Už mnohokrát jsem se setkala s podivením nad tím, že si partneři kladou podmínky, které musí být splněny než se vezmou.
Příklady:
Vezmu si Tě až .....dostuduješ/najdeš si práci/koupíme byt/budeme mít dítě/necháš si narůst vlasy/zhubneš/budeme spolu x let/začneš uklízet/přestaneš pít/usmíříš se s.../mě požádáš/si klekneš.....
nebo vezmu si Tě dřív než... mi bude 30/začnem plánovat rodinu/porodíš...
Mě osobně to přijde normální domluvit se, že až/než se dosáhne něčeho, potom bude svatba. Chápu to jako společný plán, někdy jako pěkný způsob, jak partnera motivovat k něčemu, do čeho se mu moc nechce. V mém okolí se často setkávám s nepochopením.
Jak jste na tom vy? Co si myslíte?
Asi záleží jaká je podmínka,nebo chápu vezmeme se až dostuduješ,splatíme byt a pod...to bych chápala jak plánování spol.buducnosti ale až zhubneš apod....to bych se asi urazila.Hlavně si myslím že to má byt rozhodnutie z lásky.....
@gabec86 Já se třeba neurazila :-D i když v našem případě to bylo myšleno lehce s nadsázkou.. A shodit toho špeka chci tak i tak..
Jasně z lásky. Ale můžeš někoho milovat, ale když budeš mít pocit, že je např. flákač, který doma nic nedělá, tak ho tímhle můžeš motivovat (pokud teda onen dotyčný svatbu chce)..
hele a třeba můj muž, když sem nadhodila kdysi téma svatby, prohlásil že "vezmu si tě nejdřív po 5ti letech vztahu, spíš až tak po 10ti".
Což prostě beru jako fakt, že chce mít fakt jistotou v dlouhodobým životě, že nešlápne vedle. Ale pokud by mě řekl "vezmu si tě až zhubneš/naučíš se vařit/atd" tak by to pro mě byl signál, že si mě nechce vzít takovou, jaká jsem teď, ale takovou jaká budu, pokud splním podmínky. Ale já budu furt stejná, takže pokud teď se mu něco nezdá a podmínkuje si to, pak stejně štastnej nebude, ani když se podmínka naplní.
Ohledně materiálních věcí, jako až dostuduješ, až si najdeš práci to beru tak, že svatba je věc často i finančně náročná a pokud o tom dva už mluví, ale jako bod kvůli času či zvládnutému studiu mají tento důvod, že bez práce je obtížné šetřit a měli by spíš šetřit na nájem než na svatbu, případně nestresovat se ve zkouškovém či při psaní diplomky v napnutým termínu ještě třeba přípravama, který někdy můžou být složitý, to by mi nevadilo.
@lady_giraffe pokud je dotycny flakac, tak bude motivovanej jen, dokud nedostane slibovanou odmenu a pak se pravdepodobne flakacem stane zase... to podle me neni uplne dobrej napad, vybicovat cloveka k necemu, co by nikdy neudelal pro nejakou odmenu, kterou kdyz dostane, prestane pro nej byt zajimavy to dal delat... takze si vlastne akorat vemes flakace, kterej se "pretvaroval" aby od tebe mel pokoj a az budes v hrsti, tak on spokojene zalehne na gauc
Něco jiného je domluvit se na nějakých podmínkách (finance, škola, práce,...) - ty chápu, ale některé tvé podmínky mi přijdou jako vydírání:( Pokud by mi někdo řekl, vezmu si tě, až zhubneš, až si klekneš,..., beru nohy na ramena a zdrhám. Pokud to oba berete jako motivaci, proč ne. U nás v domě je jeden chlap, který pořád vyhrožoval své družce, že si ji nevezme, když to a to a to a to je děs, svatba nakonec byla, ale na moc šťastný vztah to nevypadá:(
@lady_giraffe Za mě pokud se chtějí dva vzít, tak se prostě chtějí vzít. Tak jak jsi napsala svůj úvodní příspěvek mi to příjde dost divné. Buď si mě partner chce vzít a požádá mě o ruku a vezmeme se a nebo si mě nechce vzít a nevezmeme se. Můj manžel mě žádal o ruku a bylo to pro mě překvapení. Neumím si představit, že by se mě prvně zeptal jestli se vezmeme, dal mi prstýnek, kytičku a pak řekl. Noooo tak teď jsem tě požádal o ruku, ale vezmeme se až........ To je dost uhozený. Hlavně se mi nelíbí svatba jako způsob vydírání, aby dělal/a partner/ka něco co nechce, jen aby se dočkal/a svatby. Hlavně s tou váhou je to úplně šílený. Buď člověk miluje toho druhého člověka takového jaký je a pokud ne, tak potom nechápu proč spolu ti dva jsou. Aby někdo řekl vezmu si tě, až zhubneš...... to je dost silná káva.
