Tenrokrát nebudu odbíhat od tématu :-)
Holky...teřeba si vzpomeňte na film S tebou mě baví svět, nebo Jak dostat tatínka do polepšovny....
no? A o čem to tedy je. Jak jsem již psala.....nechci svému budoucímu dítěti podstrkovat zdravotně závadné šmejdy...jak někdo psal. Ale nebudu lepší matkou jen proto, že mu budu kupovat drahé věci.
levnější neznamená zdravotně závadné!!!
A ne vše se dá koupit..... něco taky třeba roste na zahrádce...ale to je asi pro některé pod úroveň!
když řeknu, nemůžem si to dovolit, nebo je to zbytečné.....tak to tak prostě má být a ne to po chvíli řvaní koupit, aby byl klid. Takhle to dítě bude řvát vždycky.....
....já ale lituju ty děti v dospělosti, protože s takouvou osobnostní vybaveností jít do života a myslet si že si všechno vyřvu je teda paráda!
lenz - no to já bych mu to nekoupila, at´se třeba staví na hlavu a zbourá celej krám ;-) Jnak ano důslednost ke důležitá, my oba s mužem se snažíme to dodržovat prostě co řeknu já nebo tatínek platí a stojíme za sebou navzájem, né že já to zakážu a on to povolí nebo naopak - sem na to zvyklá z domova, prostě co řekl táta, tak to tak bylo a mohla sem se třeba zbláznit, taky to dneska vyžaduju od ostatních včetně mého muže, kdyby nebyl schopen dodržet své slovo, tak bych snim nebyla.
V tomhle já zas mám problémy s tchýni, ona a stará babi to malýmu prostě koupí když si to vyvsteká a na zadek by mu v životě nedali i když si to zaslouží. Dokonce i sprdnou dědu, když je to na místě a on mu na zadek dá, pak se mnou o tom tchán mluvil, co já bych se do toho cpal když sem nakonec špatnej a to mě mrzí, já bych byla naopak ráda kdyby od dědy dostal, když něco provede. Některý věci se prostě nedělaj a děti to musí pochopit. Prostě musí cít autoritu a né že si ho babičky nechaj skákat po hlavě, když je bolí záda, jenom proto že on je přece malej.
No já bych teď nejraději napsala, že když dítě rozumné důvody proč mu drahou věc nemůžu koupit nepochopí a ještě vyvádí, tak mu dám na zadek a je to...
Jenže ne vždycky je maminka v situaci, že může dát dítěti na zadek...
Oni páni psychologové říkají - zuří - nevšímejte si toho. Je to jen divadlo které hraje pokud má ve vás diváky...
No jo, ale vydržte to třeba v supermarketu, když se vám děcko svíjí po zemi...
Těžko radit...
Mě to synek teda nedělá, tak nějak si věci nevynucuje, má rád drobnosti a ty mu kupuju ráda.
Souhlas se sarunou - pokud si člověk zvykne všechno snadno získávat, nikdy se nenaučí za nic bojovat a bude navíc nešťastný že věci nejdou samy...
saruna - jo a do života je to pak neštěstí, přesně tak dopadl můj švagr, přítelovo bratr, rodiče ho prostě jako mladšího rozmazlovali, dodnes i když už je ženatý a má roční dceru, chodí každej druhej den k rodičum na obědy nebo večeře a když je nějakej problém, tak ho neřeší on ale bud´jeho žena nebo rodiče včetně problémů v zaměstnání !!! Můj muž naštěstí takhle nedopadl, ale jenom rpto, že ho ve 14-ti poslali na vojenskej gympl do Prahy, kde se musel starat sám o sebe a režim měl jak na vojně - k tomu šel sám na vojnu takže v podstatě byl na vojně 6 let. (jeho bratr nebyl vůbec, rodiče mu zařídili civilku) a taky díky tomu jsme spolu, že neni rozmazlenej :-)
tak jsem se nějak začetla do téhle diskuze a nedá mi to než s Vámi souhlasit.
katchen, moc hezky si to napsala o tom čase :-) .
Je fakt, že dost rodičů si dneska radši "koupí" dítě nějakým vyprošeným nesmyslem podle poslední reklamy než aby mu věnovali to co má na něj opravdu vliv a co mu něco dá...svou pozornost, své city, názory, láskyplnou ale důslednou výchovu a hlavně ten zmiňovaný nejdražší ...čas.
