Ahoj holky, která z vás byla s partnerem daleko od sebe (třeba jste bydleli každý jinde, studovali jste nebo je jeden z vás pracovně v zahraničí)? A jak jste to zvládali? Můj přítel pracuje v Praze, já jsem na jižní Moravě, ale hrozně mě chybí (příští rok spolu budeme bydlet) a někdy jsem tak unavená z práce, že skoro šílím když se s ním nemůžu vidět :-( Je na to nějaký lék? Mám kamarádky, zajdeme na kafčo, do posilovny, ale někdy už jsem z toho fakt "hyn"..
my od sebe byli nejdyl tri a pul mesice, bez internetu (moznost emailu a Skypu), sem tam parminutovej telefonat, kazdy tyden dopis. Nejde slovy popsat jaky je to trapeni a nikomu, ani nejvetsimu nepriteli bych to neprala. Nejhorsi bylo ze jsme rok predtim byli spolu 24hodin denne (zili jsme spolu i pracovali) a najednou tam ten clovek proste neni, ze dne na den. Jeste po pulroce po jeho navratu domu me nekdy prepadl bolestivy plac kdyz jsme se objimali.
můj chlap pracoval teďka 2 roky v Bulharsku,domů jezdil tak 4x do roka,v lednu se vrátil a hnedka odjel do Rakouska,ale to jezdí každý pátek domů.Ty dva roky byly šílený,já sama doma,barák na krku,samé poruchy v domácnosti,pozemek velký jak sviňa,no měla jsem co dělat.Ještě,že máme internet,před pár lety byl 8 měsíců :-. v Kazachstánu,doma byl jednou a skoro žádné spojení-tam je to drsný,kriminalita atd.