Ahoj holky, jen mě tak napadlo zeptat se co si myslíte o něvěře. Jestli jste třeba nebyli někdy nevěrné (třeba nějakému bývalému), nebo jestli nevěru odsuzujete. Nebo jestli se vám stalo, že jste říkali, že VY byste nemohli být nikdy nevěrné a pak se objevil někdo kdo byl tak úžasný, že jste s ním nakonec nevěrné byli, protože jste si nemohli pomoc....
allegria: no prave. Ja mam taky kamarady a pisu si s nima, ale oni vi, ze jsem vdana a netajim to pred manzelem. Naopak- kdyz se seznamim s nejakym chlapem, tak pri prvni prilezitosti zminim manzelovo jmeno, abych pak trapne nemusela vysvetlovat, ze jsem vdana, kdyz uz neco zkusi. A jeste bych chtela dodat, ze neni dobre podcenovat internetove kamaradstvi. Do meho prvniho pritele jsem se takhle zamilovala :-N . (je fakt, ze uz je to hodne davno a bylo mi tehdy jeste "-nact", ale proc by se to nemohlo stat i v pozdejsim veku, ze ...)
marcicek - to já bych to tak na lehkou váhu nebrala..internetové "kamarádství" může přerůst ve vážnější problém..kamarád takhle poznal holku a po nějaké době debatování na chatu zjistil že ona je ta pravá a začal pálit mosty...takže i chlapi to dokážou zamilovat se po netu..
internet bych nepodceňovala, .. jednou mi takhe jeden napsal na travianu a dneska spolu bydlime, máme psa a společné konto :-D
A mně už by blikal alarm, protože co se zapírá, v tom vždy něco je ;-)
nepodceňujte seznamnky - já tam našla svého manžu;-) ono když je málo příležitostí k seznámení, někdy to ani jinak nejde, je samozřejmě lepší se co nejdříve po kontaktu vidět a poznat osobně, protože net může zkreslovat (vím zatraceně dobře, o čem píšu), ale není pravda, že se nedá na netu najít "něco pořádného";-)
rozhodně mi to nepřipadá nevinné, jako "virtuální" problém, který žádným problémem není. Je to problém. A i kdyby mi to nakrásně nějak vysvětlil, uvažovala bych o rozchodu. Normálně bych to na něj vybalila, jen bych si dala pozor, aby debata nesklouzla tam, kam pisatelka nechce - totiž do hádky o tom, proč ona čte jeho poštu.
Ahoj holky chtěla bych pokračovat v diskuzi ,která byla uzamčena.Já rozhodně nejsem ta co nevěru schvaluje ale mám známou kolegyni z bývalé práce je to vyzrálá žena 45 let a ta mi do dnes tvrdí že nezná žádný manželství nebo dlouhodobý vztah kde by nevěra neexistovala.ona sama má milence o kterým manžel neví,vypadá dobře je pokaždé optimisticky naladěná zkrátka má jiskru,sama i i tvrdí "to víš manžel ti po x letech neřekne že ti to sluší a nebude na tebe koukat jak na svatej obrázek"tohle všechno si vynahrazuje jinde,a říká pokud se ti něco naskytne jdi do toho sama bys pak jednou mohla litovat žes to neudělala třeba až příjdu na přítelovu nevěru apod.jaký na to máte názor?
no......těžko soudit, jaké budeme mít soužití po dvaceti letech - které asi ona má......jeslti se vdávala např. ve 20 letech..........
dlouhodobý vztah je super věc, musí se hýčkat a starat se o něj - jako o zahrádku ;-) Ale je pravda, že časem každý vztah zevšední, manžel už není takový jako na začátku a snad každá žena touží po nějaké pozornosti, drobnosti pro ni a nebo jen, aby ji manžel objal a řekl, že ji má rád......ale to se občas z toho vztahu vytratí a pak upřímně.....docela tu paní chápu............ale já bych se určitě nejdřív pokusila oživit svůj stávající vztah, než bych začla hledat jinde ;-) a pokud by to nemělo úspěch, tak bůh ví :-D
Souhlasím s Tebou Klaire- vím, jak to po několika letech dopadá- ve svém okolí mám několik případů... Mám pochopení, když se někdo zblbne- není to zase tak těžké, když Vám poněkolika letech někdo visí na rtech, víte, že se mu líbíte, obletuje Vás... Pak přijdete domů, manžel s pupkem se válí na gauči, zavrčí co bude k večeři.... Určitě bych se snažila manželství zachránit, ale jak jsem říkala, znám to ze svého okolí... Když si žena postěžuje, že chce trošku lásky, pochopení, pohlazení, tak často slyší, ať dá pokoj a co si pořád vymýšlí a na co si stěžuje...
