@ivulem Já jsem na vietnamce taky slyšela chválu, kamarádka k nim chodí v Olomouci a prý super. Já jsem na svatbu měla (teda ještě teď mám) svoje nehty potažený gelem. Ale už se těším až to půjde dolů, nejsem na to moc zvyklá, i když to vypadá luxusně:-) No vidíš, už se to všechno obrací na dobrou stranu...hlavně se nenervuj a užij si svůj svatbní den, budu na vás moc myslet!
Jinak ja byla silene nervozni den pred svatbou to jsem nemohal ani spat a v den svatby jsem byla uplne v pohode a uzivala jsem si to!
A holky pordne si to uzivejte ten den tak strasne rychle utece....
Ahoj holky, tak už je ze mě PANÍ!!! Byl to ten nejúžasnější den. :-D Prostě pohádka! :-D Všechny nervy předchozích dnů opadly a od rána jsem si to max užívala. Ty pocity se snad nedají ani popsat. x-)
Take jsem uz mlada pani:) nervozita se nedostavila ani v den D a vsichni rikali, ze takhle usmevavou nevestu hned od rana jiz dlouho nevideli a ze bylo videt, ze jsem naprosto v klidku:) jediny mo,ent nervozity prisel az kolem podepisovani to se mi tak roztrasly ruce, ze jsem se malem nebyla shcopna podepsat:) Vsechno bylo super i to pocasi celkem vyslo a vsem ktere to teprve ceka, preji, aby jim to take vyslo co nejlepe a aby si to maximalne uzily:)
@misa1982 No ještě řidičák a pas, a pokud podnikáš tak asi i zajít na živnosťák - i když teoreticky by prý to už teď od července nemělo být nutné, že prý by si tu úřady měly mezi sebou sdělit samy.. Ale nevím, jestli to v praxi funguje. A jestli máš na sebe napsané auto, tak i přepis tam. Já se ještě chystám zajít do banky a taky nahlásit změnu tel. operátorovi. Ale to až budu mít v ruce novou občanku. Pak ještě změna jména na pojistkách, a nic dalšího mě zatím nenapadá, když tak budu ráda když mě někdo doplní nebo opraví, sama si taky nejsem vším jistá...
Ahoj, tak se také přidávám k těm, co už mají po svatbě - a loučím se. Všechno vyšlo parádně, nervy z předchozích dnů v den D opadly a byla to pohodička. Tak se ničeho nebojte a pěkně si to také užijte. Ahoj! :-)
@handulilinka no ja bych asi nepustila tchyni na svatbu... uz od rana se nam ten den snazila dokonale zkazit:( nejdriv prisla do casti domu, kde jsem se pripravovala ja a byla tam se mnou mamka a segra kterou kadernice i vizazistka take upravovala nas servat, ze se tam prej vsechny 3 zasivame a nikdo se nestara o moje hosty - mimoto, ze teda si nas tocily holky na upravu tak kdykoli mamina mohla behala kolem hostu... ok to jsem jeste zkousla... po obradu jsme se fotili abychom vyuzili krasy zamku a ona nas zacala honit, ze nekdo z jejich pribuznych musi brzo jet at uz nechame toho blbeho foceni...:( no takze uplne vse, co jsme chteli jsme nemohli nafotit, protoze ona by byla schopna nam zkazit vse jeste vic, kdybychom nesli... ale i tak mame snad pekne fotecky:) a foceni jsme dohnali po hostine:)
nejhezci zazitek? tak tech bylo spoustu - rano, kdyz si pro me manzel prisel s kytickou, kdyz na zamku uz cekali vsichni nasi pratele, kdyz jsem zjistila, ze babicka, ktera nesnasi meho dedu vse prezila bez ujmy a na nektercyh fotkach dokonce stoji vedle nej.... kdyz jsme pak fotili v parku a nasmali se u toho... nastesti ty krasne zazitky prevazuji:)
@handulilinka Super téma, ráda se ponořím do vzpomínek :)! Nejhezčí zážitek - asi odpolední focení, strašně jsem si to užila (a manžel snad taky :) ), byla to největší pohoda z celého dne, už opadla nervozita, bylo krásné počasí a máme myslím některé opravdu povedené fotky...
