Ahoj, zkouším to tu obnovit. Dnes se mi ženil kamarád, tak na mě padl nějaký splín. Tedy z něj mám samozřejmě radost :-) Jsem s přítelem 6 let, on je rozvedený a další svatbu nechce. Řekl mi to hned v začátcích vztahu, jenže to mi bylo 22 a bylo mi to jedno. Ale teď není, teď mi to opravdu mrzí, zjišťuji, že je pro mě důležitá. Asi ne nejdůležitější, ale důležitá. Přítel tohle všechno ví, mluvili jsme o tom, i jsem mu napsala mail se svými pocity. Plánujeme rodinu a ví, že dítě bude mít příjmení po mě, z toho neustoupím, na stejném jméně s prckem mi záleží. Potřebuju poradit, jak se s tím srovnat? Nechci ho ke svatbě nutit, chci radu, jak sama v sobě se vyrovnat s tím, že zřejmě nikdy nebudu oficiálně jeho žena. Racionálně chápu, že to není to nejdůležitější, opouštět ho kvůli tomu nechci, ale...? děkuju.
Ahoj,tak ja to mam naprosto opacne,pritelkyne je ve 23.tydnu tehotenstvi,ja chci svatbu a privest dite do manzelstvi a plne rodiny,jenze ona se jeste vdavat nechce,az po narpzeni ditete a co prrstane kojot....Mam strach ze jde o vymluvy ci oddalovani a ze svatby sejde.Beru to jako dost problem ve vztahu,cely zivot razim plnou rodinu a manzelstvi a ted bych mel zit zcela proti svym zasadam,svedomi a presvedceni,v necem co jsem cely zivot odsuzoval? A to nemluvim o tom,ze jsem verici a ji se svatba v kostele hnusi. :-\
@mjolnir tvoji přítelkyni chápu, taky bych se nevdávla těhotná... únava, zvracení, hormony.... nedá si ani skleničku na přípitek, prostě by si tu svatbu neužila. Pokud jsi chtěl přivést dítě do uplné rodiny, měl jsi ji požádat o ruku už před těhotenstvím. Takhle si ona může myslet, že si ji chceš vzít jen kvůli dítěti
@mjolnir podle mě se to s vírou vyřešit dá - jde najít i oddávající pro smíšený pár - věřící - nevěřící. Taky jsme to tak měli.
Jinak teda když máte tu zásadu, že dítě má přijít do manželství a máte zásadu úplné rodiny a jste věřící, jak je možné, že je partnerka těhotná? Přeci existuje antikoncepce, která může selhat pouze v 0,01 procentech případů...
Protoze jsme dite chteli a tak nejak jsme souhlasili,ze bude-li tehotna,do narozeni se vezmeme.Jenze kdyz se stalo,tak pak zmenila nazor.S tou virou,asi sime v tom kostele vezme,ale budu to pak mit na taliri porad.
@mjolnir na to bych asi nepřistoupila, kdybych byla na vašem místě. Těhotná jedině jako vdaná (je to moje zásada, pokud to někdo má jinak, tak to chápu). A nějaké sliby...no co na to říct. Když jste chtěl dítě, měl jste jí požádat o ruku před otěhotněním. Teď už s tím nic neuděláte. Ale přítelkyni chápu, taky bych se nechtěla vdávat těhotná - hodně holkám bývá fakt zle, zvrací a tak, a s novorozencem ta svatba taky není žádný med...Takže bych to neviděla tak černě - že si vás nechce vzít. Mimochodem úplně by stačilo, kdybyste si o svých starostech a dalším postupu a motivech partnerky popovídali. Komunikace je to nejdůležitější ve vztahu
@mjolnir ještě k té svatbě v kostele - udělejte kompromis tak, abyste oba byli spokojení. pokud je pro ní takový problém se brát v kostele, tak to vyřešte jinak. Já taky nejsem věřící, ani nejsem pokřtěná, ale nedá se říct, že bych svatbu v kostele vyloženě nechtěla. Jen jsem odmítla obřad se mší a s pitím vína a slibem před Bohem. To by ode mě bylo pokrytecké. Naproti tomu manžel je pokřtěný, sice není praktikující křesťan, ale církevní svatba pro něj byla důležitá. Ačkoliv je katolík, tak jsme udělali kompromis - oddal nás pastor z apoštolské církve, svatba byla v zámecké zahradě a řeči o Bohu vynechal - dávali jsme si slib, ale ne před Bohem. Sice se objevily pasáže z Bible, ale to jsme předtím věděli a souhlasili s nimi, protože to byly pasáže pojednávající o lásce a já Bibli uznávám, protože pro mě je to kniha, kde se píše hodně pravd (i když nejen, ale to je na jinou diskuzi). Každopádně to bylo řešení přijatelné pro oba a oba jsme byli spokojení.