Já osobně jsem proti nevěře! A jak jsem se zmniňovala v již uzamčeném tématu, slyšela jsem o někom, kdo byl nevěrný na své svatbě..to je hnus a příčí se mi to..
ona je nevěra a nevěra.......... jednou sjem nad tím přemýšlela, zda bych byla schopná ji odpustit - těžko říct - ale možná jen takový ten "jednorázový úlet" - to bych možná skousla, ale bůh ví jaké by to pak bylo v tom zvtahu.....těžko říkat, když člověk tu zkušenost nemá...........
osobně tu paní, která si takhle vyráží z kopýtka vůbec neodsuzuju, jak říká Péťa984 - mít pak doma chlapa, kterýmu nestojí fakt za nic - max jen za uvaření večeře a vyprání fuseklí - tak se jí fakt ani nedivím!!!!
Nic není černé ani bílé a v tomto případě - není každá nevěra strašná a nepochopitelná!!!!
podle mě nevěra do vztahu prostě nepatří...pokud má potřebu někdo být nevěrný, tak ať nejdřív ukončí ten vztah a jde do toho s čistým štítem...a pokud je to v manželství tak hrozný že se musí hledat náhrada jinde tak proč to manželství pak udržovat? :-N
kleire22.petra 984:ahoj holky souhlasím s vámi jinak má kolegyně má super manželství manžel podniká má vše na co si vzpomene když jsem se jí zeptala proč má milence svěřila se mi že manžel když byl na služebních cestách měl milenky tak teď si prostě užívá ona a hlavně prej ten pocit manžel už jí doma nepochválí že má nový účes apod.tak je to sice hezké že manželství dál funguje i když je názoru když tě něco takového potká jdi do toho pak třeba zjstíš že ti byl manžel taky nevěrný bolí to pak o to míń,protože mu nemáš co vyčítat tak nevím jak se to to díváte vy?Já samozřejmě odsuzuji toto chování ale když to příjde jsme jen lidi každý může chybovat.
Ahoj holky, tak k tematu nevera mam taky co rict. mam zkusenosti se svym byvaly pritelem. Poprve me podvedl po trech letech vztahu, nechtene se to ke me doneslo a ja mu odpustila, protoze to byl fakt jenom ulet. Bohuzel takovy ulet uz narusi duveru ve vztahu a ja jsem zjistila, ze umim i zarlit. Jeho druha nevera byla o necele dva roky pozdeji, dkyz jsem byla s holkama v Chorvatsku na dovoleny. Opet se mi to doneslo z nekolika stran. Vzhledem k tomu, ze nas vztah skripal ve vice vecech, tak jsem tomu dalsi sanci nedala. Nejhorsi na tom vsem nebylo ani to ze podvedl, ale to jak se k tomu postavil. V podstate se snazil ocernit me, ze ja jsem ho podvadela a muzu si za to sama atp. a to vztahem poradne zamava.
S manzelem, ktereho jsem poznala po tomto nezdaru, si opravdu verime, ale take chapeme to, ze jsme jenom lidi a stat se muze cokoliv. Dohodli jsme se na tom, ze pokud se nejaka nevera stane, tak ten druhy se to nesmi nikdy dozvedet. Bez sveho muze si uz zivot nedokazu predstavit a dalsi naruseni duvery uz nechci zazit.
Rozalie..... Hm, je to zvláštní, nevím jak bych reagovala, kdyby mně manžel podváděl.... Myslím si, že by mně na vteřinu napadlo, že to udělám taky, ale asi bych to neudělala... Přece nebudu dělat něco, co mu sama vyčítám.... Nebudu ho titulovat kurevníkem a pořád mu opakovat, jak mne jeho nevěra mrzí, abych pak udělala to samé... ačkoliv na jednu stranu mám pochopení proto, že si někdo myslí, že se tím pomstí a uleví se mu... myslím si včšak, že ke skutečné úlevě nedojde- k bolesti z nevěry manžela přijde třeba i zhnusení ze sebe samé. Buďto bych si to s manželem vyříkala a dohodli by jsme se, že už to neudělá, vysvětlíme si, proč to udělal, jestli mu ve vztahu něco chybí a když to bude pokračovat, tak bych se rozvedla.
amet:Tak to s tebou souhalsím možná i s tím jak jsi napsala jsme jen lidi stát se může cokoliv a souhlasím i s tím že by se to ten druhý za žádnou cenu neměl dozvědět podle pana Plzáka zatloukat a zatloukat......
