Chtěla bych se poradit ohledně naší situace. Předem chci říct, že partner to neřeší a přestože měli s tatínkem krásný vztah, tak sám od sebe o přeložení svatby neuvažoval.
Tatínek zemřel v dubnu a svatba má být po dvou covidových odkladech v listopadu.
Je mi už skoro 32 let a snažíme se o dítě, svatba je hlavně z důvodu toho, že nechceme být na hromádce a já "svobodná matka" kdyby se zadařilo, takže toto je hlavní argument proti dalšímu odkladu.
Na druhou stranu mám pocit, že je to prostě brzo, navíc většina svatby mají být Slováci a myslím, že u nich je toto nepřípustné. Chybí mi zatím také názor partenrovy maminky (popravdě svatba v původní podobě byla hlavně kvůli ní, ale teď si říkám, že je dost možné, že bude držet smutek a automaticky očekává, že svatbu zrušíme).
Maminky se samozřejmě zeptám, ale přijde mi to ještě brzo jí s tím zatěžovat. Přišlo by vám vhodné zeptat se jí tak za měsíc (tj dva měsíce po úmrtí)?
Schůdná varianta by také možná byla zrušit původní plány, a mít jen malý obřad na úřadě a pak oběd a odjezd na sv. cestu.
Co myslíte prosím? Já sama rodiče nemám, nejsem si jistá, jak toto řešit. Co byste poradili? Budu vděčná za každý názor.
Zeptala bych se maminky co nejdriv. Tak nejak "hezky", jako nedelat z toho vetsi tragedii,ale spis nabidnout,ze pokud by se citila lepe,ze to muzete o nejakou dobu odlozit..
Uprimne si ale myslim,ze jestli se tesila na svatbu a tesi se na vnoucata,tak to pro ni bude takove svetlo na konci tunelu,neco,na co se muze tesit a co ji zprijemni dny.. A bude vas podporovat v puvodnim terminu.
Nevim,jestli byl tatinek nemocny nebo to bylo nahle,kazdopadne vy jste ho znali nejlip,takze muzete prihlednout i k tomu,co by si pral on
@qlarinka ano, na té mamince bude nakonec záležet asi nejvíc, jestli se přikloní víc na tu stranu, že drží smutek a nehodí se to (Slovenská rodina je schopná kvůli těmto věcem i pomlouvat), nebo jestli se naopak těší a je to aspoň něco pozitivního.
I proto jsem si říkala, že možná menší obřad (za přítomnosti maminky a nejlepších přátel, ale už ne všech těch tetiček co jen koukají, co by zdrbly) by mohl být dobrý kompromis.
Jen přemýšlím, jak se jí zeptat 🙂
Je to tvoje svatba, je to o vas dvou... Ano rodiče jsou velkou části kde se jim děkuje za to, že z vas udělali takového a makového člověka a stoji te dnes tady, ale nedělala bych z toho tragedii... Švagrové umřel táta v únoru a v srpnu se brali a nevidím důvod proč by ro měli měnit... Je to hrozný, přijít o rodiče, ale 7 měsíců je podle me daleka doba, neřeknu kdyby umřel nyní a brali jste se třeba 3.6... Upřímnou soustrast ve všech směrech
@zihuatanejo To záleží v jakém je maminka momentálně rozpoložení, každý to prožívá jinak. Někoho to semele a i několik měsíců není schopen ničeho, truchlí si v sobě a pak jsou tací, kteří se s vervou pustí do "akce", prostě se jim ten smutek takhle zvládá lépe když mají nějaké činnosti. Další věc je, jakou váhu přikládá těm příbuzným. Od toho bych se odrazila jak s ní o tom mluvit a kdy, jestli ještě třeba počkat ten měsíc. Mě se zdá, že v listopadu už je to víc jak půl roku po smrti tatínka, takže i z hlediska dodržení doby truchlení ok.
@lekulina to je dobra poznamka, ona je ten akcni typ, od jeho smrti uz predelala komplet celou zahradu, porad neco dela.
Na tech pribuznych ji prave zalezi vic, nez priznava, si myslim - dost se to projevilo pri prvnim planovani v ohledech, ktere jsme vubec necekali (napr nam zamitla termin kvuli pustu, ktery jsme ji pritom nikdy nevideli drzet, ale katolicke teticky by dostaly infarkt prave).
Asi pockam ten mesic i proto, ze uvidime, jak to bude s ockovanim a temi pasy, ono celkove ted neco planovat na podzim je osemetne i bez teto veci.
Jinak me jeste napadla takova celkem sobecka vec, protoze kvuli covidu tatinek nemohl mit poradny kar, a na nase svatbe budou asi 4 moji lide a 70 snoubencovych (podle planu), tak aby to misto "moji" svatby nebyl spis kar za tatinka. Coz se zcela sobecky priznam, ze by me trochu mrzelo, prece jen vdava se clovek (snad) jednou za zivot.
@zihuatanejo To nebude jednoduché, pro maminku by to nebylo nepřijatelné, ale jsou tu Ti příbuzní....
Já tedy nikdy nepochopila, proč se svatba přizpůsobuje "tetičkám", nejlíp z pátého kolene.. ale co už. Nic pro mě a nám naštěstí do příprav nikdo nezasahoval.
No a obavy, že svatba bude nakonec kar za tatínka je v té přesile snoubencových příbzných bohužel pravděpodobná.
V tomhle případě bych tedy byla za tu "menší" svatbu a aby počty na obou stranách byli vyrovnané.
Pořádně to proberte s nastávajícím a klidně měšíc počkejte.
@zihuatanejo s tim karem to neni sobecke a rozhodne je to opravnena obava, poradte se se snoubencem a pak jeho maminkou, o terminu ibo techto obavach.. Uz jste to nekolikrat prekladali kvuli kovidu, treba se nakonec vezmete na urade ve 4 a teticky pozvete nekdy uplne jindy nebo vubec, urcite to dobra vymyslite!
@lekulina hele ja to taky nechapu tohle planovani podle teticek, a takhle jsem si planovani svoji svatby nepredstavovala, ale snoubenec je jeji jedine dite a tak ji chci doprat aby to bylo i podle ni, ackoli kolikrat skripu zuby. Prijde mi, ze ti Slovaci jsou v tomhle proste trochu jini celkove.
Diky za potvrzeni moji obavy i za rady, mensi svatba s obedem v restauraci a nasledny okamzity odjezd na svatebni cestu je moje preferovana moznost, ale musela bych to cele prekopat, na coz je zas chlap trochu liny...no uvidim za ten mesic, co na to maminka teda.
@zihuatanejo Mám na Slovensku příbuzné, takže vím, že oni jsou v tomhle jiní, když přijeli na pohřeb babičky, tak nechápali, že není vystavená a co zádušní mše, že byla pokřtěná a tak.
A souhlasím, že nejlepší by to bylo jen v nejužším kruhu s obědem a hurá na svatební cestu i když by se to muselo překopat, času je na to dost a zapojila bych do toho maminku. Samozřejmě pokud se tak dohodnete. Držím palce.