Já jsem vyrůstala se sestrou a s mamčou, která se o nás musela sama postarat a zažívaly jsme občas krušné roky. Ale nikdy jsem neměla pocit, že bychom strádaly a něco nám v našem dětství chybělo. Prostě se nám snažila mamka ty nedostatky finanční všemožně nahradit jinak a jsem jí za to vděčná.
Jen doufám, že i když si teď maluju, jak budu uvědomněle vychovávat svoje potomky, tak pak náhodou nepodlehnu nátlaku histericky se svíjícího dítěte na chodníku ;-) . Už abych si začala dělat nějaké zásoby trpělivosti :-D
Ještě jsem si vzpomněla na jeden zážitek z autobusu, který mi ségra vyprávěla. Seděla tam skupinka puberťáků v takových těch krizových letech (kolem 14). Všichni se bavili o tom, jaké mají mobily, kdo má zrovna ten úplně nejlepší, nejdražší, nej, nej... a v tom se jeden kluk zeptal jiného. "A jaký mobil máš ty?"...a on mu odpověděl " žádný, já ho ke svýmu životu nepotřebuju".....tak tomu říkám výchova silných osobností a tiše závidím ;-)
Tak my to máme tak-kupuju co se mi líbí a je mi jedno jestli je to z vietnamu,nebo odjinud,ale třeba jídlo,pití a hlavně boty! tak to vybíráme-ne to nejdražší,ale nejlepší.To samé s hračkou.Je mi fuk jestli je od Fishera,nebo z tesca,ale musí být zdravá a odolná hodu i okusu :-D a pak je to fuk.Jediné za co připlatím dost jsou boty a autosedačka.Já jsem taky vyrostla v rodině kde nebylo peněz na rozhazování,ale nemám pocit,že by mi něco chybělo.Rozhodně jsem radši za zážitky než za drahé rifle,ze kterých bych dnes už stejně nic neměla.Asi tak
Jsme na tom podobně jako poi... Jen mě napadlo že jednu značku náš Marek uznává a dokonce ji i sám vyhledává - je to označení na potravinách KLASA :-D
Prostě chlap ! Žrádlo na prvním místě :-D
tipuju, že je to napsáno v návaznosti na jednu diskuzi.
mě osobně by zajímalo, nakolik to ti rodičové, kteří svá dítka zahrnují zbytečným přepychem, myslí opravdu dobře pro své ratoletsti a nakolik je to jen předvádění, že oni na to mají. když vidím malé dítko, které je rádo že samo sedí jak se veze v drahé čtyřkolce, tak je mi do smíchu. to dítě z toho nemá o nic víc (a možná mu to nakonec přijde i nudnější), než kdyby mu maminka pořídila obyčejné odrážedlo. stejně tak nechápu, proč bych já měla své dvouroční dítě brát k moři (pominu-li fakt, že tak malé dítě by se ani nemělo vystavovat slunečním paprskům, takže pro mě jsou takové maminky s prominutím bůůů), když jemu to nedá víc, než když se bude cachtat u nás ve městě na koupališti. nevím, proč bych ho měla vozit v kočáru za třicet tisíc jen proto, abych se předvedla, když jemu je to naprosto ukradené. nepopírám, že jsou rodičové, kteří na tohle vše mají a nijak je to nezatíží. mnohem častěji však vidím předvádění a díky tomu se rodina uskorvní jinde. zkrátka, já nechci na svých dětech šetřit, chci jim dát to nejlepší, co bude v mých silách, ale nechci je předvádět jak cvičené opičky. chci jim dát to, co jim něco přinese, co je bude rozvíjet a co jim k nečemu bude. když budeme mít na dražší serepetičky s tím, že se ale nebudeme muset uskrovňovat jinde, prosím. ale jinak si myslím, že mé dítko přežije i bez takových zbytečností.
