Dobrý den,chtěla jsem se zeptat ,zda se traduje pověra ,že do roka po úmrtí v rodině ,se nesmí konat svatba? Přítelovi umřela maminka5.7.2018 a my máme termín svatby 1.6.2019.dekuji za odpověď
Upřímně řečeno neumím si představit se tím reálné řídit. V případě úmrtí rodiče bych to asi řešila (v případě, ze by svatba mela byt brzy po smrti, což u vas neni, ten mesic mi prijde nesmysl resit), ale třeba všechny prarodiče máme v dost pozehnanem věku, doufáme, ze se svatby doziji všichni, ale stejně tak by se mohlo stát, ze se kvůli podobně povere nebudeme moct vzít i několik let. Osobně tuhle poveru ani neznám.
Pověru bych neřešila. Bylo by asi nevhodné mít svatbu krátce po ztrátě někoho blízkého, ale odkládat ji kvůli pověře o měsíc mi přijde zbytečné. Pokud ji vy tak chcete, tak se řiďte tím.
Koukala jsem se na ten odkaz, co sem dávala @l_a_u , a vyplynulo mi z toho to, co jsem i sama cítila - že to není do roka a do dne, ale ve stejném roce. Já bych se nechtěla vdávat ve stejném roce, kdy mi někdo blízký umřel. Ale vy už budete mít letopočet jiný.
Kdyby mela byt svatba brzy po umrti, tak bych ji urcite zrusila. Ale u vas je prodleva 11 mesicu, to bych termin klidne nechala. Dnes uz se tyhle "doby smutku" nedrzi, jak to bylo dřív. Znate nekoho, kdo rok po smrti partnera chodi pouze v cernem? Driv to byvala spolecenska povinnost. Uzijte si svatbu v terminu, ktery vam vyhovuje. K ucteni pamatky na maminku ji muzete dat na hrob svoji svatebni kytici. Ja tu svoji povezu pozítří tatinkovi. Kdyz uz se nemuze zucastnit, tak mu aspon ve svatebnich satech dovezu kyticku.
vidíte a my třeba dokonce svatbu děláme symbolicky v den narozenin maminky snoubence. zemřela na silvestra 2016 a tímto způsobem bude aspoň trošku "s námi".
Manželovi zemřela babička dva měsíce před svatbou a nic jsme nerušili, i když ho babička v podstatě vychovala. Ono už to takhle těsně před svatbou ani není lehké zrušit. Pověru taky neznám, ale připadá mi v dnešní době celkem nesmyslná.
Navíc u Vás to bude už téměř rok a měsíc sem měsíc tam. Spíš bych na maminku nějak hezky vzpomenula na svatbě... a myslím si, že nejdůležitější je, jak to cítí snoubenec. Řídila bych se v tomto jeho pocity a přáním a ne nějakou pověrou.
Není to pověra, je to z dob minulých prostě prvek etikety. Rok se držel za zemřelého smutek, čímž se mu projevovala úcta. Po dobu jednoho roku je "uctívána" právě tato osoba a nikdo, ani svatebčané, ji nezastíní .
Ve vašem případě bych asi přivřela oči a tu svatbu těch 11 měsíců po smrti udělala.
Brali jsme se čtyři měsíce po smrti manželova otce a je pravda, že zpětně toho lituji. Ne kvůli pověře, ale kvůli okolnostem - ten smutek v rodině byl ještě moc čerstvý. Pravda je, že u nás to hledisko bylo praktické - byla jsem těhotná, ale stejně mám pocit, že jsme měli počkat. Nerozhodovala bych se podle pověry ale nálady v rodině - přijde mi, že ten měsíc už je bezvýznamný...
Souhlas s tamaraad, není to pověra, ale úcta k mrtvému. Etiketa v době, kdy se lidé neumí obléct ani do divadla, nebo se berou už s dětmi, ačkoliv z podstaty manželství by to mělo být spíš naopak, ale nemá valný význam, tak se na to směle vykašlete.
Ahoj, pridavam se k vam, nejak nevim s kym a jak o tom mluvit.. Mam k vam smutnou prosbu o radu. Pred par mesici mi zemrel tatka.. Nemusim psat jak moc pro me znamenal.. Vzala mi ho rakovina, necekane, nahle a zakerne. Pred par tydny me partner požádal o ruku. Termin svatby jsme stanovili letos v Prosinci na vyroci svatby mych rodicu, na pocest jejich manzelstvi a ve vire, ze to nase bude stejne krasne a dlouhe. Maminka mi rekla, ze nam "jejich" termin prenecha rada.. Jenze me se pri te myslence svira hrdlo.. Ackoliv by mi bylo cti mit stejne datum svatby.. Pak me sestry presvedcovaly, ze se na to mam vykaslat kvuli zminene povere.. Po tom vsem mi doslo... Nema me kdo odvezt 😭 vubec nevim, jak a co mam delat.. Mam se na to vsechno vykaslat? Bude to za rok mene bolet? Bude tu se mnou aspon mamka?
@tatova_holcicka Pokud máš ohledně načasování svatby jakékoliv pochybnosti nebo špatné pocity, bude lepší ji posunout. Svatba by měla být optimistickou událostí, a tou bude těžko v době, kdy ztráta rodiče pořád ještě bolí. Myslím, že kdybyste se vzali na výročí, ale až o rok později, mohla by ses cítit líp.
@tatova_holcicka Ano, i když to tak teď nevypadá, za rok to určitě bude bolet méně. Není to pověra, je to smutek za zemřelého a úcta k němu se tak vyjadřuje. Pokud na svatbu nespěcháte, klidně ji odložte.Třeba ti to udělá dobře tu úctu a smutek takhle vyjádřit. I ty přípravy si užijete víc a budou radostnější, když ten smutek trochu odejde. A jak píše stastnevdana, stejný termín o rok později už všechno uvidíš veselejšíma očima. Může tě odvést mamka, sestra, strejda... Uvidíš, jak to pak budeš cítit.
Známé zemřel děda večer před svatbou. Svatba se konala i tak, přiletěli kvůli tomu známí z ciziny, takže to prostě nešlo odložit.. Jsou spolu šťastní a na tu svatbu se vzpomíná jako na úžasný zážitek a krásnou událost. Jestli je to od úmrtí více měsíců, neřešila bych nějakou pověru.
no, mého partnera maminka umřela 31. 12. 2016 a od té doby neslavíme silvestry... neříkám, že už je nikdy nebudeme slavit, ale prostě nějak nám to nepřijde "vhodné" juchat v den výročí smrti...
nicméně tohle je jiná situace. svatba je krásná a veselá věc a pokud to bude téměř rok a snoubenci to nevadí... nechala bych rozhodnutí hlavně na něm, ale myslím si, že svatbu by si jeho maminka přála... my máme svatbu v den narozenin partnerovi maminky, aby tak aspoň symbolicky byla s námi...