a šel spát. No a já mezitím děsně prochladla.
Tak jsem mu napsala dopis a vysvětlila, co a proč, a když si ho ráno přečetl, tak jsme si to nakonec vyříkali...
ale jinak je super a miluju ho a jinýho bych nechtěla, dneska dokonce přinesl kytici růží, prý že už jsem nic dlouho nedostala :-)
My se moc nehádáme a když, tak jenom o kravinách (většinou moje žárlivost apod., taky na tom pracuju, ale jde to stuha). Takže já se občas urazim, miláček si mě přestane všímat, jenže já to nemůžu vydržet, takže většinou dolezu :-|. Je to na pěst...... ]-(
hasik:
Tak my se moc nehádáme, manža je celkem nekonfliktní člověk, to já bych se i ráda někdypohádala, už kvůli tomu usmiřování...
No ale u nás to většinou proběhne tak, že se zhádáme kvůli kravině, já jsem uražená, manža naštvaný, jsme každý v jiném pokoji, pak když zjistíme, že ani jeden z nás za tím druhým prostě první nepřijde, začnem dělat nějakou činnost (jakoukoli, třeba já jdu uklidit koupelnu, manža umýt nádobí apod.) a při těchto činnostech se spolu začnem normálně bavit jako by nic a pak už ani nevíme proč jsme se hádali, protože řešíme něco jiného...a je zase všechno ok... :-D :-D :-D to mě baví...hlavně se pak bavíme tím, kvůli jaké kravině to vlastně bylo :-D
Ale na dny to u nás s tím urážením není, tak dlouho to nevydržíme :-D Jen jednou se mnou manža 2 dny téměř nemluvil, protože jsem mu zničila fungl nový kola na autě, který byly děsně drahý a když začal řvát, proč jsem nedávala pozor (já ty obrovský díry fakt neviděla :-D ), tak jsem se mu snažila namluvit, že je to vina všeho možnýho jen né mě, ve finále jsem to obrátila proti němu, že kdyby mě nenutil v tom jet, tak by se to nestalo, že měl řídit sám, že ví, že jsem poloslepá a dírám se prostě vyhýbat neumím, zvlášť v noci apod., tak to vzdal a 2 dny trucoval, chuděrka moje, já se omlouvala, ale ty kola ho fakt štvaly (to auto měl nový a chvíli)...ale jinak se milujeme... :-D :-D :-D
Asi dvakrát se povedlo, že já jsem stašlivě vypěnila a to jsem mu radši řekla, aby na mě nemluvil, jinak budu strašně ječet. Naštěstí moje racionální já obvykle přinese dost argumentů, proč blbnu naprosto zbytečně, tak ho pak buď chytnu za ruku nebo pošlu po icq pusu. On už ví, že pak už ke mně může bez obav i mluvit :-) Naposled jsme na sebe vrčeli po skypu včera. Přešlo to po max. 10 minutách, kdy jsme usoudili, že se pročistilo ovzduší natolik, že jsme schopný spolu komunikovat zase normálně. A shodli jsme se, že nám tenhle styl "hádání" naprosto vyhovuje :-)
No my taky většinou jen kvůli úplnejm blbostem. A když se nafoukne on, je to na dýl, když já, probíhá to asi jako u Ivett, jenže tentokrát jsem mu chtěla oplatit jeho styl :-D a nějak se to vymklo. Teď přišel a komunikoval chvilku normálně a už je zase pryč. To mi taky dělá s oblibou - zmizí - nevím kam (teda na 99,9% vždy do hasičárny, o zbytek se dělí rodiče a eventuelně kamarádi) a vratí se kolem půlnoci ;-) Jenže dneska jsem ho trochu vyvedla z míry - taky jsem si jela pryč a on když jezdil kolem tak neviděl doma moje autí, tak byl nervní :-D
Přesně tak. Velký věci se řeší v klidu a čím větší blbost, tím větší hádka - je to tak i nás :-D .
