Prosím o radu, rodiče mého přílete jsou už přes 20 let rozvedený, ale vůbec spolu nekomunikují. My se s ním docela normálně bavíme. Ráda bych dala poděkování rodičům "Děkuji za syna" a nevím, zda mám dát jen mamce, která ho celý život vychovávala sama nebo i tátovi se kterým se bavíme poslední 4 roky normálně. Nerada bych, aby vznikla náká trapná situace. Už takhle je budu muset usadit každého na jiný konec stolu :-( Děkuji za každý názor....
Máme podobnou situaci, oba máme rozvedené rodiče, budu dávat kytičky i nevlastním maminkám a dárečky nevlastním tatínkům, oba nám do života dali taky hodně, jak lásky tak rad a podobně. ;-) Každopádně to bude zajímavé až se tam všichni sejdou :-))), snad nám to nepokazí. Já se vdavam podruhé a na první svatbě se to moc nepovedlo, taťka radši hned po obědě odešli tak mi to bylo líto. Dneska bych to neřešila. Ale ženicha rodiče... To bude asi oříšek :-). Přeji ať ti to nepokazí ;-).
My máme situaci takovou, že ženichovi rodiče nefungují dlouhá léta jako rodiče...Skoro se nevídají, nevolají si, prostě máma ani táta nemají zájem...když mohli, přestali se o něj starat, a kdyby nebylo babičky a dědy, tak bůh ví, jestli není bezdomovec. Na svatbu jsou zvaní, ale poděkování dáváme jen mým rodičům, kteří nás oba podporovali jak ve studiu, tak ve všem, co se naskytlo...Nemyslím si, že by se zrovna tohle mělo dělat jako gesto, ale tak, jak to opravdu cítíme. A upřímně, jestli vznikne trapná situace, tak by zamyslet a chytit za nos měli jen ti, kteří poděkování nedostali....držím palce tobě i sobě :D aby to dopadlo dle představ a bez scén :)
U nás je ta situace podobná z jedné strany. Z toho důvodu jsme se rozhodli nedávat děkovací dorty (a taky z toho důvodu, že je to zbytečnost, když je hlavní svatební dort). Vzhledem k tomu, že rodiče nastávajícího spolu nežijí, budeme dávat každému z rodičů nějaký upomínkový předmět. To s tím "děkuji za syna/dceru" mi přijde strašně zastaralé a nesmyslné. Je to pozůstatek z doby, kdy vybírali rodiče svým dětem partnera. Ale pořád to někteří ještě chtějí, tak jim to neberu. Ale my to mít nebudeme (a pro jistotu jsme všechny ty "svatební tradice" podrobili rozboru, proč se vlastně dělají ;-) Takže je na tobě, jak to nakonec vyřešíš. Ono je podle mě při svatbě těch nestandardních situací víc, takže to člověk musí vždycky s nonšalancí vyřešit, aby se nikoho nedotkl, ale aby to zase nepřehnal.
Mám to dost podobně. Moji rodiče jsou 20 let rozvedení a vztahy s nimi mám dost vlažné, přítelovi rodiče jsou spolu šťastně asi 30 let. Svatbu nám zaplatí z půlky moje babička a můj otec (se kterým se bavím jen posledních asi 5 let) a druhou polovinu my. Přítelova matka nám svatbu spíš vymlouvá, což jsem od ní, ale vůbec nečekala a mrzí mě to. Rozhodla jsem se dárečky vynechat. Nemám pocit, že by si je někdo zasloužil, jedině moje babička a té dáme dárek v soukromí.