Ahojky, taky se k vám zapojím, protože mě tohleto téma opravdu zajímá:-) Můj manžel má syna z předchozího manželství, je mu sedm let nyní.jeho maminka - ex - je docela na peníze, mužský si bere jen proto ayb s nima měli děti a pak se rozvedla a brala z nich alimenty.Nyní bydlí s klukem u svýho táty. Táta jakožto děda kluka strašně rozmazluje, syn je zvyklý mít všechno na co si ukáže, je normální, že sny přijde s tím, táto kup mi to, maminka říkala že mi to máš koupit! Já jsem z toho úplně vedle, neboť já byla vychovávana skromně, za našich let nebylo tolik hrače jako dnes, hračky se hlavně dostávaly za narozky, svátek, na vánoce, nebo za vysvědčení.....a tak to chci yvchovávat i u svýho dítěte....a myslím že jak tu někdo psal, jsou lepší zážitky pro dítě, chodit s ním venku na procházky, jezdit na výlety, vzíto ho do divadla....naši se mnou sjezdily po výletech snad celou republiku a já jsem za to moc ráda:-) že jsem poznala a viděla tolik věcí......kdežto dnešní děti, neznají vůbec jak to vypadá v jiných městech, jak vypadá příroda, mámy je nechávají venku před barákem, nikam s nima nejdou...ale hlavně že mají plný pokoj hraček se kterými si stejně nehrají.......a pak může říkat že nemá peníze na výlet ...... ale na drahý hračky jo...... :-( Moje rodina byla tayk skromná, nikdy jsme nebyli bohatý, nikdy jsem ani neprahla po tom mít to co mají ostatní, byla jsem k tomu vychovaná......a jsem ráda za to jaký bylo moje dětství......jo možná v pubertě jsem si říkala že mě měli naši vychovat jinak, prootže jsem byla neostřílená, taková puťka.....ale to se v dospělosti taky změní, přišla doba kdy jsem si řekla, že musím být trochu otrkanější.....a dneska...není problém.....člověk na to vždfy pak přijde sám...... ;-)
plami : Hodně problémů s dětmi pramení z nejednotné výchovy - maminka dovolí - tatínek zakáže...
A to ani nemluvím co dovedou babičky a dědečkové... :-p
Můj vyčůraný synek si na mě nic nedovolí, ale občas slyším z bytu svých rodičů - bydlíme obě rodiny v jednom domě - takové výkřiky, že bych ho nejraději přerazila...
Už jsem ale pochopila, že oni si to prostě nechají líbit a on to proto dělá...
S tím kupování blbostí a zbytečností je to stejné - dítě sakra dobře ví za kým jít, kdo povolí.
Když se celá rodina domluví, že se hračky kupují jen za odměnu a na dovolenou se jezdí za zážitky ne na nákupy tak tuhle filozofii přijme za svou i malý rozmazlenec...
Jenže s každým se domluvit nedá , někteří prarodiče jsou ve své štědrosti neoblomní... bohužel... :-(
to vidím u našich, když je syn u našich, táta je přísnej, jak byl na mně, ale mamča ho hodně omlouvá, že nemůže za to jakej je protože je blbě vychovanej od mámy a dědy:-( malej se strašně uráží nic mu člověk nemůže říct, to hnedle opáčí uraženě _nechte mě bejt!!" člověl to s ním myslí dobře a ani žádný vysvětlování z naší strany tomu moc nepomáhá, prostě my s manželem . tátou jsme občas špatný když mu to nedáme my - tak nevadí . koupí mu to přece děda:-( přitom bývalka si s ním občas neví rady, ale na radu manžela nedá - ona má úplně hrozný myšlení:-( to pak bude těžká výchova:-(
kristi - jo jsou od toho aby rozmazlovali, ale nemá se to přehánět (viz.moje tchýně), občas to přehání i moje mamka, jenže tu si usměrnim, s tchýni je to horší :-(
Ahoj, tak já si taky myslim, že prarodiče jsou od toho, aby děti rozmazlovali a rodiče vychovávali ;-) . Rozmazlené dítě určitě není vina dědy nebo babičky, ale je to neschopnost rodičů :-| .
Super téma...Důležitá je důslednost...
Já jsem taky ako malá lehla na zem a řvala, že něco chci, co se dělo pak...Dostala jsem od taťky takový výprask, že jsem na něj do teď nezapomněla a od té doby byl pokoj. Mimochodem to je snad první a poslední výprask, který jsem dostala. Bité dítě jsme nebyla. Pokud jsem tedy zrovna nerozbila bratrovi hlavu kladivem, je o 4 roky starší :-N
A psycholožka nám ve škole říkala, že když dítě dostane záchvat-kdy se vlastně neovládá, tak je nějaké sevření-nevím název, kdy ho prostě vezmete a držíte strašně silně, kdy se to dítě nemůže hýbat. i když se o to pokouší, vytrvejte. Držet ho máte do té doby, dokud se úplně nepoddá. Tzv. bude 5 minut třeba řvát a kopat, pak bude klidnější a za chvíli bude totálně v klidu. Musí poznat, kdo je tady pánem. Ona to používala někdy na své pacienty-děti a říkala, že někdo vydržel i 30 minut, někdo se "vzdal" po pěti minutách. Sama to odzkoušené nemám.
