Ahojte,
už jsem to chtěla nechat být...dva měsíce do svatby. Jedná se o svědkyni, spolužačka z výšky a bývala spolubydlící moravanda v Praze...ač rozdílné, rozumněly jsme si, sranda byla ... jen už tři roky žiji s partnerem a vztahy poněkud ochladly, je to i tím, že nemáme nějak společné zájmy a tak dále, což není nijak na škodu...ale prostě se to celé nějak vytratilo za ty tři roky...nijak není aktivní při mých přípravách, nezajímá se..ani družičky. Dokonce chce přijet až v sobotu ráno, v červnu kdy máme svatbu dokonce varovala předem, že bude lehce ovíněná...má ten den třicet...nezlobte se... i kdybych já měla třicet, tak to holt o den odložím, i o týden...narozeniny jsou jiná věc než svatba ne? Takže žádná sranda při přípravách nic, vše si dělám sama. Rozlučku prý řeší...ale nevím, jestli o to vůbec stojím...navíc je ona tedy ten typ, že se urazí a nepřijde..pokud bych jí odvolala...nevím
@vladimira_l Vlaďko, nekazte si přípravy. Berte to tak, že existuje mikrosvět beremese.cz a potom celý širý svět, kde většina skutečně netuší, že svědek má dělat i něco jiného, než svědčit a mít proslov. Neberte to ve zlém. Promluvte si s kamarádkou, ale neuražte se, pokud má jiné představy. Mně svědek svědčil a měl proslov a to bylo vše, vůbec by mě nenapadlo chtít po něm něco víc. Mé pojetí není to jediné správné, stejně tak to Vaše. Promluvte si se svědkyní a spíš jí mile vysvětlete, že byste si chtěla s ní užít ten babinec kolem.
Souhlasím, že je potřeba sladit si představy. Ani jedna varianta není špatně - já jsem třeba měla se svědkyní domluvu, že na svatbu vše připravíme s tou dobou budoucím manželem a ona v ten den dohlédne, aby to fungovalo dle plánů. U nás to byl extrém, kamarádka řekla, že by na svatbu nešla, kdyby tam nebyla zaúkolovaná :D A nešlo o to, že bych potřebovala levnou pracovní sílu, ale protože prostě novomanželé nemají absolutně čas v ten den něco organizovat. Pomáhali i další - a myslím, že dobrovolně. Všech, kdo dostal nějaký úkol (kromě svědků sourozenci každý třeba po jednom úkolu - např. stát na parkovišti a ukázat hostům, kam mají zaparkovat a kam pak jít), jsme se předem zeptali, zda jim to nevadí. Zkrátka je to o domluvě.
Pokud jde o diskuzi, myslím, že se autorka příspěvku chtěla poradit a každý může říct svůj názor, ale i zcela opačný názor se dá říct slušně. Ale bohužel jsem si už všimla, že diskuze (nejen tady) se většinou zvrhnou spíš v hádání a urážení než konstruktivní rady :-|
Holky, nektere uplne zapomínáte o cem je pratelstvi. Co je to za kamarádku, kdyz se nezajima? Ja myslim, ze zakladatelka nechtela levnou pracovni silu, ale kamaradku, která se stara a zajima. To, ze s nekym kamaradim, znamena to, ze me zajima, staram se, jsem pro ni oporou, pomuzu ji
@vladimira_l Abych ti zvědla náladu... :-) Já sice po svědkyni skoro nic nechtěla, ale musím říct, že to bylo opravdu moc fajn, když se den předem (a v ten den) na přípravách podílela. Ne proto, že jsem měla míň práce, ale protože jsme prožívaly takovou tu ženskou sounáležitost... Měli jsme svatbu na chalupě v pondělí, ona, naši a druhá svědkyně-manželova dcera přijeli během víkendu, zkoušely jsme líčení "dcera" mě líčila, večer jsme dělaly na zahradě vývazky a kytky na stoly, povídaly si... Prostě přesně ten babinec, o kterém píšeš, který jsem si užívala, i když jsem svou svatbu nepovažovala za střed vesmíru :-) V tvém případě je zásadní otázka: Jestli máš v záloze někoho lepšího. Pokud ano, tak bych to s ní probrala, řekla bych jí třeba, že by sis to představovala jinak a nechceš jí s tím obtěžovat, když jí to tak nebere... Ať si užije své narozeniny a v klidu s tebou oslaví i tvou svatbu. Pokud nikoho lepšího nemáš, tak se s tím takhle smiř, neber si to osobně a třeba budeš ještě příjemně překvapená ;-)
@verap33@opheliaoverdose Holky děkuju, konečně někdo další, kdo pochopil, že to nemyslím zle, pouze jsem nejistá...a trochu mě mrzí, že nebyla a není sranda během tvoření, ještě jednou díky
Já osobně potom, co jsem si přečetla tvůj příspěvek, docela chápu, že se rozmýšlíš. Já jsem byla svědkyně a brala jsem to tak, že jsem nevěstě k dispozici a ani jsem o tom nepřemýšlela, prostě jsem to tak brala! Ani by mne nenapadlo si naplánovat oslavu do Tvojí svatby.
