Jo táák ;-) No, tak to je opravdu o něčem jiným. Neva, chtěla jsem tip, ale to mám a bit z ruky ;-)
Ještě mě napadlo, že hodně peněz investujeme do akcií.
No třeba v Praze je jídlo rozhodně levnější, jak u nás. Oblkečení tak stejně, jen tam je víc výprodejů. Ale já si nestěžuju, velikost přilehlého krajského města mi naprosto vyhovuje a i vzdálenost do něj od nás.
a tady je AE za 55,-
azafata, tady je sice bydlení levnější než v Praze, ale oproti jiným krajům je dost drahé... město teď prodává spoustu bytů a pozemků, ale všechno jde obálkovou metodou a ty ceny se hrozně šplhají nahoru... bytů i pozemků je málo, takže se lidi přeplácejí...
To věřím, ale.................. přeci jen to snad nebude tak horký jako tady. Samozřejmě, na ostravsku např. to bude asi levnější, všechno má ale svou cenu, že.
Tak já kdybych napsala,kolik dělá už moje profrčený solárko,tak byste padaly do mdlob :-D ,sem se jednou náhodou zeptala majitele,ať mrkne do PC..a padala jsem taky :-D
Nehty každý měsíc-nemůžu si vynachválit x-)
Kadeřnice tak 6x do roka na konečky,barvení doma,jinak mě stojí dost vlasová péče,na tý nešetřím,šampon za 100,- bych si fakt nekoupila.
Taky dost za parfémy,kosmetiku,líčení..páč v tom dělám,tak musim..ale já ráda :-D
Dost máme náklady na hafinu..ale to mě vůbec neva,dala bych jí všechno,kdybych měla žrát kořínky.
Oblečení...páč my jsme ty trapný značkaři :-D ,tak taky celkem dost.
Časopisy omezuju..byli doby kdy jsem dala 3 tis. měs. :-N ,knížky si neodpustim.¨
Cvičení...stojí různě od 55,- do 80,- třeba spinning...takže to je další.
Ještě jak se tady včera večer a dneska dopoledne řešily ty značky oblečení versus Vietnamci, tak já jsem nedávno náhodou na netu narazila na část textu z knížky "No Logo", v Čj to vyšlo pod názvem "Bez Loga" a je to právě o marketingu těch velkým mezinárodních řetězců a jak vykořisťují dělníky v Asii. Každý ví, že jim málo platí, ale co se zde popisuje, je hrůza. Osobně u Vietnamců nakupuji hodně málo, protože mi ty věci prostě nesedí, ač snad nemám abnormální postavu 8-) Nejčastěji Orsay nebo se snažím malé české výrobce a tak. Ale po přečtení toho článku z této knihy bych si něco značkového asi už nekoupila.
Co se týče bot, tak osobně mi Deichman připadá stejný jak Vietnamci co do kvality. Na botech určitě nešetřit, nohy máme jen jedny. Osobně mám dobrou zkušenost s firmami Tamaris a Rieker. Mají kvalitní kožené boty za rozumnou cenu. Na nákupy v nějakých šíleně předražených Salamandrech apod fakt nemám.
Tamaris, Rieker a Bama - to vůbec neznám =-)
Katwind: no přijde mi že peníze zas tak zbytečně nelítají. Tak v něčem oblečeni bejt musíme a chodit taky v něčem musíme a je vidět že každý máme jiný nároky. Když Vás tak čtu, tak každá z nás si sem tam něco dopřeje, ale nepřehání se to ... na druhou stranu, dopřeju si tohle a musím ubrat tady (té né všechny uživatelky zde).
Já bych si přála mít tolik peněz, abych vedle bydlení mohla pořizovat opravdu kvalitní věci a ještě mi zbylo na dovolenou :-N
kreditko, ale víš, jak to je? s jídlem roste chuť. to je prostě pořád dokolečka.
já si přeju mít dům, nebát se, že o něj přijdu, mít na to, platit si nějaký pojištění (nejen na dům, ale i životní, na důchod, pro děti), možnost kupovat si kvalitní věci (nechci všechno, nesnášim třeba když naši mají doma milion kuchyňskejch robotů, ale na většinu - ne-li na všechno - se jim práší), zajistit dětem vzdělání a možnost dovolit si zajet každej rok na dovolenou (ideálně 2x) :-D :-D :-D jsem nenáročná, co?
a máš pravdu s tím, že i když tady někdo vypadá, že šíleně utrácí, tak ale na druhou stranu musí taky někde ubrat (no všichni třeba ne, ale předpokládám, že ti, co nemusí nikde ubírat, sem ani nevlezou :-D).
tak jsem si díky této diskuzi začala zapisovat, za co utradítíme a už teď tam vidím věci, které jsme vůbec nemuseli mít :-| např 2x večeře v restauraci a navíc tam dnes připíšu peníze za cvičení a za kosmetičku ]-( Ale tento měsíc to nechám a sečtu to až po měsíci a začnu to řešit
taky uvažuju nad tím, že si budu měsíc všechny výdaje psát, abych viděla, kde máme mezery. nechci se vzát všeho, rozhodně nehodlám celej život šetřit a nic si nedopřát, jenom proto, abych "jednou" něco měla. se toho "jednou" třeba nemusim vůbec dožít.