Prarodiče mají rozmazlovat...ale setkávám se s tím, že maminka nedovolí, tak děti řeknou, že koupí babička atd...
A celkem se mi hnusí, jak mi děti ve třídě řeknou, že jedou k babičce, protože jim dá peníze, že od rodičů nedostávají. Hodně dětí v pozdějším věku jen natáhne ruce a řekne: "Babi, dej mi!!!!" atd a babicka dá, aby byla hodná. To se mi vůbec nelíbí.A pak to koncí, ze ubijou vlastni babicku pro pet tisic! Z takovych pripadu se mi dela spatne...
to si chce proste vychovat i ty babicky, no. U nas to je tak, ze tchyne dela veci naschval.....ale ja se tim netrapim, proste je zvykla ji radsi uvarit, i kdyz ji to nechutna atd.
jo tak s tím syn taky přišel, že mu maminka říkala, že babičky a dědové jsou tu od toho aby své vnoučata rozmazlovaly....tak to bych asi svýmu dítěti teda takhle neřekla, co prostě nesmíě dělat dítě doma, si nemůže přeci dovolit někde na návštěvě, byť u babičky s dědou....naši si teda od vnoučat nenechaly nikdy nic líbit a já jim to za zlý nemám,svoje dítě zatím ještě nemám ale zlobit se nebudu když budou na něj přísný:-) to manželovo rodiče si nechají od dětí líbit docela dost, až se pak za zlobivý děti sama stydím......
plami - to je přesně ono, oni dětičky velmi dobře vycítí, co si ke komu mohou dovoliit a velmi dobře toho využívají, právě proto je důležitá ta důslednost a když řeknu NE, tak je to NE a né že mu po chvíli ustoupim jenom proto, že se třeba vzteká
Ahoj,
taky se přidám :-) Co se týče válení po zemi apod., taky jsem si říkala, jak se to stává asi jen u rozmazlených dětí. Ale pozor! ono to je opravdu ve vývoji všech dětí. Jen někteří se spokojí se řvaním, někteří si lehají, vyklubují ramena apod. Jako moje milá dceruška :-) Už je to lepší, protože ví, že s tím nic nezmůže, ale je to prostě jejich způsob komunikace. Jak to řeším já? Když si dcera začne lehat, jen kouknu, jestli se jí nemůže nic stát (např. jí někdo zašlápnout) a odcházím. Řeknu jasně ne a papa, já jdu. Potom se schovám někde za roh. Většinou je hned na nohách. Teď se ale bohužel stává, že klidně zůstane ležet a kouká, jak po ní koukají jiní lidé. Jenže je to hlava paličatá a s tím opravdu nic zatím nesvedu. Právě možná, až bude starší a "rozumně" se s ní domluvím, to bude trochu jinak.
Co se týče kupování drahých věcí... ono to ne vždy je o tom, že se chtějí rodiče předvádět. Třeba co se týče kočárku, autosedačky, bot, tam tedy nešetřím. Samozřejmě hledám v určité rovině nějaký kompromis. Taky je spoustu rodičů, kteří dražší věci nekupují, ale dostanou dárkem, což je třeba často u nás. Takže i když naše holčička chodí v oblečení z Nextu, já jí tam věci nekupuji, protože mi to přijde zbytečné. Samo, taky znám dost lidí, kteří by nic jiného pro dítě nekoupili, a pokud nemá triko velkými nápisy vpředu NEXT, je to špatný.. Ale to už je holt na každém a ať si dělají co chtějí. Spoustu z nich své děti oblékají tak, jak by chtěli vypadat oni, ale nemohou, už jsou dospělí a taky, dětem sluší opravdu všechno, že? :-D
Rozhodně nejdůležitější věcí ve výchově je důslednost a trpělivost. Dítě to zkouší, je to přirozené. A dokud nemá určitá pravidla, tak nepovolovat, ač je to třeba v dané chvíli nepodstatné. pak by se to mohlo tvrdě vymstít. A zmařit tím vše předchozí.
