Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Posvatební deprese. Svatba byla krásná, ale už je pryč

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj holky. Chci se zeptat, jestli jsem v tom sama, nebo je nás víc. Mám týden po svatbě. Svatba byla nádherná, úžasná prostě super. Ale je mi hrozně líto, že už to skončilo, strašně rychle to uteklo. A už se to nebude opakovat. :-( A přijde mi, že i některé okamžiky jsem tak nevnímala jak jsem chtěla. Prozraďte mi vy zkušené a déle vdané jak jste to prožívaly vy a jestli je to normální :-| Díky moc
Odpovědět
1 2
3
4
@parajan No, mluvila jsi o svatbě jako o projektu, tak jsem si to slovo půjčila i pro manželství:-) Jinak jasně, člověk musí dělat i sám něco pro sebe, ale s tím manželstvím by to nemělo být moc v rozporu. Jinak já osobně rozdíl vidím. Lidi se dívají jinak na to, když je to přítel a jinak, když je to mažel. Právně jsou v tom taky nějaké rozdíly. Pokud bych v tom rozdíl neviděla, nevdávala bych se.
Odpovědět
@jancip já jsem myslela tím projektem spíš to plánování a organizaci jako takovou- že holky vymýšlejí blbiny, vyrábí pozvánky, řeší ten který svícen, šaty a to, jaký to asi bude po svatbě a pak jsou krásné obdivované nevěsty a jeden den a je to pryč...:-)
Odpovědět
Profilova fotka
@jancip to ji napsala správně "lidi se dívají"....ale pro tebe a ten vztah to zas tak převratný význam nemá. Svatba byla odjakživa spíše stvrzením vztahu pro veřejnost
Odpovědět
Me prijde, ze to vice souvisi s tim, jak se prozivaji pripravy, nez nutne s delkou. nevesty, co intenzivne resi, jaky odstin, jakou korunku, jake nausnice, jake dekorace na stul.. pro ne pak musi byt velky sok najednou mit hotovo. Me to prijde i az absurdni. chtela jsem mit krasnou svatbu, ale do kazdeho pidi detailu jsem rozhodne nemela nic nachystane. kytice byla prekvapenim - dali jsme kvetinarce volnou ruku a jen vybrali kvetiny, to same dort, to same prostreni stolu - dali jsme suroviny, a nechali to na ostatnich. a pokud nekdo ma deprese po svatbe, ze je hotovo a co ted, tak si myslim, ze se vdaval z velkeho duvodu i "pro tu svatbu", jak tu nektere pisou.. ze od 10 mela denicek, kam si psala, jak bude svatba, jak ma vysnene saty, atd.. ja nemela poneti, co se mi bude libit.
Odpovědět
Posvatební deprese? Já mám teda předsvatební. Po svatbě už bude hej!
Odpovědět
Profilova fotka
@bolekat tak třeba já jsem odjakživa snila o svojí svatbě, jaký budou šaty, kde to bude. Jsem perfekcionista a není daleko od pravdy, že řeším i odstín kytek do kytky družiček. Ale teda všechno tohle je poměrně vyčerpávající a rozhodně budu ráda, až to budu mít za sebou :-D Navíc jak každej měsíc do toho mizej peníze....no budu šťastná, když zase něco chvíli plánovat nebudu :-D Ale lidi jsou různí,. beru, že když někdo není takový perfekcionista, přípravy ho asi dost baví a pak mu to může chybět
Odpovědět
@jajj Však taky svatba za dveřmi, jak tak koukám:-D Držím palce...:-D @bolekat jo jo, hlavně to nehrotit. Nejhorší jsou takové, co mají přesný zasedací pořádek snad i na venkovní grilování s tancovačkou:-D Ale ono je to celkově o tom, jak která nevěsta celkově žije, některá ženská si zkusí "opravdický" šaty až v půjčovně svatebních šatů apod. a má pak dojem, že tohle je nej životní okamžik, buď všechno nebo nic. Tím nijak nechci snižovat svatbu jako takovou, ale všechno by se mělo brát s rezervou...:-D Pak nedochází ke kolapsům jako je posvatební deprese... Nevím proč jsem si vzpomněla na Monicu z Přátel jak otráveně po svatbě proplánové do nejmenšího detailu říká: "už nejsem nevěsta. A nikdy nebudu. Jsem JENOM něčí manželka. Pche..." :-D :-D :-D