Amet- já si tím u bývalého prošla taky- on na mně sice neútočil, že si za to můžu sama- když jsem to zjistila a uhodila na něj, tak se přiznal... Poprvé to bylo po 2 letech a pak ještě jednou za další dva roky. Poprvé jsem odpustila, po druhé jsem se rozešla. Už jsem mu nevěřila. Pak přišlo hrozné období, kdy jsem ho milovala a stýskalo se mi po něm. V duchu jsem si říkala, kéž bych se to nikdy nedozvěděla, protože jinak jsme měli vztah moc hezký...
Několikrát jsme s manželem laškovali a bavili se a on se mně párkrát ptal, co bych dělala, kdybych se dozvěděla o nevěře apod- řekla jsem mu, ať po tom nepátrá a ať si dělá co chce- dokud se to nedozvím, bude to všechno v pořádku a až se to dozvím, tak ať se nechá překvapit, ale happy end ať nečeká. Nedokážu říct, jestli bych znovu odpustila- bývalý mně vycvičil- záleželo by na okolnostech....
Ahoj holky. Bohužel patřím asi mezi menšinu, co nemá žádnou kamarádku, které by se mohla v případě potřeby vybrečet na rameni :-( . Proto píšu sem. Snad mi poradíte. S mým manželem jsme už 10 let, z toho 3 roky jsme manželé. Až do nedávna jsem byla tou nejšťastnější ženskou pod sluncem, protože jsem měla toho nejlepšího chlapa na světě, který by pro mě udělal první poslední, neustále mi opakoval že mě miluje a když někdo z jeho okolí byl někomu nevěrný, tak ho odsuzoval. Neustále říkal, že nejdřív to má člověk ukončit s jedním partnerem, než si začne s druhým. Jenže pak jsem shodou náhod zjistila že si mažel dopisuje s jednou spolužačkou (studuje dálkově). Když jsem na to přišla, tak mi slíbil, že si ji už vymazal a že si teda s ní psát nebude. Brala jsem to za uzavřenou záležitost. Po nějaké době se mi doma mažel rozplakal, že neví jak dál, že prožíváme manželskou krizi, že si vůbec nerozumíme ... . Já z toho byla v šoku :-o . Já byla šťastná a nic takového jsem teda nepociťovala. Jenže nedávno se mi (přes facebook) ozval manžel té jeho spolužačky. Já nevěla co ví on, tak jsem mu jen napsala, že si spolu jen dopisovali nic víc (abych já kráva manžela kryla, nebo jak to mám nazvat :-| ). Jenže před týdnem jsem na internetu hledala něco, na co jsem koukala před časem a nepamatovala jsem si adresu. Koukla jsem do historie a to jsem neměla dělat :-( . Zjistila jsem, že manžel koukal na program kin, poté si rezervoval 2 lístky na dobu, kdy jsem byla v práci. A tak dále a tak dále. Doma jsem na něj uhodila. Ale ne tak že bych řekla že jsem to objevila v počítači. Řekla jsem mu že svět je malej, a všude se najde někdo, kdo tě zná ... Přiznal se, že si se spolužačkou párkrát šli sednout do MCdonaldu a že spolu byli jednou v kině. Na filmu Sexy 40. Víte, jí je 38 a manželovi je 25. Takže jako by byl film o nich ]-( . Nejlepší je, že byli v kině v Praze a on si tam dokonce v bankomatu vybíral peníze (takže v době, kdy mi psal že je doma a já byla v práce bylo na výpise z účtu, že si vybíral peníze v Praze na Příkopě. To bylo fakt nenápadný). Manžel mi tvrdí, že s ní byl jen jako s kamarádkou, že se mu s ní hezky povídalo a že mu s ní bylo dobře. Že prý měli i stejný problémy, že i ona mají s manželem krizi. Prý si ale uvědomil, že by se scházet neměli že tím se nic nevyřeší, takže už se prý nescházejí. Já jsem už shodila za ten týden nervama 5 kilo. Manžela moc miluju a tak jsem mu řekla že mu to odpustím. Jenžel on říká věci, z kterých jsem magor. Tvrdí že mě nade vše miluje, že by pro mě udělal cokoliv. A že ví, že on je ten špatnej, že je mi špatným manželem. Prý pro mě chce abych byla v životě šťastná. Takže kdybych se do někoho zamilovala tak mi nebude bránit v odchodu. Když bude vědět, že s tamtím bych byla šťastná, tak bude štatný i on. Je tohle normální? Já si teď před ním hraju na statečnou (protože srdci člověk neporučí a pořád ho miluju) ale když jsem doma sama tak pořád bulim. Strašně mě ponížilo, že byl radši s ženskou starší o 13 let, a že radši vzal do kina jí a ne mě. Copak takhle se řeší manželská krize? Ta by se měla řešit s partnerem a ne v náruči někoho jiného. Holky, myslíte že máme šanci? Že jsem udělala dobře? Mám strach že už mu nebudu nikdy věřit :-( A těch pět hodit, který stráví jednou týdně i "s ní" ve třídě budu na nervy. Já si taky říkala, že mě se to stát nemůže. Že mám manžela, který je dokonalý. Ale dostala jsem od života takovouhle facku a teď nevim co dál :-( :-( :-(