Jsme spolu pomalu už 5 let, i když jsem někdy tak vytočená, že bych ihned sbalila saky paky a odešla, tak bych to ve finále stejně neudělala... ;-)
Hm, pro mě celkem aktuální téma, jsem nasr... jak prase a čekám na omluvu. Řekla bych, že mám i důvod. Jinak se moc nehádáme aje to u nás stejně jako ivett popisovala ty činnosti, že vždycky začnem něco dělat...
tak ten můj je "nenasírcí" typ ]-( :-D vždycky když mě vidí naštvanou tak mě začně lochtat a mě to přejde ;-) jinak on sám vždycky říká "neboj, mě jen tak nenaštveš" a zatím je to fakt kliďas. Doufám, že mu to vydrží i po svatbě :-D
My sa moc nehádame, a keď sa občas na niečom nezhodneme, tak si to vyrozprávame...a väčšinou som urazená ja :-) , drahého to prejde takmer okamžite a hneď je v pohode... :-)
My jsme se právě sestěhovali a tak je to tu docela srandovní... Vymezujeme si hranice, snažíme se toho druhého trochu zformovat,... Přítel pořád říkal, že mu nevadí, když budu cvičit zpívání - no a když jsem dnes začala s operetním repertoárem, tak málem vyskočil z kůže :-D (a asi konečně v tomto směru pochopil mou mamku, která ze mě a z taťky šílí už asi 10 let). Já jsem se zase mohla vzteknout, když jsem viděla, jak umývá nádobí a že ho nechá na utěrce se slovy "to uschne" (takže na všem jsou fleky od vodního kamene). Prostě se sžíváme, ale zatím z toho máme spíš srandu, než že bychom se uráželi ;-)
nevim jak on, ale dneska jsem nasvtana ja..a jen tak to neprejde.. mame vyroci a totalne to zazdil.. i kdyz o tom vi nedostala jsem ani blbou kytku.... :-| a ja blba se mu patlam s kartou atd.... grrrrr...
caira: můj taťka totálně zazdil stříbrnou svatbu... mamka mu koupila zlatou sponu do kravaty a taťka nic. Jo a dodnes vzpomíná, že celé své třicetiny proplakala, protože taťka nějak nic nedělal a až večer za ní přišel, že nevěděl, co jí koupit, takže půjdou něco druhý den vybrat. Ale jinak je to skvělý člověk ;-)
To jsou prostě chlapi, no. Já si teda na tohle nemůžu stěžovat, ale ten můj je samozřejmě úplně jiný, než ostatní :-D
Mně teď nejvíc štve, že mi hlídá jídlo - chci trochu shodit, ale mám problémy se omezovat v jídle - no a přítel na mě dělá oči pokaždé, když si dám třeba něco dobrého :-S Nejhorší na tom je to, že má pravdu. Navíc on jí jak vrabec a ode mě se očekává, že budu jíst míň než on :-S Děs.
Klasika, jen kvůli kravinám. Přesně jak píšou holky, čím menší kravina, tím větší hádka. A ječím jen já, přítele nerozhází vůbec nic. To já jsem ten cholerik, on je těžký flegmatik. Já mít doma stejně temperamentního chlapa jak jsem já, tak se asi pozabíjíme :-D :-D :-D
Chaarleene: vím o čem mluvíš, taky shazuju a včera jsem měla děsnou chuť na pizzu, tak, že si ji objednám a skočím pro ni, jenže přítel řekl, že nic, že chci hubnout, pak toho budu litovat, samozřejmě má pravdu, ale v tu chvíli mě to fakt naštvalo ]-(
Jinak je to moje zlatíčko a miluju ho :-)
charleene: tak to jsi me potesila, ze ten muj neni jediny skvely chlap, ktery dokaze zazdit vyroci :-D
Me bylo vcera prislibeno, ze mi to vynahradi, pac jsem plakala jak zelva jak mi to bylo lit ;-)
Jinak k tomu shazovani..tak to znam, ja se dokopala taky ke shazovani, mam tri mesice na to shodit jeste tak pet kilo { do satu} a ted kdyz jsem se milackovi pochlubila, ze jsem dve kila konecne shodila tak vite co udelal? sel a koupil muffiny..pry jako odmena..no jsem ho malem zabila..ja tu potim krev abych to dala dolu a on mi prinese za odmenu muffiny, po kterych clovek pribere pet kilo uz jen tim, ze k nim cuchne :-D
Milé slečny, najde se zde někdo, kdo mi může poskytnou trochu útěchy? Právě jsem se pohádala se snoubencem jako nikdy. Vrátila jsem mu zásnubní prstýnek a odešla... ;-(
je tak to u nas je to hadani tkove obcasne,v danou chvili je to kvuli strasne dulezite veci,ale nakonec kdyz se nad tim clovek znovu zamysli tak zjisti ze to bylo vetsinou kvuli uplne kravine.