Odpovědět
Jojo Monica, to je presnej priklad :)
Odpovědět
@barbora_b Stvrzení pro okolí je spíše až oslova. Svatba jako taková byla spíš "smlouvou" mezi těmi dvěmi. Platilo to tak a nyní to tak platí třeba v arabských zemích. Dokud neudělají oslavu (nesmějí spolu žít, i když se vezmou). Každý to má nastaveno jinak, ale pro mě v tom rozdíl je. Jak jsem psala, jinak bych se nebrala. Proč taky? Abych byla nevěsta a utratila fůru peněz, které bych mohla dát třeba do bydlení? V čem je rozdíl? Např. vědomí, že manželství se hůře opouští jak partnerství, Vzniká společné jmění, už není moje a tvoje. Manželství je lepší ochrana pro dítě apod. Jaký je to rozdíl pro vztah jako takový, to zatím nevím, ale slyšívám od známých, že i ten se posouvá do jiné roviny (nemusí platiti u všech).
Odpovědět
Profilova fotka
@jancip tak jasně, kdyby pro mě neměla svatba ŽÁDNÝ smysl, neberu se. Ale teda svatba v současnosti opravdu je hlavně o tom utratit fůru peněz a mít super mejdan. Kdžy si rozvedená za deset minut a společné jmění už taky není v podstatě v té podobě, jako bývalo...Pro dítě manželství není lepší ochrana - jak to myslíš?
Odpovědět
Taky si nemyslím, že je pro dítě manželství lepší ochrana... Nejlepší pro dítě je vztah rodičů, který klape a je jedno, jestli jsou manželé nebo ne. Ale už je to truchu mimo téma, nemyslíte?:-)
Odpovědět
Profilova fotka
Souhlas s jancip, že "co by kdyby" už sem (po svatbě) prostě nepatří. A nemyslím si, že když se lidi berou z lásky, za určitou dobu si říkají kráva a vůl a jsou tlustí jako prasátka (a slovo "tlustý" sem s dovolením nepatří, to je marketingový výmysl designérů módy). Myslím, že člověk se taky může snažit vzít si někoho kvůli vlastnímu sobectví nebo pohodlí třeba. Ale nechci tvrdit, že tomu moc rozumím. A moc se mi líbí, jak píše jancip, že člověk neví, jak ho změní nemoc ... atd. Ona nepíše o tom druhém, že by mu nevěřila. Ona píše o sobě a já to vnímám jako "obstojím ve zkouškách, které mě čekají?" "chci žít čestně a vytrvat v tom, co jsem začala, protože pak budou děti a budu pečovat o manžela ...a je to manželství,což není žalář, ale není to třeba členství v Sokole" je z toho poznat, že nemyslí na sebe, a že se trochu bojí, že jí tudíž není moře po kolena a necítí se jako mistryně světa. Moc se mi to líbí. A každý se může vybourat, ale měl by vědět, že se musí snažit a snažit se řešit všechno s partnerem (partnerkou), A že není nikdy pozdě. A nemyslím si, že mám pravdu, jen to teď takhle vidím.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Jsme stále u posvatebni deprese ??? Nějak nerozumím proč se na stránkách pro nevěsty stále řeší jestli je sňatek zbytečnost nebo ne ... ale to je do jiné diskuse ... drtivá většina nevěst tady svatbu pečlivě připravuje a prožívá a tak není divu že se může po těch krásných přípravách zastesknout. Neměli by sem psát ty co to odsuzujou. Je zvláštní že témata jako barva strevicku a svatební mandle se tu ujme a posvatebni deprese ? To neexistuje, a všichni se najednou tváří, že nikdo přípravy neřešil a kdo jo, je špatnej...