Já osobně bych zvážila dvě varianty. Buď to si nechat tu současnou a absolutně od ní nic nečekat. Pouze to, že to podepíše. S ohledem na to, že svatebních příprav je hodně a člověku se ne vždy tohle chce řešit. Nebo si najít nějakou jinou, která za to stojí.
Držím ti palce!
@vladimira_l A co si s ní promluvit? Prostě to jenom může vidět jinak. Možná má sama nějaké potíže a starosti a i z toho důvodu se nemusí zdát tak angažovaná. Prostě je myšlenkami jinde.
@vladimira_l nemate za co. Ja se taky tesila, jak se mnou puvodni svedkyne pujde vybirat saty a pak mi rekla, ze nevi jestli nepojedou nekam na vylet s rodinou, tak jsem byla rada, ze se mnou nakonec sly obe maminy. Sama se mi nabidla, ze mi pomuze tyden predem s pripravami a pak mi podrazi nohy. Takze pokud si nejste jista, urcite ji zmente :-)
@ellabel promyslím to, je mi jasné, že v dnešní době toho má každý naloženo víc než dost, tak zas nechci hysterčit...navíc to není nic proti ní jako osobě :-) jen teda poučení pro ostatní nevěsty bych měla: i když je to skvělá kamarádka a člověk, a pokud jste vy tvůrčí a ta kamarádka není...zvažte to...já třeba tvůrčí jsem dost a prostě a jednoduše to chci i sdílet, na tom snad není nic zlého...
Ahoj, já mám za svědkyni ségru, která bydlí 120 km daleko a má malé dítě, takže po ní moc příprav chtít nemůžu, nevybrala jsem si jí jako někoho kdo by měl být moje pravá ruka při přípravách, ale protože je mi nejbližší. Rozlučku plánuju s družičkama, vím že ona by na to neměla čas. Místo ní jsem poprosila kamarádky, aby mi pomohly. Můžeš taky zaúkolovat ostatní, a nebála bych se svědkyni dát nějaký úkol, s čím potřebuješ pomoct. Třeba jí to jen nedochází. Jestli odmítne nebo nebude jevit zájem, popřemýšlela bych o někom jiném...
@vladimira_l Ahoj. Určitě nehysterčíš ani nepřeháníš, ta nejistota odněkud pramení, ale řekněme, že to vyjádření o jejích narozeninách nebylo úplně šťastné. Jsou svědkyně, které svatbou žijí a které prostě ne. Upřímně se přiznám, že do své vlastní svatby jsem netušila, co všechno by měla nebo spíše mohla svědkyně dělat. Dokonce jsem se dostala do stádia, kdy jsem se své kamarádce, které jsem svědčila svatbu asi 6 let zpětně, omluvila. Zpětně jsem si totiž uvědomila, že jsem stála jako svědkyně při přípravách za starou belu – tedy nepočítám-li svatební den, kde jsem pomáhala od rána bílého. Možná by tak opravdu stálo za to si s ní sednou a probrat tvou představu a dát jí prostě férově vybrat. Co myslíš?