Pokud tedy víte, že partnerka je zásadně proti církevní svatbě v kostele, udělejte kompromis i z vaší strany.
Nezlobte se ale me to prijde trochu pokrytecke....Kdyz si tu stezuje zena,ze si ji chlap nechce vzit tak pri ni vsechny skoro stojite a kdyz je to naopak,chlap je nestastny ze s pritelkyni ceka dite a ona presto jeste nechce svatbu,tak ji najednou chapete,ja nemam bulet atd. :-\
@mjolnir jenže tvoje žena má pro to praktické důvody a neřekla bych, že si tě nechce vzít - nebo ti řekla: ne sorry, já si tě opravdu nechci vzít? Jen jsme řekly, že si s ní máš promluvit a zjistit, jestli nechce tebe anebo nechce svatbu s břichem. Ono jako plánovat svatbu a pak se třeba někde vdávat s mega břichem není žádná procházka růžovou zahradou. No nevím. Asi sama za sebe bych do toho těhotná anebo s novorozencem taky nešla. Třeba by jí pomohlo mít taky víc pochopení od tebe...Záleží případ od případu a rozhodně to fakt ení fér říkat, že jsme proti chlapům zaujaté. Naopak, ve většině takových diskuzí jsem se chlapů zastávala a říkala, ať na ně holky netlačí, že mají třeba důvody...
@majanax známému ho podali (taktéž nepokřtěný), a když zkřížil prý ruce, tak se strašně divili...
@mjolnir a mimochodem, pokud partnerka není ani pokřtěná, tak by musela žádat o udělení dispensu (myslím tak nějak se to jmenuje to povolení ke svatbě)
@im4fun svaté přijímání se může podat jenom tomu kdo u něho byl, když je pokřtěný a nebyl u příjímání tak chléb a víno nedostane na svatbě. Nerozumím co je to s těma rukama zkříženýma.
@majanax no to já taky ne, ale prostě on pokřtěný není a chtěli mu to dát. Za to já nemůžu a tenhle metodickej pokyn bych jim klidně předala, kdybych na ty oddávající měla kontakt:D
No rika az za dva roky po narozeni...Jenze rekne se za dva roky,pak za dalsi dva....Znas to.K tomu sv.prijimani muze pristupovat kazdy pokrteny verici zije-li v plnem spolecenstvi s Rimsko-katolickou cirkvi a bez tezkeho hrichu.
@mjolnir to jo ale jsem psala, že já ani ten známý nebyl křtěný. Záleží teda na tom, jestli je tvoje partnerka křtěná a žije teda v plném společenství s církví ale taky hlavně, jestli to vůbec takhle chce. K církevní svatbě jí nemůžeš nutit, pokud to sama nechce, to je hodně významný krok a myslím, že aby přijímala aniž by to tak cítila není správné, bylo by to pokrytecké. Ale neznám její motivy - jak říkám, sednout si a vyjasnit si vše.
Taky záleží v jaké situaci řekla, že za dva roky po narození. To se mi totiž zdá jako dost rozumná doba - dítě už bude částečně soběstačné a nepotřebuje dohled maminky 24 hodin v kuse, ale může ho už někdo pohlídat.
Ale ona nemusi prijimat...A co se tyce cirkevni svatby,bez ni ja nemuzu katolicky zit.A ja kvuli neverici partnerky nezahodim svou viru do kose.Svatba v kostele pro me a na urade pro ni,to je kompromis na ktery jsem ochoten pristoupit.
@mjolnir Musím říct, že přítelkyni rozumím. V její pozici bych měla pocit, že jde z tvojí strany zase o svatbu jen kvůli té úplné rodině a hlavně ve 23.týdnu si to podle mě neužije na 100%...a přeci jen se bude muset hlídat a tak. Na jejím místě bych také raději počkala až bude dítěti třeba rok, než se vdávat těhotná nebo s úplně malým miminkem.
za mě - partnerce se nedivím, že se těhotný vdávat nechce, pokud bylo mimi plánované, měli jste to vyřešit před otěhotněním, nicméně ted bych to nechala po narození...
a klidně svatbu v kostele i když ji nechce s tím, že bych ji udělala beze mše.....jen obřad, trvá cca 25minut, jedno max dvě čtení...my to tak měli a bylo to i bez svátosti přijimání a byl to krásný obřad, pro nás velice intenzivní a srdcová záležitost...
ps - jak budu to mít na talíři?? od koho?? záleži přeci na vás dvou...podle mě v kostele svatba má větší hloubku i krásu, ale nemusí to být se mší, když jeden nechce nesouhlasí apod....a můžou být klidně oba věřící....
@mjolnir Podle mě by to šlo vyřešit malinkým obřadem teď na radnici,opravdu jen vy a svědci a po porodu a kojení velkou svatbou v kostele. A nebo naopak, když přítelkyně nechce v kostele. Malinký obřad v nějakém kostelíku a poroce velký civilní sňatek s oslavou. Co jíto navrhnout takhle? Příbuzní to tak měli, aby dítě mělo jméno obou rodičů.