Odpovědět
Profilova fotka
Myslím upřímně, že posvatební deprese je normálka a že to není žádnej hřích nebo špatnost. Chaos pomine, úsilí se napře jiným směrem a pozornost davu se upne na někoho jiného. A taky si myslím, že do této diskuse patří i úvaha nad smyslem manželství a hrozba rozvodu nebo krachu. Však od toho tady jsme, abychom se vzájemně a svobodně obohacovali různými názory.
Odpovědět
@barbora_b Samozřejmě netvrdím, že ti co chystají svatbu víc jak rok musí nutně zblbnout. Někteří ji chystají i déle, ale tak nějak polehoučku pozvolně, věnují tomu přiměřeně času. Ale když některé z nás celý rok plánují intenzivně, stále něco hledají, mění, vymýšlí, navštíví 20 salonů atd. ...pak se stává svatební den pro ně středobodem světa. Potom se nedivím že se dost často dostaví právě ne jen normální posvatební nostalgie, ale právě ta probíraná deprese. A jsem přesvědčena, že dlouhé přípravy tomu u mnohých napomáhají, i když to samozřejmě není pravidlem.
Odpovědět
@popel Já jsem ale nenapsala, že když se lidi berou z lásky, tak se sebou automaticky za pár let nemůžou vydržet. napsala jsem, že pokud se něco pokazí a lidi se změní a už si nemají co dát, jsou každý jinde, tak že se to stát může, když to včas neutnou - a to není jen v manželství ale všeobecně... To je dost velký rozdíl:-) A že se to občas opravdu stane už možn ani dodávat nemusím... Jinak posvatební deprese mi naopak normální nepřijde (pokud tedy myslíte depresí fakt klinický stav, což deprese je:-) ). Normální mi přijde taková ta posvatební nostalgie a občasné zastesknutí. To mají snad všechny ženský bez vyjímky a ať jsem cynik jakýkoliv, věřím, že to tak budu mít i já... @kristyn.g každý snad svoje přípravy řeší, nebo?:-D Ale jde o to, že všeho moc škodí, nemůže se z toho stát smysl života... Pak se právě přihodí ta zmiňovaná deprese... A to víš, že během plánování je kolikrát člověku smutno, když mu něco nevyjde...ale oklepat a jde se dál, no bože, když nejde o život, nejde o nic...:-)
Odpovědět
Profilova fotka
@parajan to je správná připomínka, špatně jsem se vyjádřil. Jen jsem chtěl napsat, že láska v sobě skrývá i pořádný kus úcty a sebezapření. Měl jsem napsat, že vstup do manželství předpokládá i určitou etickou zralost. Snad by bylo líp, kdybych býval napsal, že to byla v případě těch "hovězích manželů" víc zamilovanost než láska. Ale nevím, je to všechno děsivě složité.V každém případě je dobře, že si vyměňujeme názory a chováme se k sobě hezky, myslím na tomto fóru. Díky za odpověď.
Odpovědět
Tak já se posvatební deprese velmi bála. A nakonec všecko dopadlo lépe než jsem čekala. Celkem si užívám a netrápím se. Nebo ne, tak jak jsem se obávala. Netrpím, nebolí to, když nemužu usnout, nepláču nad fotkami. Ale malinko závidím těm, které to ještě čeká, zároveň už se ale cítím taková ta důležitá, co už to zažila:-) Byl to pro mne velký stres ten svatební den, takže ten stres už bych nechtěla. Kdybych si mohla prožít to samé, ale bez toho stresu, hned bych to brala :-D :-D Ale to by pak nebyla svatba, ale divadlo. Svatba je kouzelná v tom, že i když si všecko naplánujeme, tak ty emoce se nacvičit a předpřipravit nedají. Ani ve svatební den, ani po svatbě ;-) A nedivím se smutnění po svatbě. Já vždycky jako malá byla smutná po Vánocích, dárky byly rozbalené a stromeček už mi připomínal jen to co "už minulo". Ten krásný pocit ze svatby ve mne nějak zůstal i po umytí toho makeupu a svléknutí šatů. Ale i tak, když si sama sebe představím v těch šatech, kdy mne to všecko čekalo, tak je to takové sladkobolné. Je to silná vzpomínka a vzpomínky vždycky trošku bolí. Zabolí a zahřejí zároveň :-)
Odpovědět
Tak také přidám svůj názor, respektive svoji zkušenost. U mě se žádné deprese, zármutky ani melancholie neobjevily, asi proto, že není důvod anebo proto, že na to prostě není čas si něco takového vůbec připouštět. Snad to nebude znít blbě, ale byla to jen svatba. Byla krásná a dokonalá a stála nás hodně příprav, ale už dopředu jsme věděli, že to bude jen jeden den. Mnohem důležitějš jsou úplně jiné věci. ;-) Věřím ale, že se najdou holky, co zde tráví tolik volného času, že z toho ty deprese opravdu dostanou.