---
Chápu, když se tohle řeší pokud jeden z partnerů studuje nebo se doplácí půjčka......
@gabec86 hlavne je to asi spis motivace, ktera pak vychazi z nitra toho, ktery chce hubnout. vetsinou teda je svatba vnitrni motivace pro zenu, obcas i pro muze, ale jak rikas. podminka by to byt nemela, jinak je neco sakra spatne
:-D No já z okolí třeba mám případy, kdy třeba díky takovéhle podmínce holka přestala kouřit, pak už znovu nezačla.
Osobně jsem třeba ráda, potřebuju k některým věcem nakopnout. Třeba právě to hubnutí. Zhubnout chci, ale to už tvrdím několik let. Ale potřebuju naprosto konkrétní motivaci, jinak nezačnu pro to nic dělat ;-( A tohle mě opravdu nakoplo :-D (jinak v našem případě to nejsou absolutní podmínky - tzn nemyslím si, že kdybych nezhubla, že si mě kvůli to mu nevezme).
Stejně tak znám třeba případ, že ženská donutila chlapa usmířit se s jeho vlastní mámou kvůli svatbě. Některý lidi zas potřebujou mít určitý návyky - třeba nejsou zvyklí mýt nádobí, když jsou "donuceni" to určitou dobu dělat, tak si na to zvyknou a pak už to budou dělat automaticky...
Chápu, že na to má každej jiný názor. Mě se tohle líbí, právě jako motivace. Když se to nebere šíleně absolutně..
Jinak nevím, jestli to někteří nepochopili špatně - výše uvedené jsou příklady, ne vše se týká přímo mne :-)
Skoro jsechny podminky co pisete se daji pochopit... Abychom se dostatecne poznali, abychom na to planovani meli cas a penize (bez toho to jde fakt blbe). Ale aby mi nekdo daval podminku az budeme mit dite (to je jak zkouzka plodnosti ve stredoveku) to mi prijde jako nedas mi dite = nejsi pro me ta prava. Jo a zhubni to je ovsem mazec. To jsem slysela od byvaleho pritele a snazila jsem se jak debil do te doby nez jsem zjistila ze ze me nikdy vychrtla koza nebude a tim padem se mu vlastne nikdy uz libit nebudi... No holt stouplo mu sebevedomi a mohl si zacit diktovat, do te doby vse vypadalo v pohode :-) Takze jestli nektere rekne partner zhubni tak radim ukoncit to a netrapit se...
Jinak u nas jsem dala podminku ja, chci svatbu driv nez bych byla tehotna a az po svatbe vynecham prasky... Manzel se chtel zenit a ja byla ta proposrana, ze jeste ne...