Pro mě samotnou má tohle hořkou pachuť. Moje svědky je moje sestřenice, ale vyrůstaly jsme spolu jako sestry. V průběhu příprav se nezajímala vůbec, nezeptala se ani obloukem. Ale to jsem ještě brala, je to moje svatba a ne její. Má jiné starosti, tak proč jí ještě tímhle zatěžovat… Po své svědkyni jsem chtěla opravdu jen málo, přijet dopoledne, ubytovat se a odpoledne odsvědčit sňatek. Co mě ale mrzelo nejvíc bylo, že se v průběhu dne se sama od sebe neobjevila ani jednou. Nezeptala se, zda nechci pomoct do šatů, nebo jestli třeba nechci něco k jídlu/pití, ona se vlastně nezajímala vůbec. Narazily jsme na sebe v podstatě až před obřadem, kdy mi ani neřekla, že mi to sluší (sobecky se přiznám, že jsem to potřebovala akutně slyšet neb jsem se v make-upu vůbec necítila) a pak jsme spolu na hostině strávily asi 2 minuty focením. Jinak jsem o ní nevěděla. Mrzelo mě to hodně dlouho, protože jsem taky měla představu malého dopoledního babince. Aspoň na malou chvilku. Chápu, že měla tou dobou ani ne roční dítko, kterému musela dávat péči, ale byli tam její rodiče, manžel i bratr, a i tak se neutrhla ani na chvíli. |-|
Takže za mě osobně, pokud to teď takto cítíš a máš možnost zvolit někoho jiného, tak bych do toho bez výčitek šla. Mě třeba neskutečně pomáhala moje družička, právě ta, které jsem svědčila svatbu já. Sháněla mi dekorace, neustále se zajímala, na místě mi pomáhala už den předem s výzdobou stodoly a to i přes to, že má doma dvě malé děti, které tam kolem ní neustále pobíhaly... Dneska opravdu lituji, že jsem neřekla právě jí. Zasloužila by si to. Protože „být svědkem“ má být opravdu pocta. A ne přítěž. ;-)
@sierral Díky za příspěvek, ty narozky...tak nevím....já bych to udělala ráda, mít já třicet a svědčit, prostě je o týden posunu, vůbec bych nemrkla...každý to má asi jinak....
Jinak z mám prostě pocit...divný...nehledě na to, že oznámila sice dopředu, že hodlá přijet podnapilá....
Já mám pocit, že ačkoli se jedná o vaše blízké kamarádky, že nejste schopné spolu komunikovat. Výroky typu "já jsem e těšila, já jsem měla představu apod" vypovídají o tom, že vy si nějak naplánujete a vymyslíte jak by to mělo vypadat a tak trochu čekáte, že vám bude okolí umět číst myšlenky a zařídí se podle vás, aniž byste se s nimi domluvily. A pak se cítíte dotčeně, že se svědkyně (družička, kamarádky...) nechovaly podle vašich představ. To by ale ty představy musely znát. Nemůžete se spoléhat na to, že budou všichni zblblí z webů jako je tenhle a budou okamžitě počítat s tím, se musejí zapojit do příprav.
Já budu svoje kamarádky chtít jen na výběr šatů, zbytek svatby si zařídíme s partnerem sami, je to naše svatba. Já jsem šla za svědka jednou, a rovnou jsem se s nevěstou domluvila, co by ode mě potřebovala, jakou má představu a bylo to stejné, jako to bude u mě - vybírala jsem s ní šaty a organizovala rozlučku. V den svatby jsem jí byla před obřadem jako kamarádka po ruce, ale takových nás tam bylo víc a s pozicí svědkyně to nemělo co dělat.
Pokud po svém okolí něco chcete, musíte to říct a domluvit se, ne očekávat, že jsou lidé kolem vás jasnovidci a automaticky počítají s tím, co vy si představujete.
