ahoj nevěstinky, myslíte že je hloupé když i noc před svatbou zůstaneme spát spolu doma? Říká se, že by tu poslední svobodnou noc měl každý spát jinde(u svých rodičů), ale nám se nějak nechce, žijeme spolu a rádi bychom byli odpočatí ze svého pelíšku na tento den. Je to proti něčemu?
já si myslím, že to záleží jenom ne vás. kamarádka to měli taky tak a ničemu to nevadilo....v dnešní době se to už bere jinak... my to teda budeme mít tak, že u nás doma budu spát já a Jirka pojede k rodičům, ale to taky proto, že u nás v bytě budou spát naši a ještě někteří svatebčani, jinak by mi to bylo taky jedno... 8-)
Ahoj, taky jsem si nejprve říkala, že každý "musíme" být v tu předsvatební noc sám, ale poslední dobou si říkám proč? Taky spolu už rok a půl žijeme a spát u svý mamky, která by mě rozložila gauč a mělo by to za následek akorát nevyspání a únavu, nemá smysl. Tak jsme rozhodnutý, že budeme usínat pěkně vedle sebe, tam kde jsme zvyklý a kde je náš domov :-)! Nevidím na tom nic špatného ;-)!
Neříkalo se to původně proto, aby ti dva na poslední noc nepodlehli pokušení a počkali až do manželství... :-D ?
Každopádně to nedodržíme - jak píše @wallflower, takhle budeme klidnější a rychleji usneme, zvláště tedy já.
(Mimochodem, mí rodiče mi dovolili, aby u mě milý spal i večer před mou maturitou, protože se nemohli dívat na to, jak se klepu - a pomohlo to :-D )
Já nevidím důvod, proč byste měli spát každý jinde, když se vám nechce :) Všechny ty zvyklosti se moc řeší. Vůbec nic nemusíte dělat, protože se to tak obvykle dělá...Já si nedokážu představit, že bych se v den svatby neprobudila vedle manžela, to by mi zkazilo celý den. Ono se i bez toho furt někde lítá, dopoledne jsme spolu za celý den strávili nejvíc času.
my taky budeme spát spolu. Stejně u rodičů bych mohla spát možná na gauči v obýváku s tím, že bych neměla u sebe ani psiska, to by mi chybělo a muž by pak navíc musel do Jihlavy a pak z Jihlavy ráno zase k nám za Brno a je zbytečný, aby kvůli tomu najezdil 400km...
Uf, tak jsem ráda, že nejsem "divná"... sice ještě nemáme konkrétní termín,víme že léto a nejlépe červen, ale protože vše pak bude tak trošku na honem, tak už řešíme spoustu věcí, abychom pak z toho nezešíleli... A tak mě napadla i tato otázka... Je pravda, že když budeme spolu tak budeme nejvíc v klidu... děkuji za názory :-)
U nás je to jednoduché, bydlíme v Praze, ale svatba bude na Moravě, takže já budu spát už od pátku v místě svatby a přítel bude spát u svých rodičů (cca 20 min. od místa svatby). Chci být utajená nevěsta, takže v den svatby mě uvidí až u oltáře :-)
My jsme taky spali noc před svatbou spolu. Teda, spíš nespali, protože jsme byli nervózní, ale tak leželi, drželi se za ruce, občas něco prohodili, ujistili se, že ten druhý na něco nezapomněl, občas jsme i na chvíli usnuli :) Nedovedu si představit, že bych byla tu noc sama, jen bych zírala do stropu a nervovala se ještě mnohem víc... :-)
@hanih No vidím to podobně, že až dojde na tu slavnou noc, že spíš taky moc spát nebudeme, ale rozhodně je lepší bejt nervozní spolu než každý zvlášť... no je rozhodnuto :-)
@mawenzi Já myslím, že samou nedočkavostí právě usnu co nejdřív, abych už se probudila do toho krásného svatebního dne :-) A těším se právě na tu nedočkavost, kdy už uvidím svého ženicha v obleku čekat u slavobrány a on bude vyhlížet, jak asi vypadám :-)
@terma já to mám třeba zas naopak, že usnu sice snadno, ale když mě čeká něco důležitého, tak se budím děsne brzo ve strachu ze zaspání :)
asi hrozně záleží na povaze jednotlivé nevěsty či ženicha. V každým případě si myslím, že není důvod nespát s partnerem. Hlavně když s ním žiju několik let a u rodičů bych si musela pomale přivézt ještě spacák:-D i když bych spala celou noc jako špalek, lepší v posteli, kde se mi dobře spí, než někde, kde člověk není zvyklý a nemá tam ani svůj domácí provozní režim.