Takove ty prakticke podminky (dostudovani, penize, bydleni,..) pochopim, ze kvuli nim clovek posune svatbu, ale zadost o ruku jako takova, by podle mne mela byt bez podminek.. aspon mne osobne by to hodne nastvalo, kdyby mi partner rekl, ze mne pozada o ruku az se stane tohle nebo az udelam tamto.. to spis pochopim ze se par dohodne spolecne na svatbe a na zasnuby se tudiz vykaslou
@verunka_korunka to je docela rozumny duvod tohle, aby bylo miminko v kompletni rodine:)
@martaveg treba my se tak nejak na svatbe dohodli. Presto tajne doufam, ze ten akt pozadani o ruku probehne:) a samozrejmne by se mi libilo, kdyby prestal chrapat, nebo bych doufala, ze po svatbe se zmeni (holt to je taky docela zvlastni, jak hodne zen si to dneska mysli, ze chlapa zmeni) ale holt s tim clovek nic nenadela.
Brala bych to s tloustkou - pokud je nekdo uz v takovym stadiu, ze neunese vlastni telo, ma problemy vubec s chuzi treba, tam bych asi chtela, aby partner zhubl - pac ty zdravotni rizika jsou tak vysoky, ze se vyplati investovat cas a penize do kvalitniho poradce a nejaky hubnouci plan, to bych jeste pochopila rict, ze svatba bude, az zhubne - jako motiovace, pac vzit si partnera, ktery do pul roku umre na selhani srdce, pac je tak tlustej, ze to srdce to nedava, to bych taky uplne nechtela. Ale resit kosmetickej problem tloustky, to by me urazilo. Tyhle veci musi vychazet z naseho nitra a ne od partnera proste, kterej si mysli, ze mame moc velkej zadek. Pac pokud nas miluje, tak s jakkoli velkym zadkem, a pokud mu ten nas zadek vadi ted, a my ho do svatby zhodime, po 2detech bude 3x vetsi a pak co... pak se kvuli zadku rozvede? kdyby me chlap rekl, at zhubnu, brala bych to asi jako nejhorsi urazku na svete a tuplem bych si ho ani vzit nechtela
Mně můj drahý řekl, že si mě nevezme, pokud nebudu mít titul - protože viděl, že sedím u Beremese a papíry ke státnicím leží pořád na stejném místě :-D
Pokud je s námi těm našim chlapům dobře, nevidím problém, proč by nás o ruku požádat neměli, zvláště když vědí, že svatba do roka je alespoň trochu reálná a ženská nemá představy o zámku a 200 lidech, proč ne - a jak už tady zaznělo, datum se pak dá doladit vždycky. Já byla požádána větou "vezmeš si mě za muže, co nejdřív?" :-D , abychom si pak další den řekli, že to klidně necháme až na další rok, ale to, že si mě milý vzít chtěl, pro mě bylo úžasné gesto a mám tak motivaci nezklamat ho a být mu skvělou ženou...
@lady_giraffe naprosto souhlasím, my to měli podobně. Já to ani neberu jako podmínky, spíš ten společný plán, či motivat k něčemu, do čeho se tomu druhému moc nechce. Je to důležitý krok a měl by se fakt promyslet...nevím ale přijde mi, že takový lidi přistupují k životu více zodpovědněji než ti co se bezhlavě vrhnou do všech možných závazků a pak později toho litují...aspoň tak to vnímám já. A myslím, že by se to dalo rozšířit i plánované rodičovství...:-)
@suzief ja bych brala ale zodpovedne vkroceni do svazku manzelskeho jako neco trochu jineho nez vezmes si me az (ted uplne dementni, trapnej, vzhledovej nebo povahovej pozadavakek) nez treba ohledne dodelani skoly, penez, otehotneni... se dle me musi rozlisovat fakt rozumny duvody - az nasetrime, atd a pak ty druhy jako "az si nechas zvetsit kozy - jojo, tohle je trochu s nadsazkou, ale principielne urcite chapete).