@nikca92 řekla jsem, psala jsem...jim, co mi chybí, co potřebuju dodělat a s čím pomoct a dokonce x pokusů o schůzky, kde by se dalo i něco dělat...a nic...
@vladimira_l Ono taky záleží, jakým stylem - pokud jim napíšete "potřebuju vyrobit to a to, potřebuju abys přijela a udělala tohle" tak to taky není zrovna ideální komunikace. Taky bych nechtěla kamarádku, která mě bombarduje oznámeníma o tom, co musím udělat a ideálně s deadlinem, na to mám v práci šéfovou. Je to normální lidské domluvě (mezi oběma stranami, nevěsta není generál co rozkazuje a přiděluje úkoly), a ta domluva by měla být hned na začátku. Vyjasnit si, co si představuje jedna strana, jak si to představuje druhá strana a jestli to jde zkloubit.
Prosím vás, a k čemu všemu máte družičky (myslím dospělé) a ještě svědkyni stíháte úkolovat? Nebylo by lepší si v takových případech najmout koordinátora a hosty nechat být prostě hosty?
Já už jsem to někde sama psala, že mi občas přijde, že nevěsty vidí jen sebe, svoji svatbu apod. a nic jinýho je nezajímá. Samozřejmě jsem zásadně proti, aby se Vám nějak na svatbe ztřískala skrz svoje narozeniny nebo co. Na druhou stranu chápu i to, že svědkové můžou mít svý životy, svoje problémy, ale i svoje starosti. Ono všechno má dvě mince a já bych určitě byla ráda za nějakou pomoc, ale taky bych nějak zásadně nehrotila. Navíc sama píšete, že vztahy ochladly a už to není ono. To bych řekla je teda zvláštní mluvit takhle o někom, koho si vyberu jako svědka na své svatbě. Chce to více úsměvu, méně nervů a zbytečnýho hrocení. Říct narovinu, co si přejete nebo s čím byste chtěla pomoci, jestli by byla ochotná ..a podle mě neodmítne :-) vše je jen o komunikaci.
@pirek :-D já nikoho neúkoluju asi jste nic z příspěvků výše nečetla pořádně, pouze ve více lidech více legrace....mě to baví i samotnou ale logicky ve více lidech více legrace :-D mě fakt začly bavit, ty mimózní úsudky
@vladimira_l nenechte se rozhazet. Bude opravdu lepsi kdyz si s ni sednete a reknete co byste od ni cekala a jak byste si to predstavovala. Az potom bych resila jeslti pozadat za svedka nekoho jineho. Treba o tom nema tuseni a neni naladena na stejne note.. treba Vam zavidi??!! Kdo vi jak to je. Kazdopadne sednete a proberte, pak konejte drzim pesti.
@vladimira_l To samozřejmě nevím, usuzuju jen z vaší konverzace tady a také jsem to tak napsala - "pokud jim napíšete" opravdu neznamená "vy jste jim napsala". Beru to jen tak, jak to vypadá tady a podle toho jsem popsala svůj názor toho, jak to může působit. Smějete se tu cizím úsudkům a přitom se mi vysmíváte za něco, co jsem nenapsala.
@nikca92 Asi takhle, holky co ten a ten víkend, koupila bych věci na tombolu, dáme víno u toho :-D to samé i vývazkama, to dokonce u mě sv a družička a byly ale řešily své trable...to mě mrzelo teda hodně...
taky nechápu proč tu každý píše nenávistné vzkazy. Chápu jak t S o myslíte. S kámoškou jsme si na střední řekli, že mi půjde za svědkyni. Ale už pár let bydlí v jiném městě a už se tak nevídáme a vztahy ochladly. Ale nikoho jiného koho bych si jako svědkyni představila nemám.
Musela jsem se holek zeptat jestli mi pomůžou s tou a tou věcí. A když jsem se zeptala, tak souhlasily a byly i rády. Ale samotné by je to asi nenapadlo. Z počátku mi to bylo líto, ale pak mi došlo, že to nemůžou prožívat jak já, protože to je naše svatba a nemají stejné pocity šílenství :-D A hlavně rok dopředu všem přišlo, že je moře času.
