Já to vezmu z té druhé strany...můj manžel má na ruce vytetované jméno jedničky...pro mě dost zvláštní ze začátku vztahu...no už jsem si zvykla, ale kdyby ho neměl, líbil by se mi víc :-D Takže za sebe taky říkám, že jméno radši nee. I přes to, že jsem se vdávala s tím, že to bude navěky! :-)
@marketajuppova Pořád to zvažuju a ještě nějakou blíž neurčenou dobu to budu zvažovat a třeba se dokonce rozhodnu, že do toho z nějakého důvodu nepůjdu. Ale děkuju, žes dokázala na věc pohlédnout mýma očima.
Tetování je podle mě soukromou záležitostí osoby, která se nechává tetovat. Uvažovat stylem, jestli by to manžel uměl ocenit, nebo by mi to vrátil nějakým stejně závažným činem, je podle mě úplně mimo.
Jjá o tetování neuvažuju jako takovém. Kdyby ano, jméno svého muže bych si, zvláště na viditelné místo, vytetovat nenechala nikdy (ač muže hluboce miluju a pevně doufám, že nám to vydrží až do smrti). Přijde mi to dost kýčovité. Nechtěla bych ani po svém muži, aby si nechal tetovat moje jméno (když už bych vůbec chtěla, aby se nechal tetovat).
myslim, ze otazka, ktora predchadza tuto je, ake tetovanie chcem a ci vobec - kolko ludi, tolko roznych pocitov ohladom tetovania...ty este ziadne nemas, tak skusim z pohladu niekoho, kto ma ;) tetovanie je sucast teba - nie na chvilu, nie na odstranenie (ozaj to nevyzera dobre a ani nebolestive to vraj nie je), nie aby sa niekomu pacilo alebo to ocenoval alebo schvaloval - najlepsie ako to viem popisat je, ze je to fyzicka sucast teba samej, zije si to svojim zivotom - napriklad, ked som si davala robit druhe, citila som, ze je nieco na tele v neporiadku, ze jedno bolo dobre, ale 2 su nejaka nerovnovaha, potrebovala som tretie, aby sa ten pocit dal do poriadku :) a aj ked uz tetovania mam, mam pocit, ze tieto 3 su fyzicky 'dost' a aj ked sa my myslienka muzovho mena a deti paci, neviem, ci je to nieco, co fyzicky na mne musi byt, nosim ich vo vnutri. Nerobilo by mi to problem, ani keby sa 'to nieco stalo' a neboli sme spolu, osudovy muz je osudovy, aj po rozchode, ked formuje dusu, moze aj telo :) ale na realizaciu je velmi dolezite myslienku spojit esteticky s telom - aby to clovek necitil ako vonkajsi element, musi sa s tym zzit - ked niekto nie je s pismenkami na tele uzrozumeny, tak meno bude tazke, symbol je fajn - pre nositela je dolezite, co to znamena - ked je pre niekoho jeho polovicka mickey mouse, tak ho v nom vzdy uvidi, nemusi 'ho citat' :)
@civet Ano, máš pravdu. Také bych po manželovi nikdy nežádala, aby si nechal vytetovat moje jméno. Mé tetování by nebylo "odměnou" za něco co pro mě udělal nebo udělá, není to v žádné souvislosti. Bylo tím myšleno, že bych si přála, aby věděl, kolik pro mě znamená - tolik, že jeho jméno na sobě chci mít napsané.
Já tetování mám a je to symbol jména naší rodiny, nechci žádná jména ani nápisy. Přítel uvažuje, že si nechá vytetovat taky něco podobného jako mám já, ale víc chlapackého - líbí se mu ten symbol a chce ho za 1.) protože má rád mě a moji rodinu a chce se tak přidružit, za 2.) zároveň pro něj symbolizuje něco co má rád, co ho vždy zajímalo a co ho už několit let nepustilo a za 3.) prostě se mu to strašně líbí a několik let to neztrácí na intenzitě. Chci tím říct, že jméno je pro mě hodně specifické a stát se může cokoliv (rozvod, smrtelná bouračka, odcizení...) a nikdy nevím kdy budu začínat znova, takže když bych volila tetování, tak s velkým rozmyslem a radši ať má více významů, ke kterým se můžu upnout a mít je rád ;) Asi bych měla radši vytetovanou holubičku (svoboda, láska, oblíbenost...) než "Víťa+Terka navždy". Ale je to jen můj způsob uvažování a můj názor ;)
Ani náhodou, i když se mi tetování líbí a manžela si vážím. Pokud tetování, tak něco neutrálního. Ani děti bych si tam nedala, brácha má na noze jméno dcery, skoro přes celé lítko a mně to přijde praštěné, i když je to jeho věc.
