Halooo...nevěsty i paní z Liberce jste tu?Nechcete se podělit o své zážitky,názory, postřehy,nebo si jen tak popovídat o svatbě v našem rozkošném Liberci? Tak kdy vás to čeká?Jak se těšíte?Nebo jaké to bylo? :-D
V Primosse je to děs, to je fakt. Já se na takové jedubaby pak vždycky usmívám a vymýšlím si kraviny :-p
Když nad tím tak dumám, tak my už ani neřešíme vzdálenosti. Co je do 100 km je pohoda, jinak bychom se asi zbláznili z toho placení za benzín.
No ono je otravovalo vyplnit i objednávku. Hrůza, ale prostě jsme je chtěli. Nedávno jsem přišla na to, že ty samé prstýnky mají v Inter Sparu, ale zatím mají jen jedno plato vzorků. Myslím jen žluté zlato. My chtěli kombinaci žluté a bílé.
ty jo tak když to tak slyším, tak se mi tam ani nechce. Taky jsem se tam chtěla jít v sobotu podívat na snubáky, ale asi to pořeším někde jinde. já bych je chtěla z chirurgické oceli nebo bílého zlata. Žluté fakt nemusím
Na svou první svatbu jsem si prstýnky vybírala přímo v jednom salonu.... v Malé Moskevské, vedle řezníka, bylo to v patře. Bylo to tam moc útulné a obsluha super.
A ze zlatnictví preferuji to dole v Pražské, hned vedle Kenvela (teď nevím, jestli nad ním nebo pod ním...).
miláčkové je asi téma samo o sobě.... ]-(
my to máme ještě za moc a moc, takže o svatbě doma ani nemluvím. Vždycky když jsem totiž téma nadhodila, tak se na mě miláček jen otočil, usmál a zeptal se mě, kdo si mě bere? ]-( ]-( ]-( :-D
Tak neřeším, nepřepínam :-)
Před kámoši se prsí, že je zasnoubený a že kupoval prstýnek, ale doma pššššššš, nikdo nic :-)
Dala jsem si tudíž socialistický závazek doma mlčet až do června a pak nadhodit, že za rok touhle dobou....
Já už hrubou představu mít budu, takže ho jen budu muset nasměrovat tak, aby na to všechno vlastně přišel on sám :-D :-D :-D
jo, taky to tak dělám, naznačuju, naznačuju a on je pak ten nejšikovnější. I když teda občas překvapí. Ale to je fakt hodně ojedinělá situace. Ale myslím, že až to bude aktuálnější, tak se snad chlapec zapojí. Taky si nechci všechno zařídit teď a pak jenom čekat.
Já mám v tomhle štěstí - pomáhá jak může - a nejraději by měl už všechno zařízené. Nic mě nenechá zařizovat samotnou. Cukrárny se mnou objížděl a tak. Jen šaty ne. To už jsem mu nedovolila. Jen jeho matinka... Hrůza... Občas nevím, jestli se nevdává ona :-)
Veren - :-D jo, jo, jsou to pak šikulové a plní naše sny :-D 8-)
Nejbe - miláčkova maminka to ještě ani neví a přiznávám, že obavy mám.... Mnohdy děkuji osudu, že už jsem jednou vdaná byla a že nyní tchýni a tchána neberu tak moc vážně. Ona je totiž děsně akční typ, pořád na dovolených, v práci, všude, hrozně upovídaná, nedá se přerušovat.....a to je jí 62 (vypadá max. na 45, mrcha :-D ). Je to v jádru opravdu hodná ženská, ale mám občas pocit, že mě převálcuje :-o
Takže kdyby se dozvěděla o svatbě, tak ji už asi z kvartýru nedostanu jak moc mi bude chtít pomáhat :-D
No fakt jsem zvědavá....
