gtver, to jsou taky drsný nehodky, taky už jsem měla příležitost párkrát to vidět zdokumentovaný, jednu holčinu jsem dokonce od vidění znala, bylo to dost děsný, ale na mě každá taková fotka z nehody zapůsobí tak, že prostě pořád přemýšlím, co se může na cestách stát, aniž bysme to zavinili a jsem vždycky na nervy, když se manža neozve, že dojel (když jede někam dál)... :-N
leirko myslím řidiče i chodce, kteří si to střihají přes přejezdy, lidi chodící po kolejích a všichni si myslí, že je to takovej kousíček, že to musí stihnout
ivett: no zase jsem zavisla na PC :-) ale s pritelem o telce ani neuvazujem a decka se budem snazit zabavit jinak :-) i kdyz nevim, jak dlouho nam to vydrzi :-D
ami...jo já s vámi souhlasím. jsem prostě citlivá a pro mě ty spoty nejsou. mám tak výbornou fantazii, že si to sama dokážu představit....
ivett..s tím strachem o manželovi mi nemluv. když jede do školy do hradce, tak jsem jak na trní a chce se mi brečet z prevence...
gtver - mně když bylo asi sedm, tak jsme šli s mým starším bratrancem na koupák a zrovna stáli na přejezdu vlaky a on že teda přelezem ty vagony a já měla panickou hrůzu z toho, že to s náma ujede někam daleko a tak jsem dostala geniální nápad, že ten vlak teda podlezem!!! No po hubě bych si za to dala! A to jsem vyrostla v rodině "černé kroniky" a bonbon od hodné paní v autobuse bych si nevzala, ani kdyby vypadala jak z pohádky (určitě by byl votrávenej, nebo v něm drogy, aby mě unesli, prodali a už nikdy nikdy nevrátili mamince)!!! Prostě i přesto, že jsem byla vychovávaná k zodpovědnosti za sebe a svý činny už od maličkata, tak jsem byla schopná si v šešeni vyrobit takovejhle šílenej nápad. A ten můj debilní bratranec souhlasil. Když jsem se s tím po letech přiznala mámě, dostala jsem lepáka, že jsem blbá. :-| ]-( 8-)
rosina...jo to jo. já si s ním užila i před svatbou kdy chytil růži a byl na tom taky špatně. pak po svatbě pád z lešení a měl tak neuvěřitelný štěstí, že to prostě náhoda nebyla, musely při něm stát andělé, nemůžu si pomoct. z prominutím že to napíšu na férovku měl mít vyteklej mozek... :-( proto se o něj tak strašně bojím, někdy začnu panikařit a přitom zbytečně... holky co choděj do diskuze, co na sobě změnit, tohle bych tam mohla taky dodat..
jojo, představivost je v tomhle ohledu strašná věc |-| ikdyž to má manžel autem do práce 20 minut, tak trnu a (ikdyž to sem úplně nepatří), tak trnu i tak, aby jeho práci někdo nepřepadl (není to jeho práce, ale pro představu, třeba jako kdyby dělal na benzínce a šel jí někdo vyloupit), prostě neuklidní mě ani to, že tam dojel :-(
holky moc se omlouvám, že uhýbám od tématu. ale mám od pondělka do pátka úžasný mazlivý hodný kotě a v pátek si ho bere moje ségra. a manžel je naštvanej a na to kotě je hnusnej a ignoruje ho. a kotě mi ted spalo na topení a manžel se šel natáhnout na gauč a kotě šup na něj a uvelebilo se mu na břiše a už i manžela to zřejmě odzbrojilo, protože si jí tam nechal. no až mi šly slzy do očí, jak je to krásný pohled. :) tak opravdu jen vsuvka, protože to se nedalo napsat. :-)
já jsem na strach úplně hrozná!! manžel má pravidelně zpoždění. přesto i když to vím a není tam ve stanovenou dobu, tak už šílím. a někdy leží vedlě mě, já si začnu představovat, že mi zemře a rozbrečím se a on spí vedle mě živej a zdravej!!! bych si nafackovala za to.
holky na tyhle věci lepší ani nemyslet a nepředstavovat si to, stejně ať si představíš cokoli, když se to skutečně stane a opravdu to přijde, nikdy nebudete připravené a nebudete reagovat tak, jak si teď myslíte... :-.
andel, nic si z toho nedělej, já je taky dělala nadvakrát ;-) prvně proti mě v celkem úzké ulici s řadou zaparkovaných aut vyjela dodávka, zazmatkovala jsem a vzala jsem jednomu zaparkovanému autu zrcátko :-N
andl25 ale pomala jizda na miste kde se to nehodi je stejne nebezpecna jako rychla, prinejmnsi zdrzujes provoz a znervoznujes ty okolo, v horsim pripade muzes zpusobit havarku, treba pri najezdu na dalnici