Svědkyně má na starost rozlučku a já se prý o nic nemám starat. Tak jsem zvědavá a moc se těším, že na mě myslí.
A na pomoc s výrobou blbin se mi sama nabídla má budoucí švagrová, tak mě to překvapilo a jsem ráda, že budu mít nový pohled a inspirace.
Myslím, že ne každá má stejnou představu o tom, co obnáší role svědkyně. Možná od své kamarádky chcete něco, co ona nepovažuje za potřebné. Zkuste si na rovinu promluvit. Třeba se chytne za nos. Třeba ne. Pak přeji hodně zdaru s hledáním někoho, kdo s vámi bude moci plánování svatby sdílet tak naplno, jak vy si přejete. :)
S těmi třicetinami s vámi bohužel nesouhlasím. Vemte si, že ona má takové životní jubileum opravdu jen jeden den v životě. Nedivím se, že ho chce oslavit právě v den narozenin a neposouvat ho. Vy, jedna z jejích nejbližších kamarádek, jistě víte, kdy ty narozeniny má a stejně jste zvolila datum svatby v den nebo den poté (pokud to správně chápu) jejích narozenin. A při tom je to "jen svatba," můžete se rozvést a mít další (ne že bych vám to přála) nebo za pár let mít obnovení slibů.
Ja, už mám po svatbě, ale teda chtit tenkrát po me svědkyni, aby mi pomáhala, tak asi padne, ma poměrně náročnou práci. Ma svůj život a určitě jsem ji neukolovala, když se zeptala, rada jsem ji vše řekla. Je na prd, má ten den narozky, 30 ma jen jednou. Svatbu můžeš mít kdy chceš, odložit to samozřejmě může, ale ty to vlastně můžeš odložit taky.
Tak, já bych nechala svědkyni, aby si v klidu užila oslavu narozenin a dojela na svatbu až v tu sobotu. O pomoc s chystáním bych poprosila jinou kamarádku nebo někoho z rodiny. Pokud bych nikoho neměla,tak bych si prostě sedla s přítelem a udělali bysme si to sami.
Chápu, že si se těšila na babinec a pokec, ale prostě jsou lidé, kteří nemají čas a nebo nejsou odvaření z tvojí svatby. Nachystejte si to s přítelem sami a budete mít klid :)
Me se strasne libi, jak se tu vsichni ohani posunutim svatby, preci o nic nejde, ze? Jen by me zajimalo, kolik z vas by to tak opravdu udelalo? Vetsina, co jsem tak postrehla, si tu zamlouva datumy rok, neli vic dopredu, dela si razitka, oznameni, zamlouva kde co a proste jen tak byste posunuly datum kvuli kamaradce, ktera se chce opit na svoje narozeniny? Ktere klidne muze oslavit o tyden pozdeji? Ja bych to kvuli kamaradce klidne posunula, ale svatbu, ktera obnasi spoustu priprav, rezervaci, zaloh atd, bych neposunula, rozhodne ne kvuli narozeninam. A to nemam termin roky dopredu. Ale uz kdyz jsme byli zamlouvat datum, bylo jen par poslednich. Takze se chytnete za nos a pak neco vypustte..
A ted do me :-D
@ellabel Tak ja se treba pred tim, nez jsme datum sli zamluvit, domlouvala s temi, ktere na obradu fakt chci mit, aby jim datum vyhovovalo. Takze ne, na den babiccinych osmdesatin nebo svedcininych tricetin bych svatbu neorganizovala. A prijde mi dost divne, ze zakladatelka pri vyberu dne svatby nevedela/ignorovala, ze jeji svedkyne (= velmi blizka kamaradka, kterou na svatbe opravdu chce mit) bude mit ten vikend kulatiny. Je to proste chyba v komunikaci, nic jineho. Mely by si spolu sednout, rict si, co od sebe vzajemne cekaji, jak si ten cely vikend (tzn. nejen svatbu, ale i oslavu narozenin) predstavuji a proste se domluvit.