Určitě jsme v menšině, ale to ještě neznamená, že si ten den nemůžeme užít, i když přišel kapánek později. Jak nesete to, že se vdáváte později než ostatní? Já si to totiž vůbec nepřipouštím, ba naopak trošku mě ty přípravy psychicky omlazují... A jak jste na tom vy, zralé nevěsty? ;-)
@yumy to už jsme úplně mimo, ale trošku mi to připomnělo nedávnou historku, kdy se mě kamarádka ptala proč máme na prstýnkách vyrito to co to máme a já jí říkám, že je to prostě oslovení a že si ani jinak neřeknem. A ona na mě: "a to mu jako nikdy neřekneš třeba miláčku?" a já na to, že ne, že to říkáme jen pejskům :-D
@yumy Náš se u nás pasoval do role dítěte. Takže dokonalý antikoncepční prostředek, nemůžeme se před ním obejmout, lehnout k telce atd. aniž by neudělal všechno pro to, aby se vecpal mezi nás :-) . Často při tom zapomíná na své rozměry.
@framboise jojo to je přesné...prostě se rve mezi nás, neustále s výrazem halooo, tady jsem jááá! :-D (jen při sexu se demonstrativně zvedá a odchází :-D )
@mellie my se neoslovujeme miláčku, lásko, zlato atp...obou nám to přijde uhozený a když už mu řeknu miláčku tak jen s tou ironií kterou mě vždycky oslovovala sestra " to bys mě třeba musel poslouchat, když ti něco říkám, víš, miláčku?" ...ale je to fakt jednou za uherák :-D Za to pes je miláček, to je fakt :-D
@barbora_b proc uz nepouzivas svuj puvodni nick @aimirin? dle pravidel neni pripustne mit tady dva nicky, takze podle me @barbora_b by mela byt smazana, jelikoz porusujes pravidla. ]-(
S těma pejskama je to zajímavý, ten náš bere přítele jako autoritu-muž a mě má na hraní a mazlení-žena, samozřejmě si s ním hraje i přítel, ale za zadkem ho mám furt já, takže trpělivě čeká před koupelnou i wc a čučí, kdy vylezu
@yumy no právě, že asi jo, což je skoro až smutný :-| Možná jsem jí i trošku urazila, když jsem řekla, že miláček je u nás pes, ale s tím ať se každý popere jak umí :-D
@mellie no, je to každého věc, já to nemám ráda proto, že mi to přijde, že miláčku můžu říkat kdekomu, stejně jako on a oslovovat všechny partnery stejně mi přijde divné....proto si říkáme tak, jak nám ještě nikdo neříkal...já fakt nepotřebuju aby mi říkal nějakým univerzálním názvem, kterým možná holky oslovoval od šestnácti a který ve mě asociuje, že by klidně mohl zapomenout jak se jmenuju :-D
Ale na to bychom asi měli založit nové téma páč tady nám to asi brzo smažou :-D
@framboise protože byla malá a netušila co kovomat je :-D :-D :-D a když trochu povyrostla, tak se sestřenkou došly na to, že tatíci se prodávají v hospodě :-D :-D
@yumy@kitinka76 nám (mně a bratrovi) dycky řikali, že nás ztratili cikáni...to je ten les eště dobrej :-N jéééje, to je asi politicky nekorektní výrok :-D
@yumy jo to je pravda, záleží taky na oboru...a mášpravdu, ono obor neobor, přemýšlela jsem o tom, ale každá vrcholová pozice je prostě časově náročnější...i když je fakt, že v případě psychologie to asi nebude stejné jako v mez. právní kanceláři :-)
@gepe to už je trochu dětinské, nemyslíš? Co je ti potom, jak já to mám s nickem? Pokud tě to hodně trápí, můžeš se zeptat adminů...já to mám vyřešeno:-). A nick který odpovídá mému skutečnému jménu. mi prostě vyhovuje více (což také evidentně koresponduje s tou větou o tajemnu a Karpatech, co)
@lin18 To je poměrně nemístná otázka. Nejenže je manipulativní (díky @olivazelena, že jsi se mne zastala. ;-)), ale hlavně absolutně irrelevantní pro to, co tu řešíme. Z toho, že mám své dítě ráda, jsem ráda s ním a jsem ztotožněná s životem, který v důsledku toho žiju, nelze přece dovozovat, že smyslem žen obecně je porodit dítě.