Odpovědět
@kristyn.g já myslím, že posvatební deprese nesouvisí s tím, jestli někdo přípravy řešil nebo ne...řeší je všechny holky tady, jinak by tu nebyly... Ale třeba já jsem je taky samozřejmě řešila, řešila jsem barvu kytky a barvu ubrousků - i když zdaleka ne tak vehementně jako většina, a nakonec stejně dopadlo všechno jinak....šaty jsem změnila dva dny před svatbou....ale to, že se řeší přípravy neznamená, že to pro mě byl nejdůležitější středobod světa a po něm konec....vážně jsem se chtěla vdát proto, abych byla vdaná, ne proto, abych byla jeden den nevěstou....strašně jsem si od prvního dne po svatbě užívala, že můžu říkat "manžel", že mám prstýnek, koukala jsem, jestli si lidi všimnou třeba v krámě, že ho mám, prostě jsem byla strašně pyšná - a doteď jsem, že jsme manželé...že je to můj manžel a ne jen tak obyčejný "přítel" :-D
Odpovědět
@scvrcek Já myslím, že každá máme hlavně úplně jinou představu o tom, jak to vypadá, když se přípravy moc řeší a nebo naopak neřeší:-D ten, kdo řeší a rozmýšlí barvu kytky, ubrousků apod. je naprosto normální-prostě to chcem mít hezký, no ne? Ten, kdo se ale pokaždý rozpláče nebo naopak vybuchne vzteky, když mu z pošty dojde drobně jiný odstín plastových blbostí na stůl naopak normální vůbec není... :-D A když se pak tímhle způsobem řeší a prožívá všechno, tak chápu, že to je na palici a možná i na antidepresiva a že to pak po svatbě "složí" každou... Podle mě je nejdůležitější, aby se nevěsty smířily s tím, že i když si to naplánují, nikdy to nebude podle nich na sto procent. Rezerva by měla být všude ve všem, co se svatby týče. Je fakt, že hodně holek to má jako středobod světa, jak jsi psala a že za svatbu až tak dalece nevidí, to k tomu taky přispěje...
Odpovědět
Profilova fotka
Já bych to nesvadela na přípravy, i když se to nesmí přehánět. Myslím že čím vic se někdo těší na ten den, tím vic ho pak mrzí, že už skončil. To je normální. Jde pak o to, jestli se taky těšil na to další... když je stále na co se těšit, tak deprese nemá šanci.
