Ahoj holky, jsem nešťastná ze svojí svědkyně... Domluvila jsem se s ní asi před třemi měsíci, byla nadšená. Vybrala jsem si ji, protože dokáže vždy zachovat chladnou hlavu, umí říct narovinu jak se věci mají, co si myslí, co mi sluší, umí poradit a podpořit.... Dokáže mě uklidnit (jsem hroznej stresař :-D ), je zábavná, společenská... Těch kladů je prostě sposta... ALE...
Před Vánoci povýšila - říkala jsem si, že je super že tu pozici dostala, protože je zodpovědná a opravdu se pro tuto funkci hodí... Bohužel jsme spolu měly před třemi týdny menší pracovní roztržku (potřebovala abych šla o víkendu do práce, ale já ten pracovní týden taktak dochodila, měla jsem chřipku, teploty a do toho se mi blokly záda). Naštvala se. Psala jsem jí jestli je mezi námi vše v pořádku a ona odepsala, že osobně proti mě nic nemá, ale šokoval ji můj přístup k práci a k týmu. Napsala jsem jí, že mě mrzí jak to vidí, že nejsem z těch co se práci vyhýbají. Víkendy beru kolikrát dobrovolně, dobrovolně dělám i přesčasy, v tom posledním týdnu jsem chodila do práce s teplotou.... A pokud si mám vybrat mezi prací a vlastním zdravím, tak je to jasná volba.... Neodpověděla.
Po pár dnech mi to přišlo moc líto, napsala jsem jí, že ji mám ráda, nechci aby se na mě zlobila a jestli mi půjde za svědkyni :-)
Neodpověděla :-(
Je to už víc jak dva týdny... Jsem stále na neschopence, takže jsme se ještě neviděly, ona mě nijak nekontaktovala a já ji nechci bombardovat...
Její chování nechápu. Nikdy taková nebyla. Nevím jestli třeba zrovna sama neřeší nějaký svůj problém a tak jen ujela, ale říkám si, jestli taková bude už pořád, bude pro ni dležitější práce než zdraví kamarádky, tak ji snad ani za svědkyni nemůžu a nebudu chtít... Co byste dělaly vy?
@lorelai947 Nevím, co děláš za práci, víceméně je to asi nepodstatná informace, ale jsou tři možnosti, buď ji to vlezlo na mozek a stala se z ní dylina, nebo je naopak zoufalá a tu vedoucí funkci nakonec nezvládá tak dobře, a nebo má osobní problém a reflektuje si ho v práci. Počkala bych na osobní konfrontaci. V kurzu potom může být i to, že to byla kráva vždycky, jenom teď se to konečně projevilo. :)
@lorelai947 S mou svědkyní jsme se v den svatby znaly patnáct let. Je to skutečně moje nejlepší kamarádka. Ale asi tři měsíce před svatbou jsme se poštěkaly jako za těch patnáct let ne. Byla jsem tak vytočená, že jsem ani brečet nemohla (za normálních okolností bych to vořvala).
Daly jsem si asi dva týdny voraz, pak jsem jí napsala, jestli se hodláme jako dvě krávy chovat blíže neurčenou dobu nebo si dáme fight ve vatě (naše oblíbená hospoda)....tam jsem se sešly, daly drink a zapomněly na to ;-)
Každopádně u tebe to je víceméně jednostranný, jako kdyby pro samý šéfování zapomněla, že jste taky kamarádky.
Rozhodně mi mlčení a neodpovídání nepřijde jako dospělý jednání. Asi bych jí zavolala a rovnou se zeptala.
Nicméně dost souhlasím s @amazonkaaa - pěkně ty body vypsala :-N
@lorelai947 Já ti nevím, asi budu jedna z mála, ale podle mě se prostě nevyplácí míchat takhle moc pracovní a osobní vztahy. Jestli je teď tvoje nadřízená, možná si jen sama hledá novou hranici, protože jí je blbý mít takový nadstandardní vztahy k podřízeným. Nechala bych to bejt, dál jí s tím nekonfrontovala, počkej, jak se to vyvine, do svatby máš mraky času.
Svatbu máte až v říjnu, nechala bych tomu trochu času, neuháněla bych jí, nevolala a počkala na osobní kontakt a na to, jak se to bude vyvíjet - nicméně to není příjemná pozice ani pro jednu stranu, tohle přátelství v práci na rozdílných pozicích nenese mnoho dobrého... Taky záleží, co od svědkyně očekáváš, já třeba většinu příprav sdílím s jinýma kamarádkama než s mou svědkyní. A záleží, zda máš někoho blízkého, koho bys na této pozici viděla radši.
Ahoj holky, tak nejak mam tedy jasno, ale chci znat nazor i nekoho nestranneho. Za svedka mi mela jit kamaradka, pak mi jednou rekla, ze nepujde (kvuli zdravotnim problemum), ale vse jsem ji zaridila podle prani a premluvila ji. Ted jsme se trosku chytly a rekly si ne uplne prijemne veci a ona ve vzteku rekla, ze na zadnou svatbu nejde. Tak jsem ji rekla at nechodi, ze ji stejne za svedka ani na svatbe nechci. Jenze se ji to rozlezelo v hlave a zacla to brat zpatky. Vsechno bych ji odpustila, jen tohle na me bylo moc. Chytame se dost casto, proto uz tak 3 tydny premyslim, zda jsem udelala dobre, ze jsem pozadala ji. Takze jsem ji rekla, ze se muzem dal bavit, ale za svedka mi nepujde, ani na svatbu (je pouze v rodinnem kruhu). A ona se urazila. Ale ja nehodlam ustoupit a mit za svedka nekoho, kdo mi to muze klidne na posledni chvili odrict. Co byste delaly? Jsem na 99% rozhodnuta, ze tam nebude.
Tak já asi budu jediná z beremka,ale svědek je pro mě prostě něco co musí jen byt-kdyby to byl Pepa z Horní Dolní tak je mi to jedno..😀ať vše dobře dopadne😀
@nnnadja diky za nazor :-). Me to zas tak jedno neni. A "kamaradku" ktera do me rejpe asi na svatbe nepotrebuju. Travit s ni cely den...ona uz to stejne asi vyresila za me definitivne.