silente - ona je v podtatě hodná, ale ty věčný dotazy... Kolik bude koláčků, kde, co, proč...??? Sama nevím. Chtěla jsem malinkou svatbu a už to moc malá nebude. Takže když koláčky, tak pro všechny.
tak to se musím pochlubit, že mám stejně hodnýho chlapa jako nejbe. Pomáhá z čím může (dokonce i jmenovky jsme dělali spolu :-)). Já si jen najdu kontakty a tady třeba reference a pak vše obcházíme a vybíráme spolu...teda šaty se mnou kupovala mamka. ;-)
Hele holky, buďte rády, že je máte. U mě je to trošku složitější. Přítelovi rodiče se rozvedli, když mu bylo deset. Táta se znovu oženil s paní, se kterou mámu 10 let podváděl. A ještě jako bonus to byla její kamarádka. Takže hnus. Když se ženili jeho bratři, tak ani nesměla na svatbu, aby se tam s mámou nepotkali. Máma byla taky hrozně kční, pořád někde jezdila na kole, chodila dvičit, na běžky, nestačili jí mladíci. Pak zjistili, že má rakovinu. ještě v zimě jezdila mezi chemoterapiema na běžky. A pak jí to skolilo. Nikomu bych nepřála zažít to, co jsme museli my. Pořád někde v nemocnici. Vždycky jí pustili domů, dva dny byla pohodička a pak jsme jí tam znova vezli, protože jí bylo špatně. A poslední dva měsíce už nám ji ani nepustili domů. Jen jsme čekali na telefon. .....Každý den jsme za ní jezdili, krmili jí a masírovali záda........ každý loučení bylo jako poslední..... Loni v říjnu umřela. Přítel se z toho dlouho vzpamatovával a ještě teď je to občas drsný. spousta lidí nám i vyčítá svatbu,že to není ani rok potom, co umřela, že by měl držet smutek...... Moc to nechápu, život jde dál.... Takže i když jsem se s ní mockrát pohádala (bydleli jsme v jednom baráku, teď ho rekonstruujeme) tak bych jí tu teď ráda měla. Aby nám napekla koláčky, řekla že to co dělám je blbost a ona by to udělala jinak...... Takže buďte rády, že je máte
Veren - však jsem psala, že je to v jádru hodná ženská ;-) Ale já pořád ještě nezkousla, že aby si mohla jezdit po světě a užívat, tak mého miláčka šoupla v jeho deseti letech k babičce a tradáááá :-D
Ale co, jak píšeš - život jde dál. Fakt už to beru jinak než jsem brala svou první tchýni. Tuhle beru jako zpestření, počítám, že ji nechám mluvit a udělám si to stejně po svém :-)
A každopádně svatba bude pak veselá. Já svého vlastního otce ani nezvu (nestýkáme se, svou druhou svatbu mi taky nějak zapomněl oznámit...) a miláček tam bude mít maminku i otcovu přítelkyni =-) :-N
Holky jen takovej nápad...furt se tu dělají nějaký srazy, který jdou tak nějak mimo mě, protože jsou většinou z ruky...co udělat SRAZ LIBEREC A OKOLÍ? x-) Pokud je to hloupý, tak beru zpět.:-p
Co vy na to?
Píšu rovnou, že se mnou je to složitější, že počkám na návrhy a vyjádřím se.
Přece jen když naši zjistí, že jedu do LBC a nestavuji se u nich, tak je oheň na střeše :-D A vše se stíhat přece nedá :-D :-D
no tak dobrý... :-D
KDY? Tak mě by se hodil termín v týdnu 9. - 13. 4 protože miláček má odpolední ;-)
KDE? Tak výber radši nechám na někom přímo z Liberece.
A JAK SE POZNÁME? No nějak snad jo :-D ;-) :-)
no mě by se to hodilo spíš o víkendu. v týdnu jsem do šesti v práci, takže než bych se dostala do liberce....... ale když to nepůjde jinak, tak se klidně podřídím a nějak to vymyslím