A co bych změnila - jednoznačně počasí při obřadu, který nám komplet propršel a probouřil, ale to je holt jedna z mála věcí, kterou si člověk nemůže naplánovat.. A jinak - snažila bych se si to trošku víc užít, hlavně samotný obřad a vlastně celé dopoledne před ním. Byla jsem zbytečně nervní, aby vše bylo podle mých představ, takže mi pak byla líto každá maličkost, která neklapla na 100% (např. že pár lidí zůstalo bez myrty, svědek manžela někam zašantročil sako, takže měl nějaké "náhradní", které se mi nelíbilo atp. - prostě blbosti, nad kterýma jsem ale v tu chvíli nedokázala mávnout rukou a stresovala se kvůli nim). A taky mě doteď trochu mrzí, že jsem si víc neužila všechno to skvělý žrádlo, který na svatbě bylo :) - jak jsem byla nervní, tak jsem měla staženej žaludek a nemohla moc jíst, a to jsem se původně hrozně těšila, jak se nacpu, protože jsem dva měsíce před svatbou hubla do šatů a pořádně se nenajedla :D ).
Převažujou ale jednoznačně ty krásné zážitky, jen škoda, že to taaaak rychle uteklo...
Já jsem si to od rána opravdu užívala, začla jsem být na nervy, když pro mě bratr přijel později. Potom jsem se uklidnila před obřadem-ještě jsme tam čekali. Druhé nervy jsem měla, když v čase obřadu ještě nebyl přítomen oddávající. Nicméně pak to ze mne spadlo, snažila jsem si vychutnat každý okamžik a taky mi to vyšlo.
Co bych změnila? Mrzí mě trochu, že jsem se některým lidem na svatbě téměř nevěnovala, ale omlouvám se, že se to stihnout opravdu nedá-měli jsme jen 30lidí. Co bych určitě změnila je, že bych měla fotografa po celý den. Měli jsme fotografku jen na obřad. Fotil téměř každý, měli jsme 600fotek, ale z toho je použitelná tak 100 a to přimhouřím obě oči. Prostě na fotografovi fakt záleží a to bych udělala jinak.
Já jsem si užila přípravy-líčení česání.. Toho se uchopila sestřenice a přítelova slečna. Obě to mají od oboru tak jsem nemusela nikde běhat. V ten okamžik byly holky snad ještě nervóznější jak já :) Pak jsme se nasmáli při obřadě. Pan oddávající měl tak krásnou a vtipnou řeč, že nám cukali koutky.. (myslíte, že bychom ji na matrice mohli dostat?). Pak se mi trochu třásly ruce, když jsem navlékala prsten a šla se podepsat :) To mám trochu výpadky. Krásné byly gratulace. dojemné, jak nám lidi přáli hodně štěstí, někdo brečel. To byl krásný okamžik :)) A pak zátah kamarádů, toho jsme se s manželem hodně báli, ale zvládli jsme to :-p na jedničku. A k večeru přišli kamarádi, a to zavládl pořádný svatební mejdan na který nezapomeneme. Sice jsem už moc nepila, zachovávala jsem tak trochu dekórum protože někdo musel, ale moc se mi líbilo, jak mi říkali krásná nevěsto. Bylo to krásný den, takový zamilovaný :-) :-) :-)
holky, mám dotaz na SJM, vůbec nevím jak to chodí. Mám parcelu, která je psaná na mě. S přítelem jsem na ní společně postavila domek (s úvěrem), který je psaný na oba. Teď, když jsme se vzali. Chci se zeptat, co znamená společné jmění manželů, zda se to někde musí evidovat a zda se to např musí hlásit na katastru nemovitostí, aby to zanesli do knih? Děkuji :-S
@sarka49 Společné jmění vám vzniklo okamžikem uzavření sňatku. Bude do něj spadat vše, co nebudete společně za trvání manželství (kromě věcí získaných jedním z vás darem nebo dědictvím - zjednodušeně řečeno). Na majetek, který jste již každý měli před manželstvím ve svém výlučném vlastnictví, se společné jmění zpětně nevztahuje. Takže pozemek bude i nadále ve tvém výlučném vlastnictví, a domek ve vašem podílovém spoluvlastnictví (nevím tedy, jestli jsem to pochopila správně - je domek psaný na vás oba nebo jen ten úvěr :) ?) Na katastr (ani nikam jinam) tudíž nic hlásit nemusíš (dokonce když se podíváš teď do katastru, měla bys tam mít už napsané svoje nové příjmení, pokud už sis tedy zažádala o novou občanku, úřady si to sami mezi sebou řeknou - např. mně u mého domu změnili příjmení téměř okamžitě). Pouze pokud bys chtěla, aby i ten pozemek (resp. jakýkoli jiný tvůj nebo manželův výlučný majetek) se stal vaším společný jměním, lze o tento majetek společné jmění rozšířit (zápisem u notáře) (nicméně to bych moc nedoporučovala dělat :D ). Snad jsme to popsala srozumitelně :)
@amaalka Ahoj, moc ti děkuji. Já jsem si to myslela, že je to takhle, ale radši se přeptám!! Srozumitelné to je báječně a moc ti děkuji za vysvětlení!!! Domeček je společný :-)