grandacek: je to nepříjemné a člověk to v tu chvíli bere hrozně špatně, ale myslím, že to není tak hrozné, navíc si manžel uvědomuje, že něco zbabral...a to je základ. Byl párkrát někde na kafi se spolužačkou a v kině, nic hrozného se vážně nestalo, prostě udělal něco, za co se teď vlastně stydí... Co ti řekl manžel té spolužačky?
Je dobré být statečná a nedělat scény, ale zase pímo řekni, že tě to mrzí. Nemůžete odjet na týden někam třeba na dovču? Nebo na víkend, prostě být sami dva, mít čas jen na sebe...
Já osoně bych mu řekla, že se ti to nelíbilo, že těto trápí. Ale že když toho lituje a nebude se to opakovat, že váš vztah je přece jinak skvělý a chceš, aby to tak zůstalo. Hodně síly a energie to překonat. Když se jinak nic nezměnilo, byla by škoda takový vztah ničit kvůli blbosti ;-)
Spíš bych se snažila zjistit, proč pro tebe hezké manželství manžel vnímá jako v krizi =-) Měl by se jasně vyjádřit, co je pro něj v manželství špatně a to se snažit společně vyřešit. Někdy si člověk opravdu myslí, jak je vztah v pohodě, a ten druhý to tak vnímat nemusí. Ale od toho jsou partneři, aby si promluvili a ne brečet kamarádce (kamarádovi) na rameni. Na to je vždycky času dost.
Dneska jsem jen tak ze zvědavosti projela naše výpisy z účtu. Každý máme sice jinou banku ale peníze jsou společný. Máme i navzájem k těm účtům karty a oprávnění s nima disponovat. Výpisy z účtu dáváme do jednoho šanonu v obýváku. Já nikdy ty z manželova účtu nezkoumala. Zkontrolovala jsem vždy ten v uvozovkách svůj účet, manžel zase ten svůj a hodilo se to do šanonu. Jenže teď když jsem je trochu detailněji pročetla, tak jsem zjistila že byl v Praze minimálně 3x a ne jednou jak mi říkal. A vždy v den školy :-( Takže mi lhal ;-( (je fakt, že je pořekladlo: Kdo něco hledá, nemůže se pak divit, když něco najde). Je zvláštní, že všude platí kartou. Na pražský benzince , vybíral si peníze z bankomatu na příkopě u toho kina,... . Je to normální? Každý, kdo je někomu nevěrný, tak se snaží to co nejvíc skrývat :-| Já teď nevím, jestli ho mám požádat o vysvětlení. Na jednu stranu mám strach, že by mi řekl něco co by mi ublížilo a na druhou stranu bych chtěla znát opravdovou pravdu. Třeba spolu opravdu vůbec nic neměli. Ale třeba taky jo :-( Jenže já jsem mu už řekla, že začneme od nuly a na tohle se pokusíme zapomenout. Slíbili jsme si, že se o tom už prostě nebudeme bavit. Jenže teď mám v hlavně takovýho červa, že nemůžu myslet na nic jinýho. Nechci být ale zase tím, co nedodrží slib :-S
Meandro, já taky nechápu proč nešel za mnou, nepromluvil si se mnou a místo toho ze mě dělal debila. Co se týče manželství, tak tvrdí, že jsme se zastavili na mrtvým bodě, a že náš vztah se prostě už nijak nevyvíjí. Že je stereotipní, nudný. Že když jde z práce, tak ví přesně co se bude dít, a že si spolu pořádně nemáme o čem promluvit. Já se snažim to trochu změnit. Nedávno jsem začala např. chodit cvičit (a fakt mě to chytlo). V pátek jsem jela potají (a poprvé úplně sama) do Prahy. Jen na čumendu, koupit si nějakou maličkost pro radost a trochu se odreagovat. Když mi pak psal co dělám, tak jsem mu napsala že jsem zrovna v Praze. To bylo najednou v jedné SMSce otázek - Co tam děláš?, S kým tam jseš?, Kde jsi? Já mu jen odepsala to je otázek na jednu smsku. A hned mi přišlo, s kým tam teda jseš? Tak jsem mu odepsala, že nejsem tak blbá abych sama netrefila do Prahy. Asi nečekal, že nebudu sedět doma na prdeli jako do teď. No co, prahu mám projetou křížem krážem jako spolujezdec, řídit umím dobře tak proč to nespojit. A to jsem si ještě původně chtěla sama zajít do kina. Prostě udělat si den jenom pro sebe. Ale na něj mi už bohužel nezbyl čas.