@veru324 A zkoušela jsi vyzjistit důvody? Kdyby to bylo třeba, že nechce dělat "šaška" rodině a kamrádům když už je jednou rozvedený, tak navrhnout malý obřad jen se svědky. Jinak jak se s tím srovnat nevím. Ale je fakt, že známý se ženit nechtěl, ale když se jim narodily dvojčátka názor změnil a byla i svatba
@mjolnir Ale taky to chce od ní zjistit, zda jde opravdu jen o to, že je těhotná nebo i o něco jiného. Chápu vás oba a přítelkyně by si měla uvědomit, že jde ovztahdvou lidí a měla by udělat kompromis, stejně jako ty bys měl chápat její stanovisko. Proto si myslím, že to, co jsem napsala výše je "ideální", ale neznám vás a nemůžu soudit. Hodně štěstí a dej pak vědět, jak to dopadlo
@sunnurse já bych byla klidně pro tajnou svatbu a on to ví, důvody takové obvyklé u chlapa - není to důležité, už to mám jednou za sebou. Spíš na to má alergii a mám pocit, že proti svatbě má blok. I když se o svatbě mluví v souvislosti s cizími lidmi, nebo dnes jsme viděli focení svatby u rybníka, tak reaguje taky strašně odmítavě. Sám říká, že to nedokáže popsat, že to pak není prostě stejné - myslím, že má pak pocity toho, že přišel o svou svobodu, nevím. Nikdy mi k tomu nic jiného neřekl a já se v tom už nechci pitvat. Je si vědom toho, že dítě se bude jmenovat po mě, nevadí mi mimčo v nesezdaném vztahu, ale ze stejného příjmení neustoupím, a to ne proto, abych ho k něčemu donutila, ale protože je pro mě důležité mít se svým dítětem stejné příjmení...ví to, nevadí mu to (nebo to tvrdí). Takže tak.
@mjolnir tak ale církevně platná svatba nemusí být v kostele - viz jeden z mých příspěvků výše. Taky jsme měli církevní svatbu na zámecké zahradě a je tedy církevně platná. Pokud chceš, aby partnerka tolerovala tebe, je třeba taky tolerovat její potřeby - tj. pokud nechce svatbu v kostele, můžete udělat církevní svatbu mimo kostel a bude církevně platná. Vždycky je řešení, jenom musíte prostě najít kompromis tak, abyste oba byli spokojení. A nemyslím, že nevěřící manžel(-ka) by nerespektovala víru věřícího protějšku. To není obecné pravidlo, záleží na konkrétním jedinci. Ale pokud víš, že partnerka nerespektuje tvoji víru, a že je to pro tebe problém, pak nechápu, proč jste spolu a máte dítě. Protože tohle je podle mě zásadní problém ve vztahu...
@mjolnir křešťansky žít a přítelkyně je těhotná? Tady mi asi něco uteklo... zkus být více tolerantní! Viz. názory výše. Není to jen o tobě, ale i o ní a pokud se nechce vdávat těhotná, max. chápu. My jsme si dávali velký pozor abych neotěhotněla a nešla k oltáři s bříškem. Nebylo to nic o tom, že by se to nemělo stát aby nebyla nevěsta těhotná ale o tom, že já si chci svatbu užít, zapařit, pobavit a ne řešit že mi je zle. V případě těhotenství jsem byla rozhodnuta svatbu odložit a vzít se až po porodu a pár měsících.
@mjolnir tak tam nejde jen on to, aby jsi měl splněno...z tvých příspěvků mi to tak vyznívá...vždyt milovat ji a dělat vše jako manžel přece můžeš i tak....a že se vezmete před Bohem až po narození dítěte, myslíš si, že kvůli tomu tě Bůh respektivě tebe, partnerku i dítě bude milovat mín?? To si nemyslím....
třeba má tvoje partnerka taky pocit, že to děláš jen proto, aby jsi měl tzv splněno...
za mě - netlač na ni, vezměte se klidně za rok a třeba se nakonec na kostele domluvíte, jak jsme psala výš - tak to udělejte beze mše...jen svatební obřad s čtením....vždyt to není meněcenné....
@mjolnir jinak tě chápu, že chceš, aby se dítě narodilo do rodiny, ale nic není podle příruček...netlač na ni, určitě se pak líp domluvíte....uvidíš...já jsem se taky nechtěla vdávat těhotná, nabývalo to u mě dojmu, že se tak dít musí....a navíc bych si nedala ani víno, někde s bříškem a nebo kdyby to bylo zpočátku, bylo by mi špatně....
nehledala bych v tom nic špatného....určitě tě miluje, protože kdyby ne, jako nevěřící by si s tebou mimčo nenechala....