Jinak samozřejmě ne, neměnila bych, zejména (nikoliv pouze) proto, že mít ho bylo moje svobodné a vědomé rozhodnutí, nás dvou, abych byla přesná. Věděli jsme, zhruba, do čeho jdeme, chtěli jsme tuto životní změnu udělat a tak jsme ji udělali, proč bych asi měla měnit? Což nic nemění na tom, že byly dílčí okamžiky, kdy jsem toho litovala. To je ale můj subjektivní postoj k mému mateřství a nic to nevypovídá o ženách obecně. Věřím, že jsou ženy (a už to tu i padlo myslím konkrétně), které dítě měly tak říkajíc proti svému přesvědčení a ty by měnily. A jsem i přesvědčená, že jich nemusí být tak málo, jen to samozřejmě veřejně nepřiznají, natož někde na netu, protože by je společnost odsoudila. Asi tak jako je mýtus, že matka svoje dítě miluje od první sekundy, kdy ho vidí (nebo dokonce kdy vidí ty dvě čárky na testu), tak to samé platí pro tvrzení, že ji musí mateřství naplňovat a uspokojovat.
A co se týče diskuze, která tu běží o péči otců @barbora_b, tak samozřejmě, že chlap je schopen plně zajistit péči a přesto zůstat chlapem. Tvrdit opak je nesmyslné klišé. To, že tvůj manžel takový není, ať už je to povahou, nebo výchovou, které se mu dostalo, nebo ho takového nechceš, protože by ti přišel zženštilý, ok, ale nemůžeš podle toho soudit všechny. Můj manžel třeba zvládne všechno, už od začátku, dítě máme společně, tak se také oba staráme. Něco ne dokonale, ale kdyby byl s prckem celé dny jako já, taky by to uměl. Většinou jde o věci, které lze naučit (jak moc obléct, co dát k jídlu, jaké máme uspávací rituály přes den atd.). Co se mazlení a něžností týče, tak si myslím, že to umí lépe a dělá častěji než já, už od začátku. Ostatně v době, kdy mnou mlátily hormony, které by měly v péči o novorozence pomoct, jsem byla s nervama tak v kýblu, že naopak on byl ten, který dokázal zachovat chladnou hlavu, postarat se, malý u něj byl zřetelně klidnější a taky s náma vstával minimálně 3 týdny při každém nočním kníknutí, protože o to nechtěl přijít. Byl naprosto úžasný a jsem ráda, že takového chlapa mám.
Jedna moje kamarádka se musela vrátit brzo do práce, o dítě se začal starat tatínek. Bylo to asi v roce a půl věku a oba si to úžasně užívali, byli spokojení, všechno zvládali. Čím netvrdím, že s miminkem nemá být hlavně maminka, minimálně nějakou dobu ano, vždyť ona je to jediné, co zná z doby před narozením a k adaptaci na svět ji miminko potřebuje, ale rozhodně to neplatí na celé 3 roky, které většina ženských na MD tráví. Kolem roku věku je to podle mne už celkem jedno, o vlivu hormonů už se nedá mluvit a dítě přilne k tomu, kdo se o něj dlouhodobě celodenně stará, bez ohledu na to, zda je máma nebo táta.
Jo a můj manžel měl melír jednou, v pubertě, na kosmetice nebyl nikdy, saténový trenky by mi hodil na hlavu, nejspíš by si myslel, že jsou moje, a když se vrátí vymydlenej ze squashe, tak jeho taška fest smrdí. To jen jako odlehčení. :-N
Dál už to číst nemůžu, já opravdu nemám tolik času, co vy všechny tady.