u nas je to tak ze milacekje ten klidnejsi a vetsinou vypenim ja,a on to zezacatku resil tak ze tak na 2-3 hodinky odchazel z domu.Minuly patek jsem se zbalila ja,uz jsem na tu hadku nemela silu,zavolala kamosce a sli jsme do klubu.Tahle hadka byla docela husta,z domu jsem odchazela s brekem,ale uz za pul hodiny s kamoskou jsem byla zase sama sranda,a milacek protoze me nechtel ven uz tak pozde (pul devate :-D ) pustit,mi posilal sms se smutnyma smajlikama.No prisla jsem domu o pul;noci a nasla ho jak lezi na gauci s plysovou kocickou co ode mne dostal jako prni darek.A na to gauci zustal az do rana. :-( No ale to uz jsem to pak nevydrzela kdyz i rano odesel do prace bez rozlouceni,takze jsem pak za nim sla a uz jen kdyz me zdalky videl tak se zacal usmivat jak slunicko.
No a pohadali jsme se i dnes,sli jsme na veceri a chytli jsme se asi tak deset kroku od restaurace a bylo to na docela hodne zavazne tema,nastesti jsme byly oba hladovi jak psi tak jsme na tu veceri nakonec sli,a museli jsme asi deset minut cekat na stul tak jsem sla rovnou na zachod a ksyz jsem se vratila tak uz na me cekala omluva a srdceryvny slib.No nakonec jsme vecer prozili jeste velmi prijemne. ;-)
Ahoj holky, tak to u nás jsem uražená vždycky já 8-) , přítel cholerik vždycky vybuchne kvůli kravině, ale za pár minut o ničem neví a je v pohodě, za to já celkem flegmouš, kterýho něco jen tak nerozhází, jsem pak uražená, nemluvím a čekám, že to přítel zase nějak urovná
Ahoj holky, tak tohle téma je dobrý, akorát mi s tím jdete fakt do rány. :-D No mě se povedlo urazit toho mýho o víkendu tak, že se mnou takřka nemluvil 2 dny! No prostě dělal, jako bych mu zavraždila babičku řetězem a to jsem se mu 2x omluvila! :-x Jak tohle řešit, to fakt netuším. Pak mi řekl, že se z toho těžko dostává, to je fakt dobrý ;-)
No jo, ale já jsem se ho ptala, zda-li jsem se nedotkla jeho ješitnosti a on mi řekl, že ne, ale že jsem ho pekelně urazila, holky, já měla sto chutí se jít zahrabat, protože jsem vůbec nevěděla, co s ním a tolik kamarádek, které by mi pomohly ho zakopat, přece jen nemám :-D :-D :-D
My jsme oba cholericky zarlivci, takze se hadame dost casto, ale jak rychle vylitnem, tak rychle se zase uklidnime...jsme urazeny max. 2-3 hodiny. Ale ja se usmiruju malokdy...vlastne skoro nikdy, necham ho prijit a zeptat se, jestli uz jsem se uklidnila ( a to i kdyz se on vztekal prvni) :-)
Jinak se ovsem strasne milujeme...myslim, ze kdyby ne, tak si ani za ty nervy nestojime :-)