Odpovědět
@kristyn.g Já se třeba na svatbu opravdu hodně těším. Ale netěším se na to, že budu středem pozornosti, budu mít krásné šaty, apod. Těším se na to, že si vezmu svojí životní lásku, že bude můj manžel a já jeho manželka. Těším na to manželství jako takové, ten svatební den je jen krásný prostředek k dosažení. Ten jeden den je sice pěkný, ale není tím důvodem proč svatbu děláme. Takže já bych to viděla tak, že to není o těšení, ale spíš o hodnotách. Pro někoho je možná ten samotný den důležitější, významnější než pak ten společný, obyčejný život a potom má depresi a i zpětně žije svatbou a pořád na ní myslí a vzpomíná, i když ten den už je dávno pryč. Jinak si to vysvětlit neumím, ale samozřejmě do těch, které to postihlo nevidím, může to být i jinak. Na mě to prostě působí takhle. Zkrátka bych řekla, že jsi to přesně vystihla v té větě: " Jde pak o to, jestli se taky těšil na to další... " :)
Odpovědět
@kristyn.g ja bych rekla, ze to hodne souvisi s pripravami a jejich delkou. Vem si, ze zpravidla ty, co planuji nekolik mesicu az rok ci vice dopredu jsou ty, co zkoumaji sebemensi detaily - ten pravy odstin satu druzicek, objednavaji jim saty, aby ladily s vyzdobou stolu, hledaji serepeticky na stul atd.. proste se na ten rok stane svatba jejich stredobodem zivota. zaroven si troufnu rict, ze to jsou zrovna ty holky, pro ktere je svatebni den ten vysneny den, po kterem touzily. byt stredem pozornosti, mit princeznovske saty atd.. a pak po svatbe treba este 14 dni dojizdi ta euforie, este chodi pranicka a fotograf posila fotky, a pak najednou nic. najednou, po tom roce, neni do ceho pichnout. a je tu "jenom" to manzelstvi (a to ted neberu ze sveho pohledu). a to uz neni i pro ostatni tak vysperkovana vec, se kterou se mohou zaobirat. ted uz musi opravdu pracovat jenom na tom vztahu, aby byl i tak stale krasny. a to podle me vede ke vsem tem depresim. me se treba posteskne, ze uz mam po svatbe, a to jen neco pres 14dni, ze ostatni mohou este premyslet o kytce a zavoji, ale na druhou stranu je ted muj muz, a to je nadherny. to je nepopsatelny pocit stesti.
Odpovědět
Profilova fotka
ja si myslim, ze je to kombinace vice veci najednou - napr. jak jednoduse ci naopak probihaly pripravy (stesti na dodavatele, reseni ruznych predsvatebnich 'jobovek'...), - situace v rodine jako takova - nektere nevesty to proste nemaji jednoduche - of rozhadanych clenu rodiny po lidi kolem nich, kteri svatbu sabotuji, kteri snoubencum bud nepreji nebo jim zavideji..., - take se dost nevesty potykaji se zdravotnim stavem nejblizsich - nevi se jestli se vazne nemocny rodic/sourozenec/blizky clen rodiny dozije svatby, - zklamani v lidech okolo - i napr. nevesta veronila poukazovala v jejim fotoalbu na to jak hekticke byly pripravy den pred svatbou.. a s tim spojene zklamani v lidech no pridejte si do toho vseho ten zakladni stres z priprav (malo a nas jsou zvykle na jednani se spoustou dodavatelu a reseni ruznych 'pikosek', na ktere snoubenci narazi a musi resit, nejenom red svatbou, ale i v samotny svatebni den... - napr. neuprosne damy urednice na mistni matrice, ktere snoubencum hazi klacky pod nohy.. ) ci do toho pridejte kontrolu financniho rozpoctu svatby a veskerych financnich rozhodnuti s Tim spojenych.. a vsechno tohle dohromady by rozhazelo temer kazdeho vyrovnaneho cloveka.... to si myslim ja alespon. a ti, kteri tohle nechapou, tak by se meli povazovat za hodne stastne, ze to ho tolik s jejich svatbou nemuseli resit. ale verte, ze ne kazdy takove stesti v zivote ma a nekdy se toho holt nestastne sejde tolik, ze skoro kazda z vas by po nekolika mesicnim vycerpani do te posvatebni deprese treba spadla... kord kdyz toho zklamani v lidech okolo spojene se svatbou bylo necekane dost, a kdyz se mnoho veci ve svatebni den nepovedlo podle planu a resite napr. nefungujici servis behem jidla, alkohol rozlity detem, kojicim matkam a tezce nemocnym hostum