Dobrý den. Mohl by mi někdo poradit, třeba z vlastní zkušenosti, jak řešit, když má ženich stres z prvního tance( už od žádosti o ruku) ? Když někde jsme a on řekne, že z toho má nervy, že na nas budou všichni koukat a on je dřevo, že by ho nejraději vyškrtl, tak všichni vykuli oči a, že to musí být, že to bez toho nejde. Mně osobně je to celkem jedno. Máme svatbu v září a mně už se o ní teď zdají hrozné sny(velke šaty, nuda na oslavě, nebude co pít) a tak ho nechci tlačit do něčeho z čeho se netěší. Zase na druhou stranu, nebude nám to pak líto, pokud ho zrušíme? Přece jen, budou to tři minuty a konec... Měla nějaká nevěsta takového ženicha? Jak to vyřešila?
Mužovi sebdo toho taky nechtělo a mě to bylo ta nejak jedno, takze jsme ho vyškrtly. Razily jsme heslo: svatbu pořádáme pro nás a ne pro ostatní tudíž vše hlavně tak abychom si to užily hlavně my. Nyní po téměř čtyřech letech na to rádi vzpomínáme a jsme opravdu rádi že to tak bylo a ničeho nelitujeme.
My svatební tanec úplně vyškrtli. Někteří si toho ani nevšimli. Svatbu si máte udělat takovou, abyste na ni vzpomínali rádi. V žádném případě bych partnera do ničeho nenutila, tím spíš, že z toho má trauma už od zásnub. Že musí být a bez toho to nejde? Měla jsem za to, že jediné, co se musí, je říct ANO. Na cvičené opice ať si zajdou příbuzní do cirkusu.
Manžel taky nerad tancuje, ale na svatbu se dobrovolně přemohl na celé dva tance - se mnou a s maminkami :-) Nejprve řekl, že jen se mnou, pak krátce před svatbou, že teda zvládne i ty mamky. Zvolili jsme plouživé písničky a odťapali to. Ale pokud by z toho měl mít nějaký stres, určitě by se nic nestalo, kdybychom to zrušili. Jak bylo uvedeno výše - je to jen na vás dvou, co chcete a co ne :-)
Ahoj, můj partner nikdy netančí, tančili jsme spolu jen jednou v životě ploužák a já taky nerada tančím, tak si necháme zahrát nějaký romantický ploužáček, kde párkrát šoupneme nohama a hotovo. Já se zase děsím toho, že se mnou budou chtít tančit jiní.
Pokud z toho ma zenich stresy, tak bych prvni tanec urcite vyskrtla. My to tak udelame. Neni duvod, aby se tydny nebo dokonce mesice dopredu stresoval kvuli takove zbytecnosti.
A nezvládl by ani takové to pošlapávání na místě? I když možná ho znervózňuje hlavně ta myšlenka, že na nej budou všichni koukat, někteří nemá rádi takovou pozornost, zvlášť když se dělají tzv. "tradice". Na jedné svatbě, co jsem byla, dali jednoduché pošlapávání a otáčení na místě, na víc stejně nebylo místo a nešlo to přes obří nevěstiny šaty. Další možností je mít tanec v co největším šeru, aby si lidí okolo moc nevšímal. Ale pokud ho to vysloveně stresuje už teď a zhoršuje mu to pocit/těšení ze svatby, dá se obejít i bez toho, případně udělat něco jiného a netradičního, při čem bude třeba vaše oblíbená hudba.
Moj mal tiež hrozu, vobec nevedl tancovať a nechcel, aby ho niekto pri tom sledoval.
Prihlásili na tanečný kurz, poctivo natrénovali jeden valčík a po prvej minúte boli na parket prizvaní rodiičia, takže sme sa "skryli" medzi nimi.
Ak by mu to bolo nepríjemné, zrušila by som prvý tanec úplne.
@zuzanavadurova To, aby nikdo nevyzýval k tanci, jsme vyřešili tak, že svědkyně na konci dvou "oficiálních" tanců řekla, že "nyní můžou na parket všichni, můžou vyzvat nevěstu k tanci, ale ženicha ušetřit" :-)
Jinak ten můj taky moc není na tyto věci, ale šel do toho (asi aby mi to nekazil :-D, i když kdoví)... někdy je taky trošku "dřevíčko" (tanec ne na moc obří veřejnosti by měl i rád, ale jede hodne "by-the-book", bez improvizace a neslyší bohužel moc rytmus, jen basy, plus malilinko neohrabaný), ale pustil se do toho, ve světle a v kruhu přátel... našlapuje vždy hodně zvysoka, takže mi hned při prvním kroku málem urval tylové šaty a přišpendlil mě k zemi, ale nějak jsem ten waltz zatančili, občas jsme se přišpendili a zarazili v půli kroku, ale skoro celou dobu se smáli... já si půlku písničky potom radši držela volnější rukou šaty nahoru, takže mi bylo možná vidět až k pasu :-D No nebyl to tanec, který bych čekala, ani mě to moc v těch šatech a bez pořádné opory nešlo, ale určitě byl pro nás neobyčejný :-D
Chlapovi se nechtelo, mi taky ne, ale nakonec to byla jedna z mala tradic co jsme zachovali. Plouzili jsme se a asi po prvni minute jsme se pustili a sli pro rodice, a pak se za ty tri minuty vystridali i ostatni...
Brali jsme to jako zahajeni parby po te formalnejsi casti a prezili jsme :-)
Ten muj je taky z prvniho tance na infarkt, ale v jeho pripade je to jiny, je na voziku a nema brisni svaly, takze se musi neustale podpirat rukama o kolena, aby sedel vzprima. Pisnicku mame sice vybranou, ale stale nevime, jestli prvni tanec budeme mit nebo ne. Je to na nem. 😊
Společný tanec má být romantická záležitost, ze které budete mít oba radost. Pokud by to tak nebylo, byl by to jen stres a povinnost, pak nevidím nejmenší důvod to dělat. Jestli je svatba pojatá jako divadlo pro lidi, tak to asi být musí ;-) Ale podle mě byste ten den měli zažívat jen to, co je pro vás příjemné a na co se budete těšit (můj muž taky tanec nemusí. A o to víc si užívám a vážím si toho, když mně vezme a jen tak se se mnou "plouží" :-) V tu chvíli vnímám jen nás dva a je mi jedno, jestli nám fandí 50 lidí kolem nebo si nás nikdo nevšímá ;-) A tak to bylo i na naší svatbě. Mimochodem, osobně úplně nesnáším, když se dělá kolečko jako "kolo kolo mlýnský" a v něm se trápí novomanželé :-D )