Holky, a nemůže to taky být tím, že už si myslel že mě má jistou, že mě prostě nemůže ztratit a proto jsem ho omrzela? A že si myslel že budu pořád sedět doma na zadku a čekat s otevřenou náručí a polibkem až se vrátí z práce? Já jsem někde četla, že by pomohlo v něm vyvolat trošičku žárlivost aby se v něm vyvolal takový ten pocit,že o mě musí bojovat. Například začít o sebe víc dbát, začít se třeba do práce trochu jinak líčit ....
Dále si myslím, že to taky může být tím, že nám něco chybí. Oba totiž hrozně toužíme po miminku, jenže na něj teď nemáme peníze.Ale opravdu nemáme. Nabrali jsme si dost půjček, který díkybohu v pohodě splácíme. Jenže všechno nám zkončí až za 3 roky. A to je dlouhá doba. Sakra proč je ten život tak složitej????? :-( ]-(
Třeba se opravdu o nevěru nejedná, když je manžel tak neopatrný, co se týká např. toho placení kartou.
Jinak, že vztah je po určitě době stereotypní (někdo říká nudný), to je přece normální. A bude to tak po čase prostě v každém vztahu. Ale každý to vnímá jinak, někdo jako stereotyp, někdo zralejší jen jako příjemnou jistotu a zázemí. Stereotyp se dá trochu rozbít, ale po určité době, kdy už si pomalu čtete vzájemně myšlenky se prostě někdo začne nudit. Ale to každý vnímá jinak, podle mě hodně záleží na vyzrálosti.
Jestli chce chlapec trochu nejistoty, tak mu jí dopřej ;-) . Záleží už na tvé fantazii. A co se týče pořízení miminka, tak do těchto problémů určitě ne (a nemyslím ty finanční).
grandacek: prožívala jsem něco podobného, manžel začal chodit do kina s kamarádkou, protože se mnou si prý nemá o čem povídat... několikrát mi lhal, chodit potají na diskotéky... a taky mi řekl, abych si našla milence...
mrzí mě to, ale v chování tvého manžela vidím až moc podobností s chováním mého manžela na to, abych ti řekla,
že to byl jen úlet... jediné pozitivní, co vidím ve vašem případě je, že uznává svou chybu
taky jsem náš vztah brala jako pohodový... moc jsme se nehádali a skoro na všem se shodli bez větších dohadů... nakonec mi řekl, že vždy ustoupil, protože se se mnou nechtěl hádat... dokonce mi řekl, že se mu se mnou nelíbili dovolené... no byli jsme spolu skoro osm let a nikdy neřekl, že by se mu něco nelíbilo, prostě si to v sobě dusil a čtyři měsíce po svatbě mi řekl, že čekal, že se něco změní... takže se teď rozvádíme, hádáme se o majetek a mimo jiné jsem se dozvěděla, že rozvod je naprosto normální součást běžného života.... ano, asi je, ale ne čtyři měsíce po svatbě... :-S
grandacek, jestli Tě to hlodá, tak bych se možná snažila s ním promluvit, ale k čemu Ti to bude? dala jsi mu šanci, tak to zkuste dál, znovu a v klídku. asi nějaký stereotyp, jak píšou holky, chce to nějaké zpestření, společný zájem, chodit do tanečních, hrát doma hru, sportovat, cokoliv!
a klidně vzbuď trochu nejistoty, je fakt, že se říká, že člověk zahne tedhy, když je si tím druhým jistý! ať má taky trochu strach! ;-)
držím palce!