ale vim, že hrozně utrácíme, akorát pořád nevíme, za co :-D
jezis, a co bysme z toho zivota mely,kdybychom si neuzivaly? jako vecere v restauraci je pro me relax, chvile klidu, nemusim mit nadobi, usetrim za plyn a pod.....
myslím, že měsíc je málo na to zkoumání
my máme občas nározové nákupy ( třeba maso do mrazáku) a to pak vylítne hodně,
nebo drogerka, jako prací věci, nekupuju litrová balení ale třeba 10 kg prášku a podobně
takže podle jednohoh měsíce to nejde moc posuzovat , si myslím já
ale jako pomůcka to je dost dobrá věc ;-)
jeee, ja jsem se pred 14dny rozsoupla a koupila jsem si sandalky od Riekra x-) .... staly sice 1500,- ale chodi se v nich jak v bačkurkach :-)
po nekolika nakupech levnych bot, kdy jsem v nich trpela, jsem rozhodnuta, ze na botech setrit uz nikdy nebudu 8-)
tak holky, zkuste, my psali dva měsíce a když jsme zjistiliy ty sumy, vzdali jsme to;-) Jak psala Karkul, s jídlem rost chuť, čím mám větší plat, tím víc prostě utratím 8-)
princezna: jasně, měsíc je málo, ale například prášku na praní mám teď na dva roky a ty nárazové nákupy jsou stejně vždycky. Já mám spíš dojem, že u nás jsou rezervy v těch běžných věcech jídlo, drogérka, zábava.....
jo přesně tak to myslim - prášek prostě koupit musíš. jde mi spíš o ty drobnosti, který si člověk ani nevybaví, ale přitom jich kupuje spousty. a ono je to dvacka sem, padesát tam, ale za měsíc to může dělat docela dost a navíc si tim čověk uvědomí, že vyhazuje za zbytečnosti.
to já teda vim, ale když to uvidim napsaný, tak budu přesně vědět, za který blbosti vyhazuju a jestli s tim můžu něco dělat.
a jít místo toho na tu večeři víckrát, nebo jet na větší výlet, nebo si koupit dražší boty.
Já jsem taky přemýšlela o tom, že bych si výdaje psala, jak jste už některé učinily, ale já bych to nezvládla. Manžílek by si nikdy nepamatoval, kolik ten den utratil a za co a ještě, že mi to má nahlásit :-D . Mně zatím stačí, když vím, kolik cca utratíme za měsíc a kolik nám cca zůstane peněz. Akorát teďka budeme mít větší výdaje, protože 2 kamarádky se mi vdávají, takže padnou penízky na svatební dary a už padly penízky (a ne málo) na moje šaty a manžílkův oblek :-.
Ono nejde o to si utrhovat od huby tak, že budem jíst suchý rohlíky, tak by asi nechtěl žít nikdo,to je jasný a je pravda, jak už tu bylo napsáno, že je hovadina šetřit na "jednou",když ta doba ani nemusí nastat. Ale pravdou je, že člověk vyhodí spoustu peněz za drobnosti po deseti, dvaceti, padesáti korunách, protože má na něco "šílenou" chuť, něco "nutně" potřebuje, něco je v akci atd. Toho se klidně teda vzdam, protože, jak už jsem psala, to vidim na těch obědech. Kde si těch 60 denně neuvědomíte, ale za měsíc je to víc jak litr, no a za rok 12litrů a pro jednoho třeba dovolená.
Satyyy: sandále taky potřebuju, dala bych za ně i tolik peněz, když by byly Riekrácky :-D . Navíc vím, že sandále mi vydrží dlouho. Jen jsem tam loni na pozdim (když jsem sháněla polobotky) nenašla nic, co by padlo na mou nožku. Boty měly úžasny, ale mě bylo všechno velky ;-( :-(
já to vedu tak, že si na měsíc naplánuju třebas 5000 na jídlo a jestli za to nakoupím v průběhu toho měsíce třeba 10x kýbl zmrzliny nebo místo toho o to víc zeleniny,je mi šumák
mám celkový limit a ten nesmím překročit ( +- nějaká tolerance je samozřejmě)
no a na tu drogérku včetně prací "odkládam" do kasičky, a průběžně z ní vytahuju, takže když mám pak jednou za rok vytasit třeba dvojku za všechny prací potřeby tak mi to s měsíčním rozpočten nehne, mám to totiž už našetřený
prostě si musím měsíční přijmy už dopředu rozškatulkovat, ropzobálkovat, abychom poplatili co musíme a ze zbytku musíme vyžít
a to je právě jeden z případů, kdy je dost nutné vědět kde se dá hodně ušetřit, abychom třeba mohli vyrazit na i týden dovču
až nás nebudou tížit splátky, nebo se výrazně sníží ( nebo mi nehorázně přidaj :-D ) tak už to nebudu tolik hlídat. ale momentálně není jiná cesta
ale ta cesta má jasný cíl a jasný konec, není žádné škudlení na " až jednou" , nebo "až budu v penzi ", to ne