Ahojky, my jsme spali normálně u sebe doma, i jsme se tam připravovali a vypravovali. Ale každý máme svůj pokoj, takže jsme zároveň spali a vypravovali se odděleně:-)
@terma Tak to já jsem se samozřejmě taky těšila a byla nedočkavá, ale tak u svatby počítám, že je to jednou za život, takže chci, aby bylo všechno ok, aby se všichni bavili, měli co jíst, aby vládla dobrá nálada, aby se nezapomnělo na něco důležitýho (třeba občanky, i když byly pečlivě připravené) a já nevím co všechno. No a z toho jsem prostě byla nervní, musela jsem taky myslet na spoustu věcí a samozřejmě když se na něco těším, tak to na mě taky působí nespavě (když jsem byla malá, tak jsem třeba špatně spala 23. prosince, protože jsem se prostě tak těšila na ten Štědrý den... :-D ). Prostě jsem nervák. Musím ale říct, že svatba nakonec byla úplně dokonalá :)
Taky jsme spali společně u sebe doma, kde spolu žijeme. Akorát ráno jsem se zavřela v ložnici, aby mě ženich viděl až oblečenou a načančanou, když přinesl kytici. Ani jsem nechtěla, aby u nás doma spal někdo ze svatebčanů, protože jsem chtěla mít klid. Sraz jsme dali až před obřadní síň a můžu říct, že to byl super nápad. Doporučuji :-)
Rozhodně budeme spát spolu doma v jednom pokoji a jedné posteli. Nevím proč bychom měli spát u rodičů :-) Navíc když moji jsou v Turzovce a snoubencovi ve Znojmě. Stejně bychom tam museli spát někde na zemi. Žijeme spolu už dlouho, budeme se spolu chystat ráno, na svatbu pojedeme spolu a ve svatebních šatech mne můj muž uvidí dlouho před svatbou, tak není co řešit :-)
Určitě to není hloupé a je to čistě na vás. Já jsem tedy manžela poslala k mamince, :-D , ale důvod byl jiný, než že bychom trvali na odlišném místě pobytu poslední noc před svatbou. Zpíše jsem to brala tak, že jeho maminka měla radost, že ho tam má v takovou chvíli a já jsem strávila hezký večer s bráchou a budoucí švagrovou ;-), mimoto jsme potřebovali v bytě instalovat svatební dar, o kterém jsem věděla jenom já. Ale jinak je opravdu vaše volba, zda budete či nebudete spolu a je to jen o tom, jak to cítíte ;-)
@dance01 Nono... já osobně se vdávám poprvé... vím, že tyto tradice někdo dodržuje a tak jsem chtěla znát názor ostatních nevěstinek nic víc... nevidím na tom nic špatného
Já budu asi spát u svých rodičů a snoubenec u nás doma. Mám ráda tradice a mimo to, budu mít veškeré věci stejně u našich, protože se tam budu připravovat, mimoto se budu moci i déle vyspat :-) ať se na mě pořádně těší a je překvapený :-)
My spolu teda bydlíme 6 let, ale předsvatební noc jsme strávili odděleně. On doma, já u babičky, kam si pro mě můj nastávající přijel. Jsme spolu každou noc, tak nám to bylo vzácné, že nejsme spolu. Večer před svatbou jsme se rozloučili, večer si ještě smsmkovali a volali si. Bylo to takové romantické :-)
A ještě bych dodala, že žádný předsvatební půst stejně nechystáme, takže i když neodoláme, tak je to jedno :-) Nedovedu si moc představit, že bych nebyla noc před svatbou s mým mužem. Spolu tu nervozitu aspoň lépe zvládneme a ráno se spolu připravíme, jak máme v plánu. Tradice pro nás moc neznamenají a neuznáváme je, takže nán nebude vadit i porušení této :-)
Meli jsme na vyber. Bud budeme spat oba u mojich rodicu nebo jen ja a manzel na hotelu, coz odmitl. Nakonec jsem za to byla rada. V patek se mi udelal opar a ja vecer brecela a on me utesoval a rano chudak jezdil a shanel naplast na opary kdyz jel vyzvednout kytku... Jsem rada za to ze byl se mnou.
Vůbec to hloupé není,naopak si myslím,že v dnešní době je to naprosto normální a není to nic proti ničemu,my to tak měli taky,spali jsme noc před svatbou v jednom pokoji v hotelu,kde byly přípravy a pak i hostina a kde se naše rodiny sešly den dopředu,bylo to naprosto v pohodě a nějak nás ani nenapadlo řešit něco jiného :-)