Podle mě podmínky pro to, aby se svatba uskutečnila jsou jen takové, aby oba byli svobodní :-D Ovšem chápu, že pokud mají oba velké rodiny, tak otázka financí tam je... já bych si jednou přála hodně soukromou svatbu, co nejmíň lidí, klidně jen svědci a tradá pryč... a pro rodinu a přátelé oslava ve stylu grilování ;-)
@suzief ale já to nechcu nějak zpochybňovat, jen prostě záleží právě na tom požadavku. Protože v situaci !zhubni! to, o čem ty píšeš, nikdy fungovat nemůže.
Jinak souhlasím s tím, žeje třeba to promyslet a že pokud je zodpovědný přístup k plánování, je pravděpodobný i zodpovědný přístup k dalšímu životu. Akorát to pro mě vyznělo tak, že pokud si snoubenci kladou podmínky pak to znamená, že jsou zodpovědnější :)
@suzief nene, nemluvila. Ja proste myslela, ze to co pises je pravda, ale ne absolutne vztahnutelna na vsechny situace, takze sem to nakonec asi myslela nejak podobne, jen sem to napsala nejak blbe
@lady_giraffe můj bývalý přítel i po 8 letech vztahu vždy na toto téma odpověděl "vezmu si tě až.." takže tak dlouho otálel, až přišel nový chlap a dnes je z nového přítele po roce vztahu můj snoubenec, se kterým máme v sobotu svatbu..
@lenule01 8 let, to už je opravdu moc, já čekala 6 a řekla bych , že to přišlo za 5 min. 12:-) už jsem fakt moc moc chtěla být vdaná, dopadlo to dobře, bez nějakého velkého přemlouvání, mám, po čem jsem toužila a spokojenost.
@lenule01 jo abych nezapomněla, to AŽ tam nebylo, prostě ještě nebyl vyzrálý na tak velký závazek, mám mladšího manžela, takže to fakt chtělo ten čas. kdyby byl starší, tak bych ani těch 6 let nečekala:-)
U nás tedy žádné AŽ nebylo a zásnuby byly celkem brzo ( po 4měsících vztahu,ale bydleli jsme spolu od začátku), ale museli jsme dořešit bydlení a finance,takže jsme si od zasnoubení do svatby počkali rovných 800dní.Osobně si ale myslím,co už tady bylo řečeno,že žádost o ruku by měl být bez podmínek,prostě buď si mě chlap chce vzít a pak se zkousne třeba to,že svatba nebude hned do roka a do dne a nebo si mě vzít nechce a pak není co řešit.
Nejhorsi je cekat nekolik let vetsinou se ty pary rozejdou...znam hodne takovych pripadu byli svoji treba 8let a svatba furt v nedohlednu tak se pak rozesli....nevim proc nektere pary s tim tak otaleji zbytecne....my se bereme presne tri roky co jsme spolu a to diky malemu ze se narodil loni v kvetnu chtel si me vzit uz drive ale bal se protoze byl uz jednou zenaty a neskoncilo to dobre tak sem rada ze to neodkladal zbytecne dlouho a budou to jen tri roky a ne x let
@lucekrestak to je asi na každým, kdy mu ta doba přijde vhodná. Nicméně ti, co se rozešli po 8mi letech, kdyby se po 6ti vzali, nerozvedli by se nakonec? kde je ta jistota, že kdyby se vzali, tak dneska jsou spolu šťastní?
bohužel nikde... já se přiznám, že já nad tím po 3letech vztahu ani nějak neuvažovala... jasný, že mě občas napadlo, že by bylo fajn, kdybysme spolu už zůstali, že to je supr, ale že bych nějak hodně řešila svatbu? to asi ani nee... Jasný, že občas to téma padlo - přece jen člověk by měl vědět, na čem je a jak do budoucna, ale mě přijde svatba po našich skoro 5ti letech tak +/- OK, třeba o půl roku dřív by taky byla OK stejně jako až za rok. Ale brát se třeba po 2letech, na to asi nemáme povahu ani jeden. Myslím, že je prostě důležitý vystihnout správný okamžik se správným partnerem, ale brzká svatba ti nezaručí štěstí ani dlouhý vztah jen proto, že nebyla až po x letech...