No a už radši v mé slohové práci nepokračuji :D
Souhlasím že nejdůležitější co dítěti můžete dát je čas a zážitky, které máte společné. Také je důležitá důslednost a jednota při výchově. Obdobím vzdoru si projde každé dítě, jako pubertou, někdo je v poho, někdo řádí a je jen na rodičích, jak to ustojí. Důležité je, že obě tyto období jednou zkončí :-)
Pracuji jako vychovatelka v diagnost.ústavu s dětmi, které mají poruchy chování. Denně vidím, jak se na dětech podepíše prostředí, v kterém vyrůstaly. Nemají o nic zájem, žádné ambice. Chtějí žít bez námahy, jsou zvyklí jen brát. Znají dobře svá práva, ale nechtějí mít žádné povinnosti. Jezdíme s nimi na výlety a dopřáváme jim věci, které nemají ani kolikrát děti v běžných rodinách (lanové centrum, bobová dráha, aguaparky, cirkus, kino....). Berou to jako samozřejmost, ničeho si neváží. Ptají se proč musí jezdit na výlet do přírody, když tam není supermarket, hlednají možnsti, jak si tajně zakouřit. Je velice těžké je pro něco nadchnot...ale to je také dané dobou...
P.S: dětské oblečení Next a Gap mají v úúúžasném secondhandu v Lánově u Vrchlabí ;-) a za pár korun ;-)
ahoj, to je zajimave tema .... v podstate se uplne ztotoznuju se sarunou :-D
Jedine jsem nevedela, ze to, ze si deti lehaji a rvou je vyvojve stadium - ja si to nikdy nedovolila. Uz ted vim, ze jestli mi to dite udela, tak dostane na zadek kolemjdouci nekolemjdouci.... udelam to jako tatinek kamirky :-). Nechci sve deti rezat (ja byla bita jako zito), ale myslim si, ze obcas to bez toho nejde. Taky jak nekdo psal - duslednost, to je podle me zaklad uspechu.
ja se tedy budu snazit svoje dite vychovavat tak, aby melo silnou osobnost a nebalo se rict ostatnim, ze ten mobil nema, protoze ho nepotrebuje, doufam, ze se mi to povede. Chce to se tomu diteti venovat, mluvit s nim a vysvetlovat - moje dve kamaradky to tak delaji a zatim se jim to dost dari.
Rozhodne nebude mit vsechno na co ukaze a myslim, ze i s babickama se pujde domluvit. Jedna babicka je dost skromna, tak ta urcite nebude rozmazlovat nakupovanim darku a druha by to delala, ale zase na to nema :-D ... ale jinak souhlasim, ze babicky maji rozmazlovat a rodice vychovavat, ale zase, kdyz je dite u babicky bez rodicu, tak si i ony musi zjednat poradek.
:-D ja jsem si lehala v hrackarstvi na zem uz za komunistu v osmdesatych letech, to jeste zdaleka nebyl takovy vyber jako dnes - mamka me vzdycky vyvlekla pred obchod a tam jsem dostala na zadek a byl klid :-D
Já jsem se takhle vztekla jen jednou a do dneška si to pamatuji :-D . Mamka mě vzala ke kadeřnici, bylo mi asi tak 6 let a chtěla mě nechat ostříhat na krátko... Já tam stropila takovou scénu, ječela jsem a vztekala jsem se tak dlouho, až jsme odešli bez ostříhání :-D . Doma jsem dostala tak nařezáno, že už jsem si to nikdy nedovolila =-) . Také jsem nebyla bité dítě, ale někdy to bylo třeba ;-) .
Taky se připojuji,my teda našemu malýmu nakupujem tak nějak normálně,nějaký oblečení u vietnamčíku-bodíčka,teplaky,něco v sekáči,ale na botech nešetříme,kočárek jsme dostaly darem od tchýně stál 20tis,nemužu si ho vynachválit,jsem ráda,že nám ho koupily,sami by jsme se na něj nezmohli,ale dneska se taky řídím pravidlem,nejsme tak bohatý aby jsme kupovali levné věci,radši koupím věc o který vím ,že my vydrží a je draží než abych ji za pár dnu vyhodila.Co se týká toho braní dětí k moři,tak jsem asi opravdu buuuu podle jedný pisetelky tady,letes jsme vyrazily všichni do Bulharska letěli jsme hned na začátku června kdy sluneční paprsky nebyly tak silné,přes poledne jsme vždycky byly v dětským koutku nebo na pokoji aby nebyl malej přes poledne na slunci.Dovolená byla užasná a malej byl skvěle,v letadle ani nepípl,vše proběhlo bez menších komplikací,tak já vážně nechápu proč bych měla být buuuu,co se týče chování malýho samozřejmě taky občes zlobí,ale jinak je vcelku zlatej,zatím mu vždycky stačí vysvětlit,když chce něco co mu zrovna nemužu nebo nechci koupit,že nemám korunky nebo,že to je ošklivý a lepší hračku má doma,ale je možný,že se jěště projeví,samozřejmě je to vše o výchově,tak ahoj ;-)