Já bych z té představy nadšená nebyla, zvlášť třeba v pubertě, to bych se asi propadla! =-)
Mé jméno si přítel nechal vytetovat... Já bych si jeho nenechala... nechci tetování... a kdyby ano, tak to asi schovám do qr.. to by lidi museli číst přes qr čtečku, aby věděli co tam je... ;-)
@lostakova no asi takhle naši kamarádi a nejbližší vědí,co to znamená,a zbytek když se zeptá tak jim řekne,že tam má vytetované něco,co je pro něj nejdůležitější....ale jednou se nám stalo něco zajímavého,byli jsme v práci a přišla tam jedna stará babička asi tak 80-ti letá a říká mu-máte pěkné tetování-to je žena nebo dcera a řekla mu,co tam má vytetované a já čuměla jak puk fakt.
@lostakova Já přeci nikde nenapsala, že svého muže nemiluju. :-) Naopak, je to jeden z nejlepších lidí, které znám, hodný, vstřícný, milující člověk, který se pro rodinu rozdá. Navíc ho mám i "otestovaného" jako tátu, tohle je pro mě největší zkouška, kterou může chlap zažít - dle mě. :-) Ale ač ho můžu zahrnout superlativy, jakými chci, nikdy člověk neví, co bude za pár let a nerada bych pak chodila třeba jako rozvedená se jménem expartnera přes celý hrudník. :-) U dětí doufám v to, že je oba dobře vychováme a nebudu mít důvod se za jejich jméno na svém těle stydět. :-) Takže asi tak. :-)
Já jedno tetování mám, dlóóóóuho jsem si ho přála a asi před 8-mi lety jsem si svůj sen splnila. Ani jedinkrát jsem od té doby nezalitovala že ho mám. Dokonce přemýšlím, že si ho z kotníku nechám rozšířit až po koleno. Ale v životě by mě nenapadlo nechat si vytetovat jméno svého muže a je úplně jedno jak moc ho miluju nebo jak moc věřím ve společnou budoucnost! Připadala bych si asi jako něčí podepsaný majetek 8-)
@curdibilka Já jsem o tvém vztahu s tvým mužem vůbec nemluvila. Jen jsem nechápala, proč je pro tebe jedinou životní láskou ta mateřská a přitom se vdáváš. Už ale vím, jak jsi to myslela.
@uglyduckling Když budeš nosit příjmení svého muže, nebudeš si připadat jako majetek?
Rozhodne ne.Kdyby se nahodou manzelstvi nevydarilo tak by to byla teda pekna vzpominka.Takhle si ex od me kamaradky nechal vytetovat jeji jmeno tesne pred svatbou.Pak svatbu zrusili a rozesli se.A divne uvazovani to neni spis je divne si myslet ze bude vzdy vsechno fajn a nebrat vpotaz i jine verze a moznosti.
kámoš má vytetované jméno ex na hrudi a docela by mi to vadilo být jeho novou přítelkyní..jména určitě nejdou dobrý nápad.znám i jednu holčenu,co si nechala vytetovat jméno a datum narození synka a on pak bohužel zemřel..to je taky teda pak vzpomínka..každej den by mi to potetované předloktí připomínalo.. ;-(
@lostakova A přemýšlela jsi někdy nad tím, že ne rozvod, ale třeba úmrtí vás může rozdělit? Ono je to hrozné na to pomyslet, ale ani na tohle se nesmí zapomínat.
@lostakova No, myslím, že tohle se nedá srovnávat :) Nehledě na to, že v případě potřeby se jméno dá změnit kdežto odstranit tetování není až tak jednoduché. Je to samozřejmě každého věc co a kam si nechá vytetovat, ale já za sebe říkám na zvěčnění partnerova jména kamkoli na své tělo jednoznačné NE 8-) ... Jen můj názor
Nenechala. Neodsuzuju tetování, ale tohle je opravdu moc. Co budu delat se jménem, když se rozvedeme a nedejbože v hodně zlém? Budu si hledat chlapa se stejným jménem? :-D
Tetování mám dvě, přičemž jedno z nich pro mě symbolizuje náš vztah a zahrnuje i první písmeno jména mého muže. Celé jméno bych si asi vytetovat nenechala prostě proto, že mám radši tetování se skrytým významem, ne tak přímočará, což je ale jen čistě můj pohled na věc. Co se týče vytetovaného jména a případného rozchodu/rozvodu, myslím si, že manželství a ten partner je i bez tetování navždy zaryt do vzpomínek a duše a těžko by šel odmazat. Pak už je podle mě jedno, jestli je přítomen pouze v duchu ve vzpomínkách, nebo i viditelně na těle.
Tetování je podle mě věc, která se má dělat s rozmyslem a vztahem k motivu tak, aby si člověk pak za tím rozhodnutím mohl stát i za deset nebo padesát let (trošku podobné jako s manželstvím, že...). Takže je jen na Tobě, jestli si myslíš, že bys ustála mít na těle jméno partnera se kterým už třeba (nedejbože!) nejsi...
Musíš se řídit podle sebe, jestli Ti přijde, že je to to pravé, co chceš mít na těle, tak do toho jdi a neohlížej se na ostatní. :)