bez jakehokokoliv nealka na stolech, apod. a takovi lide potrebuji podporu okoli a ne nejakeho chytraka, ktery se do nich bude navazet, ze on by si to ci ono takhle k srdci nebral, coz si ja osobne myslim je hooooodne jednoduche rici, kdyz ten co to rika se s nicim podobnym nepotykal a rozhodne ne v takovem naakumulovanem mnozstvi a uz vubec ne v takove intenzite, jako ta dotycna, co trebas pisne do fora o jejim svatebnim zazitku... :-) takze ja si my slim, ze svatby jako takove proste jsou stresujici zalezitosti, stejne tak jako narozeni ditete, stehovani se, umrti v rodine, ztrata prace, apod. ;-) budte opravdu radi, ze nejste v situaci, kdy toho krome svatby nemusite mnoho resit, protoze verte, ze je kazdy je v takove situaci jako vy, ale ma to treba mnohem, mnohem slozitejsi... budte k sobe milejsi a mejte jedna k druhe vice respektu a uvedomte si v jake o mnoho jednodussi situaci se nachazite vy, ze nejake posvatebni deprese nemusite resit. mluvim z vlastni zkusenosti, uz jenom z pohledu tech pohrbu, ktere kratce po svatbe byly u nas v rodine hned dva.... (tohle do fora si myslim jen tak nekdo nenapise a i kdyby, tak stejne nebudete znat cele pozadi a celou situaci..) ;-)
Odpovědět
No paradoxně bych řekla, že do posvatebních depresí upadají spíš ti, co ty vedlejší starosti až tak moc nemají. Ale je to jen můj názor
Odpovědět
@pajiji Docela s tebou souhlasím, vůbec nechápu holky, co rok dopředu zařizují. My měli všechno během 6ti měsíců a do toho ještě spoustu jiných starostí, takže na svatbu jsem myslela, jen když byl čas a ne jak většina tady to má spíš naopak - nejdřív zařídit svatbu, pak to ostatní. A svatba to byla parádní a všichni jsme si ji užili do podledního puntíku! ;-) Takže proč se trápit depresemi ze svatby? Depresemi se budu trápit, až budu bez práce a na krku budu mít 3 děti anebo až si večer pustím zprávy a zjistím, co hrůzostrašného se ve světě zase stalo.
Odpovědět
@princezna_kp napsalas to moc pekne pochybuji, ze by "posvatebni deprese" souvisela se samotnou delkou priprav...pak nechapu jaktoze jsem po svatbe a roce planovani zadne "deprese" nemela :-D presne jak psala princeza_kp zalezi na mnoha faktorech a stresorech, ktere jsou se svatbou spojeny a zalezi na kazdem jedince jak je staveny a umi se se s danymi stresory vyrovnat... dalsi vec je, ze to co tu vsichni nazyvate depresi deprese neni ani z dalky..deprese ma dlouhodobe trvani, je spojena s mnoha telesnymi priznaky (od tlukotu srdce, nespavosti, pres neschopnost vstat z postele az po tras) a stejne tak s urcityma myslenka (myslenky na sebevrazdu, suicidalni chovani, pocity menecennosti, ztraty, prazdnoty, proste "cerne mysleni). a dalsi veci je, ze kazdy svatbu prozivame jinak a jinak ji chapeme...vetsinou je ale uvadeno, ze svatba je asi tak stejna zmena a stres jako narozeni ditete, umrti blizkeho cloveka, odstehovani se nebo prijiti o praci... ovsem chapu, ze pro nekoho svatba az tak dulezita nebyla, az tak moc ji neprozival a ani neplanoval a pak je otazka, jestli clovek jde do svatby s tim, ze se nerozvede a vse se bude snazit prekonat nebo jestli pri omrzeni nebo problemu pozada o rozvod a vlastne se nic moc nedeje.
Odpovědět
Profilova fotka
@pajiji souhlasím s Tebou taky bych řekla, já jsem si pár dní po svatbě užila ještě tu euforii z toho všeho, pak jsme s manželem odjeli na týden na hory, abychom dospali deficit z toho předsvatebního stresu, vyčistili si hlavy a pak zase hurá do starostí všedních dní práce, bydlení atd. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
tak zrovna včera jsem muži říkala, že když se tak zamyslím tak je mi strašně líto, že je ten den pryč, že byl úžasnej :-). Tak jsme se dohodli, že každé výročí svatby sezveme všechny svatebčany (s tím rozdílem, že taky dovalí jídlo a pití) a uděláme si stejnou party, jako oslavu našeho výročí, už se těším :-)
Odpovědět
1 2
3
4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?