Za nejdůležitější opravdu ne. Je mnoho srovnatelných i důležitějších událostí jak ve vztahu, tak obecně v životě. Svatbu já osobně považuji za oficiální vznik nové rodiny, za významný krok v partnerství, za den, kdy dávají dva lidé najevo, že plně přijímají toho druhého. A to ať by to bylo během pěti minut na radnici, nebo v rámci třídenních oslav na zámku. Ale když už, tak proč si ten den neudělat krásný a nestrávit ho se svými blízkými :)?
Ne, svatbu beru jako pravni ukon, kterym se z nas stanou pred statem manzele. Je to take dulezity krok v ramci naseho vztahu (znate to, prvni dovolena, spol. bydleni, pak pes, pak svatba, pak deti atd.). Jako nejdulezitejsi udalost v zivote vidim stoprocentne narozeni deti.
Ne určitě ne...v našem vztahu byly podstatnější okamžiky...chvile, kdy jsme se domluvili, že spolu budeme stavět...když jsme si pořídili psa...to byly věci, kdy jsme si jasně řekli, že chceme být spolu do budoucna...svatba byl jen logický krok před žádosti o hypotéku...strašně mě dojalo, když mě drahý požádal o ruku, byla jsem šťastná, že se bereme..ale svatební den jsem nevnímala nijak životne důležite...proto jsem ani svatbu tolik neprozivala, neutratila za ni statisice a neplanovala ji rok :) ale tím neříkám, že to pro mě nebylo důležite...bylo...ale ne asi tak, jako pro jiné...